Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39,482 záznamů.  začátekpředchozí39473 - 39482  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.26 vteřin. 

Vyjadřování času v psané češtině českých neslyšících
Richterová, Klára ; Saicová Římalová, Lucie (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Práce se zabývá vyjadřováním času v psané češtině českých neslyšících. Vychází především z dosavadních zjištění Rackové (1996) a Macurové (2003), které se snaží doplnit, popř. i nově interpretovat na základě analýzy nového i staršího materiálu. Opírá se ale také i odbornou literaturu cizí. Při popisu a analýze způsobů vyjadřování času v psaných textech se soustřeďuje zvláště na možné interference z českého znakového jazyka, a to na interference související s lexikálním vyjadřováním času v českém znakovém jazyce a s konstituováním časových rámců. Tato práce se dělí v zásadě na dvě části, z nichž první je zaměřena teoreticky a zabývá se např. představami času, vyjadřováním času v mluvených a znakových jazycích. Část druhá, hlavní, je věnována analýze textů neslyšících. Zjištěné výsledky se pokouší verifikovat dodatečnou sondou, v které neslyšící respondenti překládali věty z českého znakového jazyka do psané češtiny.

Odkazy na knihu Leviticus v Matoušově evangeliu
Landovská, Eliška ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na dosud neprobádaný problém v rámci citací Starého zákona v Matoušově evangeliu. U Matouše se objevuje celkem dvacet odkazů na knihu Leviticus. Autorka vychází z odkazů uvedených v kritickém vydání Nového zákona NestleBAlland. Některé z citací jsou v pozadí odkazů na Exodus, nebo Deuteronomium, které Matouš cituje hojněji. Někdy jsou zcela unikátní, jako v případě očištění malomocného. Nejedná se o doslovné citace, ale většinou o narážky kulturněBteologického rázu. V úvodu je představen problém starozákonních citací, v první kapitole potom stručný přehled citací v Kázání na hoře. Autorka vychází vždy nejprve od starozákonního oddílu, srovnává hebrejský a řecký text. Po jeho stručné exegesi následuje překlad odpovídajícího matoušovského oddílu a jeho srovnání se synoptiky. Následuje stručná exegese a výklad vztahu obou textů. Jak se ukazuje, oddíly z Leviticu většinou umožňují lépe porozumět významu jednotlivých výroků a gest v evangeliu. Většinou se týkají dobového pozadí. Objasňují dnešnímu čtenáři, který žije v jiném dobovém a kulturním kontextu, záležitosti, které evangelista nevysvětlil, protože předpokládal jejich znalost u čtenářů současných. Některé narážky jsou téměř irelevantní, jako odkazy na klasifikaci čistoty některých zvířat, nebo zejména ty texty, které jsou ve stínu...

Žena v českém jazykovém obrazu světa
Christou, Anna ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Práce zkoumá jazykový obraz ženy v češtině a zaměřuje se především na popis stereotypu spojeného se ženou. Teoreticky a metodologicky vychází z principů kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Výzkumným jazykovým materiálem jsou slovníkové definice obsažené v českých výkladových, etymologických a synonymických slovnících, lidové písně, přísloví, frazémy a anekdoty. Stereotyp spojený se ženou je zkoumán v jeho různých polohách. Rozebírají se jak typické vlastnosti žen obecně, tak typické vlastnosti přisuzované ženám v různých obdobích života (dívce, staré ženě), v příbuzenských vztazích (matce, tchyni, nevlastní matce) či ve vztahu k muži (manželce).

Porovnání stylu vědeckých a popularizačních textů
Benediktová, Soňa ; Hošnová, Eva (oponent) ; Mareš, Petr (vedoucí práce)
V dnešní době stále vzrůstá význam odborného sdělování. Prvky odborného stylu pronikají do ostatních stylových oblastí a zároveň dochází s rozvojem věd ke vzniku stále více specializovaných vědeckých oborů. S růstem úlohy vzdělání a věd ve společnosti roste i zájem o publikace popularizační!, které mají poznatky vědy zpřístupnit širšímu publiku, a to srozumitelnou a atraktivní formou. Vychází velké množství popularizujících knih a pro úplnost dodejme, že popularizace má své místo i v televizi a rozhlase. Ačkoli se styl popularizační v posledních desetiletích značně rozvíjí, není mu v odborné literatuře věnován adekvátní prostor. Pozornost jazykovědy je soustředěna spíše na vývoj a proměny vyjadřování vědeckého a charakteristiky popularizačního stylu jsou víceméně rozptýleny v souhrnných pracích stylistických či v pojednáních o odborném stylu obecně. Prací zaměřených na popularizační styl existuje minimum. Pokusili jsme se tedy touto prací přispět k podrobnějšímu poznání prostředků textů popularizačních a zároveň také prostředků textů vědeckých jejich vzájemným porovnáním. Styl popularizační a styl vědecký jsou dva protipóly v rámci odborného stylu, je tedy zajímavé položit si otázku: jaké jsou shody a rozdíly ve zpracování téže problematiky v textech stylu vědeckého a stylu popularizačního? Jak se ve volbě...

Trvání a proměny frašky kjógen
Hýbl, Ondřej ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Divadelní umělci na Západě dnes nemají organický soubor rad, o který by se mohli opřít, a který by jim usnadnil orientaci. Jedinou oporou jim je text hry a pokyny režiséra. Postrádájí pravidla jednání, která by jim pomáhala řešit praktické problémy, a přitom ne omezovala jejich uměleckou svobodu. Tradiční asijský divadelní umělec vychází ze soustavy organických a důkladně prověřených "absolutních pokynů", to jest uměleckých pravidel, která kodifikují uzavřený herecký styl představení, jemuž se musí podrobit všichni interpreti určitého žánru. Není snad třeba zdůrazňovat, že ti, kdo pracují v síti stanovených pravidel, mají větší svobodu než ti, kteří jsou -jako herci na západě- spoutáni náhodností a absencí pravidel. 1 Těmito slovy začíná Eugenio Barba své pojednání, ve kterém vysvětluje, proč se vlastně s kolektivem pustil do vývoje nového odvětví divadelní vědy - divadelní antropologie. Do výzkumu, který se snaží nalézt a popsat průsečíky mezi jednotlivými formami divadelního umění a tak extrahovat cosi jako "základní univerzální principy divadelního konání".

Konverzívnost jako systémový vztah
Kováčová, Kateřina ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Giger, Markus (oponent) ; Panevová, Jarmila (oponent)
Konverzívnost je významový vztah mezi lexémy (resp. mezi jinými typy jazykových výrazů), který bývá co do své příslušnosti k systému jazyka v různých jazykových teoriích odlišně hodnocen. Neformálně jsou za konverzívní považovány takové výrazy, které "označují stejnou situaci pokaždé z jiné perspektivy" jako např. slovesa dát - dostat, prodat - koupit, půjót- půjčit si, vyhrát- prohrát nebo substantiva vítězství- porážka. V této práci je konverzívnost pojata coby typ významového vztahu, který je jazykovému systému inherentní, a tudíž má být zahrnut do úplného teoretického popisu jazyka. Toto stanovisko, které vychází z více méně intuitivního pozorování vlastností konverzívních lexémů a jejich srovnání s lexémy jinými, se autorka snaží podepřít důsledným popisem povahy konverzívního významového vztahu v rámci formálně budované teorie Funkčního generativního popisu (FGP). Tento úkol je nezbytně spojen s jistými úpravami (rozšířením) terminologického rámce FGP, neboť v dané teorii dosud nebyla podrobněji zpracována oblast lexikální sémantiky. Při budování pojmového aparátu potřebného pro popis těch aspektů konverzívnosti, které se týkají lexikální sémantiky, se autorka inspiruje jednak sémantickou teorií Modelu Smysl <::::> Text, jednak výsledky práce českých lingvistů, kteří se již popisem sémantiky větných...

Geometrická zobrazení
Trkovská, Dana ; Boček, Leo (oponent) ; Kubát, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je věnována geometrickým zobrazením a její text je tématicky určen studentům třetího ročníku učitelství matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako studijní materiál. Lze ho ale použít také jako doplňkový materiál při vedení středoškolského semináře. Vychází z přednášek a cvičení předmětu Geometrie II. S pojmem zobrazení se studenti seznamují již při výuce na základní a střední škole, proto je nejprve uveden přehled základních poznatků o geometrických zobrazeních v současných učebnicích matematiky. Další část práce obsahuje teoretické poznatky o geometrických zobrazeních ve formě definic a vět včetně jejich důkazů. Velká část je věnována vlastnostem afinních zobrazení, speciálně pak zobrazením shodným a podobným. V závěru je probrána kruhová inverze, jakožto příklad zobrazení, které není afinní. Celý text je pro větší názornost doplněn řadou obrázků. Na teoretickou část navazuje sbírka příkladů, u kterých je uvedeno jejich řešení.

Sociální a právní postavení osob se zdravotním postižením v ČR
Bezručová, Lucie ; Hájková, Ivana (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Samotná diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část diplomové práce se v samotném úvodu zaměřuje na historii v sociální oblasti osob s určitým zdravotním postižením. Dále pokračuje diplomová práce definicí a charakteristikou zdravotního postižení a jeho přesné členění. Navazující kapitola se zabývá rozborem současné společnosti v oblasti diskriminace osob se zdravotním postižením a následně poukazuje na možnosti pracovního uplatnění na trhu práce právě osob se zdravotním postižením. Poměrně rozsáhlá část diplomové práce je věnována pojmu invalidita, následně podmínkám pro získání nároku na invalidní důchod a sociálním dávkám právě pro osoby se zdravotním postižením. Závěr samotné diplomové práce je věnován právní úpravě související se sociální pomocí zdravotně postižených osob. Praktická část diplomové práce vychází z dotazníkové formy průzkumu od několika neziskových organizací, které se zabývají sociální problematikou a dále z několika osobních rozhovorů osob se zdravotním postižením. Textová část je podpořena grafy, tabulkou pro zpřehlednění výsledků průzkumu a dále ilustračními fotografiemi osob se zdravotním postižením.

Vztah otázky a odpovědi v politickém interview
Svátová, Dana ; Machová, Světlana (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Vztah otázky a odpovědi v politickém interview si kladla za cíl provést všestrannou pragmatickou analýzu dialogických textů otiskovaných v tzv. seriózním tisku. U zmíněného typu interview se pak úžeji zabývala problematikou novinářských replik a jejich vlivu na repliky respondenta. Tato práce není primárně zaměřená na didaktickou činnost, nicméně její přínos pro vyučovací proces vidím v tom, že může být inspirací pro učitele střední školy a gymnázia, kteří chtějí svým studentům zprostředkovat vhled do analýzy dialogu. Nedělá si ambice být vyčerpávající, snaží se však komplexně postihnout problematiku psaného politického interview z hlediska novinářských replik, četností některých druhů otázek, především pak z hlediska strategií (především manipulativních) a taktických strategií respondentů. Terminologie práce vychází z prostudované literatury a snaží se jít v souladu s ní. Nutno říci, že terminologie v oblasti manipulativních a taktických strategií je přizpůsobována aktuální komunikační situaci, z níž vychází analyzovaný text, v pojmenování jednotlivých strategií nejsou přesně vymezené hranice, proto jsem zvolila třídění a pojmenování vlastní. Také v problematice druhu otázek se autoři jednotlivých studií zaměřených na tuto problematiku zcela neshodnou. Vycházím proto z...

Ouvertura k první verzi opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva
Problematika autorských verzí hudebního díla je také v případě Antonína Dvořáka (1841-1904) diskutovaná a v jistém smyslu souvisí s tématem "staré a nové", kdy stará, první či raná verze bývá východiskem té nové. Těžištěm následujícího textu je jeden ze specifických případů verze, tedy ouvertura k prvnímu zpracování Dvořákovy opery Král a uhlíř z roku 1871. Ouvertura, která jako nedílná součást této opery vychází z hudebního materiálu tohoto výsledně neprovedeného díla. A zároveň ouvertura, která jako jediná část z této opery "přežila", byla později samotným autorem "povýšena" na ouverturu koncertní a stala se tak svébytným hudebním dílem, zatímco původně zhudebněnému libretu opery se dostalo nového hudebního zpracování. Je tak shrnuta vcelku komplikovaná geneze opery Král a uhlíř, během níž vykrystalizovala Koncertní ouvertura F dur jako nová kompozice vytvořená z hudebního materiálu kompozice staré.