|
Burza - kapitálový trh jako zdroj financování rozvoje podniků
Roučka, Martin ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Kopalová, Helena (oponent)
Obsahem práce je popis a vznik českého kapitálového trhu a jeho nejdůležitější součásti Burzy cenných papírů Praha. Práce je rozdělena do několika kapitol, z nichž každá se věnuje jednomu okruhu. Popisuje kapitálový trh jako ?místo?, kde společnosti mohou emitovat cenné papíry a získat tak potřebný kapitál ke svému rozvoji. Začíná proto obecným vznikem kapitálových trhů. Dále se věnuje primárním emisím akcií (IPO), jakožto jedné z forem získávání kapitálu. Jsou zde rozebírány výhody a nevýhody IPO. Další část se již věnuje samotnému vývoji českého kapitálového trhu. Ten jen v následujících kapitolách porovnáván s kapitálovým trhem v Polsku a Maďarsku. Předposlední kapitola práce se věnuje primární emisi akcií společnosti ECM na Burze cenných papírů Praha. Závěrečná kapitola nahlíží na budoucnost pražské burzy.
|
|
Analýza plodnosti a porodnosti během a po 2.světové válce
Saifrtová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu plodnosti a porodnosti v českých zemích v období 2. světové války a po ní. Přináší základní přehled historických souvislostí, pronatalitních opatření a analýzu základních demografických ukazatelů - plodnosti,porodnosti, úmrtnosti, střední délky života, sňatečnosti a průměrného věku žen při porodu za období 1930 - 1955. Z analýzy jasně vyplynulo, že se české obyvatelstvo nechovalo během války standardně, typické pro české země je zvyšující se porodnost i během nacistické okupace, a to zřejmě i z toho důvodu, že muži nebyli nasazeni přímo do bojů a že se mladí lidé sňatkem vyhnuli nuceným pracím v zahraničí. Důsledkem vysoké sňatečnosti byla i vysoká plodnost, což lze pozorovat s ročním zpožděním oproti vývoji sňatečnosti. Část práce se zabývá porovnáním území Protektorátu Čechy a Morava (jen české obyvatelstvo) a Sudet (zabrané pohraničí, kde žili hlavně Němci). V Sudetech byla sňatečnost, porodnost i míra přirozeného přírůstků vyšší než v protektorátu pouze do roku 1941. Od té doby byla porodnost vyšší v protektorátu. Vysoký pokles porodnosti v Sudetech byl způsoben hlavně odchodem německých mužů do války.
|
|
Jazyková politika španělského státu
Nekola, Ondřej ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Španělsko je mnohojazyčný stát, oficiálními jazyky jsou španělština (kastilština), baskičtina, galicijština a katalánština. Tuto jazykovou situaci zajišťuje především španělská ústava z roku 1978, která umožňuje jednotlivým autonomním komunitám svobodně rozhodovat o charakteru a vývoji svého jazyka. Tento hlavní právní dokument vzniká v době, kdy se Španělsko osvobozuje ze čtyřicetileté diktatury, která ostatní jazyky kromě španělštiny potlačila, a tak se jejich používání omezovalo jen na soukromý a rodinný život. To mělo za následek, že počet obyvatel, kteří používali tyto jazyky, se za čtyři desítky let prudce snížil. Tato ústava vzniká v době, kdy lze v celém světě pozorovat směřování ke globalizaci, přesto vzniká politická vůle a dohoda mezi nově vzniklými i renomovanými stranami přiznat jednotlivým komunitám jejich autonomii a právo svobodně rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to i jazykových. Proto hodnotíme tento základní právní dokument jako velice liberální s ohledem na dobu a podmínky, v kterých vznikl.
|
|
Reformy penzijních systémů v zakládajících státech Evropské unie
Platil, Lukáš ; Hedbávný, Petr (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Práce se zabývá důchodovými systémy Německa, Francie a Itálie. Hlavním předmětem práce je popis reforem těchto systémů v posledních dvaceti letech - jedná se o popis důvodů vedoucích k reformám, samotných reforem a výhledů do budoucna. Kromě toho se práce zabývá i valorizačními postupy v těchto zemích a zkoumá relevanci užívání indexu spotřebitelských cen pro tyto účely. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V první části jsou stručně popsány současné důchodové systémy v daných zemích. V druhé části jsou popsány důvody vedoucí k nutnosti reforem - rostoucí finanční náročnost systémů mj. kvůli demografickým trendům a vývoji na trhu práce. Dále je předložen výčet hlavních bodů reforem za posledních dvacet let, jejichž hlavním cílem byla finanční konsolidace a přesun k vícepilířovému nastavení systému. Obsaženo je i hodnocení přetrvávajících problémů a nutnosti pokračování reforem v budoucnu. Ve třetí části jsou popsány možnosti valorizace penzí a valorizační postupy v daných zemích. Zároveň je diskutována relevance indexu spotřebitelských cen pro měření růstu životních nákladů důchodců - zda je tento index obecně dobrým měřítkem růstu životních nákladů a zda je správné užívání agregovaného indexu jen pro určitou skupinu lidí. Součástí této části práce je i vlastní analýza rozdělení inflace v...
|
|
Vlastnosti rostlin určující druhové složení luk na bývalých polích
Jarošíková, Cecílie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Ač je sukcesnímu vývoji věnováno mnoho pozornosti, jen málo prací se věnuje přímému měření změn funkčních typů rostlinných druhů během sukcese. Ještě méně prací je pak věnováno hospodářsky využívaným, vlhkým loukám, kde je sukcese pod stálým vlivem seče. Tato práce má pomoci vyplnit tuto mezeru. Studovány byly louky na území jižní části CHKO Slavkovský Les (Okres Karlovy Vary, západní Čechy). V předchozích pracích byly z map historického obhospodařování vytipovány louky na polích opuštěných před 15, 35 a 55 lety a louky, které v posledních sta letech zůstávají loukami. Na nich byly pořízeny fytocenologické snímky všech čtyř kategorií luk a porovnáno jejich druhové složení. V této práci se zabývám popisem funkčních typů druhů, rostoucích na různě starých loukách a usuzuji podle změn druhového složení s pomocí Ellenbergových indikačních hodnot na změny abiotického prostředí. Výsledky ukazují, že v průběhu sukcese dochází k prodlužování délky života rostlin a zpomalování jejich životního cyklu (opoždění dospívání). Klesá tendence k tvorbě semenné banky i schopnost dálkového šíření semen. Stoupá životaschopnost semenáčků a poměrná investice do nadzemní biomasy. Dále mají druhy tendenci kvést dříve a kratší dobu, což je patrně adaptace na jarní seč. Naopak se nepodařilo prokázat žádný vztah stáří luk k velikosti...
|
|
Permeation studies of a set antihistaminic drugs and the influence of verapamil in an in vitro Blood-brain barrier model
Mandíková, Jana ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Transportní studie přes model hematoencefalické bariéry (HEB) hrají důležitou roli ve vývoji nových léčiv. Poslední in vitro studie uvádí, že P-glykoprotein (P-gP) a pasivní transport mohou ovlivnit koncentraci druhé generace H1-antagonistů v CNS. Diplomová práce byla zaměřena na transportní studie první a druhé generace H1-antagonistů přes in vitro model HEB, sledování role efluxního transportéru P-gP a jeho olivnění P-gP inhibitorem verapamilem. Nežádoucí účinky první generace H1-antagonistů v CNS závisí na jejich schopnosti pronikat přes HEB a způsobovat tak útlum a ospalost. Druhá a třetí generace působí sedativně na pacienta jen mimořádně. Nedávné studie potvrdily, že omezený průnik moderních H1-antagonistů přes HEB může být způsoben jejich zpětným tokem z CNS cestou přes P-gP (Obradovic, Dobson et al. 2006). V transportních studiích jsme pracovali s in vitro modelem HEB, buněčnou linií PBMEC/C1-2. V následujících studiích jsme testovali tři zástupce H1-antagonistů (promethazin, fexofenadin a cetirizin) a známý substrát P-gP rhodamin 123. Přítomnost P-gP ve zkoumané buněčné linii jsme dokázali ve western blotting analýze. Funkční aktivitu P-gP jsme hodnotili v transportních studiích na Transwell modelu in vitro. Kvantitativní analýzu jsme provedli pomocí RP-HPLC a fluorimetru. Přítomnost verapamilu...
|
|
Polský stranický systém a perspektivy jeho stabilizace po volbách 2007
Koubek, Jiří ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Polský stranický systém je tvrdým oříškem, na kterém se vždy nemilosrdně testovaly všemožné politologické předpovědi a hypotézy. Ironicky řečeno, posledním a dosud jediným uspokojivým tvrzením týkajícím se podoby, vývoje a budoucích vyhlídek tohoto systému bylo převažující hodnocení z počátku 90. let. - polský stranický systém není konsolidován a je v pohybu. Od té doby se zhroutila optimistická vidina z poloviny 90. let, totiž že by Polsko mohlo směřovat ke stranické koncentraci, ústící v pravolevou bipolaritu, potažmo stabilitu a akceschopnost vlád. Zastánci volebního inženýrství v této souvislosti vkládali nemalé naděje do volební reformy z roku 19931. Nenaplnila se ani pozdější představa trvalejší dominance stabilní a konsolidované postkomunistické levice. Jestliže tedy existuje nějaká pravidelnost ve vývoji polské stranické politiky, pak snad jen vtom , jak nekompromisně a nesmlouvavě je každý takový "slibně" se rozvíjející trend vzápětí ukončen něčím neočekávaným. Platí tedy stále zmíněná teze z počátku 90. let? To by byl asi příliš snadný únik od badatelské otázky. Vždyť podle Sartoriho kritérií bychom mohli současné Polsko stěží klasifikovat jako atomizovaný pluralismus. Po volbách 2001 a 2005 se v Sejmu setkáváme se stejnou šesticí stran a po posledních volbách 2007 byla dokonce zredukována na...
|
|
Role dubu ve slovanských společnostech
Mašek, Michal ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce)
Cílem této mé práce je ukázat, jak se podoby stromu a lidské bytosti v myšlení archaické společnosti vzájemně prolínají a ztotožňují, a to se zvláštním zřetelem na nekorunovaného evropského krále stromů - na dub. Rovněž se chci pokusit zobrazit, čím strom člověka a jeho společnost přesahuje, neboť nelze opominout význam stromu jako metafyzické struktury a stavby světa. Nejde mi o zachycení obecných tezí, jako spíš o uspořádání představ, které jsou dnes velmi matné či zcela zastřené. Je pochopitelné, že nelze hovořit jen o oslavě stromu, ale také o přeměnách a vývoji, včetně pozvolného upadání jeho významu na úroveň pouhé surovinové základny, dnes navíc nahraditelné. Tuto problematiku budu sledovat především ze zorného úhlu Evropana se slovanskými kořeny.
|
|
Vaniloidní receptor TRPV1 v mechanizmech akutní bolesti
Nováková, Karolina ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Kozák, Jiří (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Jedním z významných objevů, jež v posledním desetiletí ovlivnily nové směry výzkumu mechanizmů nocicepce a bolesti, byla molekulární identifikace vaniloidního receptoru TRPV1. Tento membránový protein je převážně exprimován na periferních zakončeních některých nemyelinizovaných a slabě myelinizovaných primárních aferentních vláken, v jejichž plazmatických membránách vytváří neselektivní kationtové kanály, které lze specificky aktivovat kapsaicinem, zvýšením teploty překračující fyziologický práh 43 řC a slabými kyselinami. Aktivita TRPV1 receptoru, jehož fyziologická úloha byla prokázána především v souvislosti se vznikem tepelné hyperalgezie, se významně zvyšuje v přítomnosti mediátorů zánětu (bradykinin, serotonin, prostaglandin aj.). Přestože je molekulární struktura TRPV1 známa již od roku 1997, jsou v současné době zatím popsány jen některé mechanizmy, které se uplatňují v procesech jeho aktivace a senzitizace. Tyto poznatky zatím vedly k vývoji sofistikovaných ligandů strukturálně příbuzných kapsaicinu, látky, která je již odnepaměti využívána k léčbě některých bolestivých stavů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Diferenciace kolonií kvasinek a vývoj nových přístupů pro monitorování dostupnosti kyslíku a přítomnosti živin.
Vopálenská, Irena ; Janderová, Blanka (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae jako jednobuněčný organizmus patří mezi nejstudovanější experimentální organizmy. Je důležitým modelovým organizmem pro studium intracelulárních procesů v eukaryotických buňkách. Ovšem kvasinky jsou rovněž sociální organizmy schopné mezibuněčné komunikace a tvorby organizovaných mnohobuněčných struktur (kolonií a biofilmů). Kvasinky stejně jako další mikroorganizmy při růstu v přírodě upřednostňují tvorbu organizovaných mnohobuněčných struktur na pevných površích před růstem v planktonní formě, tedy jako individuální buňky (Palková, 2004; Wimpenny, 2009). Pro kvasinku S. cerevisiae je typická tvorba kolonií, biofilmy byly popsány jen výjimečně. Kvasinkové kolonie se vyznačují rozmanitými morfologiemi, které jsou pro různé kmeny charakteristické (Kocková-Kratochvílová, 1982). Tato práce se zabývá morfologií a diferenciací kolonií S. cerevisiae běžných laboratorních kmenů, tvořících málo strukturované kolonie, a kmenů s genetickým pozadím Σ1278b, tvořících vysoce strukturované "vrásčité" kolonie. Ukazuje, že polarizovaný typ pučení a zejména schopnost buněk tvořit agregáty umožňují vznik strukturované morfologie. Při vývoji "vrásčitých" kolonií dochází ke dvěma rozdílně regulovaným dimorfním přeměnám kvasinkových buněk na pseudohyfální růst; při jedné z nich se uplatňuje...
|
host ::
