|
|
Sledování populace vinných kvasinek během kvašení vinného moštu
Krätschmerová, Kateřina ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek izolovaných v průběhu kvašení vinného moštu a bobulí odrůdy vína Sauvignon pěstovaného v integrované vinici. Identifikace a taxonomické zařazení kvasinkových kmenů se díky rozvoji molekulárních metod zrychlila a usnadnila. K identifikaci těchto mikroorganismů v této diplomové práci byla použita metoda PCR-RFLP. Pro analýzu byly použity úseky kvasinkové DNA, které jsou specifické pro každý druh. Tyto úseky byly pomocí PCR za použití primerů ITS1 a ITS4 naamplifikovány a následně podrobeny restrikční analýze pomocí specifických restrikčních endonukleas. Získané fragmenty byly identifikovány horizontální elektroforézou. Gely byly následně vyhodnoceny programem BioNumerics. Za použití UPGMA klastrové analýzy byl vytvořen dendrogram znázorňující genetickou podobnost vyizolovaných kvasinek. V teoretické části této práce jsou uvedeny základní informace o kvasinkovitých mikroorganismech a metodách molekulární biologie sloužící k jejich identifikaci.
|
|
|
Identifikace vinných kvasinek metodou PCR-RFLP
Šuranská, Hana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek metodou PCR-RFLP. Identifikace a charakteristika kvasinek prodělala v posledních letech výrazné změny. Byly zavedeny nové metody taxonomického zařazování založené na molekulárních metodách, které směřují ke snadné a rychlé identifikaci. Jednou z těchto metod je metoda PCR-RFLP. Amplifikací oblasti 5•8S-ITS rDNA polymerázovou řetězovou reakcí za použití primerů ITS1 a ITS4 dojde k amplifikaci specifického úseku DNA. Takto namnožená DNA je po přečištění ethanolem a vysušení podrobena restrikční analýze. Použitím restrikčních endonukleáz dojde k naštípání DNA na specifické úseky charakteristické pro daný druh. Naštípané fragmenty lze oddělit v elektrickém poli v agarózovém gelu a následně vyhodnotit. V práci bylo použito 63 typových kvasinek, které byly analyzovány použitím sedmi restrikčních endonukleáz – HaeIII, HhaI, HinfI, HpaII, TaqI, AluI a MseI. Výsledný obraz štěpení typových kvasinek byl srovnán s výsledkem štěpení identifikovaných vinných kvasinek a tyto kvasinky byly následně taxonomicky zařazeny. Posouzení genetické podobnosti bylo provedeno pomocí programu BioNumerics a výsledkem jsou dendrogramy, k jejichž vytvoření byly využity Jaccardovy koeficienty.
|
|
|
PRODUCTION OF BETA-GLUCANS AND OTHER POLYSACCHARIDES BY YEAST AND MICROALGAE
Byrtusová, Dana ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Beta ()–glucans are polysaccharides composed of D-glucose monomers. Nowadays, -glucans are gaining attention due to their attractive immunomodulatory biological activities, which can be utilized in pharmaceutical or food supplementation industries. Nowadays, the only biotechnological yeast source is Saccharomyces cerevisiae. However, some carotenogenic Basidiomycetes yeasts, previously explored for lipid and carotenoids co-production, could potentially co-produce a significant amount of –glucan. In the present Doctoral Thesis, the culture conditions were optimized for the production of -glucans and other microbial polysaccharides at carotenogenic yeast and microalgae. The genera of Rhodotorula, Sporobolomyces, Cystofilobasidium, and Dioshegia were tested. From non-carotenogenic yeast, the Metschnikowia genera and some ascomycetes yeast were selected together with some green and red algal strains. The experimental part is focused also on the possibility of co-production of other metabolites, like lipids, pigments, and extracellular polymers. In the first part of the experiment, the effect of four C/N ratios (10:1, 40:1, 70:1 and 100:1) on the production of biomass, -glucans, carotenoids, and lipids was evaluated et yeast strains. From all strains, the S. cerevisiae CCY 21-4-102, C. infirmominiatum CCY 17-18-4, P. rhodozyma CCY 77-1-1 and R. kratochvilovae CCY 20-2-26 exhibited the highest -glucans production and were chosen for next analysis, mainly salt stress, temperature, and nitrogen sources in the culture medium. Additionally, R. kratochvilovae CCY 20-2-26 produces extracellular glycolipids and S. pararoseus CCY 19-9-6 extracellular polysaccharides. Next, the diversity of -glucan content among the other twelve Saccharomyces strains and polysaccharides production at microalgae was assessed.
|
|
|
Speciační analýza selenu v kvasinkách kultivovaných v médiu s přídavkem selenu
Motlová, Tereza ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovení specií selenu v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae kultivovaných v médiu, do kterého byla přidána anorganická forma selenu (seleničitan sodný). Koncentrace seleničitanu sodného v kultivačním médiu byly 0,1; 1; 10 a 100 mg.l-1. Kultivace byla prováděna ve fermentoru po dobu 72 hodin. Nakultivované obohacené kvasinky byly enzymaticky extrahovány a poté byly stanoveny specie selenu v jednotlivých částech kvasinek. Ke stanovení specií selenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovým fluorescenčním spektrometrem a s technikou generací hydridů. Analýzou různých frakcí kvasinek Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že během kultivace dochází k sorpci selenu ve formě Se4+ v buněčných membránách, zatímco v cytoplasmě nebyly anorganické formy selenu naleznuty. Dále bylo zjištěno, že kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou schopny metabolicky přeměňovat anorganické formy selenu na organické formy (selenomethionin), přičemž tyto formy jsou přítomny v cytoplasmě a jsou také pravděpodobně vázány na bílkovinné struktury buněčných membrán. Se zvyšující se koncentrací seleničitanu sodného v kultivačním médiu docházelo k nárůstu koncentrace Se4+ v buněčných membránách. V bílkovinných strukturách buněčných membrán se koncentrace organických forem selenu zvyšovala pouze do koncentrace 10 mg.l-1 seleničitanu sodného v kultivačním médiu.
|
|
|
Sledování vlivu použité autochtonní kultury kvasinek na kvasný proces výroby vína
Michálek, Petr ; Molnárová,, Jana (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek izolovaných ze zakvašeného vinného moštu. Kvasinky byly izolovány z moštu odrůdy Rulandského modrého, které bylo pěstováno a vyráběno podle poţadavků kladených na ekologické a integrované zemědělství. Odebrané vzorky byly zpracovány v laboratoři, kde byly získány čisté kultury jednotlivých kvasinek. Z těchto byla pomocí komerčního kitu vyizolována DNA, která byla pouţita k další analýze. Pomocí polymerázové řetězové reakce a za pouţití primerů ITS1 a ITS4 došlo k amplifikaci specifického úseku oblasti 5.8S-ITS rDNA. Získané PCR produkty byly poté elektroforeticky detekovány v agarózovém gelu a po následné purifikaci byly podrobeny restrikční analýze za pouţití tří restrikčních endonukleáz: HaeIII, HinfI a HhaI. DNA byla tímto rozštěpena na fragmenty specifické pro daný druh kvasinky a ty byly opět detekovány pomocí agarózové elektroforézy. Byla srovnána podobnost těchto izolátů za pouţití programu BioNumerics a výsledkem je dendrogram genetické podobnosti izolovaných kvasinek. Byla také provedena základní chemická analýza vzorků moštu.
|
|
|
Sledování vlivu použité komerční kultury kvasinek na kvasný proces výroby vína
Šerý, Filip ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na izolaci a taxonomické zařazení kvasinek účastnících se průběhu kvasného procesu výroby červeného vína Rulandské modré. Hrozny byly pěstovány integrovaně a ekologicky ve vinařské oblasti Jižní Moravy, ČR. Proces byl kontrolován – byla použita komerční kultura Saccharomyces cerevisiae BS6. K identifikaci byla využita metoda polymerázové řetězové reakce s následnou analýzou polymorfismu délky restrikčních fragmentů – metoda PCR-RFLP. K analýze DNA byla použita kódující oblast 5,8S ITS rDNA, která byla amplifikována primery ITS1-ITS4 a amplikon byl následně štěpen třemi restrikčními endonukleázami - HaeIII, HinfI a HhaI. Izoláty byly následně za použití UPGMA klastrové analýzy (v programu BioNumerics) rozděleny do jedenácti skupin. Identifikovány byly následující druhy: Candida valida, Candida vini, Issatchenkia occidentalis, Pichia fermentans, Saccharomyces cerevisiae a Zygosaccharomyces bailii. Zbylé kvasinky nebyly taxonomicky zařazeny. Rozdíly mezi ekologickou a integrovanou formou zemědělství se projevily rozlišným složením druhů kvasinek.
|
|
|
Vliv způsobu pěstování vinné révy na populaci kvasinek
Jiříková, Ivana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv ekologického způsobu pěstování vinné révy na populaci vinných kvasinek. Vinné kvasinky byly izolovány z odrůdy Rulandské modré a pro jejich identifikaci byla využita molekulárně biologická metoda PCR-RFLP. V literární rešerši jsou zpracovány základní informace o kvasinkách, poznatky o výrobě červeného vína a také informace o molekulárně biologických metodách. V experimentální části byl pro analýzu použit specifický úsek 5,8S-ITS rDNA, který byl s využitím primerů ITS1 a ITS4 naamplifikován a následně podroben restrikční analýze. Při restrikční analýze byly využity tyto restrikční endonukleázy – HaeIII, HinfI, Taq?I, AluI a MseI. Pomocí programu BioNumerics byla posouzena genetická podobnost mezi jednotlivými izolovanými kvasinkami a bylo provedeno taxonomické zařazení.
|
|
|
Suroviny a mikroorganismy pro výrobu pálenek
Jechová, Iva ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Výroba destilátů patří k tradičním fermentačním výrobám. Než se ze suroviny stane kvalitní pálenka musí projít řadou procesů. Nejdůležitějšími z procesů jsou kvašení, které probíhá díky mikrobiální kultuře, destilace a následná rektifikace a v neposlední řadě zrání destilátu, pro které je nutné vybrat vhodnou nádobu. Pro všechny procesy jsou určené dané podmínky, za kterých by měly probíhat, aby výsledný destilát dosáhnul co nejlepší kvality a senzorických vlastností. Proto se tato práce snaží zmapovat tyto jednotlivé procesy a zaměřuje se převážně na proces kvašení.
|
|
|
Izolace a charakterizace autochtonních kvasinek z interspecifické odrůdy vinné révy
Dlapalová, Kristýna ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je izolace a identifikace kvasinek získaných z bobulí vinné révy a sbírkových kvasinek metodou PCR - RFLP. Sbírkové kvasinky byly získány ze Sbírky kultur kvasinek, která je součástí Chemického ústavu SAV v Bratislavě. Kvasinky z bobulí vinné révy pocházely z odrůdy Hibernal z Vinařství Štepán Maňák. Identifikace kvasinek probíhala na základě analýzy DNA oblasti 5,8S - ITS pomocí metody PCR za použití primerů ITS1 a ITS4. Následně byla provedena restrikční analýza za použití restrikčních endonukleáz HaeIII, HinfI, HhaI a TaqI(a). Restrikční analýzou dochází k naštípání DNA na specifické úseky, které jsou charakteristické pro každou izolovanou kvasinku. Pro posouzení genetické podobnosti analyzovaných kvasinek byl využit program BioNumerics který zpracovává výsledky pomocí shlukové analýzy s využitím Jaccardových koeficientů.
|
|
|
Sledování změn populace kvasinek při výrobě červeného vína
Ducháč, Petr ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce byla identifikace kvasinek izolovaných během kvašení vinného moštu. Vinný mošt byl získán z odrůdy Rulandské modré pěstované v integrované a ekologické produkci. Partnerem této diplomové práce bylo vinařství Holánek. V teoretické části práce byl kladen důraz na informace o determinantech kvality vína, kvasinkách a metodě PCR-RFLP. Byly popsány fyziologické vlastnosti kvasinek a také byly vysvětleny principy polymerázové řetězové reakce (PCR). V experimentální části práce byla pro identifikaci kvasinek použita molekulárně biologická metoda PCR-RFLP. Byl amplifikován specifický úsek DNA (5,8S-ITS rDNA) pomocí primerů ITS1 a ITS4. Amplikony byly následně naštěpeny pomocí restrikčních endonukleáz HaeIII, HinfI a TaqI. Vzniklé restrikční fragmenty byly elektroforeticky analyzovány a izolované kvasinky byly identifikovány a taxonomicky zařazeny na úrovni rodů a druhů.
|
host ::
RSS.