|
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
|
|
Současný systém vzdělávání sester a jejich kompetence v oblasti edukace pacientů (v intenzivní péči)
Povolná, Pavla ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Autorka v diplomové mapuje současnou situaci znalosti a aplikace kompetencí sester v oblasti edukace a podávání informací pacientům. Předávání informací v péči o zdraví člověka je oblastí složitou, citlivou, nepřehlednou, sestrami často vnímanou jako potencionálně nebezpečnou. V jednotlivých dílech teoretické části práce jsou popsány různé kontexty problematiky (legislativní, historický, společenský, vztahový, vzdělanostní) a jejich vzájemné interakce. Praktická část nabízí v závěrech kvantitativního výzkumu pro mnohá fakta vysvětlení potvrzením, či vyvrácením hypotéz, vzešlých z výzkumu kvalitativního. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření svědčí pro skutečnost, že kompetence sester v edukaci pacientů jsou nejasné jak samotným sestrám, tak jejich odbornému i laickému okolí. Pojmenování stávajícího stavu je prvním krokem pro jeho zlepšení. Cestou ze současné nejistoty je pravděpodobně rámcová standardizace edukace, jako jednoho z úseků ošetřovatelské péče a její oznámené, důsledné, připomínané a kontrolované uvedení do konkrétní praxe na jednotlivých odděleních.
|
|
Romové ve Stříbře (případová studie - historie a sociolingvistická situace rodu Absolonů)
Houdek, Lukáš ; Červenka, Jan (oponent) ; Sadílková, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce ze zabývá romskou populací v západočeském městě Stříbře. Je rozdělena do čtyř základních částí. Po vysvětlení použitých metod a jejich úskalí jsou v práci popsány jednotlivé romské komunity ve Stříbře a jejich vzájemné vztahy, jejichž povaha je ovlivněna několika faktory, které jsou v textu taktéž diskutovány a dávány do souvislostí. Dále už se práce zabývá především romským rodem Absolonů, jež do Stříbra přišel v počátcích padesátých let a stal se tak prvním romským osídlením tohoto pohraničního města. Část věnovaná historii má tedy objasnit důvody, které zakladatele tohoto rodu ve Stříbře k odchodu ze Slovenska vedly. Dále se věnuje povaze přijetí nových romských obyvatel majoritní společností a popisuje další vývoj rodu na území obce. Tyto historické skutečnosti směřují k části poslední, která se zabývá současnou situací romštiny ve Stříbře, a to jak frekvencí jejího používání, tak reflexí romštiny jejími mluvčími. Celá práce tak má dát ucelený pohled na jednu z romských komunit na území Stříbra a poukázat na roli historie, vztahů mezi jednotlivými romskými komunitami a v neposlední řadě přijetí nových romských obyvatel majoritní společností na současnou situaci romštiny ve zkoumané lokalitě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Population biology and genetics of rare plant species
Dostálek, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Oostermeijer, Gerhard (oponent) ; Jersáková, Jana (oponent)
6 Souhrn Cílem této práce je sjednocení různých přístupů ve výzkumu vzácných druhů. První tři články (paper 1, 2, 3) se zabývají celoevropsky vzácným a ohrožených druhem, včelníkem rakouským (Dracocephalum austriacum L.). V prvním článku (paper 1) jsem se soustředil na prozkoumání celého životního cyklu tohoto druhu a na rozdíly mezi dvěmi vzdálenými regiony. Z výsledků vyplývá, že poznatky o důležitých životních fázích mohou být přeneseny také do jiných regionů i přes jejich značnou geografickou vzdálenost. Avšak dlouhodobé predikce a citlivost k vnějším disturbancím jsou do značné míry specifické pro dané území. V druhém článku (paper 2) jsem pomocí izozymové analýzy určoval genetickou diverzitu a její rozložení v jednotlivých populacích a regionech. Největší množství genetické diverzity bylo soustředěno v rámci jednotlivých populací. Článek ukazuje, které populace by měly být upřednostněny při snaze o zachování maximální genetické diverzity v rámci daného regionu. V článku 2 (paper 2) jsem také objevil pozitivní průkazný vztah mezi genetickou diverzitou a produkcí semen u včelníku. Článek 3 (paper 3) pak dává dohromady výsledky z předchozích dvou článků. Je to první studie svého druhu, která se zabývá vztahem změn v genetické diverzitě a populační růstové rychlosti. Zjistil jsem, že změny v očekávané...
|
|
Hostitelská specificita tropických kůrovcovitých (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae, Platypodinae)
HULCR, Jiří
Hostitelská specificita tropických kůrovcovitých byla studována líhnutím brouků ze 13 hostitelských stromů v nížinných deštných lesích Papuy Nové Guineje. Floemofágní kůrovci jsou úzce specializovaní jako typičtí herbivoři, zpravidla na úroveň čeledi. Ambrosioví brouci žijící v symbióze s houbami naopak nevykazují téměř žádnou hostitelskou specificitu. Nález nového případu ambroziové symbiózy mezi Scolytodes unipunctatus a třemi druhy hub ukazuje na nízkou specificitu tohoto vztahu. Hypotéza o zdánlivé polyfagii herbivora skrývající kryptické specializované druhy byla vyvrácena pro Homona mermerodes (Lepidoptera, DNA vzorky kůrovcovitých nebyly k dispozici). Haplotypová diverzita cytochromoxidázy 1 není kongruentní s distribucí jednotlivců na hostitelskýchj rostlinách či lokalitách.
|
|
Výskyt VHA na území hl.m. Prahy
Turková, Michaela ; Dáňová, Jana (vedoucí práce)
Od konce května 2008 byl v ČR zaznamenám zvýšený počet hlášených onemocnění VHA. Od 1.1. do 31.12. 2008 bylo celkem hlášeno 1648 laboratorně potvrzených případů onemocnění. Nejvíce se nákaza šířila na území hl.m.Prahy. V Praze bylo zaznamenáno 910 případů onemocnění, což je 55,2% z celkového počtu onemocnění v ČR. Epidemie začala mezi IVN a postupně se rozšířila do běžné populace. V září 2008 dosáhla svého vrcholu. Zvyšující se odolnost po prodělané infekci, očkování, zdravotní osvěta a následné zlepšení hygienických standardů v populaci vedly k vyhasnutí ohnisek nákazy.
|
|
Konformační změny proteinových membránových senzorů
Sklenářová, Petra ; Konopásek, Ivo (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na stavbu a funkci prokaryotických signálních systémů. V bakteriích se nacházejí tři typy signálních systémů: jednokomponentové, dvoukomponentové a tříkomponentové systémy. Tyto tři systémy se od sebe liší zejména stavbou a počtem proteinů a domén, které jsou jejich součástí. Zabývala jsem se zejména dvoukomponentovými systémy u bakterií, i když byl jejich výskyt potvrzen i u nižších eukaryot. Prokaryotické dvoukomponentové systémy jsou hlavními prostředky, kterými bakterie rozpoznávají různé podněty z prostředí a reagují na ně. U bakterií jsou dosud popsány dva typy dvoukomponentových systémů. Prvním je základní systém a druhým systém složený. Oba typy dvoukomponentových systémů obsahují dva nepostradatelné proteiny: histidin kinázu a odpovídající regulátor. Liší se však doménovou stavbou proteinů a mechanizmem přenosu signálu. U základního systému přenos probíhá ve dvou krocích, u složeného celkem ve čtyřech krocích. Vždy je však princip stejný, jde o přenesení fosfátové skupiny z histidin kinázy na odpovídající regulátor, který je tímto signálem aktivován a může regulovat transkripci DNA.
|
|
Familiární hyperlipoproteinémie a další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění u mužů s erektilní dysfunkcí
Prusíková, Martina ; Češka, Richard (vedoucí práce) ; Bultas, Jan (oponent) ; Rosolová, Hana (oponent)
Úvod: Tato práce se zabývá analýzou incidence a vztahu rizikových faktorů aterogeneze a již přítomných asymptomatických kardiovaskulárních onemocnění u mužů s vaskulární erektilní dysfunkcí. Cíle práce: Zjistit prevalenci rizikových faktorů aterosklerózy, asymptomatického kardiovaskulárního onemocnění ve skupině mužů s vaskulární erektilní dysfunkcí. Vypočítáváno bylo riziko podle systému SCORE. Dále byl posuzován funkční stav cévní stěny a podíl endotelové dysfunkce na erektilní dysfunkci. Metodika: V rámci studie bylo vyšetřeno 35 pacientů ve věku 28-62 let, kteří poprvé vyhledali odborného lékaře (urologa či sexuologa) pro vaskulární erektilní dysfunkci. Pacienti podstoupili klinické, laboratorní a genetické vyšetření, měření ABI, duplexní ultrazvukové vyšetření karotid a laser-dopplerovské vyšetření k posouzení mikrocirkulace. Výsledky: Ovlivnitelné rizikové faktory byly zastoupeny přítomností dyslipidémie v 54,3 %. Aktivní kuřáctví cigaret bylo zastoupeno v 25,7 % a exkuřáctví kratší než 3 roky v 8,6 %. Arteriální hypertenze byla přítomna ve 40 % a z toho bylo 57,1 % hypertoniků nově zjištěných. Nově zjištěný diabetes mellitus 2. typu nebyl v souboru pacientů zaznamenán, porušená glukózová tolerance byla přítomna u 5,7 % mužů. Průměrný body mass index byl 27,58 (± 4,18) kg/mš. Průměrné kardiovaskulární...
|
|
Ichtyofauna hraničního úseku řeky Malše
Matěnová, V. ; Matěna, Josef
V létech 2002 a 2003 proběhl ichtyologický průzkum hraniční Malše. V první sezóně bylo sledování zaměřeno na rybí společenstva v podélném profilu celého hraničního toku. Byla zjištěna přítomnost larev mihule potoční, pěti reofilních druhů ryb - pstruh obecný, vranka obecná, lipan podhorní, mník jednovousý, mřenka mramorovaná a ojediněle okoun říční a kapr obecný. Směrem po proudu se počet druhů postupně zvyšoval ze dvou na sedm. Na všech lokalitách početně dominoval pstruh. Populace pstruha měla harmonické složení. Délková a věková analýza prokázala nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou tohoročků jeho přirozenou reprodukci v toku. Totéž platí i pro vranku, lipana a mníka. Následný průzkum v roce 2003 zaměřený speciálně na mihuli pod obcí Leopoldschlag prokázal, že populace zde nebyla zásadně negativně ovlivněna povodní. Hraniční Malše představuje antropogenně málo ovlivněný tok, který poskytuje podmínky pro přirozenou reprodukci druhů, které byly nalezeny během průzkumu.
|
|
Důsledky evoluce zbarvení pro lidské preference a tím druhovou ochranu papoušků (Psittaciformes)
Lišková, Silvie ; Šumbera, Radim (oponent) ; Frynta, Daniel (vedoucí práce)
Na světě každým rokem přibývá ohrožených druhů zvířat. Významnou roli v jejich záchraně dnes hraje rozsáhlá celosvětová síť zoologických zahrad. Druhy chované ve vysokých počtech mají větší naději na záchranu a následnou reintrodukci. Výběr těchto přednostně chovaných druhů však může být ovlivněn lidskými estetickými preferencemi. Na příkladě řádu papoušků (Psittaciformes) v této práci testujeme hypotézu, že zoologické zahrady dávají přednost nejen druhům ohroženým, ale také "krásným". Získali jsme hodnocení atraktivity papoušků na předložených ilustracích od celkem 460 respondentů. Následně jsme hodnotili, jak vnímanou atraktivitu ovlivňují morfologické znaky a barevnost. Druhy vnímané jako krásné byly veliké, barevné (modré, oranžové a žluté) a s dlouhými ocasy. Mezi respondenty byla vysoká shoda v hodnocení. Opakovaně se potvrdil průkazný pozitivní vztah mezi atraktivitou papoušků a velikostí jejich populací chovaných v zoologických zahradách. Jako průkazné faktory se jevily též velikost areálu a velikost a tvar těla. Naopak stav ohrožení a taxonomická výlučnost vliv na počet jedinců v zoo neměly. Naše výsledky poukazují na skutečnost, že zoologické zahrady chovají přednostně druhy atraktivní, nikoliv ohrožené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
