|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Archanhelska, Alla (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
|
Úloha radiologického asistenta při vyšetření ledvin pomocí radiodiagnostických metod
Vecková, Radka ; Adla, Theodor (vedoucí práce) ; Suchánek, Vojtěch (oponent)
Všechny výše popsané metody se v něčem shodují, ale ve většině věcí se liší. Všechny uvedené metody dokáží včasně a poměrně přesně diagnostikovat onemocnění ledvin. Ultrasonografie je v mnohých případech indikována na prvním místě (u dětí vždy!) a často je i konečným vyšetřením ledvin. Nativní nefrogram a vylučovací urografie pak ultrasonografii doplňují, ale zde už je riziko radiační zátěže a možnost komplikací po podání kontrastní látky. I přesto však zůstávají tyto dvě metody v popředí zobrazovacích metod v oblasti nefrologie. Výpočetní tomografie a Magnetická rezonance nám u vyšetření ledvin slouží spíše jako doplňující vyšetření a jsou indikována až poté co UZ a IVU nepodají dostatečný výsledek o problematice onemocnění. Nevýhodou výpočetní tomografie (CT) je radiační zátěž pro pacienta, a v indikovaných případech nutnost podání kontrastní látky, proto nezbytnost tohoto vyšetření musí být potvrzena zkušeným radiologem ve spolupráci s indikujícím lékařem a zvláště při vyšetření dětí musí být zdůvodnění, proč dítě vyšetřit pomocí CT pečlivější, protože tito pacienti jsou nositeli vyššího rizika z ozáření. Magnetická rezonance (MR) nevyužívá ionizující záření a v rozlišení měkkých tkání předčí CT. Její nevýhodou je nižší dostupnost a vyšší cena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s onemocněním diabetes mellitus 2. typu
Klepáčková, Andrea ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Trešlová, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice ošetřovatelské péče o nemocného s diabetem mellitem 2. typu. V klinické části se práce zabývá anatomií a fyziologií slinivky břišní, dále je popsána patofyziologie,charakteristika onemocnění a základní rozdělení. Následně je práce zaměřena na podstatu onemocnění diabetes mellitus 2. typu, epidemiologii, příznaky, vyšetřovací metody, léčbu a komplikace. V závěru klinické části je uvedena obecná prognóza onemocnění. Následně jsou popsány základní údaje o nemocném, získané z lékařské dokumentace. Ke zpracování ošetřovatelské části byl použit ošetřovatelský model Marjory Gordon:Model funkčních vzorců zdraví. Analýzou informací ze zdravotnické dokumentace, informací získaných od nemocného při rozhovoru, z údajů získaných podle hodnotících škál a z vlastního pozorování jsou stanoveny aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy. Na základě ošetřovatelských diagnóz je stanoven plán péče o konkrétního nemocného, následuje popis realizace a hodnocení dosažených cílů. Dále je popsán psychosociální stav nemocného a edukace, následuje závěr a konkrétní prognóza u nemocného.
|
|
Vývoj pohledu katolické církve na problematiku lidských práv v 19. a 20. století
Durić Mikolajková, Hana ; Horčička, Václav (oponent) ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem pohledu katolické církve na lidská práva a svobody v období od Velké francouzské revoluce až po pontifikát Jana XXIII. Na základě papežských encyklik jsou ukázány proměny přístupu jednotlivých papežů k problematice lidských práv a svobod. V úvodní kapitole je vysvětleno, že idea lidských práv a svobod nebyla katolické církvi cizí. Považovala svobodu člověka, který je obrazem Božím, za dar od Boha. Z toho však vyplývaly určité povinnosti a poslušnost vůči Bohu, a proto se katolická církev stavěla proti bezmezné svobodě, hlásané osvícenstvím a požadované francouzským lidem. Strach ze zničení katolického náboženství a revoluční způsob šíření ideje lidských práv a moderních myšlenek církev zatvrdil. Začala se bránit novotám. Vrchol přišel za pontifikátu Pia IX., jenž zavrhnul celé moderní myšlení, nové směry a pokrok a prohlásil je za bludy. Se Lvem XIII. však přišla změna stylu a papež se začal věnovat se zpožděním problémům společnosti, především sociální otázce. Jeho nástupce Pius X. se ale vrátil k tradici Pia IX. a tvrdě zasahoval proti modernismu v katolickém prostředí. První světová válka, vzestup totalitních ideologií, druhá světová válka a zločiny proti lidskosti donutily katolickou církev, aby se člověk a jeho ochrana dostali do středu jejího zájmu. Pius XI., Pius...
|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
|
Zdravotní tělesná výchova jako prostředek rozvoje psychomotorického vývoje
Hušnerová, Lenka ; Hájková, Vanda (oponent) ; Hronzová, Marie (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována problematice rozvoje psychomotorického vývoje. Snaží se poukázat na současný stav neprovázanosti složek zabývajících se motorickým a psychickým vývojem dětí. Její cíle jsou prokázání spojitosti mezi motorickým a řečovým vývojem dítěte s narušenou komunikační schopností, ilustrace poznatků na konkrétní případové studii, pozitivní ovlivnění řečového a motorického vývoje probanda a zlepšení celkového vztahu probanda ke komunikaci.
|
|
Osvěta veřejnosti: Život lidí se sluchovým postižením
Rérychová, Jitka ; Mrkosová, Eva (oponent) ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na osvětu široké veřejnosti týkající se neslyšících a nedoslýchavých lidí. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou a je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První část obsahuje, jak historický vývoj pohledu na neslyšící a nedoslýchavé, tak současný přístup společnosti k nim. Následuje stručný přehled možností získávání informací o problematice lidí se ztrátou sluchu. Ve druhé části je popsán program Poznáváme život neslyšících, jehož efektivnost je ověřena pomocí rozhovoru a dotazníkového šetření. Hlavním cílem této diplomové práce je její využití jako informačního materiálu o lidech se sluchovou vadou a představení jednoho z programů osvěty veřejnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: osvěta, neslyšící a nedoslýchaví, veřejnost, změna postojů
|
|
Sestavení vzdělávacího plánu organizace sociálních služeb
Čihánková, Ivana ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Roth, Martin (oponent)
Cílem této práce bylo sestavit dotazník pro analýzu vzdělávacích potřeb pracovníků sociálních služeb, který by mohl být využit pro vytvoření vzdělávacích plánů jejich organizace. Teoretická část práce pojednává o problematice vzdělávání v organizacích. Popisuje koncept "učící se organizace" od Petera Sengeho a obecné zásady stanovení vzdělávacích potřeb zaměstnanců. Dále se věnuje vzdělávání v organizacích sociálních služeb I uvádí zákonné podklady pro vzdělávání sociálních pracovníků a pojednává o teoretických principech sestavování individuálního vzdělávacího plánu a vzdělávacího plánu organizace. V praktické části se nachází údaje z dotazníků vyplněných pracovnicemi asistenční služby pro rodiny s dětmi Charitního sdružení Děčín a nízkoprahového klubu Farní charity Beroun, a vzdělávací plány těchto služeb na příští dva roky. Navržený dotazník byl upraven podle připomínek pracovnic. V závěru práce je uvedena konečná podoba dotazníku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
|
Tranzit z kavárny do práce: Volba povolání lidí s mentálním postižením
Figallová, Kateřina ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Lidé s mentálním postižením, kteří ukončují svou účast ve školícím pracovním programu kavárny, stojí před důležitým rozhodnutím: "Kam dál?". Obvykle vstupují do navazujícího tranzitního programu, který jim pomáhá zvládnout přechod z kavárny do jiného prostředí. Cílem této diplomové práce je zmapovat, porozumět a získat hlubší pohled na proces volby povolání u lidí s mentálním postižením, využívajících služeb tranzitního programu. Výzkumným vzorkem je skupina pěti uživatelů, kteří v letech 2003 a 2004 vstoupili do tranzitního programu. Sběr dat probíhal až do konce roku 2005, kdy tranzitní program ukončil poslední z pěti uživatelů. Postup zpracování dat je inspirován zakotvenou teorií Strausse a Corbinové (1999), jedná se o kvalitativní výzkum. Data byla získána především zúčastněným pozorováním a etnografickými rozhovory s uživateli a pracovnicí tranzitního programu (tzv. pracovní konzultantkou). O procesu volby povolání je uvažováno jako o problematice profesní identity. Do tranzitního programu vstoupil každý z uživatelů s určitou představou o svém budoucím pracovním uplatnění. Hovoříme o žádoucí profesní identitě, kterou představují povolání pro uživatele z nějakého důvodu atraktivní, přitažlivá, lákavá. Žádoucí povolání jsou však pro uživatele často nedostupná. Významní druzí (pracovní konzultantka,...
|
host ::
