|
| |
|
|
Vliv dlouhodobého podávání morfinu na expresi hodinových genů v mozku potkana
Pačesová, Dominika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Cirkadiánní a opioidní systém jsou systémy podílející se na udržování homeostázy v organismu. Narušením cirkadiánního systému dochází k rozladění správného načasování fyziologických procesů, což může mít za následek vznik nebo zhoršení již existujících patologických stavů, včetně závislosti. Jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat přesné nastavení cirkadiánního systému je i užívání a zneužívání opioidů. Vzájemný vztah cirkadiánního a opioidního systému je málo prozkoumán. Za tímto účelem byl v této práci sledován vliv morfinu a metadonu na cirkadiánní systém potkana v dospělosti i v průběhu vývoje. Cílem disertační práce bylo sledovat účinek akutního podání morfinu na expresi hodinových genů v suprachiasmatických jádrech (SCN) dospělých potkanů, zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu a jejich vysazení na expresi hodinových genů v SCN a na aktivitu enzymu AA-NAT v epifýze dospělých potkanů. Správný vývoj cirkadiánních hodin významně přispívá k udržení zdraví v dospělosti a zajišťuje dobrou adaptabilitu organismu na změny vnějšího prostředí. Protože se dosud žádná studie nezaměřila na zkoumání účinků podávání opioidů v raných fázích vývoje na zrání cirkadiánních hodin v SCN nebo v periferních orgánech, bylo dalším cílem zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu...
|
|
|
Cirkadiánní systém v čichových lalocích
Kyclerová, Hana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Savčí cirkadiánní systém je složený z hlavního cirkadiánního pacemakeru uloženého v suprachiasmatických jádrech hypotalamu a z periferních cirkadiánních oscilátorů. Cirkadiánní rytmy jsou výsledkem molekulárního mechanismu propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček, který je vlastností každého cirkadiánního oscilátoru. Periferní oscilátory v ostatních částech mozku a v orgánech jsou řízeny signály ze suprachiasmatických jader. Existují však některé struktury, které jsou schopny pracovat autonomně, nezávisle na hlavním cirkadiánním oscilátoru. Nejznámější takový oscilátor je v savčí sítnici oka. Cirkadiánní oscilátor v sítnici reguluje mimo jiné lokální rytmickou syntézu melatoninu, pH sítnice nebo životaschopnost fotoreceptorů. V poslední době se objevují práce, které prokazují existenci nezávislého cirkadiánního oscilátoru také v čichových lalocích savců. Cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích například řídí čichovou citlivost během dne. Práce zabývající se vývojem savčího cirkadiánního systému ukázaly, že cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích dozrává dříve než hlavní cirkadiánní pacemaker a v období časného vývoje zastupuje jeho funkci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Modulace signální dráhy JAK/STAT v suprachiasmatickém jádře hypotalamu potkana
Moravcová, Simona ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Cirkadiánní hodiny v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN) regulují denní rytmy v chování a fyziologii a jsou důležitou součástí mechanismů regulujících homeostázu savců. SCN jsou synchronizovány s 24hodinovým cyklem především působením světla, ale mohou být regulovány také různorodými nesvětelnými signály, jako jsou růstové faktory, opioidy, cytokiny, nebo lipopolysacharid (LPS), které působí prostřednictvím aktivace signální dráhy JAK/STAT. Proteiny rodiny STAT (z angl. signal transducers and activator of transcription) regulují mnoho aspektů buněčné fyziologie od růstu a diferenciace až po imunitní odpověď. Signální dráha JAK/STAT však dosud nebyla v SCN zkoumána a funkce proteinů STAT v SCN není dosud objasněna. V první části práce jsme se zaměřili na lokalizaci proteinů STAT3 a STAT5 v SCN potkana a stanovení denního rytmu na úrovni proteinů i mRNA. Výsledky našich experimentů ukázaly denní rytmus v hladinách proteinu STAT3 v astrocytech SCN potkana s nízkou, ale signifikantní amplitudou a maximem v ranních hodinách. Dále byla odjevena silná, avšak ne rytmická, exprese proteinu STAT5A v astrocytech a proteinu STAT5B v neastrocytických buňkách SCN. Také bylo zjištěno, že Stat3 mRNA vykazuje podobně jako protein cirkadiánní rytmus v SCN potkana s vysokou úrovní exprese během dne a nízkou...
|
|
| |
|
|
Molekulární mechanismus cirkadiánních hodin a jejich synchronizace v trávicím systému potkana
Polidarová, Lenka ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent) ; Zeman, Michal (oponent)
Cirkadiánní systém řídí načasování behaviorálních a fyziologických procesů většiny organismů s periodou zhruba 24 h. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech hypothalamu (SCN) a z periferních oscilátorů uložených v mnoha orgánech jako jsou játra, srdce, plíce, svaly, střeva atd. Periferní oscilátory jsou autonomní, mohou fungovat nezávisle na SCN a být seřizovány změnou doby příjmu potravy. Narušení vnitřního časového systému v důsledku např. nepravidelného režimu nebo práce na směny může vést k rozvoji nejrůznějších onemocnění, např. spánkových poruch, trávicích problémů a různých druhů nádorových onemocnění. Pochopení fungování molekulárního mechanismu cirkadiánních hodin může usnadnit léčbu onemocnění způsobených poruchami cirkadiánního systému. Ve své disertační práci jsem se zaměřila na identifikaci a synchronizaci cirkadiánních hodin v trávicím systému potkana a na jejich vývoj během ontogeneze. Kromě toho byl také studován cirkadiánní systém kmene potkana vykazující patologii, tzn. spontánně hypertenzního potkana (SHR). Podařilo se nám identifikovat cirkadiánní hodiny v jednotlivých částech střeva a zjistili jsme, že tyto hodiny jsou vzájemně synchronizovány s fázovým zpožděním ve směru kranio- kaudální osy trávicího traktu. Naše data dále...
|
|
|
Cirkadiánní systém v čichových lalocích
Kyclerová, Hana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Savčí cirkadiánní systém je složený z hlavního cirkadiánního pacemakeru uloženého v suprachiasmatických jádrech hypotalamu a z periferních cirkadiánních oscilátorů. Cirkadiánní rytmy jsou výsledkem molekulárního mechanismu propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček, který je vlastností každého cirkadiánního oscilátoru. Periferní oscilátory v ostatních částech mozku a v orgánech jsou řízeny signály ze suprachiasmatických jader. Existují však některé struktury, které jsou schopny pracovat autonomně, nezávisle na hlavním cirkadiánním oscilátoru. Nejznámější takový oscilátor je v savčí sítnici oka. Cirkadiánní oscilátor v sítnici reguluje mimo jiné lokální rytmickou syntézu melatoninu, pH sítnice nebo životaschopnost fotoreceptorů. V poslední době se objevují práce, které prokazují existenci nezávislého cirkadiánního oscilátoru také v čichových lalocích savců. Cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích například řídí čichovou citlivost během dne. Práce zabývající se vývojem savčího cirkadiánního systému ukázaly, že cirkadiánní oscilátor v čichových lalocích dozrává dříve než hlavní cirkadiánní pacemaker a v období časného vývoje zastupuje jeho funkci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodinové geny v cirkadiánním pacemakeru savců
Cimerová, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Chování savců a jejich fyziologické procesy jsou závislé na denních rytmech. Ty jsou řízeny endogenními cirkadiánními hodinami, které reagují na cykly světla a tmy prostředí. U savců jsou cirkadiánní hodiny uspořádány hierarchicky a pracují téměř ve všech buňkách a tkáních. Suprachiasmatické jádra (SCN) v hypotalamu jsou na vrcholu této hierarchie a pracují jako hlavní cirkadiánní pacemaker. Tato práce představuje jednotlivé geny, které byly za posledních dvacet let v SCN savců objeveny. První kapitola se zaměřuje na obecný mechanismus cirkadiánních rytmů a strukturu SCN. V druhé kapitole jsou popsány transkripčně-translační zpětnovazebné smyčky, které jsou nezbytnou součástí správné funkce cirkadiánních hodin, a stručně je v této kapitole představena funkce jednotlivých genů. Následující kapitoly patří již chronologické charakterizaci Clock, Bmal1, Period a Cryptochrom genů, tak jak byly objeveny. Pokud je známá i jiná funkce hodinových genů než v molekulárním mechanismu cirkadiánních oscilací, je uvedena v závěrečném odstavci každé kapitoly. Závěrečné kapitoly se zabývají dalšími molekulami, kasein kinázami, ROR a REV- ERB receptory, které svojí funkcí ovlivňují expresi a degradaci jednotlivých cirkadiánních genů v SCN. Klíčová slova: suprachiasmatické jádro, cirkadiánní rytmy, Clock, Bmal1,...
|
|
|
Periferní cirkadiánní hodiny savců, jejich molekulární mechanismus a synchronizace
Polidarová, Lenka ; Kuthan, Martin (oponent) ; Sumová, Alena (vedoucí práce)
Mammalian circadian clock in peripheral organs, molecular mechanism and entrainment The circadian system controls timing of behavioral and physiological processes in most organisms. In mammals, central oscillator is located in the suprachiasmatic nuclei (SCN) of the anterior hypothalamus. Apart from the SCN, peripheral oscillators are located in numerous organs like liver, heart, lung, muscle, intestine etc. The central and peripheral oscillators need to be synchronized by external cues (Zeitgeber). The SCN coordinates and entrains the phase of the clocks in numerous peripheral tissues via neuronal and humoral signals. For the SCN, dominant synchronizer is external light-dark cycle. Peripheral oscillators are cell-autonomous, they could work also independently of the SCN as a consequence of a feeding cycle. The basic molecular core clock mechanism responsible for generating circadian rhythms in the central and peripheral clocks is composed of transcriptional/translational feedback loops between the clock genes and their protein products. The aim of the present thesis was to ascertain whether the clock gene and protein expressions exhibit circadian rhythms in the rat intestine and whether the core clock mechanism drives expression of a cell cycle regulator rWee1. Next aim was to reveal how the circadian...
|
host ::
RSS.