|
Pracovní doba, kontrola jejího dodržování v návaznosti na vnitřní předpisy zaměstnavatele
Sojková, Dana ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Tato práce se zabývá obecně institutem pracovní doby a kontrolou jejího dodržování v návaznosti na vnitřní předpisy zaměstnavatele. V oblasti pracovněprávních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je český právní řád reprezentován zákoníkem práce (dále je ZP) a předpisy se ZP souvisejícími. Téměř každý z nás se již setkal nebo se setká s pracovním právem a se souborem pracovních norem týkající se pracovní doby. Důležitost těchto právních institutů spočívá v tom, že nás neustále doprovází po většinu našeho života a přicházíme s nimi do styku každý den. Je tedy v zájmu každého z nás, aby se touto problematikou zabýval a byl si tak vědom svých práv a povinností. Pracovní doba představuje časový úsek, po který zaměstnanec a zaměstnavatel plní své závazky související s výkonem práce plynoucí z jejich právního vztahu. Zaměstnanec vykonává v pracovní době podle pokynů zaměstnavatele práci, ke které se zavázal. Zaměstnavatel má především povinnost mu tuto práci přidělovat. Pracovní doba je úzce spojena s pracovním poměrem, ve kterém je vykonávána závislá práce. V pracovní době se realizuje obsah pracovněprávního vztahu a dochází k uskutečňování práv a povinností smluvních stran.1 Pracovní doba je ovšem nejen prvkem pracovněprávního vztahu, který určuje časový úsek, po který může zaměstnavatel po zaměstnanci...
|
|
Behavioural patterns of heifers under intensive and extensive continuous grazing on species-rich pasture in the Czech Republic
Hejcmanová, Pavla ; Frynta, Daniel (oponent)
Rigorózní práce: Chování jalovic na intenzivní a extenzivní kontinuální druhově bohaté pastvě v České republice Autor: doc. Mgr. Pavla Hejcmanová, Ph.D. Abstrakt Příjem potravy je jednou z nejzákladnějších aktivit všech zvířat a tvoří rozhodující část při maximalizaci celkové zdatnosti jedince. Mechanismy potravního chování vycházejí z charakteristik zvířete, jeho kognitivních schopností a vnějšího prostředí, zejména množství a kvality dostupné potravy. K pochopení potravního rozhodování zvířete není možné bez znalosti jiných typů chování a faktorů, které je ovlivňují. Proto cílem tohoto výzkumu bylo vyhodnocení chování jalovic na druhově bohaté pastvině při režimu intenzivní (IG) a extenzivní (EG) pastvy, která je v současnosti nejběžnějším pastevním systémem ve střední Evropě. Deset nebo osm (IG) a šest nebo čtyři (EG) jalovice byly na kontinuální pastvě ve dvou úplně znárodnělých blocích od června do konce září v letech 1998, 1999, 2000, 2006 a 2007. Porosty pastviny byly udržovány na cílové výšce 5 cm pro IG a 10 cm pro EG. Po dobu 24 hod jsme zaznamenávali pastevní chování, přežvykování, odpočinek a ostatní aktivity. Dále jsme zaznamenávali rychlost spásání, žvýkání soust a přežvykování (za minutu). Denní vzorce chování a denní časové rozvrhy jednotlivých typů chování se mezi jalovicemi na IG a EG...
|
|
Stres I - Posttraumatická stresová porucha
Řežábková, Helena ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Klusoňová, Hana (oponent)
Autor: Helena Řežábková Název diplomové práce: Stres I - Posttraumatická stresová porucha Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Farmacie Cíl: Cílem práce bylo vytvořit přehled historického náhledu na posttraumatickou stresovou poruchu (PTSP), popsat jeho hlavní projevy a nejčastější situace, během kterých může docházet k rozvoji PTSP a to jak v podmínkách České republiky, tak i ve vybraných zahraničních situacích. Dalším cílem práce bylo rovněž vytvořit ucelený přehled terapeutických možností PTSP. Hlavní poznatky: PTSP byla přesně definována v roce 1980 v DMS III (Diagnostic and Statistical Manual of the American Psychiatric Association). Posttraumatická stresová porucha vzniká jako reakce na těžký, či trvalý stres, neboť narušuje mechanismy efektivního vyrovnání se s ním. Tato reakce se objevuje jako opožděná nebo dlouhotrvající odezva na traumatizující stresovou událost. Situace jako mučení, znásilnění, přírodní katastrofa nebo vojenská akce obvykle překračují běžnou lidskou zkušenost. U každého jedince vyvolá tato situace pronikavou úzkost. PTSP se zpravidla rozvíjí do šesti měsíců od události. Jako pozdní následky PTSP se může objevit deprese, panická porucha, bipolární afektivní porucha, sociální...
|
|
Využití rekombinantních virů vakcinie produkujících IGFBP3 pro terapii nádorů
Musil, Jan ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
Využití rekombinantních virů vakcinie produkujících IGFBP-3 pro terapii nádorů Vazebný protein typu 3 pro růstové faktory podobné insulinu (IGFBP-3) je hlavním regulátorem endokrinní aktivity IGF a je schopný potlačovat růst celé řady nádorů. Řada vědeckých prací ukázala, že IGFBP-3 je schopný indukovat apoptózu v nádorových buňkách mechanizmy spojenými s jeho IGF vazebnou funkcí a mechanizmy na této funkci nezávislými. Připravili jsme rekombinantní viry vakcinie exprimující IGFBP-3 pod kontrolou přirozeného časného H5 a syntetického časně-pozdního (E/L) promotoru, abychom ověřili jeho protinádorový efekt na našem modelu karcinomu děložního čípku. Zjistili jsme, že samotná exprese IGFBP-3 růst nádorů nijak neovlivňovala. Exprese IGFBP-3 dvojitými rekombinantami měla ovšem na protinádorovou odpověď pozitivní vliv. Dvojité rekombinanty kromě IGFBP-3 exprimují také fúzní protein SigE7LAMP schopný indukovat imunitní odpověď proti nádorům vyvolaným virem HPV16. Zjistili jsme, že koexprese IGFBP-3 dvojitou rekombinantou P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 posiluje protektivní imunitní odpověď proti nádorům vyvolaným buňkami MK16/ABC dosud nepopsaným mechanizmem. Dále jsme prokázali, že obě připravené dvojité rekombinanty P13- SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 a P13-SigE7LAMP-E/L-IGFBP-3 posilují protinádorovou odpověď vyvolanou expresí...
|
|
Periferní cirkadiánní hodiny savců, jejich molekulární mechanismus a synchronizace
Polidarová, Lenka ; Kuthan, Martin (oponent) ; Sumová, Alena (vedoucí práce)
Mammalian circadian clock in peripheral organs, molecular mechanism and entrainment The circadian system controls timing of behavioral and physiological processes in most organisms. In mammals, central oscillator is located in the suprachiasmatic nuclei (SCN) of the anterior hypothalamus. Apart from the SCN, peripheral oscillators are located in numerous organs like liver, heart, lung, muscle, intestine etc. The central and peripheral oscillators need to be synchronized by external cues (Zeitgeber). The SCN coordinates and entrains the phase of the clocks in numerous peripheral tissues via neuronal and humoral signals. For the SCN, dominant synchronizer is external light-dark cycle. Peripheral oscillators are cell-autonomous, they could work also independently of the SCN as a consequence of a feeding cycle. The basic molecular core clock mechanism responsible for generating circadian rhythms in the central and peripheral clocks is composed of transcriptional/translational feedback loops between the clock genes and their protein products. The aim of the present thesis was to ascertain whether the clock gene and protein expressions exhibit circadian rhythms in the rat intestine and whether the core clock mechanism drives expression of a cell cycle regulator rWee1. Next aim was to reveal how the circadian...
|
|
Postoj veřejnosti k preventivním onkologickým vyšetřením
KAULICHOVÁ, Markéta
Postoj veřejnosti k preventivním onkologickým vyšetřením Cílem práce bylo zjistit, jak laická i odborná zdravotnická veřejnost využívá možnosti preventivních onkologických vyšetření a zjistit bariéry ve využívání těchto možností z pohledu laické i odborné zdravotnické veřejnosti a porovnat rozdíly ve využívání těchto možností u obou skupin. Postoj veřejnosti k preventivním onkologickým prohlídkám nabývá na významu v souvislosti s nárůstem incidence onkologických onemocnění, ke kterému v současné době dochází. Prevence je považována za jeden z principů moderní medicíny a pro její podporu hovoří především důvody ekonomické. Jednou z problémových oblastí veřejného zdraví je samotný vztah společnosti ke svému zdraví, přístup k odpovědnosti k sobě samému obecně a nedoceněný význam primární prevence. V případě onkologických onemocnění vyvstává navíc psychologická problematika, zejména strach z pozitivního nálezu a strach z nemoci, která je odedávna spojována s představou nevyléčitelnosti, krutých bolestí a neodvratné smrti, a přitom již tato skutečnost dlouhou dobu neplatí. V minulosti paternalistický přístup lékaře k nemocnému byl nahrazen snahou o kooperativní a rovnocenný vztah, v němž má pacient podíl na rozhodování. Lékaři však na vhodně volený způsob a dostatečnou míru informování pacienta nemají čas a nebo důležitost informovanosti pacienta podceňují. Práce seznamuje se současnou nabídkou preventivního programu ČR a poukazuje na negativní předsudky o rakovině bránící úspěšnějšímu boji v léčbě nádorových onemocnění. Pro splnění cílů práce byl realizován výzkum mezi laickou a zdravotnickou veřejností. Při sběru dat a jejich zpracování bylo použito kvantitativního přístupu {--} techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořili muži a ženy se zdravotnickou a nezdravotnickou profesí starší 18ti let. Ověřováním hypotéz se zjistilo, že laická veřejnost využívá možnosti preventivních onkologických vyšetření méně než odborná zdravotnická veřejnost a to především z důvodu neinformovanosti o těchto možnostech. Jednou z nejčastější překážkou ve využívání preventivních onkologických vyšetření na obou stranách je nenaplněné poslání prevence, kdy lidé chodí k lékaři až při zdravotních problémech. Výsledky práce také ukázaly, že laická veřejnost na rozdíl od zdravotnické je nespokojena s aktivitou lékařů týkající se poskytování informací a k získávání informací přistupuje méně aktivně. Práci lze využít jako podklady pro diskuse o problému informovanosti široké veřejnosti o preventivních vyšetřeních a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků, kterých se zmíněná tématika týká.
|
|
Zdravý životní styl jako prevence onemocnění
Klicpera, František ; Hrstka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kyasová, Miroslava (oponent) ; Hodačová, Lenka (oponent)
The young generation life style is observed in the bachelor's degree thesis. This age group was chosen because the life style of a human being is supposed to be formed within this period of human life and it impacts the individual's health state for all life. Health is one the basic rights of each person. It is a condition of well-being and a good quality of life. Good health is a basic part of steady economical increase in society. Diseases prevention and health support are attitudes which are emphasized in the whole society. Change of life can prevent occurance and development of mass occured diseases to a great extent. Most of important hazard factors as smoking, junk food, excessive consumption of alcohol, low physical activity and so on, are the factors which can be influenced or reduced or even eliminated by each individual's behaviour. Participation and responsibility for each individual's health belong to ethic principles of the program "Health 21"..
|
|
Ženské strategie zvládání hněvu
Kolářová, Anna ; Junková, Vendula (oponent) ; Štětovská, Iva (vedoucí práce)
V této práci jsme se zaměřili na problematiku strategií zvládání hněvu, s akcentem na prožívání a vyjadřování hněvu ženami. První část mapuje teoretická východiska, především hněv v kulturním rámci a souvislost zvládání hněvu se zdravím. Na základě teoretických podkladů, dotazníků BARQ (Linden et al.) a české varianty STAXI (Stuchlíková, Man, Spielberger 1994, 2003) jsme koncipovali pilotní variantu dotazníku ANDO. Cílem bylo vytvořit dotazník, který by lépe zachytil nezdravé způsoby zacházení s hněvem a genderové rozdíly. Pomocí faktorové a shlukové analýzy jsme určili 9 subškál strategií zvládání hněvu (4 z nich měří nezdravé zacházení s hněvem) a vytvořili orientační normy (n=212). Pomocí dotazníku ANDO jsme potom na vzorku párů matek a dcer (nm=41, nd=41) měřili rozdílnosti a sílu vztahu mezi strategiemi zvládání hněvu dvou generací českých žen. Chtěli jsme ověřit, zda změna společenského klimatu v České republice ovlivnila ženské strategie hněvu a také, zda projevy hněvu matky ovlivňují zacházení s hněvem dcery. Ukázalo se, že matky inklinují více než dcery ke strategii vyhýbání se. Dcery zase více využívají strategii vyhledávání sociální opory (p<0,01). Nicméně byla to právě subškála vyhýbání se, kde se zároveň mezi matkami a dcerami potvrdila statisticky významná korelace (r=0,31; p<0,05). Celý...
|
|
Klinický význam a mechanismy působení morfínu a methadonu
Slušná, Michaela ; Hejnová, Lucie (oponent) ; Novotný, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit poznatky týkající se klinického významu opioidních léčiv, konkrétně morfinu a methadonu, a jejich mechanismu působení. Informovanost zdravotnického personálu i laické veřejnosti o opioidech je nedostatečná, dochází tak při léčbě tímto druhem léčiv ke zbytečným obavám pacientů, neboť je nemá kdo informovat. Tato práce obsahuje informace, které by měl znát každý pracovník ve zdravotnictví. Zabývá se, jak farmakodynamikou, která je důležitá pro pochopení účinků léčiv, jak biochemických i fyziologických, tak farmakokinetikou, která popisuje, jak se organismus vyrovnává s podaným léčivem. Použití morfinu i methadonu je v současné době nenahraditelné. Morfin je silné analgetikum účinně tlumící bolesti různého původu. Methadon je využíván k subtistuční léčbě u lidí závislých na opioidech. Nežádoucí účinky objevující se při léčbě opioidy jsou přijatelné s ohledem na silnou bolest, která je opioidy tlumena.
|
|
Vliv EGF- like peptidů na komplexy oocyt-kumulus
Blaha, Milan ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Němcová, Lucie (vedoucí práce)
Ovariální cyklus je u savců řízen adenohypofyzálními hormony FSH a LH. Uvádí se, že FSH je důležitý pro růst folikulů, LH zodpovídá za jejich konečný růst, syntézu estrogenů, ovulaci, počáteční vývoj žlutého tělíska a krátce (do nástupu choriového gonadotropinu) za sekreci progesteronu. Ačkoliv kumulární buňky a oocyt exprimují jen velmi málo receptorů pro luteinizační hormon, LH způsobuje v podmínkách in vivo expanzi kumulu a znovuzahájení meiózy. Účinek LH je totiž zprostředkován peptidy podobnými epidermálnímu růstovému faktoru (EGF) - amfiregulinem (AREG), epiregulinem (EREG) a betacelulinem (BTC). Prekurzory těchto peptidů jsou exprimovány v buňkách stěnové granulózy, kde jsou v důsledku LH-stimulace uvolňovány vlastní EGF-like peptidy působením metaloproteáz. Následující práce je literárním přehledem, jehož cílem je představit úlohu EGF-like peptidů v širším kontextu molekulárních mechanismů řídících pozdní fáze folikulogeneze a meiotické zrání oocytů.
|
host ::
