|
| |
|
|
Vliv mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů v porovnání s lišejníky
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Starosta, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů a lišejníků. Vymezuje pojem mikroklima, charakterizuje specifické vlastnosti mechorostů zodpovídající za jejich senzitivitu vůči mikroklimatickým podmínkám a zahrnuje porovnání role jednotlivých mikroklimatických faktorů v řízení distribuce mechorostů a lišejníků. Pro mechorosty jsou klíčovými mikroklimatickými faktory vlhkost a teplota vzduchu, ale jejich význam se liší mezi funkčními skupinami druhů a v závislosti na typu biomu. Díky dostupným přenosným měřícím zařízením s velkou kapacitou baterie a paměti je možné měřit mikroklima in-situ, dlouhodobě a s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Přesto je v současnosti k dispozici pouze 12 bryologických studií, které přinášejí terénní mikroklimatická data měřená souvisle na malých prostorových škálách. Stěžejní část práce shrnuje tyto studie a porovnává použité metodické přístupy. Práce může sloužit jako výchozí materiál při navrhování designu bryologických mikroklimatických studií.
|
|
|
Genetická variabilita druhu Physconia muscigena (Physciaceae, Ascomycota) na severní polokouli
Starosta, Jakub ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Steinová, Jana (oponent)
Hlavním cílem studie bylo zjistit, zda je lišejník Physconia muscigena dobře definovaný druh nebo zda chemické a ekologické odlišnosti jednotlivých populací odhalí přítomnost více druhů. V analýzách jsme používali sekvenční data ze tří úseků DNA (ITS rDNA, mtSSU rDNA a TEF1 α) pro rekonstrukci fylogenetických stromů. Sběry druhů P. muscigena, P. muscigena var. bayeri a P. isidiomuscigena probíhaly hlavně v Evropě a Kanadě. Dále jsme se snažili najít ekologické a geografické trendy mezi jednotlivými chemotypy a haplotypy. Z vyhodnocených dat vyplývá: 1) Sekvenční data úseků ITS rDNA a TEF1-α ukazují velikou genetickou variabilitu druhu Physconia muscigena, která nesouvisí s geografickým původem ani chemismem stélek. 2) Taxony P. muscigena var. bayeri a P. isidiomuscigena spadají ve fylogenetickém stromě do jedné linie a nelze je od sebe na základě úseků ITS rDNA, mtSSU rDNA a TEF1-α odlišit. 3) Synonymizovali jsme druh P. muscigena var. bayeri s druhem P. muscigena a vytvořili novou kombinaci pro druh P. isidiomuscigena jako varieta druhu P. muscigena.
|
|
|
Vliv mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů v porovnání s lišejníky
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Starosta, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů a lišejníků. Vymezuje pojem mikroklima, charakterizuje specifické vlastnosti mechorostů zodpovídající za jejich senzitivitu vůči mikroklimatickým podmínkám a zahrnuje porovnání role jednotlivých mikroklimatických faktorů v řízení distribuce mechorostů a lišejníků. Pro mechorosty jsou klíčovými mikroklimatickými faktory vlhkost a teplota vzduchu, ale jejich význam se liší mezi funkčními skupinami druhů a v závislosti na typu biomu. Díky dostupným přenosným měřícím zařízením s velkou kapacitou baterie a paměti je možné měřit mikroklima in-situ, dlouhodobě a s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Přesto je v současnosti k dispozici pouze 12 bryologických studií, které přinášejí terénní mikroklimatická data měřená souvisle na malých prostorových škálách. Stěžejní část práce shrnuje tyto studie a porovnává použité metodické přístupy. Práce může sloužit jako výchozí materiál při navrhování designu bryologických mikroklimatických studií.
|
|
|
Taxonomická studie okruhu terčovníku Physconia muscigena
Starosta, Jakub ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Šoun, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem studie bylo najít rozdíly v ekologii a v produkci sekundárních metabolitů v různých populacích lišejníku Physconia muscigena a zjistit, zda je druh dobře definován i chemicky a molekulárně. Pro studii jsem použil hlavně populace z Evropy a Kanady. Pro rekonstrukci fylogenetických stromů jsem využil data ze tří sekvenovaných úseků DNA (ITS rDNA, mtSSU rDNA a TEF1). Dalším cílem studie bylo zjistit taxonomické postavení blízce příbuzných druhů P. muscigena, P. bayeri, P. rossica, a P. isidiomuscigena. Vzhledem ke vzácnosti P. muscigena a P. bayeri na našem území jsem prozkoumal i všechny historické lokality, kde byl druh v minulosti z ČR udáván. Výsledky ukázaly, že (1) sekvenační data z úseků ITS rDNA a TEF1 ukazují velikou vnitrodruhovou variabilitu u populací P. muscigena. S touto variabilitou nekoreluje geografické rozložení populací ani chemie stélek, (2) druh Physconia bayeri popsaný v roce 1947 J. Nádvorníkem je synonymní s druhem P. muscigena, (3) některé položky P. muscigena obsahují zatím neurčený sekundární metabolit, (4) P. muscigena se v současné době vyskytuje pouze na třech lokalitách v ČR. Klíčová slova: Physconia muscigena, Physconia bayeri, vnitrodruhová variabilita, taxonomie, TEF1, ITS rDNA, mtSSU
|
|
| |
host ::
RSS.