|
|
Formativní hodnocení ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
Mücková, Tereza ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá využitím formativního hodnocení ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, jejíž výstup nabízí možné řešení nedostatků v dané oblasti, které negativně ovlivňují žákovské postoje k předmětům této oblasti. Teoretická část předkládá poznatky ohledně hodnocení v obecné rovině, konkrétně jeho vymezení, představení funkcí, typů a forem hodnocení. Zdůrazňuje také vztah mezi cíli a hodnocením, který se projeví jako stěžejní v diskutované vzdělávací oblasti. Dále se zabývá specifiky této vzdělávací oblasti v souvislosti s vlivem na žákovské postoje. Poznatky ohledně formativního hodnocení se zaměřují na vymezení pojmu, analýzu výhod a způsoby implementace do výuky. Empirická část vychází z poznatků z teoretické části a je prováděna smíšeným výzkumným designem. Pro provedení výzkumného šetření jsou využity výzkumné metody dotazník, interview a pozorování. Cílem výzkumu je zjistit, zdali žáci hodnoceni formativně mají k prvouce pozitivnější postoj než žáci, kteří jsou hodnoceni pouze sumativně. Stanovená hypotéza předpokládá, že formativně hodnocení žáci mají lepší postoj k prvouce. Tento předpoklad nebyl potvrzen. Ve výzkumu se objevily limity v podobě intervenujících proměnných, které výsledky částečně zkreslují. I přes tyto limitující okolnosti přináší výzkum hlubší...
|
|
| |
|
|
Hodnocení ve výuce přírodopisu a biologie na Třebíčsku a Znojemsku
KLIMEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce popisuje metody hodnocení, užívané ve výuce přírodopisu na vybraných základních školách na Třebíčsku a Znojemsku. Z dotazníkového šetření mezi žáky vyplynulo, že učitelé nejčastěji využívají písemné hodnocení, během kterého se zaměřují především na znalosti pojmů a definic. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných žáků má zkušenost s formativním hodnocením. Odpovědi učitelů tříd, ve kterých probíhalo dotazníkové šetření, potvrdily zjištěné závěry z dotazníků pro žáky.
|
|
|
Vrstevnická zpětná vazba při badatelsky orientovaném vyučování přírodopisu na 2. stupni základní školy
MÍSAŘOVÁ, Alena
MÍSAŘOVÁ, A. (2019). Vrstevnická zpětná vazba při badatelsky orientovaném vyučování přírodopisu na 2. stupni základní školy. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 46 s. Diplomová práce se zabývá využitím metody formativního hodnocení při badatelsky orientovaném vyučování. Konkrétně se zaměřuje na vrstevnické hodnocení, při němž žáci poskytují písemnou zpětnou vazbu svým spolužákům. Cílem práce je zjistit, zda žáci na druhém stupni základních škol dokáží poskytnout kvalitní a adekvátní zpětnou vazbu svým spolužákům. Proces vrstevnického hodnocení byl začleněn do realizace badatelské plohy zaměřené na vodní režim rostlin. Žáci nejprve vytvořili návrh řešení zadané úlohy, poté byly protokoly od žáků vybrány a následně dle kódů rozdány jiným žákům, aby dané protokoly ohodnotili a do hodnoticího formuláře napsali písemnou zpětnou vazbu. S vybranými žáky byl po ukončení výzkumu proveden rozhovor pro získání jejich subjektivních názorů na proces vrstevnického hodnocení. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina žáků dokáže poskytnout adekvátní zpětnou vazbu. Avšak kvalita této zpětné vazby se lišila podle toho, jakou část protokolu zrovna žáci hodnotili. Většinou se žáci snažili poskytnout adekvátní rady, které by vedly ke zlepšení protokolu jejich vrstevníků, ale bylo nalezeno i několik doporučení, která dosavadní kvalitu protokolu snižovala. V takovém případě ji však hodnocení žáci neakceptovali. Největší problémy měli žáci s hodnocením správnosti zvolených pomůcek, protože v žádném protokolu nebyly pomůcky vybrány správně, takže si hodnotitelé nebyli jisti správným řešením. Výzkumem bylo prokázáno, že vrstevnické hodnocení může být velmi užitečnou metodou formativního hodnocení, kterou je snadné zařadit do různých úloh v přírodopisu, zejména do badatelských aktivit. Hlavní potenciál toho hodnotícího přístupu spočívá v tom, že žáci formulují zpětnou vazbu svými slovy, díky kterým dokáží problematice snáze porozumět, než když je jim to vysvětlováno slovy učitele. Také mají možnost nahlédnout během hodnocení do jiných protokolů a na základě práce s vlastní chybou i chybami spolužáků se poučit a svůj původní návrh opravit.
|
|
|
Konzultace učitel - žák - rodič na 1. stupni ZŠ se zaměřením na poskytování zpětné vazby
Trpálková, Linda ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce s názvem Konzultace učitel - žák - rodič na 1. stupni ZŠ se zaměřením na poskytování zpětné vazby pojednává o specifické roli konzultací ve vzdělávacím procesu jako formě spolupráce rodiny a školy. Cílem práce je podrobněji přiblížit konzultace učitel - žák - rodič v širším kontextu a poukázat na jejich potenciál zejména z hlediska formativního hodnocení. Jedná se o mimořádnou vzdělávací příležitost, která skrze poskytování zpětné vazby, a to přímo ze tří stran současně, pomáhá vést žáka k osobnímu rozvoji a zlepšování jeho procesu učení. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu konzultace učitel - žák - rodič, popisu jejich funkce a vývoje jako komunikační platformy. Část textu nabízí inspirující aplikaci této netradiční schůzky ve Švédsku. Pozornost je taktéž věnována implementaci žákových podkladů, které slouží jako zásadní opora pro práci s formativní zpětnou vazbou. Druhá, empirická část se věnuje rekonstrukci celkem tří konzultačních setkání prvního stupně základních škol a reflektuje průběh této události ze strany učitele, žáka i rodiče v podobě případové studie. Šetření potvrzuje hodnotu všech tří přístupů a formování postojů všech zmíněných aktérů s ohledem na rozvoj žáka. V této části je rovněž sledována práce učitele s formativní zpětnou vazbou. KLÍČOVÁ SLOVA konzultace...
|
|
|
Případová studie: zavádění prvků formativního hodnocení do výuky
Raška, Dominik ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce s názvem Případová studie: zavádění prvků formativního hodnocení do výuky se zaměřuje na formativní hodnocení a jeho místo i specifika v edukační realitě ze dvou úhlů pohledu - zaměřuje se na bezprostřední zkušenosti učitelů i žáků, a zároveň na celoškolní proces zavádění této změny do výuky. Cílem práce je přiblížit formativní hodnocení jako prostředek funkční zpětné vazby mezi žáky a učiteli, a nabídnout osobní zkušenosti s implementací formativního hodnocení do výuky z pohledu učitelů i žáků. V teoretické části jsou vymezeny hlavní charakteristiky formativního hodnocení, spolu s konkrétními metodami či technikami a jejich přínosem. Dále nabízí teoretická část pohled na to, jak lze řídit proces zavádění změn do škol. Empirická část prezentuje výsledky z výzkumného šetření, zaměřeného na implementaci konkrétních prvků formativního hodnocení do výuky ve vybrané škole. Výsledky výzkumu nakonec potvrzují zásadní vliv vedení změny na celkový výsledek tohoto procesu a postupnou změnu postojů i motivace hlavních aktérů. KLÍČOVÁ SLOVA formativní hodnocení, zpětná vazba, vrstevnické hodnocení, sebehodnocení, kriteriální hodnocení, řízení procesu změny
|
|
|
Korektivní zpětná vazba v písemném projevu ve výuce anglického jazyka
Novotná, Kateřina ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Urbánek, Petr (oponent) ; Chalupský, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem zpětné vazby v písemném projevu při výuce anglického jazyka. Práce popisuje charakter zpětné vazby a její srozumitelnost z pohledu žáka. Teoretická část definuje zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, který informuje žáka o možnostech zlepšení a pokroku, čímž formuje nejen jeho vývoj v rámci učebního procesu, ale i vývoj osobnostní. Téma zpětné vazby je zasazeno do kontextu školního hodnocení a výuky slohu s přihlédnutím k problematice chyby, jako základu pro korektivní zpětnou vazbu a hybného motoru učení. Práce se dále věnuje písemnému projevu a specifikům jeho hodnocení. Empirická část s využitím kvalitativního designu vícepřípadové studie staví na datech získaných rozhovory a obsahovou analýzou dokumentů, především analýzou opravených slohových prací. Případy čtyř učitelů a jejich žáků osvětlují, jak v prostředí víceletého gymnázia a střední odborné školy učitelé a žáci vnímají (korektivní) zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, poskytující informaci o možnostech zlepšení a pokroku. Zpětná vazba ke slohové práci má formu klasifikace (analytického kriteriálního hodnocení), korektivní zpětné vazby v podobě jednotlivých označení chyb a problematických míst v práci, psaných ucelených komentářů a ústního komentáře při rozdávání práce v...
|
|
|
Hodnocení pro učení
Pučálková, Kristýna ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o hodnocení cílené na podporu efektivního učení žáků. V první části práce jsou diskutována teoretická východiska tématu, konkrétně školní, a především formativní hodnocení. Je zde definován pojem hodnocení, jeho historie, funkce, typy a význam. Dále se práce zabývá tématem hodnocení pro učení a jeho metodami s přímou vazbou na výzkumné otázky. Druhá část práce je věnována empirickému výzkumu hodnocení u dvou učitelek prvního stupně základní školy ze zvolené třetí a páté třídy včetně vnímání formativního hodnocení jejich žáky. Praktická část vychází ze získaných teoretických poznatků a je prováděna kvalitativní formou. K šetření výzkumu je zvolena případová studie formativního hodnocení v kontextu třídních systémů výuky a hodnocení žáků s cílem zmapování, analyzování a posouzení významnosti formativního hodnocení, hodnocení pro učení a hodnocení jako učení žáků. Diplomová práce tak přináší zjištění, jakým způsobem je formativní hodnocení uplatňováno a jak tento inovativní způsob ve výuce vnímají nejen žáci ale i jejich učitelé. Z výzkumného šetření vyplývá, že zvolené učitelky ze třetí i v páté třídy zařazují jednotlivé možnosti formativního hodnocení do jejich výuky. Obě učitelky využívají toto hodnocení podle věku a individuálních zvláštností jedinců, přestože...
|
|
|
Hodnotící kompetence učitele na 1. stupni základní školy se zaměřením na sebehodnocení žáků
Homoky, Vendula ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent) ; Šikulová, Renata (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku školního hodnocení. Zaměřuje se na kompetenci učitele 1. stupně ZŠ k rozvoji sebehodnocení žáků. Cílem je vymezit a popsat problematiku hodnocení a sebehodnocení na 1. stupni ZŠ a zjistit, jakým způsobem je implementováno do vyučovacího procesu. Teoretická část je věnována osobnosti učitele, jeho profesi, profesním kompetencím, pojetí výuky a reflexi. Poté se autorka věnuje osobnosti žáka, klimatu ve školní třídě a interakci učitel - žák. V závěru se autorka zaměřuje na hodnocení ve vyučovacím procesu, především formativní hodnocení a sebehodnocení žáků. Výzkumná část prezentuje výsledky výzkumného šetření, pro které bylo využito kvalitativního designu případové studie. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak učitelé na prvním stupni základní školy rozvíjejí ve vyučovacím procesu sebehodnocení žáků. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je určit, jakým způsobem má žák možnost podílet se na hodnotícím procesu. Druhým dílčím cílem je zjistit a analyzovat metody, které učitel pro sebehodnocení žáků ve vyučovacím procesu využívá. Na základě výsledků šetření bylo v rámci hodnocení zjištěno zastoupení jak tradičního hodnocení známkou, tak především hodnocení formativního, které je založeno na poskytování zpětné vazby,...
|
|
|
Formativní hodnocení metodou okamžité zpětné vazby ve výuce přírodopisu
CIHLÁŘOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá neformálním formativním hodnocením, konkrétně jednou z jeho metod, kterou je poskytnutí okamžité zpětné vazby. Metody formativního hodnocení jsou v současném pojetí výuky velmi diskutované, neboť jejich implementace do vyučování vede k rozvoji žákova učení, a zároveň k získání užitečných informací o procesu žákova učení, ale i o kvalitě a efektivitě výuky daného učitele. Prostředkem pro zjištění těchto informací je často zpětná vazba v interakcích mezi učitelem a žáky. Cílem předložené práce je analýza užití okamžité zpětné vazby v hodinách přírodopisu na základní škole. V první části práci je prezentována literární rešerše, druhá část je věnována prezentaci výsledků, konkrétně analýze navštívených hodin z hlediska četnosti interakcí mezi žáky a učitelem, při kterých byla použita metoda poskytnutí okamžité zpětné vazby. Celkem bylo analyzováno deset hodin přírodopisu na jedné vybrané škole. Všechny hodiny byly transkribovány a hlouběji analyzovány pomocí modelu ESRU, kdy hlavním cílem byla identifikace takových případů, kdy byl cyklus ESRU ukončen a obsahoval všechny čtyři dílčí kroky, na nichž je založen. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastěji byly využívány neúplné cykly či narušené úplné cykly ESR, a zároveň se ukázalo, že výskyt okamžité zpětné vazby nesoucí formativní charakter není podmíněn úplností a obsažením všech kroků ESRU cyklu. Dále bylo zjištěno, že model ESRU přináší důležité informace o neformálních postupech formativního hodnocení, zejména užitečně rozlišuje jednotlivé kroky interakce, a tím znázorňuje její průběh, což přesahuje obecný popis pojmu zpětné vazby.
|
host ::
RSS.