|
|
Optimization of methods for protein analysis released from thermosensitive hydrogel
Lysáková, Klára ; Brtníková, Jana (oponent) ; Vojtová, Lucy (vedoucí práce)
Proposed diploma thesis is focused on the release evaluation methods of both model proteins (albumin and lysozyme) and tissue healing protein (stable fibroblast growth factor 2; FGF2-stab) from the “smart” hydrogel carrier based on the biodegradable thermosensitive PLGA-PEG-PLGA triblock copolymer. In the theoretical part, a brief overview of thermosensitive polymers, their properties, structure and utilization of aforementioned proteins is described. Moreover, types of interactions that may occur between proteins and the polymeric carrier including drug release models are mentioned. In the experimental part, the structure of PLGA-PEG-PLGA triblock copolymer was characterized by the gel permeation chromatography and 1H NMR while its visco-elastic properties including sol-gel transition were evaluated by the rheological analysis. Thesis goal was targeted to better understand the release of newly-patented FGF2-stab protein from injectable PLGA-PEG-PLGA hydrogel formed at physiological temperature. The amount of released FGF2-stab was measured by the UV-VIS spectrophotometer in the presence of a Bradford reagent that binds proteins resulting in shifting their absorption maxima from 280 nm to 595 nm. For the comparison, SDS-page electrophoresis, dividing protein by molecular weight, has been used. It has been find out, that model proteins, which were in different size but predominantly non-polar on their surface exhibited two-stage release dependent on both the diffusion and polymer degradation, whereas, FGF2-stab (25 kg.mol-1) showed controlled one-stage first-order release from the PLGA-PEG-PLGA hydrogel forced only by diffusion, since it is predominantly a polar molecule located probably at the hydrogel micelle surface and not in their core. These results are very important to tune the protein release from hydrogel carriers to meet their certain application, in this case specifically in controlled tissue regeneration.
|
|
|
Využití antimikrobiálních produktů živočišného původu v kosmetice
Puškárová, Radka ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací a využitím syrovátky v její volné a enkapsulované formě a její aplikací do kosmetického průmyslu. Teoretická část se zaměřuje převážně na charakterizaci syrovátky, hlavně na její antimikrobiálních vlastnosti a dále na využití těchto vlastností k aplikaci do kosmetické chemie. Také zde byly popsány metody enkapsulace a charakterizace částic. V experimentální části byla syrovátka testována na antimikrobiální vlastnosti dvěma různými metodami, dále byla enkapsulována do třech typů částic: liposomů, alginátových a chitosanových části. U částic byla testována dlouhodobá koloidní stabilita v čase jeden a tři týdny v modelových podmínkách Na závěr byly připraveny krémy s přídavkem syrovátky. Krémy byly pomocí analytické centrifugace také testovány na sedimentační stabilitu.
|
|
|
Příprava DNA v kvalitě vhodné pro polymerázovou řetězovou reakci
Čuta, Robert ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení (BMK) jsou ve velké míře využívány v potravinářském průmyslu například při výrobě mléčných výrobků, sýrů a fermentovaných salámů, dále se využívají ke konzervaci zeleniny. Kromě průmyslového využití jsou u BMK důležité i mikrobiologické parametry. Při identifikaci bakteriálních rodů se v poslední době velmi často využívají metody založené na izolaci a amplifikaci DNA. Diplomová práce se zabývá optimalizací lyze bakteriálních buněk rodu Lactobacillus. Jako první byla testována koncentrace lysozymu (3mg/ml, 5mg/ml, 10mg/ml) v lyzačním roztoku a doba jeho působení (3, 5 a 10 hodin). Následovalo testování lyzačních roztoků připravených z komerčních pracích prášků při lyzi bakteriálních buněk rodu Lactobacillus. K tomuto účelu byl nejprve použit prací prášek Amway o různé koncentraci (1%, 2%, 3% a 4%). Dále byly při optimalizaci testovány další čtyři druhy komerčních pracích prášků. Optimalizace lyze byla prováděna s buňkami čisté kultury různých druhů Lactobacillus.Po prověření účinnosti pracích prášků pro lyzi buněk čisté kultury Lactobacillus byly provedeny lyze buněk v potravinových matricích (Acidofilní mléko, Jogurt mango, Jogurt bílý) běžně dostupných v obchodě s potravinami. Všechny postupy byly vyhodnocovány amplifikační metodou PCR s primery specifickými pro rod Lactobacillus. Izolace DNA pro PCR byla prováděna pomocí paramagnetických nosičů P(HEMA-co-GMA) a množství DNA bylo kvantifikováno spektrofotometricky. Detekce PCR produktů byla provedena pomocí agarosové gelové elektroforézy.
|
|
|
Antimikrobiální peptidy a možnosti jejich aplikace do potravin
Janhuba, Filip ; Petrik, Siniša (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřená na studium antimikrobiálních peptidů a možnosti jejich aplikace do potravin. Pozornost byla zaměřena zejména na bakteriocin nisin a antimikrobiální enzym lysozym. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na přehled antimikrobiálních peptidu používaných v potravinářství. V rámci experimentální části práce byla provedena optimalizace metod stanovení koncentrace antimikrobiálních látek. Byly vyzkoušeny jak spektrofotometrické metody kvantitativní analýzy celkových proteinů, tak rovněž stanovení metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Pro určení molekulové hmotnosti a čistoty byla použita modifikovaná SDS-PAGE s přídavkem močoviny a tricinového pufru. Dále byly testovány možnosti enkapsulace nisinu do liposomů. Enkapsulované částice byly připraveny pomocí tří postupů: ultrazvuku, etanolového vstřikování a metody TLE. Částice byly podrobeny studiu stability a distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla. Dále byla sledována i stabilita enkapsulovaných peptidů v modelových podmínkách a potravinách. Nakonec byly u vybraných peptidů studovány antibakteriální vlastnosti s použitím kultur bakterie Bacillus subtilis, kde zejména nisin vykázal antimikrobiální efekt již v nízkých koncentracích - okolo 1 µg/ml. Inhibiční efekt nisinu byl patrný především v tekutých kulturách.
|
|
|
Charakterizace organických nanočástic s enkapsulovanými antimikrobiálními peptidy
Vejrostová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci částic s enkapsulovaným antimikrobiálním peptidem – lysozymem. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na charakterizaci a popis antimikrobiálních peptidů. Dále byl popsán vybraný zástupce využívaný v práci – lysozym. Byla popsána jak jeho struktura, tak mechanismus účinku a možné využití. V experimentální části byla pro stanovení lysozymu využita metoda Hartree-Lowryho, a to jak pro určení enkapsulační účinnosti, tak i pro určení množství uvolněného lysozymu po inkubaci v modelovém fyziologickém prostředí a v modelových potravinách. Při enkapsulaci obsahovaly nejvíce lysozymu 1% chitosanové částice, alginátové manuálně připravené částice a lipozomy. Studiem stability částic v modelových potravinách bylo zjištěno, že nejméně stabilní jsou manuálně připravené chitosanové částice. Důležitým poznatkem bylo, že uvolněný lysozym prošel změnami, které způsobily jeho degradaci. Nejvíce ovlivňujícím prostředím byla 3% kyselina octová. Při studiu stability částic v modelovém fyziologickém prostředí se rozložily nejvíce manuálně připravené chitosanové částice. Nejstabilnější byly alginátové částice. V práci byly také studovány změny antimikrobiální aktivity enkapsulovaného lysozymu u připravených částic i po aplikaci do modelových prostředí. K testování antimikrobiální aktivity byla využita grampozitivní bakterie Bacillus subtilis. Antimikrobiální testy ukázaly, že lysozym po enkapsulaci ve většině případů ztrácí svou antimikrobiální aktivitu. Pomocí metody dynamického rozptylu světla byla určena velikost a stabilita připravených částic.
|
|
|
Interakce materiálu očních protéz s proteiny
Osifová, Zuzana ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématikou očních protéz. Problematika je v práci široce rešeršně zpracována. Důraz je kladen na adsorpci proteinů na syntetický povrch. Experimentální část práce je zaměřena na adsorpci lysozymu na polymethylmethakrylátovou destičku. Adsorpce proteinu na materiál byla nižší než stanovený limit detekce. Podle experimentálních dat byla tato hodnota nižší než 5,37 μg/cm2 . V rámci práce bylo provedeno i orientační šetření ohledně znalostí studentů středních škol o problematice očních protéz. Z výsledků vyplývá nepatrně větší informovanost u studentů zaměřených spíše přírodovědným směrem.
|
|
|
Optimization of methods for protein analysis released from thermosensitive hydrogel
Lysáková, Klára ; Brtníková, Jana (oponent) ; Vojtová, Lucy (vedoucí práce)
Proposed diploma thesis is focused on the release evaluation methods of both model proteins (albumin and lysozyme) and tissue healing protein (stable fibroblast growth factor 2; FGF2-stab) from the “smart” hydrogel carrier based on the biodegradable thermosensitive PLGA-PEG-PLGA triblock copolymer. In the theoretical part, a brief overview of thermosensitive polymers, their properties, structure and utilization of aforementioned proteins is described. Moreover, types of interactions that may occur between proteins and the polymeric carrier including drug release models are mentioned. In the experimental part, the structure of PLGA-PEG-PLGA triblock copolymer was characterized by the gel permeation chromatography and 1H NMR while its visco-elastic properties including sol-gel transition were evaluated by the rheological analysis. Thesis goal was targeted to better understand the release of newly-patented FGF2-stab protein from injectable PLGA-PEG-PLGA hydrogel formed at physiological temperature. The amount of released FGF2-stab was measured by the UV-VIS spectrophotometer in the presence of a Bradford reagent that binds proteins resulting in shifting their absorption maxima from 280 nm to 595 nm. For the comparison, SDS-page electrophoresis, dividing protein by molecular weight, has been used. It has been find out, that model proteins, which were in different size but predominantly non-polar on their surface exhibited two-stage release dependent on both the diffusion and polymer degradation, whereas, FGF2-stab (25 kg.mol-1) showed controlled one-stage first-order release from the PLGA-PEG-PLGA hydrogel forced only by diffusion, since it is predominantly a polar molecule located probably at the hydrogel micelle surface and not in their core. These results are very important to tune the protein release from hydrogel carriers to meet their certain application, in this case specifically in controlled tissue regeneration.
|
|
|
Influence of nanoparticles and polymers on the amyloid fibril formation
Holubová, Monika ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánek, Miroslav (oponent) ; Nardin, Corrine (oponent)
Disertační práce se zabývá testováním amyloidogenicity různých uhlíkových nanočástic a polymerů. První část dizertace je věnována teoretickému úvodu týkající se amyloidóz, což je skupina nemocí, při kterých dochází k ukládání proteinů v nerozpustné formě amyloidů. Mimo to se teoretická část také zabývá obecným přehledem nanomateriálů a jsou zde také popsány nejdůležitější metody. Vzhledem k tomu, že v práci bylo testováno více druhů materiálů, byla část věnována výsledkům a diskuzi rozdělena na dvě podkapitoly: 1) Uhlíkové nanočástice a formování amyloidních fibril, a 2) Polysacharidy, modifikace glykogenu a formování amyloidních fibril. První podkapitola se zabývá testováním čtyř druhů uhlíkových nanočástic (jednovrstvých uhlíkových nanotrubic (SWNT), fullerenů (C60), uhlíkových kvantových teček (CDs) a nanodiamantů (NDs)). Tyto materiály byly testovány na modelovém systému lysozymu z vaječného bílku (HEWL). Pomocí měření fluorescence a transmisní elektronovou mikroskopií (TEM) byly testované materiály srovnány od nejvíce amyloidogeních částic po nejméně amyloidogenní následujícím způsobem: NDs> control> C60> CDs> SWNT. Druhá podkapitola se věnuje vlivu vybraných polysacharidů (glykogen (GG), mannan (MAN), fytoglykogen (PG)) a modifikací GG. Tyto materiály byly testovány nejen na HEWL, ale i na...
|
|
|
Influence of nanoparticles and polymers on the amyloid fibril formation
Holubová, Monika ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánek, Miroslav (oponent) ; Nardin, Corrine (oponent)
Disertační práce se zabývá testováním amyloidogenicity různých uhlíkových nanočástic a polymerů. První část dizertace je věnována teoretickému úvodu týkající se amyloidóz, což je skupina nemocí, při kterých dochází k ukládání proteinů v nerozpustné formě amyloidů. Mimo to se teoretická část také zabývá obecným přehledem nanomateriálů a jsou zde také popsány nejdůležitější metody. Vzhledem k tomu, že v práci bylo testováno více druhů materiálů, byla část věnována výsledkům a diskuzi rozdělena na dvě podkapitoly: 1) Uhlíkové nanočástice a formování amyloidních fibril, a 2) Polysacharidy, modifikace glykogenu a formování amyloidních fibril. První podkapitola se zabývá testováním čtyř druhů uhlíkových nanočástic (jednovrstvých uhlíkových nanotrubic (SWNT), fullerenů (C60), uhlíkových kvantových teček (CDs) a nanodiamantů (NDs)). Tyto materiály byly testovány na modelovém systému lysozymu z vaječného bílku (HEWL). Pomocí měření fluorescence a transmisní elektronovou mikroskopií (TEM) byly testované materiály srovnány od nejvíce amyloidogeních částic po nejméně amyloidogenní následujícím způsobem: NDs> control> C60> CDs> SWNT. Druhá podkapitola se věnuje vlivu vybraných polysacharidů (glykogen (GG), mannan (MAN), fytoglykogen (PG)) a modifikací GG. Tyto materiály byly testovány nejen na HEWL, ale i na...
|
|
|
Detekce patogenů pomocí molekulárně imprintovaných polymerů
Hutařová, Jitka
Teoretická část této diplomové práce se zabývá molekulárně imprintovanými polymery. Jsou zde popsány vlastnosti monomerů a templátů používaných pro polymerizaci. Část je věnována tvorbě molekulárně imprintovaných polymerů a interakcím vedoucím k tvorbě imprintovaných polymerů. Zahrnuty jsou zde i technologie a strategie imprintingu, způsoby odstraňování templátu, metody detekce a výhody i nevýhody metody molekulárního imprintingu. Značná část teoretické části je věnována aplikacím molekulárně imprintovaných polymerů v různých oblastech, se zaměřením především na oblast imprintingu proteinů a patogenů. Experimentální část se zabývá optimalizací přípravy molekulárně imprintovaného polymeru na bázi dopaminu pro detekci lysozymu, především však pro detekci Staphylococcus aureus a Enterococcus faecalis. Polymer byl aplikován na mikroskopické sklíčko s reakčními jamkami, do jamek mikrotitrační destičky a na magnetické částice. Pro detekci byla použita fluorescenční spektrometrie nebo fluorescenční mikroskopie. V práci byly úspěšně vytvořeny molekulárně imprintované polymery pro detekci Staphylococcus aureus a Enterococcus faecalis, schopné izolovat cílový analyt v poměrně nízké koncentraci.
|
host ::
RSS.