|
|
Důsledky evoluce zbarvení pro lidské preference a tím druhovou ochranu papoušků (Psittaciformes)
Lišková, Silvie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent)
Na světě každým rokem přibývá ohrožených druhů zvířat. Významnou roli v jejich záchraně dnes hraje rozsáhlá celosvětová síť zoologických zahrad. Druhy chované ve vysokých počtech mají větší naději na záchranu a následnou reintrodukci. Výběr těchto přednostně chovaných druhů však může být ovlivněn lidskými estetickými preferencemi. Na příkladě řádu papoušků (Psittaciformes) v této práci testujeme hypotézu, že zoologické zahrady dávají přednost nejen druhům ohroženým, ale také "krásným". Získali jsme hodnocení atraktivity papoušků na předložených ilustracích od celkem 460 respondentů. Následně jsme hodnotili, jak vnímanou atraktivitu ovlivňují morfologické znaky a barevnost. Druhy vnímané jako krásné byly veliké, barevné (modré, oranžové a žluté) a s dlouhými ocasy. Mezi respondenty byla vysoká shoda v hodnocení. Opakovaně se potvrdil průkazný pozitivní vztah mezi atraktivitou papoušků a velikostí jejich populací chovaných v zoologických zahradách. Jako průkazné faktory se jevily též velikost areálu a velikost a tvar těla. Naopak stav ohrožení a taxonomická výlučnost vliv na počet jedinců v zoo neměly. Naše výsledky poukazují na skutečnost, že zoologické zahrady chovají přednostně druhy atraktivní, nikoliv ohrožené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Behavioural and genetic study of premating isolation in the house mouse hybrid zone
Bímová, Barbora ; Piálek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
soUHRN DISERTAčNÍ PRÁCE Etologická izolace zahrnujeveškeré,častorifualizovanéprvky chovaníobou pohlavi, kteréumoŽňujítozpoznimi příslušnílďvlastníhodruhuna úkorostatnícha snižujitak pravděpodobnost nevýhodného mezidnrhového křížení. Schopnost ÍozpozÍ}at příslušníkyvlastníhodruhu a přednostně se s nimi pá'řit můžepředstavovat si|nou bariérutoku genůmezi blízcepříbuztt1ýrnidruhy a podíletse tak na dokončeníjejich speciace. Ideá{ním prostorem pro studium vmiku a mechanismu působení reprodukčněizolačníchbariérpředstavují hybridní zóny' oblasti, kde dochríaíke kontaktučastečněizolovaných populací'jejich kříženiavznlktt hybridníhopotomstva. Díky svým vlastnostem ideáního laboratomíhoorganismu, zriimé sekvenci ce|ého genomu a přítomnosti několika hybrídních zbn mezi jednotlivými poddruhy, představujemyšdomácíidealnímodeloý organismuspro speciačněgenetickésfuďe. Ve svédisertačnípráci jsem se zab:ývalaýztamem etologickéizolace při speciaci dvou poddruhůmyši domácí:Mus musculusmusculusa M. m. domestlczs.odlišnost poddruhově-specific\ých ptířícíchsignálů a schopnost v'ýběrovéhopáření byly sfudovtí'Ítyjak v přírodních populacích podél česko-bavorskéhotransektu napříč hybridní zónou, tak u inbredníchkmenůodvozených od divokých populací obou poddruhů. Slinné Androgen vrížícíproteiny (ABP) byly navÉenyjako signaly v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Behavioural and genetic study of premating isolation in the house mouse hybrid zone
Bímová, Barbora ; Piálek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
soUHRN DISERTAčNÍ PRÁCE Etologická izolace zahrnujeveškeré,častorifualizovanéprvky chovaníobou pohlavi, kteréumoŽňujítozpoznimi příslušnílďvlastníhodruhuna úkorostatnícha snižujitak pravděpodobnost nevýhodného mezidnrhového křížení. Schopnost ÍozpozÍ}at příslušníkyvlastníhodruhu a přednostně se s nimi pá'řit můžepředstavovat si|nou bariérutoku genůmezi blízcepříbuztt1ýrnidruhy a podíletse tak na dokončeníjejich speciace. Ideá{ním prostorem pro studium vmiku a mechanismu působení reprodukčněizolačníchbariérpředstavují hybridní zóny' oblasti, kde dochríaíke kontaktučastečněizolovaných populací'jejich kříženiavznlktt hybridníhopotomstva. Díky svým vlastnostem ideáního laboratomíhoorganismu, zriimé sekvenci ce|ého genomu a přítomnosti několika hybrídních zbn mezi jednotlivými poddruhy, představujemyšdomácíidealnímodeloý organismuspro speciačněgenetickésfuďe. Ve svédisertačnípráci jsem se zab:ývalaýztamem etologickéizolace při speciaci dvou poddruhůmyši domácí:Mus musculusmusculusa M. m. domestlczs.odlišnost poddruhově-specific\ých ptířícíchsignálů a schopnost v'ýběrovéhopáření byly sfudovtí'Ítyjak v přírodních populacích podél česko-bavorskéhotransektu napříč hybridní zónou, tak u inbredníchkmenůodvozených od divokých populací obou poddruhů. Slinné Androgen vrížícíproteiny (ABP) byly navÉenyjako signaly v...
|
|
|
Vliv melaninového zbarvení a komenzalismu na chování v behaviorálních testech: srovnávací studie
Kahounová, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent)
V rámci rodu Acomys existuje vnitrodruhový polymorfismus ve zbarvení povrchu těla. Některé populace jsou tmavé a jiné světle zbarvené. Tmavé populace žijí v lávových pouštích, savanách a v komenzálním prostředí v Egyptě. Náplní této práce je porovnat v behaviorálních testech nucené explorace vybrané populace Acomys. Jedná se o populace tmavé komenzální, světlé sekundárně nekomenzální, světlé nekomenzální a jednu tmavou nekomenzální. Cílem je zjistit, zda se tmavé komenzální populace Acomys cahirinus odlišují chováním od ostatních populací a jestli se tmavé populace liší chováním od světlých populací. Podle výsledků se v pozorovaných parametrech chování neobjevují významné odlišnosti mezi populacemi. Tmavé komenzální populace A. cahirinus se od ostatních populací v exploračním chování signifikantně nelišily. Byla u nich ale prokázána preference setrvávání na tmavém podkladu. Nebyly nalezeny ani průkazné rozdíly v chování mezi odlišně zbarvenými populacemi. Nicméně byla zjištěna variabilita v testovaném chování mezi jednotlivými populacemi. Klíčová slova: explorační chování, melanin, komenzálismus, srovnávací přístup, open field test, Acomys
|
|
| |
|
|
Mateřská investice a reprodukční strategie u domácích koní
Komárková, Martina ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Vlček, Kamil (oponent)
Disertační práce je zaměřena na detailní studium vybraných sociobiologických jevů, které se váží k období laktace. Během čtyř let sledování v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem se podařilo sesbírat data o kojení téměř osmdesáti hříbat koně domácího (Equus caballus), která byla vyhodnocena společně s údaji o reprodukční historii matek, jejich dominančními interakcemi a následným rozborem hierarchického postavení odrostlých hříbat. V první studii popisuji (společně se svými spoluautory), že dominantní klisny oproti klisnám jim sociálně podřízeným, kojí své potomky déle, a tedy o ně více pečují. Jsou také při kojení méně rušeny, zatímco samy častěji agresivně ukončují kojení submisivním matkám. Dominantní klisny tak mohou získávat následnou kompetitivní výhodu pro své potomky. V druhém článku je osvětlena reprodukční strategii klisen, čelících dvojí mateřské investici, tedy kojení stávajícího hříběte a současné březosti. Bylo zjištěno, že oproti předpokladu březí matky v porovnání s "nebřezími" nekrátí sajícím hříbatům kojení, ani jim kojení více neukončují. Zřejmě se tak mládě snaží předpřipravit na pozdější fázi březosti, kdy budou muset své tělesné zdroje alokovat přednostně do plodu a přísun mléka odrůstajícímu potomku omezit. Ve třetím a čtvrtém rukopisu jsem se zabývala hypotézami, jak...
|
|
|
Strategie mateřské investice u modelového monotokního a polytokního savce z pohledu životní historie
Dušek, Adam ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Šumbera, Radim (oponent) ; Tkadlec, Emil (oponent)
Velikost vrhu je jedním z nejdůležitějších faktorů určujících životní historii savců. Podle velikosti vrhu mohou být savci rozděleni na dvě základní skupiny: (1) monotokní savci, kteří produkují vrhy pouze s jedním mládětem, a (2) polytokní savci, kteří produkují vrhy s více mláďaty. Tato dichotomie vedla k rozrůznění strategií, kterými samice savců optimalizují svou mateřskou investici. Cílem této disertační práce je ukázat rozdílnost strategií mateřské investice monotokních a polytokních savců z pohledu teorie životní historie. Pro tento účel byla zkoumána strategie mateřské investice u jelena lesního (Cervus elaphus), typicky monotokního savce, a myši domácí (Mus musculus), typicky polytokního savce. Z pohledu teorie životní historie představuje jelen lesní, který produkuje ne více než jeden vrh ročně, modelového "K-stratéga". Naopak myš domácí, která může produkovat až deset vrhů za rok, představuje modelového "r-stratéga". Jelen lesní a myš domácí jsou ideálními modelovými organismy pro tento typ výzkumu i proto, že oba tyto druhy jsou zástupci vůbec nejvíce rozšířeného reprodukčního systému savců - simultánní polygynie. Obecným předpokladem teorie mateřské investice je, že v tomto reprodukčním systému matky optimalizují svou investici hlavně proto, aby maximalizovaly reprodukční úspěch svých...
|
host ::
RSS.