|
|
Výroba a charakterizace sýrových analogů s přídavkem rostlinného oleje
Babištová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výrobou a charakterizací sýrových analogů, tedy výrobků, ve kterých je některá z mléčných složek částečně nebo úplně nahrazena nemléčnou složkou. Modelové vzorky čerstvého sýra (standard) a analogů čerstvého sýra s přídavkem lněného a řepkového oleje byly vyrobeny standardním technologickým postupem na MENDELU v Brně. Ve vzorcích byl sledován obsah vázaných a volných mastných kyselin, těkavých (aromatických) látek a senzorická kvalita. Cílem bylo zhodnotit vliv přidaného rostlinného oleje na sledované parametry. Tuky ze vzorku byly extrahovány směsí rozpouštědel diethyletheru a petroletheru. Mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací katalyzovanou bortrifluoridem a stanoveny metodou GC-FID. V analozích byl nalezen vyšší obsah mastných kyselin ve srovnání s kontrolním vzorkem, a především vzrostl obsah nenasycených mastných kyselin. Pro identifikaci a semikvantifikaci těkavých (aromatických) látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Ve vzorcích bylo identifikováno 56 těkavých sloučenin; výrazně se lišilo procentuální zastoupení jednotlivých chemických skupin, nejvyšší obsah byl nalezen v kontrolním vzorku. Senzorické hodnocení bylo provedeno pomocí stupnic a pořadového testu. Ve všech sledovaných ukazatelích (vzhled, barva, konzistence, vůně a chuť) byl nejlépe hodnocen kontrolní vzorek. U analogů byla detekována chuť a vůně po použitém oleji, která byla zvláště v případě použití řepkového oleje hodnotitelům nepříjemná. Ze získaných výsledků vyplývá, že přídavek rostlinných olejů sice zvyšuje nutriční hodnotu sýrů (vyšší obsah nenasycených mastných kyselin), ale snižuje jejich senzorickou kvalitu a celkovou přijatelnost spotřebiteli.
|
|
|
Changes of sensory active substances during ripening of selected type of natural cheese
Sýkora, Michal ; Buňková, Leona (oponent) ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Buňka, František (vedoucí práce)
The presented dissertation is a study focused on the characterization of sensory quality, especially the flavour of model samples of natural cheeses. Attention is aimed to the composition and content of volatile (sensory active) substances as important markers of flavour and free/bound fatty acids as their precursors. The headspace solid phase microextraction in conjunction with gas chromatography with mass spectrometry was used to determine volatiles. For the determination of fatty acids, the lipids were isolated from the sample with a solvent mixture of diethyl ether and petroleum ether, followed by esterification using a methanolic solution of boron trifluoride as a catalyst and final analysis by gas chromatography with flame ionization detection. The experimental part was divided into two experiments; in experiment I, Moravský bochník type cheeses (45 % fat in dry matter., 60 % dry matter) were analysed, in experiment II, Edam type cheeses (45 % fat in dry matter, 50 % dry matter). Model samples of cheeses were made at Tomas Bata University in Zlín. For all samples, a classical mesophilic culture containing Lactococcus spp. and Leuconostoc spp. was used, this was always supplemented with a suitable monoculture of thermophilic bacteria; in the case of Moravský bochník cultures of Streptococcus thermophilus and Lactobacillus helveticus and in the case of Edam cheeses Lactobacillus casei and Lactobacillus plantarum. The essence of both experiments was to assess the influence of the used microbial cultures on the above-mentioned parameters, at the same time their changes during the ripening of the cheeses were monitored. The results showed that the addition of thermophilic cultures, as well as the maturation process did not affect the number of fatty acids or volatiles, but significant differences were found in their content. The content of bound fatty acids decreased during cheese ripening due to ongoing lipolytic changes while increasing the content of free fatty acids and their subsequent degradation to volatile substances, which ultimately contribute to the taste and aroma of the cheese. Ketones and acids were the most quantitatively present in all samples. During maturation, contrary to expectations, the content of identified volatiles also decreased. The addition of the thermophilic cultures didn’t have a clear effect and varied depending on the maturation phase. In the first phase, although they showed more pronounced lipolytic activity, the subsequent metabolic processes - the breakdown of free fatty acids into volatile substances, compensated for these differences. These results confirm a significant share of the basic mesophilic culture in the formation of volatile substances, in particular the flavour of cheeses.
|
|
|
Charakterizace ořechových olejů
Coufalová, Dominika ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na charakterizaci vybraných druhů ořechových olejů, konkrétně mandlového a pistáciového, za studena lisovaných. Teoretická část se zabývá popisem vybraných skořápkových plodů, charakterizací aromaticky aktivních látek, mastných kyselin a jejich obsahem ve vybraných ořechových olejích. Dále jsou popsány tukové charakteristiky, které slouží ke zhodnocení kvality tuků, a instrumentální metody použité pro jednotlivá stanovení. V experimentální části bylo za využití plynové chromatografie s hmotnostní detekcí ve spojení s mikroextrakcí pevnou fází ve vzorcích ořechových olejů identifikováno celkem 42 těkavých látek, z toho 35 sloučenin se nacházelo v mandlovém oleji a 24 sloučenin v pistáciovém oleji. Volné a vázané mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizační detekcí. V mandlovém oleji bylo identifikováno 12 a v pistáciovém oleji 14 mastných kyselin. V obou vzorcích výrazně převažovaly kyseliny olejová a linolová. Stanovením tukových charakteristik (číslo kyselosti, zmýdelnění, esterové, jodové podle Hanuše a peroxidové) byla posouzena kvalita a vlastnosti olejů. Byla zjištěna zvýšená hodnota peroxidového čísla u obou druhů olejů, což souvisí s povahou a délkou skladování vzorků.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Vašička, Pavel ; Müller, Rudolf (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Celý návrh je založen na prolínání exteriéru do interiéru, veřejnosti s akademiky a na celkovém prolínání jednotlivých prostorů. Konstrukce vytváří přesně definovaný, přísný rastr, který je ale členěn tak, aby návštěvník, či uživatel mohl pocítit v každé části budovy jiné pocity. V budově se tedy střídají velkorysé převýšené prostory, s dlouhými prostory přes jedno podlaží. V projektu jsou umístěna i dvě venkovní atria, která zasahují do hmoty a dále na ně navazují atria vnitřní. Lehká předsazená fasáda je tvořena polykarbonátovými deskami, které sjednocují všechny tři části přístavby v jeden celek. V několika místech je vytvořen větší výřez polykarbonátem, který opět spojuje exteriér s interiérem. Pohled zevnitř ven má být abstraktní, díky předsazené fasádě. V místech výřezů se pak z abstrakce stává konkrétní pohled, který má ideově vstupovat do interiéru a dle uspořádání výřezů plynule procházet skrze budovou.
|
|
|
Vliv použitého oleje na složení a senzorickou kvalitu sýrových analogů
Buldra, Martin ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výrobou a charakterizací sýrových analogů, tj. výrobků, v nichž je úplně nebo částečně nahrazena některá z mléčných komponent nemléčnou složkou. Modelové vzorky, sýr eidamského typu a analog s přídavkem lískoořechového oleje, byly vyrobeny standardním technologickým postupem na Mendelu v Brně. Jako hlavní charakterizující parametry kvality vzorků byly vybrány a sledovány volné a vázané mastné kyseliny, těkavé (aromatické) látky a senzorická kvalita. Cílem bylo posoudit vliv přidaného ořechového oleje na sledované parametry. Pro identifikaci a semikvantifikaci těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Extrakce tuků ze vzorku byla provedena směsí rozpouštědel (diethylether, petrolether), mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány metodou GC-FID po převedení na methylestery kyselou esterifikací methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru. Pro senzorické hodnocení vzhledu, barvy, textury, vůně, chuti a celkové přijatelnosti vzorku byly použity popisné stupnice a srovnání se standardem, struktura byla sledována pomocí elektronové mikroskopie. Z výsledků vyplývá, že přídavek lískoořechového oleje ovlivňuje senzorické vlastnosti, průběh zrání (vyšší obsah těkavých látek, rychlejší lipolýza), nutriční hodnotu (vyšší obsah nenasycených mastných kyselin) a stabilitu produktu.
|
|
|
Characterization of cheese analogues produced with addition of nut oil
Mitra, Michal ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
This thesis deals with the production and characterization of cheese analogues, i.e. products where some of the dairy components are partially or completely replaced by a non-dairy component. Model samples – Eidam type cheese and analogue with the addition of pistachio oil, were produced by a conventional technological process at MENDELU in Brno. Free and bound fatty acids, volatile substances and sensory quality were selected and monitored as the main characterizing parameters of the sample quality. The aim was to characterize the differences between the samples caused by the addition of nut oil in the monitored parameters. The HS-SPME-GC-MS method was used for the identification and semi-quantification of volatiles. The extraction of fats from the samples was performed with a mixture of solvents (diethyl ether, petroleum ether), fatty acids were converted to methyl esters by acid esterification with methanolic solution of boron trifluoride as a catalyst and subsequently identified and quantified by GC-FID. Descriptive scales and comparisons with standard were used to sensory evaluate the appearance, color, texture, odor, taste, and overall acceptability of the samples. The structure was monitored by electron microscopy. The results show that the addition of pistachio oil affects the sensory properties, the maturation process (higher content of volatile substances), the nutritional value (increased content of unsaturated fatty acids) and the stability of the product.
|
|
|
Charakterizace a průběh zrání sýrů eidamského typu
Dostálková, Andrea ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek a volných/vázaných mastných kyselin v modelových sýrech eidamského typu, tj. přírodní polotvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. Pro výrobu sýrů byly použity různé kombinace mikrobiálních kultur; u všech jako základ mezofilní kultura a čtyři vybrané kmeny termofilních kultur Lactobacillus casei a Lactobacillus plantarum. Cílem bylo posoudit vliv různých mikrobiálních kultur na obsah měřených parametrů, zároveň byly sledovány jejich změny v průběhu zrání sýrů. Pro identifikaci a semikvantifikaci aromaticky aktivních látek byla vybrána metoda HS-SPME-GC-MS. Extrakce tuků ze sýrů byla provedena podle ČSN EN ISO 1735:2005 a mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány metodou GC-FID po převedení na methylestery kyselou esterifikací methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 50 těkavých sloučenin, z toho 11 alkoholů, 5 aldehydů, 7 ketonů, 6 karboxylových kyselin, 10 esterů, 3 laktony, 2 sirné sloučeniny a 6 zařazených do skupiny „ostatní“. Všechny lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. V jednotlivých vzorcích bylo identifikováno 30–40 sloučenin, nejvíce zastoupeny byly alkoholy, karboxylové kyseliny a ketony. Počet i obsah identifikovaných sloučenin během zrání mírně klesal. Ve všech vzorcích bylo identifikováno 17 mastných kyselin, a to jak ve formě volné, tak esterově vázané, během zrání také došlo ke snižování jejich obsahu. Nejvíce zastoupeny byly kyseliny myristová, palmitová, stearová a olejová. Mezi vzorky byly nalezeny významné rozdíly (p
|
|
|
Rekonstrukce a dostavba městského pivovaru ve Vyškově
Vršanová, Dominika ; Zemánek, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Bakalářska práce bude řešit návrh proměny stávajícího areálu původního biskupského pivovaru s třísetletou tradicí do multifunkčního komplexu plnící následující úlohy. Obnovení produkce v podobě malého městského pivovaru, doplnění nových funkcí sloužících k prezentaci pivovaru a kulturně společenským akcím. Rekonstrukce a dostavba architektonicky cenných objektů, doplnění nových objektů pro nové funkce.
|
|
|
Ověření opakovatelnosti metody stanovení volných mastných kyselin
Buldra, Martin ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou stanovení volných mastných kyselin ve slunečnicovém oleji. Teoretická část se zabývá charakteristikou mastných kyselin a lipidů obecně. Dále jsou zde popsány experimentální metody vhodné ke stanovení mastných kyselin s důrazem na plynovou chromatografii, základní metodu jejich stanovení. V experimentální části byly porovnány dvě metody stanovení volných mastných kyselin: s/bez předchozí frakcionace, a ověřena opakovatelnost a reprodukovatelnost vybrané metody stanovení pomocí přímé esterifikace za použití BF3 jako katalyzátoru. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno na plynovém chromatografu s plamenovým ionizačním detektorem.
|
|
|
Výběr a optimalizace metody stanovení volných mastných kyselin
Koval, Dominik ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací a validací metody pro stanovení volných mastných kyselin. Teoretická část je zaměřená na možnosti extrakce, rozdělení extraktu, esterifikaci, stanovení na plynovém chromatografu a stručný popis nejdůležitějších validačních parametrů. Vše s hlavním důrazem kladeným na aplikaci na volné mastné kyseliny. V experimentální části je uveden výběr a postup optimalizace jednotlivých kroků metody. Pro extrakci lipidů byla zvolena extrakce směsí rozpouštědel (diethylether/petrolether) vycházející z normy ČSN EN ISO 1735, pro zisk frakce volných mastných kyselin byla testována extrakce na pevnou fázi. Pro derivatizaci byla vybrána kysele katalyzovaná esterifikace vycházející z normy ČSN EN ISO 5509 za použití methanolového roztoku BF3 a pro stanovení methylesterů mastných kyselin byl použit plynový chromatograf s plamenově-ionizačním detektorem. Následně byly ověřeny vybrané validační parametry metody: opakovatelnost, reprodukovatelnost, linearita, meze detekce a meze stanovitelnosti. Jako modelové vzorky pro výběr a optimalizaci metody byly použity slunečnicový olej a sýr ementálského typu zakoupené v běžné tržní síti.
|
host ::
RSS.