|
Výdaje na veřejnou zeleň v závislosti na různé parametry obcí v ČR za rok 2011
Mrkvičková, Ivana ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Ropický, Jan (oponent)
Zeleň ve městech a obcích je důležitou součástí našeho života a působí na nás mnoha pozitivními vlivy. V České republice je zakládání, obnova a údržba veřejné zeleně v kompetenci měst a obcí. Jako s každou jinou veřejnou službou přichází problém s kvantitou a kvalitou jejího poskytování. Tato práce se zabývá vztahy, které vznikaly v roce 2011 mezi výdaji na veřejnou zeleň a různými parametry obcí. Na základě těchto vztahů vytvoříme dvě hypotézy. První vychází z úspor z rozsahu a předpokládá, že čím větší obec, tím menší výdaje by měly být poskytovány na veřejnou zeleň na obyvatele. Druhá hypotéza vychází z práce Carrutherse a Úlfarssona (2008) a říká, že čím vyšší hustota zalidnění, tím nižší výdaje na obyvatele jsou městy vynaloženy. Ke zhodnocení pravdivosti hypotéz byla použita statistická metoda regresní analýzy. Ta ovšem nepotvrdila pravdivost ani jedné z nich. Neexistuje tedy nepřímá závislost mezi velikostí obce či hustoty zalidnění a výdaji na veřejnou zeleň per capita. Důvod, proč zde neexistuje závislost, tkví především ve velké svobodě rozhodování jednotlivých obcí, co se veřejné zeleně týče.
|
|
Od Národní banky ke Státní bance československé (1945-1958)
Mrkvičková, Ivana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá poválečným vývojem české centrální banky od roku 1945 do roku 1958, kdy se stala monobankou. Nejprve rozebírá stav, ve kterém se nacházelo hospodářství i celé bankovnictví po druhé světové válce. Dále analyzuje, jaký vliv mělo postupné přecházení od smíšené ekonomiky k centralizovanému modelu sovětizované ekonomiky na Národní banku československou a později na Státní banku československou. Dekrety prezidenta Edvarda Beneše nejprve v roce 1945 zestátnily komerční banky. V roce 1948 byla zestátněna Národní banka československá a přišla koncentrace bankovnictví. O dva roky později v roce 1950 vznikla Státní banka československá, která převzala závazky Národní banky československé i zbylých komerčních bank. Pravomoci Státní banky československé se dále rozšiřovaly až do roku 1958, kdy převzala agendu Investiční banky, začala úvěrovat dlouhodobé investice a stala se monobankou.
|