| |
|
Výdaje na veřejnou zeleň v závislosti na různé parametry obcí v ČR za rok 2011
Mrkvičková, Ivana ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Ropický, Jan (oponent)
Zeleň ve městech a obcích je důležitou součástí našeho života a působí na nás mnoha pozitivními vlivy. V České republice je zakládání, obnova a údržba veřejné zeleně v kompetenci měst a obcí. Jako s každou jinou veřejnou službou přichází problém s kvantitou a kvalitou jejího poskytování. Tato práce se zabývá vztahy, které vznikaly v roce 2011 mezi výdaji na veřejnou zeleň a různými parametry obcí. Na základě těchto vztahů vytvoříme dvě hypotézy. První vychází z úspor z rozsahu a předpokládá, že čím větší obec, tím menší výdaje by měly být poskytovány na veřejnou zeleň na obyvatele. Druhá hypotéza vychází z práce Carrutherse a Úlfarssona (2008) a říká, že čím vyšší hustota zalidnění, tím nižší výdaje na obyvatele jsou městy vynaloženy. Ke zhodnocení pravdivosti hypotéz byla použita statistická metoda regresní analýzy. Ta ovšem nepotvrdila pravdivost ani jedné z nich. Neexistuje tedy nepřímá závislost mezi velikostí obce či hustoty zalidnění a výdaji na veřejnou zeleň per capita. Důvod, proč zde neexistuje závislost, tkví především ve velké svobodě rozhodování jednotlivých obcí, co se veřejné zeleně týče.
|
|
Technika varhanní hry
Hanuš, Michal ; Černý, Pavel (vedoucí práce) ; Popelka, Josef (oponent) ; Tůma, Jaroslav (oponent)
Práce Technika varhanní hry je zaměřena na základní prvky varhanní interpretace - techniku, otázku tvorby tónu a její aplikaci. V dalším bodě se zabývá také pohledem do historie, do 19. století, kdy byla založena Pražská varhanická škola a na tehdejší názor na varhanní zvuk, registraci a stavitelství varhan. Podle autora uvedené tři složky ovlivňují interpretační názor a vkus dané doby. Pro tuto základní myšlenku hledá argumenty v odborných publikacích a v instruktivní literatuře především 19. a 20. století. Dále rozvíjí svůj názor ohledně tvorby tónu na určitých typech nástrojů, kultura úhozu a artikulace podstatným způsobem ovlivňuje varhanní zvuk a vede k oživení interpretace.
|
|
Francis Poulenc - komorní tvorba pro fagot
Skalický, Radovan ; Seidl, Jiří (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent) ; Hlaváč, Jiří (oponent)
Francis Poulenc je znám především jako člen skladatelské skupiny, která vznikla v Paříži na počátku 20. století a která se nazývá ?Pařížská šestka?. Kromě Poulenca do ní patří ještě Darius Milhaud, Arthur Honegger, Georges Auric, Louis Durey a Germaine Tailleferrová a ačkoli je dohromady spojuje jen málo znaků, řadíme je zpravidla ke směru hudebního neoklasicismu. Inspirátorem skupiny byl Eric Satie a mluvčím pak Jean Cocteau, jehož manifest Kohout a harlekýn je vyjádřením východisek skupiny.
Francis Poulenc se narodil 7. ledna 1899 v Paříži a prožil zde většinu svého života. Studoval soukromě u Ricarda Viñese (klavír) a Charlese Koechlina (kompozice). Zprvu byl známý především jako klavírista (v duu s barytonistou Piérrem Bernacem nebo se sopranistkou Denise Duval), posléze vešel ve známost i jako uznávaný skladatel. Zemřel na infarkt 30. ledna 1963.
Poulencova tvorba obsahuje téměř všechny skladatelské žánry, nejvíce však napsal písní a skladeb pro klavír. Známé jsou jeho opery (např. Prsy Tirésiovy nebo Dialogy Karmelitek), dále koncerty (např. Koncert pro klavír a orchestr nebo Koncert Champêtre pro cembalo) a také tvorba duchovního zaměření (Litanies à la vierge noire nebo Stabat Mater). Mezi posluchači je však nejpopulárnější jeho tvorba komorní, především pro svou vyváženost a krásné melodie.
Ve třech ze svých komorních skladeb použil Poulenc fagot: V Sonátě pro klarinet a fagot (1922), v Triu pro hoboj, fagot a klavír (1926) a v Sextetu pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a klavír (1939). Každá z těchto kompozic má svá specifika a fagot je v nich použit odlišným způsobem. Sonáta pro klarinet a fagot je postavena na sólovém hlasu klarinetu. Fagot jej pouze doprovází figuracemi a skoky v legatu. V Triu hraje hlavní roli klavír a dvojice hoboje a fagotu mu v hudebním dění sekunduje. Nejsou však sníženi na roli pouhých doprovázečů, Poulenc jim svěřuje také značnou část motivického materiálu. Sextet je pak vyváženým komorním dílem s rovnoměrným využitím všech nástrojů.
|
|
Testamenty novoměstských měšťanů v pozdním středověku
Jíšová, Kateřina ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
Testamenty jsou jedinečným pramenem pro poznání mnoha oblastí života obyvatel středověkých měst.. Jejich prostřednictvím můžeme zkoumat majetkové poměry, a hospodářské poměry, sociální rozvrstvení či religiozitu měšťanů. Testamenty se staly součástí právního života měst od čtrnáctého, resp. 15. století a zůstaly jeho součástí prakticky až do století devatenáctého. Středověké testamenty jsou dochovány v řadě českých a moravských měst - v Českém Brodě, Plzni, Kutné Hoře, Soběslavi či Kadani. Největší množství testamentů nalezneme v Praze, kde jsou v městských knihách dochovány soubory testamentů, pro pozdější období inventáře pozůstalostí, téměř nepřetržité od 15. až do 19. století. Nejstarší české testamenty nalezneme v pamětní knize Starého Města pražského (rkp. 986, Liber vetustissimus) a jsou z rozmezí let 1360-1419. Soubor asi 80 testamentů z let 1428-1441 se nachází v knize pamětní (rkp. 992) Starého Města pražského, testamenty z Malé Strany se zachovaly v manuálech radních. Stále složitější agenda si vyžádala oddělení knih určených pro pozůstalostní řízení od knih pamětních či trhových. Testamenty Nového Města pražského jsou nejucelenějším souborem pozdně středověkých a raně novověkých testamentů u nás. Nacházejí se ve třech rukopisech Archivu hlavního města Prahy a zahrnují léta 1421-1533. Nejstarším...
|
| |
|
Český Řím
Petiška, Eduard ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Kulturní prvky vycházející z Říma pronikly do mnoha kultur na celém světě. Jejich vliv zasáhl i do zemí střední Evropy, českou nevyjímaje; právě analýza uzlových bodů české kultury a kultur prezentovaných Římem je předmětem této práce, přičemž pozornost je věnována těm dílčím tématům, která mají obecnější teoretické konsekvence pro kulturologii. První část práce se věnuje nejstarším zmínkám o vzájemném vztahu těchto lokalit. Na ni navazuje kapitola o Marobudovi, který jako odchovanec Říma svou říši obohatil o prvky antické kultury. S počátky české státnosti je spojena významná dvojice - Cyril a Metoděj - práce se zaměřuje na cestu a pobyt bratří v Římě jako nezbytnou součást úspěchu jejich mise. Jedni z nejznámějších českých světců, sv. Václav a sv. Vojtěch, měli k Římu vřelý vztah; promítl se do jejich života, smýšlení a jednání, které podstatně zasáhlo do naší kultury. Dvě kapitoly se proto zabývají uvedenými osobnostmi a doklady o jejich vztahu k Římu. Značná pozornost je věnována Karlu IV., který do tohoto města podnikl několik cest a byl jím natolik zaujat, že se mu Prahu rozhodl připodobnit. Práce zaznamenává některé jeho úspěchy při Imitatio Romae, zmiňuje Vyšehrad a Karlštejn, popisuje také jeho zaujetí pro římskou symboliku, které ho ovlivnilo a reflektovalo se v soudobé kultuře. Práce...
|
|
Otroctví v dílech kubánských autorů 1. poloviny 19. století
Zelmat, Martina ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Diplomová práce obsahuje analýzu tvorby dvou kubánských autorů 1. pol. 19. století - Francisca de Arango y Parreño a José Antonia Saca. Práce je zaměřená na jejich díla, ve kterých se objevuje téma otroctví. První kapitola přibližuje vývoj otroctví a jeho ukončení ve světě a na Kubě a pozornost je zde věnována i vývoji kubánské společnosti v 19. století, ve které oba autoři žili a tvořili. Ve druhé kapitole je zanalyzováno dílo Francisca de Arango y Parreño a je zde vyjádřen postupný vývoj jeho myšlenek a názorů na dané téma v souvislosti s historickými událostmi, které měly vliv na jeho tvorbu. Podobně je zpracována i třetí kapitola věnovaná dílu José Antonia Saca. V závěru jsou porovnána díla obou autorů a jsou zdůrazněny body, ve kterých se ve svých názorech shodují anebo rozcházejí. Klíčová slova: Francisco de Arango y Parreño, José Antonio Saco, otroctví, obchod s otroky, abolicionismus, cukrová třtina, Kuba, 1. pol. 19. stol.
|
|
Svět pražských matek na rodičovské dovolené
Brennová, Martina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá volbami pražských žen na rodičovské dovolené, a to především v oblasti kombinace práce a rodiny. Volby žen nejsou vždy výsledkem jejich ideální preference a jejich konečná podoba je silně ovlivněna institucionálními podmínkami a zájmy celé rodiny. Preference žen se orientují také podle ideologie mateřství, kterou upřednostňují. Práce se dále věnuje budování symbolických hranic mezi matkami a bezdětnými ženami. Matky se vůči bezdětným ženám vymezují pomocí morálních kritérií a vůči sobě navzájem prostřednictvím znalosti mateřské kultury. Matky na rodičovské dovolené popisují toto období jako šťastné a nevnímají ho v intencích ztráty svobody či sebeobětování. Přesto reflektují, že dlouhodobý pobyt doma je stereotypní a může vyvolat pocit izolovanosti. Část žen se z toho důvodu snaží alespoň částečně vymanit ze sféry péče o dítě a vrátit se do světa dospělých.
|
|
Spiritual anarchy in Emerson: the infinitude of the private man
Žižka - Marušiaková, Jana ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
(SK) Duchovná anarchia u Emersona: Nekonečnosť súkromného/vnútorného života človeka Táto diplomová práca sa sústreďuje na kritický výskum anarchistických ideí, prítomných v hlavných literárnych dielach R. W. Emersona. Súčasťou práce je všeobecný prehľad dejín a hlavných osobností anarchizmu ako aj jeho definície. Zohľadňujem pritom skutočnosť, že anarchizmus v podstate predstavuje široký prúd s množstvom rozmanitných podprúdov, toľkých, koľko je rôznorodých jednotlivcov bojujúcich za slobodu. Práca cielene skúma, hľadá spoločné východiská medzi Emersonovými ideami/myšlienkami, východným mysticizmom a gréckou filozofiou v snahe uviesť prítomné zásadné anarchistické témy a ich relevanciu. V priebehu celých dejín človečenstva sa potreby, hodnoty a ašpirácie jednotlivca nevyhnutne dostávali do konfliktu s obmedzujúcimi pravidlami spoločnosti a štátu. Hoci zápas na obranu slobody bol vecou osamelých jednotlivcov, jeho energia a duch vyvolávali ocenenie mnohých, ktorých túžba po oslobodení nebola pošliapaná spoločenským odcudzením. Medzi nich patril Henry David Thoreau, ktorý uplatňoval Emersonove intelektuálne a duchovne sofistikované myšlienky v praktickej skúsenosti každodenného života a bytia. Jeho neústupčivé volanie po jednoduchom a naplnenom živote, zbaveného materialistických starostí a prekážok,...
|
host ::
