|
Burza cenných papírů
Schicková, Pavla ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Burza cenných papírů Obsah pojmu "burza" podléhá změně v průběhu času. Faktory, které tuto změnu způsobují, jsou vzájemně provázané a navzájem se ovlivňují. Zavedení moderních telekomunikačních technologií v oblasti burzovních trhů v 80. letech minulého století odstartovalo proces změny obsahu pojmu "burza". Tento ovlivňující faktor nejvíce zasáhl teritoriální prvek zmiňovaného pojmu. Moderní komunikační technologie umožnily integraci kapitálových trhů v rámci Evropy. Tato integrace si vyžádala sjednocení právní úpravy členských států EU. Zásadní normou pro oblast burzovních trhů, ve které je zapracována evropská legislativa, je zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Největší vliv na změnu jmenovaného pojmu měla transpozice evropské směrnice MiFID do jmenovaného zákona v roce 2008. Následkem změn zavedených touto směrnicí se pojem burzy právně vyprázdnil a nadále se namísto pojmu "burza" užívá pojem "organizátor regulovaného trhu". Podstatné změny v posledním desetiletí zaznamenala oblast dohledu a regulace na úrovni evropské i národní. Změny a inovace na trhu s investičními nástroji si vyžádaly změny institucionálního uspořádání dohledu a regulace. Tyto změny v oblasti dohledu a regulace byly provedeny i v ČR. Jednotlivé sektorové orgány dohledu byly integrovány pod hlavičku České...
|
|
Zkrácená a zjednodušená řízení ve správním a trestním právu se zaměřením na řízení blokové
Bitterová, Markéta ; Prášková, Helena (oponent) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předkládanou prací jsem se snažila dát do vzájemného vztahu různé instituty práva a celou stať pojmout jako pojednání především o blokovém řízení, ovšem v souvisloti s trestáním a vedením řízení obecně. Práce si tedy kladla za cíl zejména uvést blokové řízení v širším kontextu, a to od jeho zařazení v právním řádu přes podmínky jeho provedení až po fakultativní fázi jakou je výkon rozhodnutí (exekuce) či poukaz na vztah ke správnímu soudnictví a možnosti přezkumu vůbec. Pro lepší dokreslení situace byly zmíněny i instituty příbuzné jako například řízení příkazní a instituty práva trestního. Dovolím si znovu zopakovat již několikrát zmiňovanou tezi o funkčnosti a nutnosti těchto zkrácených forem řízení, samozřejmě při zvýšené ostražitosti vůči možným také již zmiňovaným rizikům. Co se týče zkrácených řízení práva správního, materiál vlády č. j. 1720/01 - Návrh věcného záměru zákona o správním trestání obsahuje i uvažovanou úpravu zkrácených řízení, a to řízení blokového a příkazního. Novem právní úpravy blokového řízení mělo být výslovné ustanovení, že pokutu v blokovém řízení lze v zákonem stanovených případech uložit i v nepřítomnosti obviněného tak, že se blok připevní na věc, kterou byl přestupek spáchán. Tento institut by byl praktický u shora šířeji vyložených přestupků v dopravě. Návrh zavádí rovněž...
|
|
Právní prostředky ochrany osobnosti fyzické osoby v občanském právu
Raszková, Pavlína ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Právo na ochranu osobnosti je subjektivním přirozeným právem každé fyzické osoby. Každá lidská bytost má právo svobodně, nerušené a zodpovědně vyvíjet svou osobnost. Osobnost fyzické osoby je předpokladem jejího společenského života, ale především základem existence fyzické osoby samé. Právo na ochranu osobnosti se ve svém jednotném celku skládá z dílčích osobnostních práv. Podle občanského zákoníku mezi ně patří zejména právo na ochranu života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, právo na soukromí, právo na jméno a projevy osobní povahy. Výčet dílčích osobnostních práv v občanském zákoníku je neuzavřený, proto je možno poskytnout ochranu i dalším osobnostním právům, jenž jsou. obecně uznávána nebo se s vývojem společnosti teprve objeví. Oprávněným subjektem práva na ochranu osobnosti je každá fyzická osoba. Pouze fyzickým osobám poskytuje právní řád prostředky k ochraně osobnosti před neoprávněným zásahem. Formy neoprávněných zásahů bývají různé. Jednotlivé zásahy se od sebe mohou lišit jednotlivým osobnostním právem, jenž bylo zasaženo, intenzitou zásahu či způsobem provedení zásahu. Neoprávněného zásahu se mohou dopustit osoby fyzické i právnické. Každá fyzická osoba dotčená neoprávněným zásahem má k dispozici řadu právních prostředků ke své ochraně a za splnění zákonných podmínek se této ochrany...
|
|
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Svobodová, Tereza ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Jak již bylo uvedeno v samotném úvodu, zaměřila jsem se na téma dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a některé související právní instituty. Mým hlavním cílem bylo osvětlit jakousi základní podstatu dohod o pracích konaných mimo pracovní, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, zařadit dohody v kontextu pracovněprávních vztahů a rovněž nastínit dohody v kontextu flexibility pracovněprávních vztahů a pracovního trhu. Přestože jsem se pojmu "flexibility" dotkla pouze okrajově, domnívám se, že je velmi důležité nahlížet na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jako na nástroje, kterými zákoník práce umožňuje pružněji reagovat na měnící se trh práce, neboť žijeme v 21. století, pro které je příznačná značná dynamika a rozvoj všech oblastí společenské činnosti. Moderní technologie mění naše pracovní prostředí a zaměstnanci i zaměstnavatelé kladou stále větší důraz na flexibilní podmínky pro práci. Flexibilní formy zaměstnávání, včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, mají stále větší vliv na pracovní prostředí. Tradiční zaměstnanecké vztahy se oslabují a do popředí vystupuje individualita a rozmanitost pracovněprávních vztahů. Při hledání a prosazování nových dynamických forem zaměstnávání je třeba mít na mysli, že na prvním místě musí být zachována jakási...
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
|
Změny v systému dávek sociální pomoci České republiky po vstupu do Evropské unie
Frydrychová, Dagmar ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Nekolová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Změny v systému dávek sociální pomoci České republiky po vstupu do Evropské unie se zabývá přeměnou zabezpečení občanů dávkami sociální pomoci a efekty, které byly touto změnou vyvolány. Základní výzkumný problém práce spočívá ve zjištění, zda nový systém sociální pomoci dávkou v ČR je nastaven v souladu s požadavky Evropské komise na odstraňování chudoby. Východiskem pro práci jsou teoretické poznatky o chudobě, vývoji systému sociální ochrany a sociální pomoci České republiky. Teoretická část práce je věnována analýze základních pojmů, právní úpravě soustavy sociální ochrany a provedeným změnám v systému sociální pomoci. Výzkumná část práce, na základě dostupných i zjištěných dat, rozebírá novou konstrukci životního minima, vztah životního minima k minimální mzdě a k míře nezaměstnanosti, zabývá se dopadem legislativních změn na příjemce dávek. Výzkum se také zaměřil na aktivizační prvky sociální pomoci a na možnosti sociální pracovníků podílet se na řešení hmotné nouze příjemců dávek. Provedenou analýzou je nalezena odpověď na základní výzkumný problém a jsou identifikována možná opatření k provedení změn, které by mohly vést ke zvýšení sociální ochrany.
|
|
Liberalizace českého a slovenského pracovního práva v posledních 15 letech
Mazanec, Ivan ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
posledních 15 letech Ivan Mazanec 82 m z nás, normami pracovního práva. Za první kontakt s každému z právo zvláštní porovnání s jinými na pracovní právo zájmu o vývoj pracovního práva je jeho náchylnost podléhat snahám o prosazování politických myšlenek jednotlivých politických garnitur, které se v mnohém shodují, bezpochyby považováno i rozložení politických sil v obou státech, kdy se v avicovými myšlenkami, zatímco ve posledních 15 letech Ivan Mazanec 83 pohledu vývoje liberalizmu v bní období kolem harmonizaci norem pracovního práva s k obou tzv. slovenská vláda pod vedením premiéra Mikuláše Dzurindy. Tento postoj se odrazil také porovnání o pracovního vztahu více práv a možností úpravy dohodou stran, avšak tato práva jsou právních norem v povinností, jako je to jednoho nebo druhého státu. republice datujeme od vydání nového komplexního kodexu pracovního práva na Slovensku v práce, v republiku. Avšak schválením výše uvedené normy v roce 2006 vstoupilo tak ke posledních 15 letech Ivan Mazanec 84 ovenská úprava podmínek dohod o pracích vykonávaných mimo provedení práce a dohodu o pracov dohod. Naproti tomu v ze analogickému užití ostatních ustanovení podmínky, než jaké by v snahám zamezit. V pracovním právu jsem se zabýval obecnou charakteristikou smluvní svobody a její provázaností s myšlenkami jsem však...
|
|
Exekuce podle exekučního řádu
Ceralová, Tereza ; Winterová, Alena (oponent) ; Frintová, Dita (vedoucí práce)
65 6. Závěr Exekuci uskutečňovanou prostřednictvím soudních exekutorů lze v českém právním prostředí stále považovat za poměrně nový institut, neboť je možno ji využívat až od roku 2001, kdy byl přijat exekuční řád. Základním smyslem a účelem tohoto zákona bylo zajistit důslednější ochranu práv oprávněného, a to sice efektivnějším a rychlejším vynucením vymáhané povinnosti na povinném. Na plnění tohoto cíle se podílí především několik principů zakotvených v exekučním řádu. V první řadě je stanovena lhůta patnácti dnů, v níž má soud exekuci nařídit, přičemž v usnesení o nařízení exekuce nestanoví, jakým způsobem bude exekuce provedena. Způsob exekuce volí až exekutor v exekučním příkazu, a to na základě výsledků svého pátrání po majetku povinného. Tento postup usnadňuje pozici oprávněného, který majetek povinného nemusí zjišťovat sám a nemusí navrhovat, který způsob provedení exekuce má být nařízen. Exekutorovi jsou za účelem zjišťování majetku povinného svěřena poměrně široká oprávnění vůči jednotlivým orgánům a osobám v rámci jejich povinnosti součinnosti. Exekutor také může exekuci provádět i několika způsoby současně. Velmi důležitým a zásadním institutem je rovněž generální inhibitorium, které se vztahuje od okamžiku doručení usnesení o nařízení exekuce na celý majetek povinného. (Až na zákonem...
|
|
Valná hromada akciové společnosti
Kovaříková, Kateřina ; Štenglová, Ivana (oponent) ; Čech, Petr (vedoucí práce)
Závěr V předchozích kapitolách jsem se v souladu s cílem uvedeným v úvodu této práce pokusila poukázat na všechny významné otázky, které jsou s problematikou valné hromady akciové společnosti spojeny. Ačkoliv tato práce spočívá zejména na platné právní úpravě obsažené v obchodním zákoníku, kdy jsem se snažila ukázat na aktuální nedávné změny, které přineslo provedení směrnice 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 "o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi", je současně doplňována o významná soudní rozhodnutí v jednotlivých konkrétních otázkách a pokouší se poukázat na dosud nevyřešené názorové rozpory v rámci právní doktríny i praxe. S ohledem na nejvýznamnější změny, které přinesla transpozice výše uvedené směrnice v oblasti svolání valné hromady, byl v této práci kladen důraz právě na přípravnou fázi konání valné hromady, a to nejen, co do osob oprávněných, ale i způsobu jejího svolání. Současně se domnívám, že svolání valné hromady lze považovat za významný krok pro následné konání valné hromady, a její bezchybnost je "condicio sine qua non" pro správnost samotného jejího konání a plnění funkcí valné hromady, kterými je rozhodovat o nejdůležitějších otázkách existence společnosti. Proto jsem tomuto problému věnovala zvýšenou pozornost. Z hlediska navrhované právní úpravy,...
|
|
Nová právní úprava prospektu cenných papírů, její přínos a význam fungování kapitálového trhu
Tíková, Jana ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
60 13. Závěr Hlavními cíli komunitární právní úpravy prospektu bylo 1) ochrana investorů, 2) snížení nákladů na získání kapitálu, a 3) přispět k rozvoji jednotného trhu cenných papírů v rámci Evropské unie. Prostředkem k dosažení těchto cílů bylo mimo jiné zvýšení standardů povinně uveřejňovaných informací.71 Nová komunitární právní úprava zavedla do praxe mnoho novinek, mezi nejvýznamnější jistě náleží: tzv. jednotný pas pro emitenty cenných papírů, možnost vyhotovit prospekt buď jako jednotný dokument nebo jako souhrn tří dokumentů - registračního dokumentu, dokladu o cenných papírech a shrnutí, možnost vyhotovit prospekt ve formě základního prospektu, či možnost začlenění údajů do prospektu formou odkazu. Výsledkem této úpravy je především výrazné prohloubení harmonizace právní úpravy jednotlivých členských států, podpořené přijetím přímo závazného nařízení 809/2004 k provedení směrnice 2003/71/ES. Obecně lze říci, že právní úprava prospektu byla výrazně zpřísněna, a dále také značně rozšířena a na mnoha místech též zpřesněna. Velký význam pro právní úpravu prospektu měly i více či méně s prospektem související, příkladem budiž právní úprava Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS) provedená nařízením 1606/2002, která si vyžádala novelizaci nařízení 809/2004. Od prosince 2006 do ledna 2007...
|
host ::
