|
|
Kvasinky a víno
Palíková, Petra ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek izolovaných z bobulí a moštu vinné révy. K izolaci byla použita bílá odrůda vína Sauvignon, které bylo pěstováno a vyráběno podle požadavků ekologického zemědělství. Odebrané vzorky byly zpracovány v laboratoři a pomocí zřeďovací metody byly získány čisté kultury jednotlivých kvasinek. Z těchto čistých kultur byla pomocí komerčního kitu UltraCleanTM Microbial DNA Isolation Kit vyizolována DNA, která byla použita k další analýze. Izolovaná DNA byla naamplifikována metodou PCR, za použití ITS1 a ITS4 primerů. PCR produkty byly detekovány elektroforeticky v agarozovém gelu. Naamplifikované vzorky, následně přečištěné, byly podrobeny restrikční analýze, ke které bylo použito pět restrikčních endonukleáz: HaeIII, HinfI, TaqaI, AluI a MseI. Vzorky po restrikční analýze byly opět elektroforeticky detekovány, vizualizovány pod UV detektorem a porovnány s obrazem štěpení sbírkově zařazených kvasinek. Dále byla srovnána similarita těchto izolátů a to za použití programu BioNumerics, kde jako kritérium podobnosti byly zvoleny Pearsonovy koeficienty a UPGMA klastrová analýza. Výsledkem je potom dendrogram genetické podobnosti izolovaných kvasinek.
|
|
|
Vliv kultivačního média na identifikaci kvasinek rodu Cryptococcus hmotnostní spektrometrií
Jurnečková, Alena ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Stratilová, Eva (vedoucí práce)
Rod Cryptococcus je v oblasti klinické mikrobiologie znám pro svoji obtížnou identifikaci a taxonomické zařazení. Pro tuto bakalářskou práci bylo vybráno celkem 22 kmenů kvasinek rodu Cryptococcus. Větší část kmenů byla nejprve sekvenována analýzou D1/D2 domény LSU rRNA genu. Pro kultivaci byly zvoleny tři typy médií – YPD, bramborový a Sabouraudův agar. Vzorky byly upraveny dle normované metody firmy Bruker Daltonik, Chemického ústavu SAV a kombinací těchto dvou metod. Identifikace byla provedena metodou hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF. Získaná spektra byla porovnána příslušným softwarem a vyhodnocena na základě specifického algoritmu. Nejvhodnější médium pro kultivaci a tedy biotypizaci s procentuálně nejvyšším skórem bylo YPD (Yeasts pepton dextrose). Naopak nejméně vhodným kultivačním médiem byl Sabouraudův agar (SA), který dosáhl nejmenší procentuální úspěšnosti dle parametrů daných algoritmem firmy Bruker Daltonik. V případě metod úpravy a aplikace vzorku dosáhla nejvyšší úspěšnosti kombinovaná metoda při použití YPD média. Výsledkem kompletní analýzy jsou dendrogramy pro jednotlivá média zobrazující genetickou podobnost kmenů kvasinek. Dendrogram znázorňuje zařazení jednotlivých kmenů do příslušných skupin. Do fylogenetické skupiny Cr. laurentii I (označení větve v dendrogramu A) byly správně zařazeny kmeny Cr. flavescens (CCY 17-3-28, CCY 17-3-30) a Cr. laurentii (CCY 17-3-2). Přestože kmen Cr. flavus (CCY 17-3-5) vykazuje podobnost s kmenem Cr. flavescens, nepatří do této fylogenetické skupiny. Do fylogenetické skupiny Cr. laurentii II (označení větve B) byly umístěny kmeny Cr. carnescens (CCY 17-3-13) a Cr. victoriae (CCY 17-3-26). Kmeny Cr. magnus (CCY 17-4-39, CCY 17-4-40) se vyznačují podobností s těmito kmeny, ale do fylogenetické skupiny II nepatří. Kmeny Cr. gastricus (CCY 17-5-1) a Cr. diffluens (nezařazený) tvoří větev s označením C. Cr. aerius (CCY 17-4-9), který byl také do této skupiny zařazen, jsme navrhli na sekvenční analýzu, neboť jeho spektrum spíše naznačuje, že se jedná o kmen Cr. diffluens. Větev dendrogramu, nesoucí označení D, obsahuje kmeny Bulleromyces albus (CCY 17-3-35, CCY 17-3-36) a Cr. saitoi (CCY 17-3-18, CCY 17-4-2). Sekvenovaný Cr. albidus (CCY 17-4-1), nesekvenovaný Cr. diffluens (CCY 17-4-13) a Cr. terreus (CCY 17-8-1) se řadí do skupiny označenou písmenem E. Vzhledem k tomu, že sekvenovaný kmen Cr. diffluens se vyskytl už ve skupině C, byl kmen CCY 17-4-13 navržen na sekvenční analýzu. Do této skupiny se řadí také sekvenovaný Cr. aerius (CCY 17-25-1), který však tvoří samostatnou větev v dendrogramu v rámci skupiny. Poslední skupinu, označenou písmenem F, tvoří Cr. macerans (CCY 17-19-3) a také kontrolní kmeny Cr. neoformans var. neoformans (CCY 17-1-4, CCY 17-1-5).
|
|
|
Optimalizace metody PCR-RFLP pro taxonomické zařazení kvasinek
Olivová, Radana ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací metody PCR – RFLP pro taxonomické zařazení kvasinek. Konvenční metody pro identifikaci kvasinek jsou časově náročné. Molekulárně biologické metody založené na PCR slouží k rychlé a precizní identifikaci v porovnání s tradičními fenotypovými metodami. V této práci byla použita molekulárně biologická metoda PCR – RFLP, která bere v úvahu , že v ribozomální DNA kvasinek se opakují konzervativní nekódující oblasti(tzv. spacery), jež jsou charakteristické pro každý druh i kmen. Pomocí PCR se amplifikovaly specifické úseky DNA, které byly štěpeny restrikčními endonukleázami a získané fragmenty jsou identifikovány pomocí horizontální elektroforézy. V literární rešerši jsou zpracovány informace o kvasinkách, jejich taxonomii a molekulárně biologických metodách.
|
|
|
Sledování vlivu použití autochtonní kvasinky při výrobě vína v podmínkách vinařství
Beníčková, Romana ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací kvasinek metodou RFLP-PCR. Cílem práce bylo identifikovat kvasinky přítomné ve víně odrůdy Veltlínské zelené v průběhu kvašení. Identifikace byla provedena amplifikací 5,8S-ITS úseků DNA polymerázovou řetězovou reakcí pomocí primerů ITS1 a ITS4. Namnožená DNA byla podrobena restrikční analýze pomocí restrikčních endonukleáz HaeIII, HinfI a HhaI. Restrikční analýzou pomocí určitého enzymu dojde k naštípání amplifikovaného úseku DNA na specifické fragmenty charakteristické pro daný druh kvasinek. Ve studovaném víně bylo potvrzeno dominantní postavení autochtonní kvasinky Saccharomyces cerevisiae v celém průběhu kvašení. Další identifikované kvasinky přítomné ve studovaném víně byly rodu Pichia. Druhou částí diplomové práce bylo rozšířit používanou databázi o charakterizaci 28 typových kvasinek použitím RFLP-PCR analýzy. K posouzení genetické podobnosti byl využit program BioNumerics, který zpracoval výsledky UPGMA analýzou shluků s využitím Jaccardových koeficientů.
|
|
|
Izolace a charakterizace autochtonních kvasinek z interspecifické odrůdy vinné révy
Dlapalová, Kristýna ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je izolace a identifikace kvasinek získaných z bobulí vinné révy a sbírkových kvasinek metodou PCR - RFLP. Sbírkové kvasinky byly získány ze Sbírky kultur kvasinek, která je součástí Chemického ústavu SAV v Bratislavě. Kvasinky z bobulí vinné révy pocházely z odrůdy Hibernal z Vinařství Štepán Maňák. Identifikace kvasinek probíhala na základě analýzy DNA oblasti 5,8S - ITS pomocí metody PCR za použití primerů ITS1 a ITS4. Následně byla provedena restrikční analýza za použití restrikčních endonukleáz HaeIII, HinfI, HhaI a TaqI(a). Restrikční analýzou dochází k naštípání DNA na specifické úseky, které jsou charakteristické pro každou izolovanou kvasinku. Pro posouzení genetické podobnosti analyzovaných kvasinek byl využit program BioNumerics který zpracovává výsledky pomocí shlukové analýzy s využitím Jaccardových koeficientů.
|
|
|
Taxonomické zařazení kvasinek rodu Saccharomyces
Augustová, Kamila ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
V teoretické části práce je rozebrána problematika kvasinek a jejich taxonomické zařazování pomocí metod tradičních i pomocí metod moderních. Detailněji se pak práce zabývá popisem moderních molekulárně-biologických metod. V praktické části byla provedena analýza DNA pomocí PCR-fingerprintingu (rep-PCR) typových kvasinek, které jsme získaly z CCY a následně i analýza kvasinek získaných z odběrů vinných moštů. Jeden z moštů byl získán v roce 2009 (bílá odrůda hroznů) a druhý v roce 2010 (červená odrůda hroznů). Oba mošty pocházely jak integrované vinice, tak ekologické. Vzorky moštů byly získány z vinařství Holánek z Ivaně. Vzájemným porovnáním obrazu PCR-fingerprintingu typových kvasinek a PCR-fingerprintingu vzorků kvasinek pomocí programu BioNumerics došlo k vyhodnocení výsledků a k vyvození závěru rozmanitosti kvasinkové mikroflóry ve vinném moštu.
|
|
|
Izolace a charakterizace autochtonních kvasinek z interspecifické odrůdy vinné révy
Dlapalová, Kristýna ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je izolace a identifikace kvasinek získaných z bobulí vinné révy a sbírkových kvasinek metodou PCR - RFLP. Sbírkové kvasinky byly získány ze Sbírky kultur kvasinek, která je součástí Chemického ústavu SAV v Bratislavě. Kvasinky z bobulí vinné révy pocházely z odrůdy Hibernal z Vinařství Štepán Maňák. Identifikace kvasinek probíhala na základě analýzy DNA oblasti 5,8S - ITS pomocí metody PCR za použití primerů ITS1 a ITS4. Následně byla provedena restrikční analýza za použití restrikčních endonukleáz HaeIII, HinfI, HhaI a TaqI(a). Restrikční analýzou dochází k naštípání DNA na specifické úseky, které jsou charakteristické pro každou izolovanou kvasinku. Pro posouzení genetické podobnosti analyzovaných kvasinek byl využit program BioNumerics který zpracovává výsledky pomocí shlukové analýzy s využitím Jaccardových koeficientů.
|
|
|
Sledování vlivu použití autochtonní kvasinky při výrobě vína v podmínkách vinařství
Beníčková, Romana ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací kvasinek metodou RFLP-PCR. Cílem práce bylo identifikovat kvasinky přítomné ve víně odrůdy Veltlínské zelené v průběhu kvašení. Identifikace byla provedena amplifikací 5,8S-ITS úseků DNA polymerázovou řetězovou reakcí pomocí primerů ITS1 a ITS4. Namnožená DNA byla podrobena restrikční analýze pomocí restrikčních endonukleáz HaeIII, HinfI a HhaI. Restrikční analýzou pomocí určitého enzymu dojde k naštípání amplifikovaného úseku DNA na specifické fragmenty charakteristické pro daný druh kvasinek. Ve studovaném víně bylo potvrzeno dominantní postavení autochtonní kvasinky Saccharomyces cerevisiae v celém průběhu kvašení. Další identifikované kvasinky přítomné ve studovaném víně byly rodu Pichia. Druhou částí diplomové práce bylo rozšířit používanou databázi o charakterizaci 28 typových kvasinek použitím RFLP-PCR analýzy. K posouzení genetické podobnosti byl využit program BioNumerics, který zpracoval výsledky UPGMA analýzou shluků s využitím Jaccardových koeficientů.
|
|
|
Taxonomické zařazení kvasinek rodu Saccharomyces
Augustová, Kamila ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
V teoretické části práce je rozebrána problematika kvasinek a jejich taxonomické zařazování pomocí metod tradičních i pomocí metod moderních. Detailněji se pak práce zabývá popisem moderních molekulárně-biologických metod. V praktické části byla provedena analýza DNA pomocí PCR-fingerprintingu (rep-PCR) typových kvasinek, které jsme získaly z CCY a následně i analýza kvasinek získaných z odběrů vinných moštů. Jeden z moštů byl získán v roce 2009 (bílá odrůda hroznů) a druhý v roce 2010 (červená odrůda hroznů). Oba mošty pocházely jak integrované vinice, tak ekologické. Vzorky moštů byly získány z vinařství Holánek z Ivaně. Vzájemným porovnáním obrazu PCR-fingerprintingu typových kvasinek a PCR-fingerprintingu vzorků kvasinek pomocí programu BioNumerics došlo k vyhodnocení výsledků a k vyvození závěru rozmanitosti kvasinkové mikroflóry ve vinném moštu.
|
|
|
Kvasinky a víno
Palíková, Petra ; Vadkertiová, Renata (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek izolovaných z bobulí a moštu vinné révy. K izolaci byla použita bílá odrůda vína Sauvignon, které bylo pěstováno a vyráběno podle požadavků ekologického zemědělství. Odebrané vzorky byly zpracovány v laboratoři a pomocí zřeďovací metody byly získány čisté kultury jednotlivých kvasinek. Z těchto čistých kultur byla pomocí komerčního kitu UltraCleanTM Microbial DNA Isolation Kit vyizolována DNA, která byla použita k další analýze. Izolovaná DNA byla naamplifikována metodou PCR, za použití ITS1 a ITS4 primerů. PCR produkty byly detekovány elektroforeticky v agarozovém gelu. Naamplifikované vzorky, následně přečištěné, byly podrobeny restrikční analýze, ke které bylo použito pět restrikčních endonukleáz: HaeIII, HinfI, TaqaI, AluI a MseI. Vzorky po restrikční analýze byly opět elektroforeticky detekovány, vizualizovány pod UV detektorem a porovnány s obrazem štěpení sbírkově zařazených kvasinek. Dále byla srovnána similarita těchto izolátů a to za použití programu BioNumerics, kde jako kritérium podobnosti byly zvoleny Pearsonovy koeficienty a UPGMA klastrová analýza. Výsledkem je potom dendrogram genetické podobnosti izolovaných kvasinek.
|
host ::
RSS.