|
|
Intervenční pohybový program u žen nad 40 let se zaměřením proti bolestem zad
BOKROŠOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřená na intervenční pohybový program pro ženy nad 40 let se zaměřením proti bolestem zad. Cílem bylo vytvořit a realizovat jógový tříměsíční intervenční pohybový program zaměřený na problematiku v oblasti zad, který byl vedený dvakrát v týdnu. Pro výzkum byly náhodně vybrány ženy trpící bolestí zad. Po překročení 40. roku života dochází k mnoha změnám jak psychickým, tak fyzickým, které mohou vést k bolestím zad a ty mohou v budoucnu omezovat běžné denní úkony. Všechny cvičenky prošly vstupním měřením a byly náhodně rozděleny na skupinu experimentální a kontrolní. V průběhu intervenčního programu bylo provedeno druhé měření, a po jeho skončení měření finální. Při hodnocení délky vzpřimovačů páteře dosáhla experimentální skupina zlepšení o 2,2 cm, při hodnocení pohyblivosti páteře a kyčlí dosáhla zlepšení o 2,6 cm a při hodnocení čtyřhranného svalu bederního o 2,4cm. Při hodnocení síly ohybačů krku bylo zaznamenáno celkové zlepšení o 3 sekundy a při hodnocení síly břišních svalů o 2,8 sekund. Bolest zad se při posledním měření snížila o 2,6 úrovně. Vlivem jógového cvičení se nám podařilo zaznamenat zlepšení u obou skupin. Došlo zde k lepší flexibilitě a částečného odstranění bolesti zad.
|
|
|
Obraz ženy v české reklamě
MACHÁČKOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu českých reklam a jejím cílem bude ukázat, jaký obraz přinášejí reklamní texty o ženě a jejích rolích ve společnosti. Analyzován bude nejen jazykový materiál, ale také obrazové složky těchto druhů komunikátů. V teoretické části prácebude představen styl reklamy ainzerce, typy reklam akoncept stereotypu v rámci etnolingvistických přístupů. Praktická část práce pak bude založena na excerpcích reklam, v nichž je hlavním aktérem, nebo naopak objektem žena, a na jejich základě pak bude představeno stereotypové vnímání ženy v české společnosti.
|
|
|
Pohybová aktivita a struktura osobnosti žen se sedavým zaměstnáním
STAŇKOVÁ, Kateřina
V dnešní době je častým tématem nedostatečná pohybová aktivita a faktory tzv. biosociální koreláty, které míru pohybové aktivity ovlivňují. Jako negativní korelát bereme i ženské pohlaví, lze tedy očekávat, že muži budou více aktivní. Hlavní cíl mé práce spočíval ve zjištění, zda osobnostní rys žen ovlivňuje jejich míru pohybové aktivity. Mého výzkumu se aktivně zúčastnilo 50 žen ve věku od 22- 64 let se sedavým zaměstnáním. Jejich úkolem bylo zaznamenávání jejich denní pohybové aktivity do záznamového archu, která byla měřena krokoměrem Yamax Digiwalker SW-700 Toto měření probíhalo ve dvou týdenních termínech dubnu a říjnu roku 2019. Ke zjištění jejich osobnostních rysů byl použit dotazník "Big five NEO pětifaktorový osobnostní inventář" , kde byly jeho výsledky statisticky zpracovány a dále vyhodnoceny pod supervizí psychologa. Bylo zjištěno, že ženy s vyšší hodnotou extroverze plní pohybovou aktivitu 10 000 kroků denně,ale pouze v pracovních dnech. Lze ho tedy označit za významný pozitivní korelát pohybové aktivity. Ženy s vysokým skórem svědomitosti neplní míru pohybové aktivity. V porovnání s ženami bez výrazné dominance osobnostního rysu svědomitost mají nižší míru pohybové aktivty, ty které dominují. Z uvedených poznatků lze usoudit, že pohybová aktivita u žen se sedavým zaměstnáním se nemění.
|
|
|
Život a kriminalizace českých neheterosexuálních žen v 1. polovině 20. století
Zdráhalová, Judita ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá každodenností a perzekucí českých neheterosexuálních žen v období 1. poloviny 20. století. Zkoumá tedy postavení a celkovou situaci homosexuální menšiny ve společnosti primárně v letech 1918-1945, tedy za první republiky a protektorátu Čechy a Morava, se zaměřením na ženy. Obdobím před samotným vznikem Československé republiky se práce nevěnuje, vzhledem k omezeným pramenným zdrojům a absenci dobového zájmu o zkoumanou problematiku. Mimo samotný historický kontext a popis vnímání lesbické lásky tehdejší společností budou v práci představeny vybrané queer tiskoviny, spolky, oblíbená místa či podniky a významné ženské osobnosti této komunity v daném období. Druhá část práce bude poté koncipována jako případová studie zpracovávající trestní spisy týkající se žen obviněných z trestného činu "smilstva proti přírodě", což nám může mimo jiné napomoct nahlédnout do mentality a každodennosti lesbických žen první poloviny 20. století.
|
|
| |
|
|
Motorické testování žen v zahraničních armádách: systematická rešerše
Oláh, Dominika ; Přívětivý, Lubomír (vedoucí práce) ; Sovák, Libor (oponent)
Název: Motorické testování žen v zahraničních armádách: systematická rešerše. Cíle: Cílem diplomové práce je vytvoření četnostního přehledu motorických testů využívaných k testování žen v armádách na základě systematické rešerše vědeckých publikací. Metody: Pro tvorbu diplomové práce byla použita metoda systematické rešerše v souladu s doporučením PRISMA, která poskytuje specifické pokyny pro provádění systematických přehledů v oblasti sportovní vědy. Pro sestavení cíle a výzkumné otázky práce, byl sestaven vyhledávací skript, a to dle předefinovaných klíčových slov. Vyhledávání dle stanoveného skriptu proběhlo v citačních a bibliografických databází Scopus, PubMed a Web of Science. Pro zpracování dat a následnou syntézu byly použity studie, které splňovaly předem definovaná kritéria. Výsledky: Testy určené k hodnocení fyzické zdatnosti byly rozděleny do tří kategorií na základě typu motorických schopností. Jednalo se o vytrvalostní testy, silové testy a testy zbylých motorických schopností. Nejčastějšími motorickými testy vztahující se k vytrvalostním schopnostem byly běžecké testy na vzdálenosti 3 200 metrů, 2 400 metrů a se stejnou četností běh na 1 600 a 270 metrů. Z motorických testů zaměřených na silové schopnosti se nejčastěji vyskytovaly sedy lehy a kliky, a to ve dvou časových limitech v...
|
|
|
Užívání alkoholu u žen středního věku: série kazuistik
Mrázková, Anna ; Volfová, Anna (vedoucí práce) ; Minařík, Jakub (oponent)
Východiska: Případová studie se zaměřuje na ženy, které prošly léčbou závislosti alkoholu ve středním věku. Zkoumá příčiny vzniku závislosti, které se opírají o fakta. výzkumů i z vyplývá, že střední věk je rizikový pro vznik závislosti. Toto téma je málo diskutované, přesto aktuální. Cíl: Cílem práce popsat a porozumět problematice vzniku závislosti na alkoholu u žen středního věku vyšším socioekonomickým statusem. Tato problematika je popsána na kazuistikách tří respondentek, které odpovídají kritériím výběru. Praktická část závěrečné práce se skládá z kazuistik vytvořených na základě moderovaných rozhovorů. Ty byly vytvořeny z anamnestického listu, z otázek zaměřujících se doplňujících otázek. Data byla zpracována narativní metodou. Výsledky: Příběhy respondentek jsou odlišné, ale faktory, jež je vedly hledání řešení alkoholu jsou podobné. Popisují prázdnotu, osamělost, smutek, změnu vzhledu, zdravotní problémy plynoucí z vyššího věku a také tlak v práci. V závislosti je pak udržoval samotný nímž se cítily lépe. Vzorce užívání jsou u jednotlivých respondentek odlišné. Očekávaná změna nenastala, naopak fyzický i psychický stav se zhoršoval, což vedlo je samotné nebo okolí k vyhledání pomoci odborníků. Závěry: Tato práce ilustruj o riziku vzniku závislosti, rizikových faktorech, zátěžových situacích a...
|
|
| |
|
|
Representation of female characters in videogames inspired by the Victorian era on the example of Dishonored and Dishonored 2
Smoliankina, Sofia ; Šindelář, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Ve své bakalářské práci zkoumám reprezentaci ženských postav na příkladu videoher, které byly inspirovány viktoriánským obdobím. Videohry je možné považovat za jedno z audiovizuálních médií, jejichž prostřednictvím lze zobrazovat jak historické období, tak i perspektivy současné společnosti. K rozboru využívám zdroje o konceptu neoviktoriánské éry, vývoji herní komunity a postavení žen v ní, následně v kontextu získaného teoretického základu analyzuji ženské postavy z her Dishonored (2012) a Dishonored 2 (2016). Zaměřuji se na to, jakou roli v příběhu hrají ženské postavy, nejen ty hlavní, ale i vedlejší, jak se mění jejich pozice v rámci této herní série. Analýza je provedena v kontextu změn v moderní herní komunitě a zaměřuje se také na to, jak by konflikty (např. "GamerGate") mohly přispět ke změnám ve videohrách samotných. Cílem této práce je ukázat, jaký vliv na zobrazování minulosti mají normy a hodnoty té doby, kdy historická mediální reprezentace vznikala. Pomocí konceptu homosociálních vztahů, který vystihuje "uzavřený mužský svět" viktoriánské éry, zkoumám, jak se změnila role v příběhu a počet ženských postav v Dishonored 2 ve srovnání s Dishonored. Rozebírám, jak původně "izolované ženy" z Dishonored začaly hrát důležitou roli v Dishonored 2, v které také zastoupení žen odráží realitu...
|
|
| |
host ::
RSS.