Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  začátekpředchozí36 - 45  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití autotrofních řas k produkci vybraných metabolitů a biomasy
Chrástová, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Chlorofyly a karotenoidy jsou přírodní pigmenty sloužící jako antioxidanty. Tyto látky jsou vhodné k použití ve farmacii, kosmetice nebo potravinářství. Lipidy jsou dalším významným metabolitem řas a jsou potenciální surovinou k produkci biopaliv. Tato bakalářská práce se zabývá kultivací zvolených druhů autotrofních řas, následnou izolací těchto vybraných metabolitů a jejich využitím. Teoretická část je zaměřena na popis řas, na produkované metabolity, kultivaci a zvolené metody. Experimentální část se zabývá optimalizací kultivace řas rodu Chlorella, Chlamydomonas a Desmodesmus v závislosti na zvoleném médiu a intenzitě osvětlení, stanovením a kvantifikací řasové biomasy. Dále pak extrakcí lipidických a karotenoidních látek a jejich stanovení pomocí HPLC a GC. V celkovém srovnání je nejlepším producentem biomasy rod Desmodesmus a nejvyšší produkce pigmentů a lipidických látek dosahoval rod Chlamydomonas.
Rostlinné adaptogeny - Schizandra chinensis
Pospíchalová, Lucie ; Půčková, Helena (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rostlinnými adaptogeny (bioaktivními látkami) v rostlině Schisandra chinensis. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci rodu Schisandra, charakterizaci rostliny Schisandra chinensis, její vlastnosti, výskyt a pěstební možnosti v regionálním podnebném pásmu Jihomoravského kraje a také využití této rostliny. Dále jsou popsány adaptogeny z chemického hlediska a jejich možné metody izolace z jednotlivých částí rostlin. Experimentální část práce se zabývá extrakcí plodů a listů v rostlině Schisandra chinensis. Z extraktů listů byl dále stanoven obsah chlorofylu a, chlorofylu b a karotenoidů pomocí spektrofotometrie, kdy bylo potvrzeno množství jednotlivých látek na období duben - květen.
Určení množství chlorofylu v porostech břízy bělokoré a borovice lesní s využitím hyperspektrálních dat
Zachová, Kateřina ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu chlorofylu v listoví břízy bradavičnaté (Betula pendula Roth) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.) pomocí hyperspektrálních dat. Úvodní část práce se soustředí na zpracování literatury týkající se metod určení obsahu chlorofylu v listoví zvolených rostlinných druhů. Cílem praktické části práce je nalezení vztahu mezi laboratorně určenou koncentrací chlorofylu v listoví a spektrálními křivkami odrazivosti. K dispozici byly hyperspektrální snímky pořízené senzorem HyMap a spektrální křivky odrazivosti získané pomocí pozemního spektrometru ASD FieldSpec 3. Pomocí vytvořeného regresního modelu byly vytvořeny chlorofylové mapy pro porost borovice lesní ve třech vybraných lokalitách v oblasti sokolovské hnědouhelné pánve.
Specifické vlastnosti vody jezer vzniklých po těžbě nerostných surovin v ČR
Hrdinka, Tomáš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent) ; Herber, Vladimír (oponent)
Antropogenní jezera tvoří významnou součást vodní složky české krajiny, které nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Předkládaná práce se zabývá srovnáním a hodnocením variability fyzikálně-chemických vlastností vody 30 vybraných antropogenních jezer vzniklých po těžbě různých nerostných surovin na území ČR s cílem identifikovat specifika spojená s těžbou konkrétní nerostné suroviny, morfometrickými poměry jezerní pánve a trofií jezera, které ovlivňují kvalitu akumulované vody. Ve druhé části práce se autor věnuje komplexní limnologické studii Hromnického jezera s extrémním chemismem vody vzniklého po těžbě pyritických břidlic, kde se blíže zaměřuje na fenomén meromixie, který je pro tato jezera typický. Výsledky limnologického výzkumu jsou založeny na hodnocení fyzikálních vlastností vody ve vertikálním profilu (teplota vody, konduktivita, rozpuštěný kyslík, pH vody, průhlednost a barva) a chemických analýzách vzorků vody odebraných z hladiny a ze dna v průběhu čtyř ročních období v letech 2003-07 (stanovení Ca, Mg, Na, K, Namon., NO3 - , SO4 2- , Cl- a alkalita) včetně stanovení chlorofylu-a. V případě studie Hromnického jezera z let 2010-11 byla analýza doplněna o sledování hydrologického režimu jezera, stanovení PO4 3- , TOC, vybraných kovů (Fe, Mn, Al, Zn, Ni, Cu, Co, Cr), sulfidické...
Inter- a intraspecifická variabilita v odezvě Vicia faba L. a Zea mays L. na nedostatek vody
Fridrichová, Lenka ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
V této práci byly sledovány reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovenou dostupnost vody. Práce měla rozšířit poznatky o reakcích na vodní deficit a především na následující obnovenou dostupnost vody z pohledu dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy, pozornost byla věnována především vnitrodruhovým rozdílům a tomu, zda a jak se mění v poststresové periodě ve srovnání s periodou sucha. Reakce rostlin byly sledovány prostřednictvím změn vybraných fotosyntetických, morfologických a vývojových charakteristik v průběhu šestidenního přerušení zálivky, po němž následovala šestidenní perioda obnovené optimální zálivky. Experimenty byly provedeny na rostlinách s odlišným typem fotosyntézy - C3 rostlině Vicia faba L a C4 rostlině Zea mays L., u každého rostlinného druhu byly sledovány tři odrůdy / genotypy. Odpověď obou rostlinných druhů na nedostatek vody byla odlišná v míře změn relativního obsahu vody (RWC), parametrů fluorescence chlorofylu, hmotnostech sušin jednotlivých listů (které se vyvíjely během stresové periody), vzájemném poměru hmotností sušiny nadzemní a kořenové části rostlinného těla. U stresovaných rostlin byla pozorována tendence k poklesu RWC, zvýšení minimálního výtěžku fluorescence chlorofylu a u listů v temnotně adaptovaném stavu (F0), obsahu fotosyntetických...
Studium vlivu stresových faktorů na stavbu a funkci fotosyntetického aparátu brukve řepky olejky (Brassica napus L. var. napus)
RÁKOSNÍKOVÁ, Tamara
Diplomová práce se zabývá vlivem chladného plazmatu, jako stresového faktoru, na stavbu a funkci fotosyntetického aparátu řepky olejky. Teoretická část se zabývá charakteristikou řepky olejky, fluorescencí, fotosyntetickými pigmenty a vlivem chladného plazmatu na fyziologii rostlin. Na tuto část navazuje experimentální měření. V laboratorních podmínkách byl proveden experiment, jehož cílem bylo zjistit vliv chladného plazmatu na množství chlorofylu a fluorescenci chlorofylu. Semena řepky byla ošetřena chladným plazmatem po dobu různých časových intervalů. Práce posuzuje, zdali vykazovaly rostliny, vyklíčené z ošetřených semen, vyšší hodnoty fyziologických aktivit, ve srovnání s rostlinami vyklíčenými z běžného osiva.
Meření a využití spektrální odrazivosti (reflektance) slunečního záření z hladiny povrchových vod
Vinciková, H. ; Pechar, L. ; Hanuš, Jan
Metodika popisuje možnosti měření (DPZ) spektrální odrazivosti (reflektance) z vodní hladiny a využití naměřené reflektance při hodnocení kvality vody, respektive k monitorování povrchových stojatých vod, především z hlediska rozsahu eutrofizace a rozvoje vodních květů. Cílem je poskytnout efektivní nástroj pro rychlý přehled o situaci v podmínkách České republiky, a to i pro poměrně velká území, a tedy pro více vodních těles najednou. Tato metoda využívající DPZ umožňuje rychlý screening stavu a kvality vody, bez nutnosti provádět časově náročnější a v celkově finančně nákladnější terénní odběry a laboratorní analýzy.
Structure and function of pigment-protein complexes of photosynthetic microorganisms
HERBSTOVÁ, Miroslava
Biochemické a biofyzikální metody v kombinaci s elektronovou mikroskopií byly použity ke studiu struktury a funkce pigment-proteinových komplexů thylakoidních membrán různých fotosyntetických organismů.
Vliv nádrže Orlík na kvalitu vody ve Slapské nádrži
Straškrábová, Viera
Přísun fosforu (P) do Slapské nádrže byl hodnocen v letech 1959 – 1960 a v letech 1963 – 1964. Po napuštění nádrže Orlíku se koncentrace P ve Slapech snížila a následně došlo ke snížení letního rozvoje fytoplanktonu, zvláště sinicového vodního květu. Dlouhodobě byly hodnoceny zimní koncentrace fosforu a následný sezónní rozvoj fytoplanktonu. V letech 1960 – 1992 zimní koncentrace P vzrůstaly (vliv zvýšení P v detergentech?), pak opět klesaly. Letní koncentrace chlorofylu se zvyšovaly do 2000, pak se postupně snižují (v důsledku meziroční variability zatím neprůkazné).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   začátekpředchozí36 - 45  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.