|
|
Teorie konsociační demokracie ve světle vývoje severoirského konfliktu
Ťakušová, Katarína ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práca "Teorie konsociační demokracie ve světle vývoje severoirského konfliktu" sa venuje problematike konfliktu prebiehajúceho v Severnom Írsku, a tiež možnej aplikovateľnosti teórie konsociačnej demokracie na tento konkrétny prípad. Cieľom práce je analyzovať tento dlhotrvajúci konflikt a preskúmať možnosť aplikovať jednu z najznámejších politologických teórii, ktorej autorom je holandský politológ A. Lijphart práve na prostredie Severného Írska. Tento konflikt trvajúci dlhé desiatky rokov vyvrcholil v 60. rokoch minulého storočia násilnými a krvavými stretmi znepriatelených strán, ktorý sa aktéri na čele s britskou vládou pokúšali riešiť zavedením princípu zdieľanej právomoci. Práca poskytuje analýzu celého konfliktu i jeho premeny v čase a približuje tiež jednotlivých aktérov a premenu ich postojov, ktoré stáli za posunom od násilného, ozbrojeného konfliktu k mierovému riešeniu celého sporu. Práca tak okrem analýzy konfliktu poskytne i analýzy mierového procesu, v rámci ktorého ukáže, do akej miery sa riešenie konfliktu v Severnom Írsku vyznačovalo konsociačnými prvkami. Práca si za cieľ kladie dospieť k záveru, do akej miery je možné aplikovať konsociačné riešenie na severoírsky konflikt a v čom je takéto riešenie pre severoírske prostredie vhodnejšie oproti modelu väčšinovému.
|
|
|
Obraz "Krvavé neděle" v dobovém tisku
Mrázková, Tina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá rozborem novinových článků, jejichž tématem je konflikt mezi katolickým a protestantským obyvatelstvem Severního Irska a událost z 30. ledna roku 1972, pro kterou se vžilo označení "Krvavá neděle". Předmětem rozboru jsou články vydané v tehdejším československém periodickém tisku jeden měsíc před Krvavou nedělí a jeden měsíc po ní, tedy články vydané v lednu a v únoru roku 1972. Pro analýzu byly vybrány články, které byly otisknuty ve třech tehdejších celostátních denících: v Rudém právu, Mladé frontě a ve Svobodném slovu. Práce se zabývá způsobem, jakým tehdejší komunistický tisk o událostech v Severním Irsku informoval a dává jej do kontextu s tehdejší politickou situací na poli domácím i mezinárodním. Součástí práce je úvod do problematiky severoirského regionu z hlediska jeho historie a následný popis událostí z 30. ledna 1972. Dále práce obsahuje exkurz do podoby československého tisku 70. let 20. století, který byl poznamenán společenskými a politickými změnami souhrnně nazývanými jako normalizace. Cílem analýzy dobového tisku je představit pozici, jakou prostřednictvím mediální produkce k severoirskému konfliktu zaujal československý komunistický režim, jak se na informování o něm v tištěných médiích projevily techniky propagandy a jak se způsob informování o Severním Irsku...
|
|
|
Gaelská atletická asociace a Irská fotbalová asociace v kulturní paměti občanů Severního Irska
Razím, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Gaelská atletická asociace (GAA) a Irská fotbalová asociace (IFA) vznikly v 80. letech 19. století. Postupem času se staly více než pouze sportovními organizacemi, staly se významnými objekty v kulturních pamětech dvou antagonistických identit v Severním Irsku. K tomu přispělo především období násilného konfliktu mezi oběma komunitami, známé jako Troubles. To bylo ukončeno v roce 1998 podpisem Belfastské dohody, která měla obě komunity sblížit. Tato diplomová práce analyzuje vývoj obou asociací po roce 1998 v kontextu teorie kulturní paměti, jak ji vypracoval Jan Assmann. Shledává, že především IFA prošla mnoha významnými změnami a ztratila svou pozici v unionisticko-protestantské kulturní paměti. Místo toho však získala zcela nový status v rámci identity severoirské, která překlenuje dosud rozdělenou společnost a stále se vyvíjí, představuje nicméně nadějný potenciál do budoucna. GAA se oproti tomu rozhodla posílit svou pozici mezi katolíky a nacionalisty, a to navzdory několika gestům a aktivitám, které doprovázejí její protisektářský a protirasistický étos. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je odlišná historie i struktura obou asociací, především pak obava GAA, že by mohla být marginalizována na úkor britských sportů, pokud by se vzdala své pevné pozice v kulturní paměti nacionalistů. Největší vliv...
|
|
|
Severoirská protestní hladovka v roce 1981 ve filmu
Kolínová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Hladovka irských republikánských vězňů v roce 1981, při které v severoirské věznici Maze/Long Kesh zemřelo deset mužů, byla vrcholem protestů reagujících na zrušení tzv. zvláštní kategorie, která zajišťovala vězňům odsouzeným za násilí spojené s konfliktem známým jako Troubles de facto politický status. Události spojené s hladovkou nejsou zapomenuty dodnes a stále vzbuzují rozpory ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu populárních celovečerních filmů, jejichž hlavním námětem je právě severoirská hladovka. Na teoretické úrovni práce využívá koncept kolektivní paměti, který je blíže rozveden a aplikován na problematiku filmu v první části práce. Druhá kapitola stručně představuje historický kontext, tedy samotnou hladovku a také její odkaz v dnešní době. Poslední a nejdůležitější část práce se zabývá třemi filmovými zpracováními, konkrétně snímky Some Mother's Son (1996), H3 (2001) a Hunger (2008), která jsou srovnána s ohledem na původ jejich tvůrců, výběr konkrétních aspektů dění okolo hladovek a dobu vzniku. V závěru je kromě shrnutí předchozích poznatků obecně naznačeno, jak autoři s tématem hladovek na filmovém plátně pracují.
|
|
|
IRA v prvních letech severoirského konfliktu. Irská republikánská armáda a její nově vzniklé frakce v letech 1969-1972.
Halama, Vojtěch ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza vzestupu Prozatímní irské republikánské armády (PIRA) během prvních let konfliktu v Severním Irsku. Sledované události jsou zasazeny do kontextu dějin irského republikanismu a odpovídající pozornost je věnována také obratu v přístupech IRA v 60. letech. Stěžejní část práce se zabývá obdobím mezi rokem 1969, kdy došlo k rozkolu v organizaci a k vytvoření PIRA, a 30.-31. červencem 1972, během nějž britská operace Motorman ukončila éru jejího největšího rozmachu. Cílem práce je "vysvětlit" ranou Prozatímní IRA, analyzovat její úlohu v politicko-etnickém konfliktu a zejména odhalit příčiny jejího bez nadsázky krkolomného vzestupu, ve velké míře spočívajícím v dovedném využití potenciálu severoirského násilí. Součástí práce je i kapitola věnující se činnosti tzv. Oficiální IRA (OIRA).
|
|
|
Britsko-severoirské vztahy po roce 1998 v kontextu devoluce
Hecht, Petr ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Bakalářská práce Britsko-severoirské vztahy po roce 1998 v kontextu devoluce zkoumá vývoj a příčiny periodizace fungování severoirského autonomního shromáždění od podpisu Velkopáteční dohody (GFA) do roku 2012. Práce ve stejném časovém období sleduje vývoj a proměny v politice britské vlády k Severním Irsku, reflektuje jednání hlavních severoirských politických stran a nastiňuje roli irské vlády. Práce využívá metody případové deskriptivní studie. Na základě zjištěných údajů je patrné, že se politická situace v Severním Irsku výrazně stabilizovala až s odzbrojením polovojenských skupin, hlavně IRA. K uklidnění situace výrazně přispěla i změna v přístupu vlády Spojeného království k Severním Irsku. Přesto proces vytvoření stabilní politické reprezentace a fungujících legislativních a exekutivních orgánů trval téměř deset let od podepsání GFA. Transformace společnosti bude trvat ještě déle.
|
|
|
Sekuritizace terorismu: Vývoj debat o detenčních opatřeních ve Velké Británii a Španělsku
Vrubel, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce pojednává o problematice protiteroristické legislativy ve dvou západoevropských státech, a to ve Spojeném království a ve Španělsku. Zcela konkrétně se zabývá tématem detenčních prostředků (především specifiky možností zadržení osob podezřelých z teroristické činnosti) a pokusy o jejich zpřísnění ve dvou jmenovaných státech. Na problematiku aplikuji teorii sekuritizace, jejímž prostřednictvím nahlížím na debatu, která v obou státech kolem zpřísňování detence proběhla. Text diplomové práce se skládá ze dvou velkých historických kapitol a závěrečné kapitoly komparační. První dvě části práce se zabývají spletitým vývojem teroristických hrozeb a protiteroristické reakce se zvláštním zřetelem k detenčním prostředkům. Jejich cílem je představit rozsáhlou látku protiteroristického zákonodárství a zasadit hlavní téma do širšího kontextu. Závěrečnou část tvoří několik kratších segmentů, které otevírají prostor ke komparaci přístupů obou států. Po roce 2001 zvolilo Spojené království a Španělsko odlišné strategie, jak se legislativně vypořádat s hrozbou terorismu a jak zpřísnit zkoumaná opatření. Hlavní výzkumnou otázkou tedy je, jakým způsobem probíhala a čím se lišila sekuritizace terorismu s ohledem na detenční prostředky ve Spojeném království a Španělsku a proč byla debata ve státech, které...
|
|
|
Fenomén pochodů v severoirském konfliktu
Novotná, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Fenomén pochodů v severoirském konfliktu" aplikuje koncept usmíření na příklad pochodů v Severním Irsku. Studie vychází z teoretického rámce řešení konfliktů v mezinárodních vztazích, dále teorie post-konfliktní rekonstrukce a jako hlavní teoretický nástroj používá koncept usmíření. Za použití metody rozboru procesu je na příkladu unionistických/loajalistických pochodů ilustrováno, zda dochází či nedochází k procesu usmíření. Proměna chování je analyzována na 4 různých charakteristikách pochodů: celkový objem pochodů a změny provedené Oranžským řádem; trasy pochodů a jejich vývoj - ilustrováno na specifickém příkladu pochodu ke kostelu Drumcree ve městě Portadown; použití symbolů v severoirském kontextu a v rámci pochodů; význam pochodů pro společnost. Práce dochází k závěru, že příklad pochodů naznačuje absenci procesu usmíření. Data nejsou zcela průkazná a nelze to tvrdit s jistotou, nicméně závěry práce tento vývoj naznačují.
|
|
|
Analýza rozložení náboženských etnik v Severním Irsku v letech 1861-2001
Smetanová, Daniela ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Bakalářská práce "Analýza rozložení náboženských etnik v letech 1861-2001" zkoumá vývoj zastoupení náboženských komunit katolíků a protestantů na území Severního Irska. Protestanté přišli do Ulsteru především během tzv. Ulster plantation na počátku 17. století z Anglie a Skotska. Přinesli s sebou do katolického Irska jinou kulturu, způsob života i náboženství. Základem konfliktu v Severním Irsku je odlišné náboženství, které se prolíná do politického života. Stojí zde proti sobě skupiny katolíků a protestantů, přičemž prvně jmenovaná skupina se pokouší o sjednocení s republikou Irsko (Nacionalisté) a druhá skupina chrání současný stav, tedy unii s Velkou Británií (Unionisté). Tato práce zkoumá geografický aspekt náboženského složení obyvatel v hrabstvích Antrim, Down, Londonderry/Derry, Tyrone, Armagh a Fermanagh od roku 1861, kdy bylo Irsko součástí Velké Británie a pokračuje přes období rozdělení ostrova na jeho jižní a severní část a vyvrcholení konfliktu v Severním Irsku až do roku 2001, kdy se díky Velkopáteční dohodě z roku 1998 začala situace v Ulsteru stabilizovat. Základními cíli zkoumání jsou určit faktory ovlivňující územní náboženské rozložení a vliv jednotlivých fází severoirského konfliktu.
|
|
|
Protestní hladovka severoirských vězňů v roce 1981 pohledem dobového československého tisku
Dobrovodský, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce s názvem Protestní hladovka severoirských vězňů v roce 1981 pohledem dobového československého tisku se zabývá kvalitativní obsahovou analýzou protestní hladovky severoirských vězňů na stránkách tří československých deníků. Zkoumané období je vymezeno protestní hladovkou, která proběhla od 1. března do 3. října 1981 v severoirské věznici Long Kesh. Zvolenými deníky jsou Rudé právo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Teoretický rámec práce stručně popisuje historii severoirského konfliktu a průběh protestní hladovky. Metodologická část představuje způsob provedení výzkumu, tedy kvalitativní obsahovou analýzu a s ní spojené základní výzkumné otázky a hypotézy. Ve výzkumné části práce je u každého deníku zvlášť představena jeho formální podoba, proveden jeho rozbor a následná analýza. V závěru výzkumné části práce je provedeno srovnání všech tří analyzovaných deníků. Cílem výzkumu je zjistit, jakou měrou se dobové československé deníky věnovaly událostem v Severním Irsku, jaký byl jejich postoj k celé situaci a jaké výrazové prostředky byly v souvislosti s těmito událostmi v denících použity.
|
host ::
RSS.