Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Toxické produkty sinic se zaměřením na endotoxiny
Eršilová, Kateřina ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Semerád, Jaroslav (oponent)
Cyanotoxiny jsou toxické produkty sinic způsobující problémy (např. u lidí se mohou objevit nepřiznivé zdravotní účinky) hlavně při jejich přemnožení. Mezi tyto cyanotoxiny se řadí skupina endotoxinů, v níž jsou zahrnuty lipopolysacharidy. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že struktura těchto sloučenin se skládá ze tří chemických částí, z Lipidu A, centrálního oligosacharidu a O-Antigenu. Struktura pro všechny druhy sinic není stejná a vykazuje značné rozdíly. Co se týče toxicity lipopolysacharidů, tak ta se jeví vyšší u gramnegativních bakterií než u sinic. Práce v kapitole 4.1 o toxicitě uvádí, že microcystiny v toxicitě pro Daphnia nehrají zásadní roli a toxické budou jiné látky ze sinic a současně nevylučuje lipopolysacharidy. Naopak kapitola 6 uvádí, že lipopolysacharidy z Microcystis nejsou látky toxické pro Daphnia, a že za toxicitou budou ještě jiné látky. Práce se dále domnívá, že ve vodních květech spolupůsobí velké množství toxických látek, tedy ve vodních květech působí synergetické efekty, proto toxicita kultur kultivovaných v laboratořích je nižší ve srovnání s toxicitou přírodních sinicových květů. Vodní květy obsahují mnoho různých organismů, včetně gramnegativních bakterií, jejichž LPS patrně přispívají k vysoké pyrogenitě LPS izolovaných z vodních květů. Současně se...
Problematika perfluorovaných a polyfluorovaných látek v lyžařských voscích
Hrubý, Martin ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Semerád, Jaroslav (oponent)
Perfluorované a polyfluorované sloučeniny (PFAS) představují skupinu tisíců antropogenně vytvořených látek. Silná vazba uhlíku a fluoru dává těmto sloučeninám jedinečné vlastnosti, kterých bylo využito mimo jiné v lyžařských voscích. Existují omezená data o konkrétních PFAS užívaných při výrobě vosků. Důvodem je nejen náročná analýza, ale také neochota výrobců tyto informace sdělit. Aplikace lyžařských vosků je spojována se zvýšenými koncentracemi PFAS v krvi a některými plicními problémy. Kvůli perzistentnosti se PFAS v lyžařských oblastech dají nalézt ve sněhu, půdě, zvířatech i na rostlinách. Přestože dochází k postupnému zakazování výroby a užívání těchto látek, problematika PFAS v lyžařských voscích přetrvává. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aspekty celé problematiky. Klíčová slova: perfluorované a polyfluorované sloučeniny, PFAS, PFOA, lyžařské vosky
Možnosti odstraňování perfluorovaných organických sloučenin (PFCs) na úpravnách pitné vody a jejich výskyt ve zdrojích pitné vody v ČR
Čermáková, Lenka ; Fialová, Kateřina ; Prokopová, Michaela ; Semerád, Jaroslav ; Petříček, Radim ; Pivokonská, Lenka ; Cajthaml, Tomáš ; Pivokonský, Martin
Tato souhrnná výzkumná zpráva byla realizována v rámci projektu TAČR TJ04000212 programu na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA „Možnosti odstraňování perfluorovaných organických sloučenin (PFCs) na úpravnách pitné vody a jejich výskyt ve zdrojích pitné vody v ČR“. Tato zpráva je určena provozovatelům úpraven vod a slouží jako základní materiál pro optimalizaci procesu koagulace/flokulace a adsorpce při úpravě vody. Zpráva podrobně vysvětluje problematiku odstraňování perfluorovaných organických látek (PFCs) při úpravě vody, zejména procesem adsorpce v poloprovozních podmínkách. Tato zpráva bude použita jako teoretický podklad pro provoz úpravny vody v Kutné Hoře provozovanou Vodohospodářskou společností Vrchlice – Maleč, a. s.
Mechanismy a účinnost příjmu vybraných mikropolutantů rostlinami v systémech závlah odpadními vodami
Šrédlová, Kamila ; Semerád, Jaroslav ; Šereš, M. ; Mrvová, M. ; Rozkošný, M. ; Cajthaml, Tomáš
Nedostatek sladké vody a její kvalita jsou celosvětově řešenými otázkami, které se promítají prakticky do všech oblastí lidské činnosti. Jednou z možností, jak snížit spotřebu vody v zemědělství, je opětovné využívání přečištěné (recyklované) odpadní vody k závlahám. Z hlediska kvality potravin je při použití recyklované odpadní vody nebo kalů z ČOV nezbytné průběžně sledovat koncentrace některých mikropolutantů. Souhrnná výzkumná zpráva popisuje mechanismy příjmu vybraných mikropolutantů z řad perfluorovaných látek a léčiv zemědělskými rostlinami v průběhu automatické závlahy přečištěnou odpadní vodou. Obsáhlá literární rešerše doplněná experimentálními daty popisuje bioakumulace v plodech, jejichž konzumací může být mikropolutantům vystaven i člověk. Dále je nastíněno riziko příjmu mikropolutantů z potenciálně kontaminovaných plodů rostlin pěstovaných za použití této technologie.
Metodika experimentů pro studium chování perfluoroalkylových látek při pyrolýze čistírenských kalů
Hušek, Matěj ; Skoblia, S. ; Moško, Jaroslav ; Beňo, Z. ; Semerád, Jaroslav ; Cajthaml, Tomáš ; Pohořelý, Michael
Zpracování stabilizovaných čistírenských kalů pomocí pyrolýzy představuje jednu z možností, jak s tímto materiálem nakládat. Pyrolýzní jednotky jsou vhodné pro zpracování čistírenských kalů s nízkým obsahem těžkých kovů, jejich vhodnost pro zpracování kalů obsahující různé organické polutanty je ve výzkumu. V této práci diskutujeme problematiku per- a polyfluoroalkylových látky (PFASs) (organická znečisťující látka) v čistírenských kalech a přípravu metodiky pro experimentální stanovení chování PFASs při pyrolýze čistírenských kalů, za účelem stanovení praktických podmínek pyrolýzy pro zpracování čistírenských kalů obsahující PFASs.
Plný tet: Stáhnout plný textPDF
Účinnost odstranění PFCs koagulací/flokulací a adsorpcí na cílených sorbentech v laboratorních podmínkách
Čermáková, Lenka ; Fialová, Kateřina ; Semerád, Jaroslav ; Prokopová, Michaela ; Pivokonská, Lenka ; Cajthaml, Tomáš ; Pivokonský, Martin
Tato souhrnná výzkumná zpráva byla realizována v rámci projektu TAČR TJ04000212 programu na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA „Odstranění perfluorovaných organických látek při úpravě pitné vody”. Je určena provozovatelům úpraven vod a slouží jako základní materiál pro optimalizaci procesu koagulace/flokulace a adsorpce při úpravě vody. Zpráva podrobně vysvětluje problematiku odstraňování perfluorovaných organických látek (PFCs) při úpravě vody a popisuje úskalí procesu koagulace/flokulace a výhody použití cílené adsorpce. Tato zpráva bude použita jako teoretický podklad pro provoz úpravny vody v Kutné Hoře provozovanou Vodohospodářskou společností Vrchlice – Maleč, a. s.
Per- a polyfluoroalkylované sloučeniny v pitné vodě
Skalický, Daniel ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Semerád, Jaroslav (oponent)
Per- a polyfluoroalkylované sloučeniny jsou syntetické organické látky, které mají kvůli jejich fyzikálně- chemickým vlastnostem vysoké uplatnění v mnoha spotřebitelských výrobcích, jako jakou hasící pěny nebo čisticí prostředky. V souvislosti s celosvětovým použitím a jejich dlouhé době setrvání v životním prostředí, byly nalezeny jejich koncentrace i v odlehlých oblastech bez přímých okolních zdrojů, včetně rostlin, živočichů a lidí. Koncentrace PFAS v povrchových vodách a podzemních vodách se pohybují v jednotkách až desítkách ng/l, v případě silných bodových zdrojů až stovkách ng/l. V mořích a oceánech jsou koncentrace PFAS kvůli ředění nejčastěji v řádu jednotek až desítek pg/l. Kvůli jejich negativním účinkům na lidské zdraví byly 2 nejčastěji diskutované sloučeniny perfluorooktanová kyselina a perfluorooktansulfonát zařazeny mezi perzistentní organické polutanty. Na základě toxikologických studií se však jeví jako toxických i mnoho dalších sloučenin z této skupiny, proto jsou některými státy zavedeny doporučené limity pro jejich omezení. Pitné vody mají koncentrace v řádech jednotek až desítek ng/l, a tak obecně nepřekračují doporučující hodnoty. V oblastech bodových znečišťujících zdrojů jsou však hladiny PFAS silně zvýšené, a proto by se měl brát zřetel na jejich identifikaci a následné...
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Semerád, Jakub
3 Semerád, Jan
2 Semerád, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.