|
|
Jak se Respekt a Týden dívaly na severoafrické diktátory před revolucemi arabského jara a po nich
Hartman, Matouš ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na tři severoafrické diktátory, které v roce 2011 svrhly revoluce tzv. arabského jara. Jedná se o Zína Abidína bin Alího v Tunisku, Husního Mubaraka v Egyptě a Muamara Kaddáfího v Libyi. V Tunisku revoluce začala, v Egyptě odstranila prozápadního vládce a ukončila tak stabilitu, kterou Mubarak garantoval svými vztahy se Západem a Izraelem. V Libyi zase revoluce vedly k válce. Práce porovnává způsob, jakým o těchto diktátorech psaly dva české týdeníky, Respekt a Týden. Oproti předrevolučnímu období (roky 2007 až začátek 2011) došlo ke zvýšení počtu textů věnujících se osobám diktátorů a částečně ke změně rétoriky vůči despotům. Nelze ale ponechat bez povšimnutí skepsi, která se objevovala vůči nastupujícím revolučním elitám. Rok 2011 znamenal jasný převrat a pro jednoho z diktátorů i smrt. Diktátoři byli v médiích prezentováni jako garanti stability regionu, Kaddáfí pak zvláště v Týdnu získal stereotyp téměř kabaretního autokrata. Změnila se i témata spojená s diktátory. Z afér a politických událostí redaktoři se začátkem roku 2011 přešli k textům o revolučním dění. Na některých místech se objevila i nostalgie po bývalých režimech a skepse vůči novým elitám.
|
|
|
The Jasmine Revolution and the position of Women in Tunisian Society: Development Before and After
Bankóová, Valéria ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Rozsiahla vlna revolúcií, nazývaná arabská jar, ktorá prepukla na konci roku 2010 v Tunisku, priniesla nevídané zmeny v politickom a spoločenskom usporiadaní arabského sveta. Protesty sa vyznačovali mimoriadne širokou sociálnou základňou a predovšetkým v prípade Tuniska zohrali kľúčovú rolu v úspechu revolúcie a presadzovaní politických reforiem ženy. Z tohto dôvodu je hlavným zámerom tejto bakalárskej práce preskúmať a porovnať postavenie žien v tuniskej spoločnosti pred a po revolúcii na prelome rokov 2010 a 2011, a to najmä z politického, právneho a hospodárskeho hľadiska. Ambíciou práce je ďalej prostredníctvom vyvodených záverov poukázať na všeobecnejšie tendencie politického a spoločenského smerovania Tuniska po arabskej jari. Práca skúma vývoj statusu žien, vrátane gendrovo podmienenej legislatívy, od získania nezávislosti Tuniska od Francúzska v roku 1956 až do prijatia novej demokratickej ústavy na začiatku roku 2014. Veľká pozornosť je venovaná prelomovým udalostiam tuniského povstania a ich celospoločenským následkom, so zvláštnym dôrazom na zmeny v postavení žien vo verejnej sfére. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj jordánského politického režimu po roce 1989
Ducháčková, Michaela ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat fungování politického režimu Jordánského hášimovského království a najít možné vlivy působící na jeho stabilitu a přežití v posledních 25 letech. Jordánský politický režim prošel ve zkoumaných letech několika krizemi ohrožujícími jeho přetrvání. Všechny přestál a dokonce z nich vyšel posílen. Jaké faktory působily ve prospěch přežití režimu? Text se v první části zabývá typologizací režimu ze tří možných perspektiv (institucionální, formalistická a legitimizační). V druhé části práce dochází k analýze faktorů, které umožňují přežití jordánského politického režimu. Důraz je kladen na roli institucí.
|
|
|
Demokratizační aspekt Partnerství pro demokracíí a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím
Kolek, Lukáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá demokratizačním aspektem nově představeného Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím. Evropská unie v regionu jižního Středomoří dlouhodobě přikládala prioritu svým bezpečnostním a ekonomickým zájmům. Po událostech arabského jara však svou politiku přeformulovala a deklarovala svůj záměr podpořit v prvé řadě demokratizaci regionu. Tuto změnu unijních priorit mělo toto nové partnerství symbolizovat. Práce se věnuje formou případové studie zaměřené na Egypt v období od března 2011 do ledna 2013 tomu, zda byly unijní ambice v otázce demokratizace regionu reflektovány také v hmatatelných činech. První kapitola této práce uvádí vztahy EU a jižního Středomoří do historického kontextu. Druhá kapitola se pak věnuje vzniku nového Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu a analyzuje jeho cíle, mechanismy a benefity v kontextu podpory demokracie. Poslední část mé práce pak odpovídá na dvě dílčí otázky. Nejprve ověřuje, zda Unie aplikovala principy "více za více" a "méně za méně" s ohledem na postup v egyptské tranzici k demokracii. Následně se pak soustředí na to, zda benefity nabízené Evropskou unií reflektují potřeby porevolučního Egypta, a tedy mohou sloužit jako významná motivace k jejich vykonání.
|
|
|
La Frontière/Il Confine: Migration and the Border between Italy and France
Sundal, Kendra ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Bibliographic Note Sundal, Kendra. 2013. La Frontière/Il Confine: French and Italian Migration Discourse. 85 pages. Master's thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Supervisor doc. PhDr. RNDr. Nikola Hynek, M.A., PgDipRes, PhD Abstract This work analyzes the historical background and discourse on migration in Italy and France, focusing on migration from and through former colonies in North Africa. Drawing on a feminist methodological approach, the work discusses how migrants may be perceived or treated differently based on gender, and how this impacts (or is impacted by) policies. In particular, one illustrative event, the closure of the Franco-Italian border in April 2011, is analyzed more deeply using the theory of domopolitics as introduced by William Walters. By tracing the history and the discourse about migration and integration from colonial times to the present, this event and other recent debates related to Mediterranean migration are contextualized. Key Terms: migration, France, Italy, borders, Arab Spring, domopolitics, feminist methodology, discourse analysis, historical representation
|
|
|
Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční politiky vůči arabskému jaru
Tělupil, Vojtěch ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Rezek, Tomáš (oponent)
Abstrakt1 Tato práce analyzuje prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy koncept svobody internetu, který americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přednesla ve svých projevech věnovaných tomuto tématu. Jedná se o tři texty přednesené v různých souvislostech, které svobodu internetu vymezují a dodávají jí konkrétní podobu. Ta byla deklarována jako priorita zahraniční politiky Spojených států v následujících letech. Na základě rozboru jsem dospěl k závěru, že koncept svobodného internetu nelze považovat za extenzi lidských práv v tradičním smyslu tohoto slova, a to dokud nebudou splněny některé základní podmínky. Jedním z nich je regulace, která musí zajistit fungování internetu jako veřejného prostoru, s čímž souvisí i otázka transparentnosti, která by neměla zadávat příčiny k podezření z dvojích standardů. Dokud se tak nestane, nelze tento současný fenomén americké zahraniční politiky hodnotit v kontextu Blízkého východu jinak než jako pokus o zachování současné mocenské rovnováhy. Ta má ochránit zájmy Spojených států v této oblasti a navzdory podpoře vede k ochromení aktivit občanské společnosti a opozice. Klíčová slova Svoboda internetu, USA, zahraniční politika, kritická diskursivní analýza, politické projevy, H. Clintonová 1 TĚLUPIL, Vojtěch. Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční...
|
|
|
Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt"
Hanzal, Jaromír ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt" zkoumá prostřednictvím kvantitativní analýzy vztah českých tištěných médií k arabské zpravodajské síti Al-Džazíra. Úvodní teoretická část práce je rozdělena do třech oddílů. V prvním oddílu autor Al-Džazíru představuje jako významného hráče na regionálním i globálním trhu zpravodajských televizí. Druhý oddíl shrnuje poznatky o dvou zajímavých fenoménech, které nejsou v odborné literatuře jednoznačně vnímány - tzv. "CNN efektu" a "Al-Džazíra efektu". Třetí oddíl pak reflektuje dosavadní kvantitativní výzkumy, které se zpravodajstvím Al-Džazíry zabývaly. Jádro práce spočívá v samotném kvantitativním výzkumu. Autor se zaměřil na klíčové události, u kterých bylo možné předpokládat zvýšený výskyt zmínek o Al-Džazíře. Proto byla v práci zkoumána dvě dvanáctiměsíční období, ve kterých mezinárodní zpravodajství informovalo o událostech spojených s teroristickými útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001, resp. o vývoji protirežimních povstání na Blízkém východě a v severní Africe souhrnně označovaných jako tzv. arabské jaro v roce 2011. Desetiletý odstup mezi oběma obdobími autorovi umožnil zaměřit se zejména na posun, k němuž ve vztahu k Al-Džazíře u českých tištěných médií došlo. Sledován byl i vývoj v práci českého tisku s Al-Džazírou jako...
|
|
|
Odpovědnost za ochranu a změna režimu: případ Libye
Koucká, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vztah mezi konceptem R2P a násilnou změnou režimu. Práce se zprvu zabývá etablováním konceptu R2P na mezinárodní scéně a následně se věnuje problému jeho selektivnosti při aplikaci v praxi. Po roce 2005 se totiž ukázalo, že i přes formální přijetí konceptu R2P všemi členskými státy OSN, je koncept R2P aplikován na podobné případy humanitárních krizí různým způsobem. Otázka selektivnosti konceptu R2P tak významně přiživuje kritiku jeho legitimity, neboť je podle mnohých prostředkem ke změně režimu. Tento nejvýznamnější důvod kritiky konceptu R2P, tedy spojitost mezi konceptem R2P a násilnou změny režimu, je centrálním motivem této práce. Na základě analýzy dokumentů upravujících podobu konceptu R2P práce dochází k závěru, že vojenská intervence v rámci konceptu R2P nesmí být ke změně režimu záměrně použita. Mohou však nastat situace, kdy je změna režimu pro ochranu obyvatel nutná; změna režimu tak může být považována za oprávněnou pouze tehdy, je-li nepřímým důsledkem intervence. Z toho vyplývá, že změna režimu je neoddělitelnou součástí konceptu R2P. Práce si klade za cíl tento ambivalentní vztah prozkoumat a zjistit, kde leží hranice pro oprávněné svržení režimu z důvodu ochrany civilistů, a kdy je již změna režimu činěna z oportunistických důvodů intervenujících...
|
|
|
Influence of Islam on the constitutional structure of the State: A Case Study of Egypt
Hudecová, Dominika ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
V diplomové práci se snažíme řešit problém islámu v ústavním uspořádání Egypta po změně vlády způsobené arabským jarem . Hlavní výzkumná otázka zní , zda měl islám , využívaný politickými silami , vliv na novou ústavní podobu Egypta a pokud ano, v jakém smyslu . Úkolem je konfrontovat myšlenku, že se vliv náboženství v islámské společnosti vytrácí , se skutečností. Při řešení výzkumné otázky jsme použili metodu analýzy dostupné literatury a dalších relevantních informací . Provedenou analýzou literatury jsme zjistili, že islám má jednoznačně stále výrazný vliv na egyptskou společnost , je používán jako nástroj politické mobilizace ao jeho prosazení do státních struktur se snaží především islamistických orientované politické strany . Hlavním zjištěním naší práce je fakt , že sekularismus , tak jak je vnímán v evropském pojetí , je aplikovatelný v Egyptě pouze pod podmínkou odluky islámu od politiky a toho , že v rámci státu bude plnit pouze základní myšlenkovou tezi .
|
|
|
Perspectives of democratization in the Arab world
Kaliyeva, Aziza ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
"Arab World" is the only region in the world that lacks democratic values. However, back in December 2010, the authoritarian regimes of the Middle East had faced rapid and remarkable political change under the dynamics of the so-called "Arab Spring". The existing regimes in some of the Arab countries have met the popular opposition that demanded for the changes towards democratization processes, which was perceived by many scholars as a positive factor to the emergence of democracy. Since then, the question of the perspective of democratization of the Arab world has come to the agenda of most political debates. Thus, the aim of this thesis is to discuss and analyze whether democracy is able to develop in Arab region, what are the main challenges to it and whether in the past four years Arab Spring has facilitated the transformation of the political regimes.
|
host ::
RSS.