|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Eduard Goldstücker (1913 - 2000). Significant Prague germanist, journalist and politician.
Kříž, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato diplomová práce představuje důležité biografické prameny pro bádání o velké osobnosti evropské germanistiky, publicistiky a politiky, Prof. Eduardu Goldstückerovi (1913-2000): Prozesse: Erfahrungen eines Mitteleuropäers (1989), Vzpomínky 1913-1945 (2003), Vzpomínky 1945-1968 (2005) a Von der Stunde der Hoffnung zur Stunde des Nichts: Gespräche (2009). Jako souřadnicová osa pro znázornění a pochopení vývoje a rozsáhlé oblasti působení tohoto germanisty jedinečného typu slouží masivní sociální a historické proměny v Evropě 20. století: Velká hospodářská krize, světové války, antisemitismus, fašismus, studená válka, stalinismus, pražské jaro i doba po pádu železné opony. V centru zájmu této práce stojí zejména Goldstückerova činnost odborná, editorská a vzájemně se prolínající angažmá v oblasti diplomacie, politiky a publicistiky, jež z něho činí věděckou a společenskou osobnost mimořádného významu.
|
|
|
Reakce knihovníků na politickou a společenskou situaci v roce 1968
Kratochvílová, Alena ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Petruželková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá knihovnickou činností v období Pražského jara v roce 1968. Jejím hlavním cílem je na základě dobového odborného tisku zjistit míru zapojení knihovníků do reformního procesu, jeho podporu, kritiku stávajícího stavu a kladené požadavky na změny, které byly rázu odborného i pracovněprávního. Popisuje průběh vzniku Svazu knihovníků a informačních pracovníků a jeho význam. Zabývá se také vztahy s knihovnictvím slovenským a vznikem slovenského knihovnického svazu. Závěrečnou část práce tvoří konkrétní politická aktivita knihovníků, což ilustrují reakce na probíhající změny během reformního procesu. To zahrnuje reakci na akční program KSČ a podporu tohoto programu, reakci na varšavský dopis z července 1968 a následnou srpnovou okupaci.
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
Pražské jaro 1968 pohledem karlovarských okresních novin Stráž míru
Ullíková, Veronika ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obdobím Pražského jara z pohledu karlovarského periodika Stráž míru. Zároveň přináší i stručný historický pohled na události a mediální situaci v Československu. V první kapitole jsou nejdříve vylíčeny společenské a mezinárodní okolnosti, které předcházely Pražskému jaru. Pozornost je soustředěna na události po nástupu Alexandra Dubčeka do čela KSČ, Akční program KSČ a činnost reformistů. Kapitola druhá se zabývá mediální situací v Československu. Vylíčeny jsou zde rozsáhlé změny mediální sféry v době Pražského jara, zejména zrušení cenzury a žánrový rozvoj všech typů médií. V této kapitole je zahrnut i popis právních předpisů a mezinárodních schůzek, které situaci v zemi ovlivnily. Na konci teoretické části je stručný popis týdeníku Stráž míru. Stráž míru byla regionálním periodikem a působila v okrese Karlovy Vary. Třetí kapitola je již zaměřena analyticky, prakticky rozebírá jednotlivé články. Analýza článků nabízí pohled na události v okrese Karlovy Vary a zasazuje je do kontextu celospolečenských témat. Pozornost je zaměřena na politické události, které se na Karlovarsku odehrávaly, a na informace, které byly přinášeny z centrální úrovně.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobností československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo Charty 77.
|
|
|
Diskuse o českém údělu
Brabec, Dušan ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reformním procesem Pražského jara a dále debatou o českém údělu, která hodnotí a posuzuje samotný průběh a důvody neúspěchu tohoto procesu v kontextu dějinnosti českého národa. Na začátku práce jsou shrnuty faktory, které přispěly k porážce Pražského jara. Na toto shrnutí pak dále navazuje rozbor samotné debaty o českém údělu, kde jsou analyzované jednotlivé dobové texty. Další kapitola bakalářské práce se zabývá přesahy debaty o českém údělu do dnešní doby. Kapitola sleduje postoje jednotlivých přispěvatelů k této debatě a problematice Pražského jara, jenž byla znovu otištěna v Literárních novinách v letech 2007 - 2008 šéfredaktorem Literárních novin Jakubem Patočkou. Kapitola dále zpracovává a analyzuje texty, které v reformním procesu Pražského jara spatřují možnou dějinnou alternativu k současnému modernímu paradigmatu. Bakalářská práce si dává za cíl určit hlavní faktory vedoucí k porážce Pražského jara a dále určit, zdali je Pražské jaro spravedlivě opomíjeným úsekem v českých národních dějinách či inspirativním momentem, který přináší mnohé odpovědi na řešení krize současného moderního paradigmatu.
|
|
|
Odraz politického vývoje v dětských časopisech mezi lety 1968-1970 na území Československa
Janík, Tomáš ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zanalyzovat celostátní časopisy pro děti a mládež, které vycházely mezi lety 1968 a 1970 v Československu. Zaměří se jak na obsahovou, tak formální stránku vybraných časopisů, a oba aspekty bude zkoumat s ohledem na pozadí politických událostí daného období. Snahou bude poukázat na případnou propagandu a zjistit, do jaké míry byly časopisy pro děti ovlivňovány dobovým politickým diskurzem. Také bude provedena komparace jednotlivých časopisů s odůvodněním případných rozdílů, a to i poukázáním na prostředí, ze kterého jednotlivé časopisy vzešly.
|
|
|
Obraz Československa v britském komunistickém tisku v letech 1966-1969
Vlasáková, Magdalena ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Geaney, Kathleen Brenda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reakcí britských komunistů na události v Československu v druhé polovině 60. let, přičemž nejvíce pozornosti je věnováno reformnímu roku 1968. Tento obraz je rekonstruován na základě analýzy stranického deníku Morning Star, který je zkoumán v rozmezí let 1966-1969. Práce obsahuje kapitoly týkající se vývoje komunismu v Británii, britské novinové kultury a vztahů Británie k zemím Východního bloku, především pak vůči Československu. Součástí předkládané práce je rovněž podrobná analýza novinových článků v deníku Morning Star, které se svým obsahem dotýkaly československé tematiky. Cílem analýzy je ilustrovat zájem o dění v Československu v britském komunistickém prostředí a přispět k širšímu výzkumu o západním komunismu.
|
host ::
RSS.