|
|
Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie
VOHRADSKÁ, Zuzana
Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.
|
|
|
Význam osoby moderátora a prostředí studia v pořadu Otázky Václava Moravce
Chrenčík, Roman ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Práce se zabývá analýzou televizního pořadu Otázky Václava Moravce. Konkrétně se zaměřuje na období jednoho roku před a jednoho roku po teritoriální změně vysílacího studia, která se v pořadu odehrála v létě roku 2015. Prostřednictvím kvantitativní analýzy nejprve monitoruje, jakým způsobem se ve sledovaném časovém rozpětí změnilo spektrum hostů pořadu. Metodou kvalitativní analýzy následně zachycuje stěžejní sémiotické prvky studia a popisuje úlohu moderátora ve vysílání. Zabývá se též moderátorovou rétorikou a způsoby, jakými se projevuje jeho předpojatost. Práce vytyčuje vlivy afektující podobu výsledného mediálního komunikátu, mezi něž patří mimo jiné sociálněpolitické pozadí hostů, vliv studia a zásahy moderátora. Jejím cílem je komparace těchto vlivů a formulace možného vysvětlení změn, které se v Otázkách Václava Moravce odehrály.
|
|
|
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod
Holasová, Anežka ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod Anotace Závišův kříž, v roce 2010 prohlášený národní kulturní památkou České republiky, je mimořádným dokladem středověkého zlatnického umění a zároveň schránou, v níž je uchovávána jedna z nejcennějších křesťanských relikvií - partikule svatého kříže. Cílem práce je shromáždit dosavadní výsledky uměleckohistorického bádání o vzniku a původu relikviáře, zachytit historii památky a charakterizovat uměleckořemeslné zpracování, jehož povahu upřesnilo restaurování kříže v osmdesátých letech minulého století. Zároveň, s důrazem na použitý materiál, jej chce představit jako splendor mysticus - středověké zviditelnění věčného světla pravdy.
|
|
|
Symbolika vody v křesťanství a islámu podle Mircey Eliadeho
Bajerová, Adéla ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Ve své knize Pojednání o dějinách náboženství (1966) se rumunský badatel Mircea Eliade zabývá komparací náboženství z hlediska jejich opakujících se struktur fenoménů. Tyto "symboliky" jsou systémy hierofanií, neboli projevů posvátna, vážících se k jednomu pojícímu prvku. Obsah symbolik je udáván jak významy jednotlivých hierofanií, tak jejich vzájemnou strukturou a Eliade postuluje názor, že tato struktura je v náboženstvích vzájemně převoditelná. Cílem této práce je tedy ověřit, jestli je tato teorie platná, rozborem a komparací hierofanií dvou náboženství. Jelikož se Eliade v Pojednání o dějinách náboženství věnuje větší měrou spíše archaickým náboženstvím, tato práce se pokusí aplikovat jeho teorii na dvě živá světová náboženství. Budeme v ní ověřovat platnost symboliky vody v křesťanství, jehož symbolikou se Eliade v knize částečně zabývá, a v islámu, který v kapitole o vodní symbolice nezmiňuje.
|
|
|
Symbolika a vizuální rétorika chrámu Borobudur v kontextu moderní doby
Pyšová, Michaela ; Petrů, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Ondřej (oponent)
Michaela Pyšová 2016 SYMBOLIKA A VIZUÁLNÍ RÉTORIKA JAVÁNSKÉHO BUDDHISTICKÉHO CHRÁMU BOROBUDUR bakalářská práce Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce se zabývá javánskou buddhistickou stavbou Borobudur, která je díky své ojedinělé architektonické podobě a symbolické hodnotě důležitou součástí hmotného indonéského a světového kulturního dědictví UNESCO. Stavba představuje symbol buddhistické kosmologie a i dnes mnichy je využívána ve svém původním rituálním kontextu. Mentalita javánského myšlení se však po staletí vyvíjí v závislosti na proměně nábožensko-filozofických doktrín a mění se proto i porozumění poselství monumentu současnou islamizovanou společností. Úvod práce vymezuje kulturně-historický kontext vzniku Borobuduru v rozsahu od období počátků buddhismu v Indii přes šíření nauky do oblasti Indonéského souostroví a její splývání s lokální vírou. Další část je věnována architektuře monumentu, poselstvím reliéfů a přesahem významu stavby do moderní doby. Cílem je primárně analýza javánské chrámové architektury jako ideového systému, který vyjadřuje filozofické hodnoty buddhistické kultury s přesahem do moderní doby.
|
|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
|
|
Symbolika v korejském bojovém umění Taekwondo
Seménková, Hana ; Horák, Tomáš (vedoucí práce) ; Zemánek, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce Symbolika v korejském bojovém umění Taekwondo je analýza symboliky objevující se ve dvou největších federacích taekwondo - ITF a WTF. První část se stručně věnuje definici termínu symbol, historickému pozadí, vzniku taekwondo a jednotlivých federací a životu Čchö Hong-hŭiho - jedné z nejdůležitějších osobností spojených s tímto bojovým uměním. Druhá, obsáhlejší část, blíže představuje symboliku, jazykové a vizuální znaky a jejich vývoj u nejrozšířenějších směrů ITF a WTF. Z jazykových znaků, vzhledem k jejich množství, jsou vybrány jen ty nejužívanější. Z vizuálních znaků jsou podrobně rozebrány například uniforma tobok, vlajka a vzory/sestavy. V závěru práce je srovnání podobností a rozdílů v rozebraných symbolech a znacích a jaký mají tyto rozdíly vliv na možnou budoucnost taekwondo.
|
|
|
Vývoj květinových zátiší od antiky po závěr baroka
Semrádová, Alžběta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Dobalová, Sylva (oponent)
Bakalářská práce podává obecný nástin vývoje malby zátiší od antiky po konec baroka v rámci evropského kulturního kontextu, přičemž důraz je kladen na květinová zátiší. Text je členěn do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje zátiší v dobách antiky, které později inspirovalo malíře mladších epoch, nicméně snaží se též upozornit na rozdílná chápání těchto specifických námětů. Nechybí ani citace antické literatury. Druhá kapitola představuje zátiší doby středověku, období, ve kterém se závazně utvářela křesťanská ikonografie. Samostatná zátiší neexistovala, nicméně pozvolna se začínala prosazovat v rámci náboženských obrazů jako nositelé skryté symboliky. V další kapitole je představeno renesanční zátiší v souvislosti se stíráním rozdílů mezi uměním a pozorováním přírody v rámci vědeckého poznání. Malbě zátiší v baroku se věnuje poslední kapitola, která zkoumá vývoj samostatných obrazů zátiší především v období 17. a 18. století a uvádí rozdíly mezi zátišími vznikajícími v různých evropských uměleckých centrech.
|
|
|
Tainted Symbols: Nazi symbology in Cultural and Historic Context
Přibylová, Natália ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Autor se v práci věnuje symbolice, která byla používána v období nacismu, jejím významem a podobou. Snažil se sledovat výskyt a užití vybraných symbolů napříč historií a kulturami. Hlavním cílem práce bylo najít prvotní význam těchto symbolů a tedy poukázat na to, jak byly v období nacismu tyto interpretace překroucené či vymyšlené a tím pádem ,,zneužité", což vede k jejich dnešním chybným výkladům. Pod pojmem nacistické symboly autor v jednotlivých kapitolách představuje symboly široké veřejnosti známé i neznámé. Za nejvýznamnější a nejvíce ,,poskvrněný" symbol považuje autor swastiku, více známou pod pojmem hákový kříž. V práci autor poukazuje na historii tohoto symbolu a také na jeho výklad napříč kulturami a náboženstvími v období před jeho převzetím nacismem, následně se snaží vysvětlit proč a jak se stala swastika hlavním symbolem nacismu. Nakonec se snaží poukázat na to, jak je tento symbol vnímán dnes a jaké problémy se s jeho dnešním používáním vyskytují. Autorova snaha se dále zaměřuje na vysvětlení historie užívání symbolu zvaného Davidova hvězda, který je dnes považován za symbol judaismu. Avšak mnohé spolky, sekty, společnosti si tento symbol přisvojili jak napříč historií, tak v současnosti. Cílem další části práce je tedy shrnout užívání tohoto symbolu, nejen v kontextu judaismu ale...
|
|
|
Symbolika v korejském bojovém umění Taekwondo
Seménková, Hana ; Horák, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazaná, Vladislava (oponent)
Předmětem bakalářské práce Symbolika v korejském bojovém umění Taekwondo je analýza symboliky objevující se ve dvou největších federacích taekwondo - ITF a WTF. První část se věnuje relevantním sémiotickým teoriím, historickému pozadí, vznikutaekwondo a jednotlivých federací a životu ČchöHong-hŭiho - jedné z nejdůležitějšíchosobností spojených s tímto bojovým uměním. Druhá, obsáhlejší část, blíže představuje symboliku, jazykové a vizuální znaky a jejich vývoj u nejrozšířenějších směrů ITF a WTF. Z jazykových znaků, vzhledem k jejich množství, jsou vybrány jen ty nejužívanější. Z vizuálních znaků jsou podrobně rozebrány například uniforma tobok, vlajka a vzory/sestavy. V závěru práce je srovnání podobností a rozdílů v rozebraných symbolech a znacích a jaký mají tyto rozdíly vliv na možnou budoucnost taekwondo. Klíčová slova Symbolika, korejská bojová umění,Taekwondo, vizuální znak, ČchöHong-hŭi, korejská historie, korejská filozofie
|
host ::
RSS.