|
| |
|
| |
|
| |
|
|
(Ne)znalost křesťanství a její vztah k duchovnímu životu
Heissler, Radek ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi znalostmi křesťanství, jakožto náboženstvím pro Českou republiku kulturně nejrelevantnějším, a hloubkou duchovního života. V teoretické části je zkoumána relevantnost křesťanství a jeho znalost, a také problém duchovního života, spirituality a religiozity z psychologického i teologického hlediska a jejich rozvíjení. Empirická část se zaměřuje na konstrukci a statistické charakteristiky dotazníku duchovního života a testu znalostí křesťanství, jejichž výsledky a nasbíraná data posléze rozebírá a interpretuje. Také řeší stanovené hypotézy a samotný výzkumný problém hledání vztahu mezi oběma jevy. KLÍČOVÁ SLOVA : Křesťanství, spiritualita, náboženství, duchovní život, znalosti
|
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
|
Hledání spirituální roviny na mateřské (rodičovské) dovolené
Esterková, Michaela ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
Cílem bakalářské práce je hledání duchovního obsahu mateřství a spirituálních prvků při výchově dětí matkou na mateřské (rodičovské) dovolené v současné společnosti a v dnešní době. Práce obsahuje tři kapitoly, z nichž za stěžejní a klíčovou je považována druhá, v níž jsou charakterizovány jednotlivé spirituální výchovné prvky matky, které tvoří nezbytný základ mateřské spirituality. Součástí kapitoly jsou tři pohledy na ženu v nezastupitelných rolích - a to jako manželka, matka a zaměstnankyně.
|
|
|
Milost ve Vyznáních sv. Augustina
Löffelmannová, Lada ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Cílem této práce je nástin rozboru Augustinovy nauky o milosti v jeho autobiografickém díle Vyznání a následné přiblížení možností přínosu konceptu projevů milosti ve Vyznáních pro život křesťana v současné době. V první části bude nejprve pojednáno o společensko-historickém pozadí života svatého Augustina, následovat bude jeho životopis, dále pak stručné pojednání o Augustinově nauce o milosti. Druhá část představí nástin rozboru Augustinových Vyznání. Bude zde uvedena charakteristika díla jako teologické autobiografie, struktura a obsah díla. Ve třetí části pak bude zpracován koncept projevů milosti ve Vyznáních, na který bude navazovat nástin přínosu pro život křesťana v současnosti. Klíčová slova milost, hřích, svatý Augustin, Vyznání, duchovní život, současnost
|
|
|
Motiv "noci" u Jana od Kříže a v současné spiritualitě
Andil, Jan ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem temné noci v díle svatého Jana od Kříže a ve tvorbě současných duchovních autorů. Nejdříve se zaměřuje na společenská a životopisná fakta týkající se španělského karmelitánského mystika Jana od Kříže, která jsou kontextem Janovy duchovní tvorby a bez nichž by symbol temné noci postrádal své historické zařazení. Následuje výpis a stručná charakteristika stěžejních děl Jana od Kříže. Z těchto textů se motivem temné noci zabývá "Výstup na horu Karmel" a "Temná noc", které tvoří dva aspekty jedné cesty vedoucí ke sjednocení s Bohem. Se samotným motivem temné noci se setkáváme ve třetí kapitole. Nejdříve se podíváme na temnou noc popsanou Janem od Kříže, poté nás bude zajímat symbolika temné noci ve světcově díle, její členění a vyústění. Poslední kapitola nás potom seznamuje s pohledem současných duchovních autorů, jmenovitě Thomase H. Greena, Tomáše Halíka, Iaina Matthewa, Geralda G. Maye a Wilfrida Stinissena, na motiv temné noci.
|
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
host ::
RSS.