|
|
Problematika mentální hygieny u pomáhajících profesí
Blechová, Barbora ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Práce pojednává o problematice mentální hygieny u pomáhajících profesí. Nástrojem, který jejich příslušníci při pomáhání používají, je jejich osobnost. Se svými klienty vytvářejí určitý druh vztahu a do své práce jsou často emocionálně zainteresováni. Jsou tak ve zvýšené míře vystaveni takovým potížím, jako je syndrom pomáhajícího, stres, syndrom vyhoření, deprese či různé psychosomatické obtíže. Nedílnou součástí jejich povolání by proto měla být mentální hygiena, která působí především jako prevence uvedených obtíží, ale i jako jejich možné řešení. Klíčová slova Pomáhající profese Mentální hygiena Stres Syndrom vyhoření Životospráva Autoregulační techniky
|
|
|
Syndrom vyhoření u pomáhajích profesí
Mohoritová, Nikol ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šnýdrová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice syndromu vyhoření u pomáhajících profesí. První část analyzuje pomáhající profesi a specifické charakteristiky pomáhající práce, další část popisuje syndrom vyhoření, jeho příznaky, fáze a diagnostiku. Poslední část práce pojednává o léčbě syndromu vyhoření (z pohledu tradiční i alternativní medicíny) a o preventivních opatřeních, které lze zavést do života každého člověka. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, rizikové faktory, pomáhající profese, stav plynutí, sociální opora, zdravý životní styl
|
|
|
Metody psychohygieny učitelů speciálních škol v ČR
Vondrovicová, Lenka ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Metody psychohygieny učitelů speciálních škol v ČR Abstrakt Bakalářská práce je teoretickou studií, doplněnou o ilustrativní přepis rozhovorů s pedagogickými pracovníky vybrané speciální školy. Obsahuje vysvětlení pojmů psychohygiena, stres a syndrom vyhoření v kontextu profese učitele. Zabývá se zátěží působící na pedagogy, typickou pro školní prostředí. Představuje metody psychohygieny vhodné pro využití učiteli na speciálních školách. V práci je také navrženo dělení těchto metod a jejich stručné popisy. Dále je v práci shrnuto, jakým způsobem je péče o duševní zdraví učitelů začleněna do legislativy České republiky. Závěrečná kapitola je věnována tvorbě otázek k plánovaným rozhovorům a jejich stručnému přepisu. Klíčová slova Psychohygiena, metody psychohygieny, profese učitele, stres, syndrom vyhoření, speciální škola
|
|
|
Duševní hygiena a možnosti využití jejích forem u pracovníků linek důvěry
Fabíková, Lenka ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psychohygienou a možnostmi využití jejích forem u pracovníků linek důvěry. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku a specifika telefonické krizové intervence. Současně jsou v ní představeny metody psychohygieny vhodné pro pracovníky linek důvěry. Empirická část se zaměřila na mapování forem duševní hygieny, které poskytují svým pracovníkům linky důvěry v České republice. Zároveň byly zmapovány osobní formy psychohygieny pracovníků telefonické krizové pomoci. V empirické části byla také zjišťována míra vyhoření pracovníků linek důvěry, a to formou dotazníku CBI - Copenhagen Burnout Inventory. Zároveň bylo prokázáno, že větší míra dodržování vybraných zásad duševní hygieny má u pracovníků linek důvěry vztah s menším výskytem syndromu vyhoření. Hypotézy týkající se vztahu mezi sociodemografickými údaji (pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, délka praxe, typ pracovního úvazku na pracovišti a mimo ně) a mírou vyhoření nebyly potvrzeny. Cílem práce bylo vytvoření nabídky možných způsobů, jak zacházet u pracovníků linek důvěry se stresem a jak u nich optimálně využít metod duševní hygieny, které by v praxi preventivně působily proti syndromu vyhoření.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči
Jánová, Simona ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika syndromu vyhoření u sester v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, porovnat riziko syndromu vyhoření mezi sestrami v intenzivní péči u dětí a dospělých, a dále podle věku, pohlaví, rodinného stavu, délky praxe ve zdravotnictví a na současném oddělení, spokojenosti a náročnosti na pracovišti. Výzkumnou metodou pro sběr dat byly použity dva anonymní dotazníky: dotazník vlastní konstukce a standardizovaný dotazník dr. Pines pro zjištění rizika syndromu vyhoření. Bylo zjištěno, že více než polovina sester ve FN Motol měla nízké riziko syndromu vyhoření a nebylo prokázáno, zda mají sestry na dětských nebo dospělých odděleních toto riziko vyšší. Výsledky potvrdily, že nespokojenost a zvyšující se intenzita stresu na pracovišti je úměrná riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento výzkum potvrdil, že ačkoliv většina sester dosáhla dobrých výsledků, bylo prokázáno vysoké procento sester s alarmujícím skóre a dokonce i vyhoření. Proto bychom toto téma neměli opomíjet, ale naopak na něj upozorňovat a předcházet nepříjemným následkům pomocí vzdělávacích seminářů, zpříjemňování pracovního prostředí a nepřetěžování sester. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestry, intenzivní péče, duševní hygiena
|
|
|
Způsob zvládání zátěžových situací u studentů ZSF, kteří se v budoucnu budou věnovat sociální práci
RUDOLFOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou zátěžových situací, především jejich zvládáním, a reagováním na ně. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat jak studenti ZSF oborů (Rehabilitační- psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory a Sociální práce ve veřejné správě) reagují na zátěžovou situaci a jak se s ní vyrovnávají. Text je rozdělen na dvě části- teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vymezeny pojmy stres, coping, věnuji se zde tématu psychické zátěže, jejímu dělení, technikám zvládání zátěžové situace, reagováním na zátěžové situace, a dalším přidruženým tématům; jako je vliv stresu na zdraví, duševní hygiena, smysluplné trávení volného času, stres a návykové látky nebo syndrom vyhoření. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla analyzována pomocí metody vytváření trsů. Výběrový soubor se skládá z osmnácti studentů, vždy třech studentů z prvních až třetích ročníků již zmíněných oborů. Hledala jsem odpověď na výzkumné otázky: Jak studenti oborů sociální práce reagují na zátěžovou situaci? Jaké kroky používají budoucí sociální pracovníci ke zvládnutí zátěžové situace? Z výsledků vyplývá, že nejčastější reakcí informantů na zátěžovou situaci jsou zažívací potíže, dále bolesti hlavy, nervozita, únava nebo pocení. Krokem, který nejčastěji využívají ke zvládnutí zátěžové situace, je vypovídat se blízkým osobám. Zátěžové situace, které studenti uvedli, zatím souvisejí se studiem a ne s jejich budoucí prací, ale předpokládám, že "osvědčené" způsoby vyrovnávání budou užívat i v budoucnu a zátěž spojenou s prací sociálního pracovníka zvládnou.
|
|
|
Psychohygiena sociálního pracovníka
KACZOR, Michal
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny sociálního pracovníka v souvislosti se zvládáním psychické zátěže při výkonu jeho profese v současné době. Obsahuje specifikaci současného stavu profese sociální práce v kontextu postmoderní doby. Prostřednictvím odborných zdrojů analyzuje a přibližuje osobnostní specifika sociálních pracovníků potřebná pro vykonávání profese, včetně problematiky psychické zátěže sociálních pracovníků a způsobů vyrovnávání se s ní. Identifikovanými psychohygienickými prostředky, potřebnými pro zvládání psychické zátěže při výkonu profese, jsou jednak ty základní (obecné) a jednak, pro sociální práci stěžejní, "nadstavbové". Práce ukazuje důležitost součinnosti tří pilířů zodpovědných za prosazování a budování potřebného místa psychohygieny v sociální práci, tj. zaměstnavatelé, vzdělavatelé a sociální pracovníci samotní. Všichni jmenovaní se podílejí též na zvyšování kvality sociální práce. Absence kvalitní a vhodné psychohygieny v profesi totiž znemožňuje vykonávání kvalitní sociální práce. Nakonec ale, jak práce nastiňuje, záleží na sociálním pracovníkovi, zda (ne)dovede využít potenciál psychohygienických prostředků a praktikovat psychohygienu (ne)efektivně.
|
|
|
Způsoby zvládání pracovní zátěže využívané učiteli středních škol
KRUPIČKOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce je zaměřena na problematiku učitelské zátěže a její zvládání vyučujícími na střední škole. V teoretické části jsem se zaměřila na zaznamenání základních poznatků vztahujících se k tématu práce a vybraných výzkumných šetření. Praktická část byla realizována prostřednictvím kvantitativní metody dotazníkového šetření s učiteli na středních odborných školách a učilištích. Smyslem šetření bylo získat informace o konkrétních postupech učitelů používaných při zvládání zátěže, které musí čelit v souvislostech se svým povoláním.
|
|
|
Zdravý životní styl žáků II. stupně základní školy
HOUŠKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se věnuje zdravému životnímu stylu žáků II. stupně základní školy. V teoretické části jsou definované základní pojmy spojené se zdravým životním stylem. Dále jsou popsány klíčové faktory ovlivňující styl života, jako strava, tělesná aktivita a trávení volného času. Z psychologického hlediska se věnuje také stresu a jeho zvládání pomocí psychohygieny. Poslední kapitola představuje předmět Výchova ke zdraví a její postavení v Rámcovém vzdělávacím programu. Praktická část analyzuje životní styl žáků na II. stupni základní školy a jejich postoj vůči předmětu Výchova ke zdraví. Na základě dat zjištěných pomocí dotazníkového šetření, porovnává výsledky podle věkových a genderových kategorií.
|
|
| |
host ::
RSS.