Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 69 záznamů.  začátekpředchozí39 - 48dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypu u ještěrů skupiny Laterata
Buchbauerová, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Šťáhlavský, František (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout dosavadní znalosti o karyotypu a pohlavních chromozomech u ještěrů skupiny Laterata a analyzovat získaná data pomocí fylogenetické analýzy. Karyotyp představuje soubor všech chromozomů v jádře buňky a jeho sledováním sledujeme i to, jak je v jádře genetická informace organizována a jak podléhá evoluci. Skupina Laterata obsahuje čtyři velké skupiny šupinatých plazů: Teiidae, Gymnophthalmidae, Amphisbaenia a Lacertidae. Všechny tyto skupiny mají geneticky určené pohlaví (GSD) a některé druhy mají rozeznatelné pohlavní chromozomy. Pokud jsou pohlavní chromozomy diverzifikovány (přítomny), u skupin Teiidae a Gymnophthalmidae jsou to XY, popřípadě neopohlavní chromozomy X1X1X2X2:X1X2Y. U skupin Amphisbaenia a Lacertidae určují pohlaví ZW pohlavní chromozomy, případně Z1Z1Z2Z2:Z1Z2W neopohlavní chromozomy. Fylogenetická analýza byla provedena v programu Mesquite a výstup z této analýzy představuje fylogenetický strom se dvěma charaktery, přičemž pro každý z nich byla použita metoda maximální parsimonie, pomocí níž se ve stromě pro každou větev vypočítaly nejpravděpodobnější ancestrální stavy. Klíčová slova: karyotyp, pohlavní chromozom, fylogeneze, plazi, ještěři
Ekologické a fylogenetické vlivy určující variabilitu v typu růstu u amniot
Stanková, Veronika ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Růst je proces, při kterém dochází ke zvětšování orgánů nebo celého těla. Lze ho modelovat pomocí růstových modelů a křivek. Práce se primárně věnuje vysvětlení dvou typů růstu - ukončeného růstu, který končí po dosažení pohlavní dospělosti nebo po začátku reprodukce, a neukončeného růstu, který naopak pokračuje i po reprodukci nebo po dosažení pohlavní dospělosti. V literatuře se obecně udává, že ptáci a savci mají ukončený růst a plazi, obojživelníci a ryby mají neukončený růst. Cílem práce bylo zanalyzovat současnou dostupnou literaturu týkající se růstu a zhodnotit univerzálnost výše zmíněných tvrzení o růstu u obratlovců. V práci jsou zmíněny ekologické a fylogenetické vlivy ovlivňující růst, fyziologická regulace růstu a mechanismy růstu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Behaviorální koreláty zbarvení u ještěrů
Bauerová, Anna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Zbarvení je významným znakem živočichů, na který můžeme nahlížet z hlediska fylogeneze, ontogeneze, ekologie a nebo life-history parametrů. V této diplomové práci byla propracována metoda kvantifikace zbarvení a komplexity vzoru se zaměřením na čeleď gekončíků (Eublepharidae). Gekončíci jsou jedni z nejčastěji chovaných ještěrů, nemalý podíl na jejich popularitě má právě atraktivní "leopardí" zbarvení. Přesto o jejich původním "divokém" zbarvení víme velmi málo. Současně se stali důležitým organismem pro mnoho etologických a fyziologických experimentů a navíc jsou zvláštní výraznou změnou barevného vzoru během ontogeneze. Tyto aspekty z nich dělají ideální skupinu pro analýzu parametrů ovlivňujících zbarvení a jeho změny. Výsledky práce ukázaly, že zbarvení má jasný ekolgický pattern. Množství černé koreluje s vlhkostí a množstvím zeleně v místě výskytu daného druhu. Kvantifikace zbarvení byla ověřena také pomocí spektrofotometrie, která potvrdila původní odhad barev obsažených ve vzoru. Vzhledem k nepřítomnosti UV reflektance ve zbarvení gekončíků, můžeme předpokládat, že vzor v UV spektru není u gekončíků zásadním parametrem. Lze tedy ke kvantifikaci použít i fotografie. Z fylogenetické rekonstrukce znaků zbarvení je patrné, že pravděpodobně původním stavem je rozetový vzor, ze kterého se...
Vztah mezi velikostí vajec a dobou inkubace u gekonů (Squamata: Gekkota)
Mrskočová, Jana ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předchozí studie vztahu mezi velikostí vejce a dobou embryonálního vývinu ukazovaly pozitivní korelaci mezi oběma veličinami na mezidruhové úrovni, tudíž se nabízí myšlenka, že doba vývinu by mohla být limitujícím faktorem pro zvětšování velikosti vajec během evoluce. Některé výzkumy plazů na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni tuto korelaci nepotvrzují. Zároveň je vztah mezi dobou vývinu a velikostí vejce ovlivněn mnoha faktory, například posuny v ontogenetických stádiích embrya v době snesení vejce, vlivem teploty a vlhkosti prostředí, přítomností diapauzy během embryonálního vývinu či synchronizací doby líhnutí mláďat, které autoři předchozích studií vůbec nezohlednili, nebo je odfiltrovali nesprávným způsobem. Myslím si, že většinu těchto faktorů lze dobře kontrolovat u vnitrodruhových studií, zároveň ale v rámci druhu bývá malá variabilita ve velikosti vajec, což znemožňuje spolehlivý test přítomnosti korelace. Řešením může být porovnání blízce příbuzných druhů s velkou variabilitou ve velikostech vajec, zde provedené u gekonů rodu Paroedura a gekončíků (čeleď Eublepharidae). Vliv teploty jsem odstranila porovnáváním dob inkubace ve dvou stejných konstantních teplotách. Výsledky ukazují, že na této užší škále není patrná korelace doby vývinu s velikostí vejce. Zdá se tedy, že doba embryonálního...
Želvy (Testudines) - jejich výskyt a chov v ČR
Chotěborová, Tereza ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce s názvem Želvy (Testudines) - jejich výskyt a chov v ČR byla primárně koncipována jako rešeršní. Práce si stanovila za cíl vytvoření celku informací o želvách, je rozdělena na několik konkrétních oblastí jako historie, vznik, anatomie a fyziologie, výskyt, chov a onemocnění. Práce komparuje poznatky o želvách z dostupných zdrojů. KLÍČOVÁ SLOVA: plazi, želva, chov, želva nádherná
Endokrinní disruptory u plazů
Semerád, Jaroslav ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Informace o schopnosti některých kontaminantů životního prostředí ovlivnit reprodukci a vývoj obratlovců prostřednictvím narušení endokrinního systému je velmi rozšířená. Avšak přesných mechanismus, prostřednictvím něhož xenobiotika působí, může být velmi složitý a lišit se druh od druhu. Velmi vhodným modelem ke studiu dopadu těchto sloučenin na populace živočišných druhů se díky různým způsobům determinace pohlaví (genotypově či environmentálně) a rozmnožování (oviparie a viviparie) zdají být plazi. Pohlaví je u mnohých druhů závislé na teplotě během inkubace vajec a aplikací xenogenních steroidních hormonů nebo enzymatických inhibitorů lze tuto determinaci zvrátit. Právě této nestálosti určování pohlaví u některých plazích druhů lze využít jako markeru pro dopady látek s endokrinně disrupčním efektem (EDC), a to i pro extrémně nízké dávky a směsi sloučenin. Novorozená mláďata vystavená EDC během embryogeneze navíc umožňují další způsob zkoumání endokrinní disrupce, kterým je měření hladiny steroidních hormonů v jejich krvi. Navíc mnoho druhů plazů žije v prostředí bohatém na vodu, v blízkosti zemědělských oblastí, kde je používání pesticidů nejintenzivnější, a jsou masožravci či mrchožrouti, což zvyšuje počet možných zdrojů expozice. Mnozí rovněž produkují vejce s flexibilní skořápkou, která umožňuje...
Mechanismy determinace a diferenciace gonády plazů
Ehl, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Plazi jsou, co se týče určení pohlaví, velice rozmanitou skupinou. Evoluce determinace pohlaví probíhala v různých odvětvích nezávisle na sobě a dospěla tak k různým typů určení pohlaví. Mnoho prací se zabývá studiem sítě genů zodpovědné za diferenciaci gonády plazů, za účelem odhalení principů, které umožňují tuto rozmanitost. Díky této různorodosti je velice obtížené u plazů odhalit a popsat spínač zodpovědný za diferenciaci gonády jedním nebo druhým směrem. Zajímavým fenoménem je reverze pohlaví, která je umožněna mechanismem uplatňujícím se jen za určitých neobvyklých okolností. V této práci jsou shrnuty základní informace o určení pohlaví mezi plazy a některé pohledy na jeho třídění. Dále jsou zde uvedeny vybrané geny účastnící se diferenciace pohlaví napříč obratlovci, a jejich exprese u~modelových druhů plazů. Posledním čím tato práce disponuje je shrnutí poznatků o pohlavních revertantech z řad plazů a krátké pojednání na téma jejich významu v evoluci.
Prostorová orientace u plazů s důrazem na způsoby testování allothetické orientace
Voňavková, Monika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V současné době jsou u plazů popsány různé způsoby orientace a to především orientace na velké škále pomocí kompasů (magnetického, slunečního). Nejčastějším objektem pro studium prostorové orientace bývají vodní želvy. O ostatních skupinách, hlavně o šupinatých plazech (Squamata) je informací podstatně méně. U této skupiny není přesvědčivě dokázáno, zda a jak k orientaci na malé škále je využívána allothetická orientace. Cílem této práce je popsat způsoby orientace u plazů a zaměřit se na ty práce, kde byla orientace pomocí vnějších význačných znaků prostředí (tj. allothetická orientace) experimentálně testována. Dále byly v této práci podrobně rozebrány způsoby testování allothetické orientace u jiných skupin (např. savců), kde byla vyvinuta nejpokročilejší metodika testování. Práce obsahuje také návrh experimentů vhodných pro testování allothetické navigace pro modelový druh šupinatého plaza gekončíka nočního (Eublepharis macularius). Klíčová slova: plazi, prostorová orientace, allothetická navigace
Parthenogenbetické ještěrky z rodu Darevskia jako evoluční model
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Mezi ještěrkami rodu Darevskia (Sauria: Lacertidae) existuje několik partenogenetických linií, které jsou endemické pro oblast jižního Zakavkazska. Vysoká míra jejich heterozygotnosti, spojená s hybridním původem těchto organismů, je jedním z podstatných aspektů jejich evolučního potenciálu, stejně jako asexuální reprodukce. Na jedné straně tak stojí výhody heteroze, proti nevýhodám outbreedingové deprese či proti genetické uniformitě klonů. Cílem této práce je zhodnotit, zda tyto aspekty ovlivňují životaschopnost partenogenetických druhů a odlišují je od bisexuálních. Jako ukazatel vývojové nestability jsme zvolili míru asymetrií ve třech znacích v ošupení ještěrek. Zároveň jsme u bisexuálních a partenogenetických ještěrek zhodnotili i asymetrie v rozložení bočních modrých skvrn, které mají u lacertidů důležitou signalizační funkci. Z našich výsledků vyplývá, že v míře vývojové stability není mezi asexuálními a sexuálními druhy významný rozdíl, avšak bisexuální druhy jsou náchylnější na populační změny. Absence samců může u partenogenetických forem mít zřejmě největší vliv na zbarvení, což se projevuje ve ztrátě souměrnosti rozložení modrých skvrn.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 69 záznamů.   začátekpředchozí39 - 48dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.