|
|
Vliv dihydromyricetinu a myricetinu na vybrané biotransformační enzymy
Boštíková, Zdislava ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Flavonoidy jsou přírodní látky běžně přijímané v rostlinné potravě. Jsou jim přisuzovány pozitivní účinky na lidský organismus, především antioxidační, hepatoprotektivní a protirakovinné účinky. V současnosti je možné konzumovat vysoké koncentrace těchto látek ve formě potravních doplňků. Není však jisté, zda i v takto nepřirozeně vysokých množstvích jsou flavonoidy stále prospěšné, či již škodlivé. Bylo například dokázáno, že flavonoidy mohou ovlivňovat aktivitu biotransformačních enzymů a tím zasahovat mimo jiné i do procesu karcinogeneze či metabolismu léčiv. Z toho důvodu je tedy důležité zkoumat možné důsledky zvýšeného příjmu flavonoidů. V této diplomové práci byl zkoumán vliv dihydromyricetinu (potenciální lék závislosti na alkoholu) a jemu strukturně podobnému myricetinu na aktivitu cytochromu P450 2E1 (CYP2E1) a N-acetyltransferas 1 a 2 (NAT1/2). Sledován byl jak vliv premedikace potkanů těmito flavonoidy na expresi a aktivitu těchto enzymů, tak i schopnost myricetinu a dihydromyricetinu inhibovat aktivitu CYP2E1 a NAT1/2. U CYP2E1 nebyla zaznamenána modulace na proteinové úrovni po premedikaci flavonoidy oproti kontrole. Dihydromyricetin ani myricetin neinhibovaly aktivitu CYP2E1 při koncentracích nižších než 1 mM respektive 0,1 mM. V případě NAT1/2 nebylo pozorováno zvýšení exprese ani...
|
|
|
Interakce vybraných flavonoidů s cytochromy P450 rodiny 2B
Boštíková, Zdislava ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
V současnosti je kladen větší důraz na zdravý životní styl, který zahrnuje mimo jiné i konzumaci přírodních látek ve formě potravních doplňků. Tyto sloučeniny, často flavonoidního charakteru, vykazují různé chemopreventivní účinky, například antioxidační či proti-karcinogenní účinky. Jejich nadměrná konzumace však může mít i negativní dopad na lidské zdraví. Flavonoidy mohou například ovlivňovat koncentraci biotransformačních enzymů cytochromů P450 v buňkách a tím zasahovat do metabolismu cizorodých látek. Takový zásah by pro člověka mohl mít za následek rozvoj karcinogeneze či neúčinnost některých léčiv. Tato bakalářská práce se zabývá studiem schopností dvou flavonoidních sloučenin myricetinu a dihydromyricetinu indukovat a inhibovat cytochromy P450 rodiny 2B. Pomocí metody Western blotu bylo zjištěno, že ani jeden ze zkoumaných flavonoidů nezvyšuje expresi CYP2B1/2 v játrech, myricetin ani v žádné části tenkého střeva. V případě dihydromyricetinu byla pozorována indukce daných cytochromů P450 rodiny 2B ve střední části tenkého střeva. Inhibiční schopnost flavonoidů byla měřena in vitro jako pokles aktivity CYP2B při O-depentylaci 7-pentoxyresorufinu. Byly zjištěny hodnoty IC50 8,8μM pro myricetin a 0,5mM v případě dihydromyricetinu. Klíčová slova: xenobiotika, cytochromy P450, indukce, metabolismus
|
|
|
Linka na tvářeni výlisku za tepla o hmotnosti do 100 kg
Smyček, Ondřej ; Humlíček, Jaroslav (oponent) ; Omes, Jiří (vedoucí práce)
Projekt byl vypracovaný v rámci inženýrského studia a jeho cílem bylo navrhnout linku na výrobu zadaných součástí v odpovídající kvalitě a množství, a to technologií zpětného a dopředného protlačovaní za tepla. Byly navrženy jednotlivé technologické kroky, stanoveny potřebné parametry pro jednotlivé operace, na jejichž základě byly zvoleny odpovídající stroje. Závěrem práce je technicko-ekonomické zhodnocení zvolené varianty, která počítá s návratností za 10 let, při průměrné produkci 40 000 kusů.
|
|
|
Magnetostrikční vibrační generátor
Šumpelová, Jana ; Singule, Vladislav (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá myšlenkou harvestování energie pomocí vibrací. Popisuje magnetostrikční princip jako možnost získávání elektrické energie. Jedná se o generátor tvořený z nosníku s magnetostrikčním materiálem (Terfenol-D) a cívky. Model tohoto přístroje je vytvářen v prostředí Matlab/Simulink a programu FEMM. Pro různé naměřené hodnoty vibrací jsou poté tyto způsoby porovnávány. V programu FEMM lze zdokonalit získávání energie pomocí modelování různých okolních podmínek a použitím dalších materiálů (například přidáním permanentních magnetů). Výstup práce vyjadřuje schopnost harvestování energie navrhnutého magnetostrikčního generátoru v porovnání s již vytvořenými modely piezoelektrického a elektromagnetického generátoru. Na základě těchto výsledků lze určit, který generátor je vhodnější pro různé druhy aplikací.
|
|
|
Simulace momentové charakteristiky asynchronního stroje
Michalík, Marek ; Chrobák, Petr (oponent) ; Vítek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává v první části o základech teorie asynchronního motoru a o principu jeho činnosti. Také se zaměřuje na teorii prostorových vyšších harmonických magnetického pole a princip vytvoření asynchronních a synchronních sedel na momentové charakteristice. Jsou navrhnuty způsoby, jakými lze tyto sedla omezit. Tyto poznatky jsou posléze aplikovány v praktickém výpočtu v další části, kdy se vychází z projektové dokumentace motoru a postupně se dopočítají všechny parametry tohoto motoru a to nejdříve pro první harmonickou a poté i pro vyšší harmonické. Model motoru byl poté vytvořen v programu RMxprt, který také spočítal všechny parametry motoru a byla vytvořena i momentová charakteristika. Model motoru byl vytvořen i v programu ANSYS Maxwell 2D. V tomto prostředí bylo provedeno několik dalších simulací pro zjištění vlivu vyšších harmonických na momentovou charakteristiku. Bylo navrhnuto a vytvořeno měřící pracoviště, na kterém byl motor změřen. Všechny výsledky byly porovnány a zhodnoceny.
|
|
|
Aktivace karcinogenů v zažívacím traktu
Zawadová, Dorota ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem aktivace heterocyklických aminů (HAA). Tyto látky vykazují četné karcinogenní účinky na zkoumaných zvířatech i lidských buňkách. Tyto karcinogeny jsou tvořeny během tepelného zpracování masa nebo během kouření cigaret. Pro vyvolání jejich karcinogenních účinků je potřebná jejich předešlá aktivace. Většina HAA je nejdříve aktivována cytochromem P450 (CYP), zvláště podrodinou 1A1 a 1A2. Po aktivaci těmito enzymy vzniknou N-hydroxylaminy, které reagují s DNA pouze slabě. Pro snadnější tvorbu DNA aduktů je požadována další aktivace těchto metabolitů na reaktivnější acetátové a sulfátové estery. Tyto estery jsou tvořeny sulfotransferasou (SULT) a N-acetotransferasou (NAT). Ovlivněním těchto enzymů můžeme pozitivně regulovat vznik karcinomů. Za silný inhibitor jedné z podrodiny SULT (fenolové sulfotransferasy P-PST) je považována kyselina kávová. Za dobré inhibitory NAT je považován quercitin. Klíčová slova: Heterocyklické aminy, biotransformace, cytochrom P450, sulfotransferasa, N-acetyltransferasa
|
|
|
Aktivace karcinogenů v zažívacím traktu
Zawadová, Dorota ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem aktivace heterocyklických aromatických aminů (HAA), u kterých byly prokázány karcinogenní účinky na zkoumaných zvířatech i lidských buňkách. Tyto karcinogeny jsou tvořeny během tepelného zpracování masa nebo během kouření cigaret. Pro vyvolání jejich karcinogenních účinků je nutná jejich aktivace. Většina HAA je nejdříve aktivována cytochromem P450 (CYP), zvláště pak jeho formami 1A1 a 1A2. Vzniklé N-hydroxylaminy jsou dále aktivovány konjugačními reakcemi. Za tento proces jsou zodpovědné sulfotransferasy (SULT) a N-acetyltransferasy (NAT), které aktivují N-hydroxylaminy na reaktivnější acetátové a sulfátové estery. Ovlivněním SULT a NAT můžeme ovlivnit vznik karcinomů. Nejčastějšími inhibitory těchto enzymů jsou látky obsažené v potravě. Za silný inhibitor jedné z podrodiny SULT (fenolové sulfotransferasy P- PST) je považována kávová kyselina. Za dobrý inhibitor NAT je považován quercetin. Potravní látky mohou mít i opačný vliv a způsobit indukci těchto enzymů, jako např. fenolické kyseliny, které indukují fenolovou sulfotransferasu. Klíčová slova: Heterocyklické aromatické aminy, biotransformace, cytochrom P450, sulfotransferasa, N-acetyltransferasa
|
|
|
Úloha proteinů Bmp4 a Bmp8b na vzniku primordiálních zárodečných buněk u myši
Vegrichtová, Markéta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Primordiální zárodečné buňky jsou prekurzory pohlavních buněk u sexuálně se rozmnožujících organismů. K indukci jejich vzniku jsou nezbytné růstové faktory z extraembryonálního ektodermu. Mezi těmito faktory jsou klíčové proteiny BMP4 a BMP8b. Tyto proteiny tvoří homodimery, popřípadě heterodimery a přes komplexy receptorů a SMAD proteiny aktivují kompetentní buňky proximálního epiblastu, které dají vzniknout primordiálním zárodečným buňkám a dalším strukturám embryonálního mezodermu. Přestože proteiny BMP4 a BMP8b signalizují obdobným způsobem, jsou vzájemně nezastupitelné a k indukci primordiálních zárodečných buněk jsou proto nutné oba dva. Dosud bylo navrženo několik modelů jejich interakce, avšak žádný zatím není úplně přesný.
|
|
|
Slepičí protilátky jako nástroj imunodetekce cytochromů P450
Mácová, Iva ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblas, Tomáš (oponent)
Cytochrom P450 je významný enzym katalyzující velké množství reakcí metabolismu endogenních i exogenních látek. Existují látky, které zvyšují expresi tohoto enzymu, což může vést k aktivaci karcinogenů a vzniku rakoviny. Mezi tyto látky patří i dnes velmi propagované chemopreventivní látky, které jsou masově užívané ve formě potravinových doplňků. Je tedy důležité mít k dispozici metody k určení indukce cytochromu P450. Jednou z takových metod je imunodetekce cytochromu P450 metodou Western blotting. K detekci proteinů na membráně slouží specifické protilátky získané většinou ze savců. V této bakalářské práci je dokázáno, že stejně dobře však mohou posloužit i protilátky získané ze slepičích vajec. Těmito vaječnými protilátkami byly detekovány cytochromy P450 1A1 a 1A2 v jaterních mikrosomech po exposici potkanů modelové chemopreventivní látce β-naftoflavonu.
|
|
|
Busy Beaver Problem
Kropitz, Pavel ; Holan, Tomáš (vedoucí práce) ; Mráz, František (oponent)
Práca mala za úlohu vyvinúť a implementovať optimalizačné metódy, ktoré by našli uplatnenie pri riešení busy beaver problému rádu 5+. Výsledkom práce je teoretická časť a jej implementácia v podobe dvoch programov - simulátora turingových strojov podrobne zobrazujúceho výpočet stroja s aplikáciou teórie a programu prehľadávajúceho priestor turingových strojov. Ten bol spustený pre turingove stroje o štyroch až šiestich stavoch. Kvalitu metód preukázal malým počtom strojov, ktorých správanie nedokázal odhaliť a nájdením nového rekordného stroja - kandidáta na busy beavera rádu 6.
|
host ::
RSS.