|
|
Vibrodiagnostika ložisek
Navrátil, Pavel ; Mazal, Pavel (oponent) ; Klapka, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce uvádí podstatu metod vibrodiagnostiky valivých ložisek, jejich zhodnocení a jejich význam v jednotlivých fázích poškození ložiska, které jsou zde také blíže popsány. Zaměřili jsme se na tyto metody: akustická emise, SPM (shock pulse method), SEE (spectral emission energy), obálková (envelope) metoda, High frequency emission, Crest faktor, Kurtosis faktor a speciální metoda pro pomaloběžné stroje Adash Compressed Time.
|
|
| |
|
|
Protihluková opatření traktorů
Hudec, Miroslav ; Svída, David (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je protihluková opatření traktorů. V této práci jsem se zaměřil na vliv chtěného i nechtěného hluku na člověka a na důsledky tím spojené. V další části jsem se zabýval letmým výpočtem hluku a vibrací jednotlivých zdrojů a průzvučností těles. Tyto výpočty jsou velmi složité a komplikované, ale pro můj účel jsem je zjednodušil a použil jen ty základní. Dalším postupem je odstranění hluku konstrukčními úpravami, které se hojně používají. Ke konci jsem napsal používané materiály, a kde se používají na odstranění hluku. Na závěr jsem napsal několik druhů značek traktorů a jejich použité konstrukce a materiály v různých částech traktoru.
|
|
| |
|
|
Vývoj tlumičů vibrací a inovace laboratorního stendu
Filipi, Jaroslav ; Mazůrek, Ivan (oponent) ; Nevrlý, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá popisem a funkčností používaných tlumičů vibrací. Protože tlumičů vibrací je nepřeberné množství druhů, zaměřuje se tato práce na tlumiče používané u osobních automobilů známé jako tlumiče pérování. Popsal jsem jak klasické tlumiče pérování, tak i nejmodernější způsoby řešení tlumiče. Dále i celé způsoby řešení omezujících přenos nepříznivých kmitů, které působí na osobní automobil, jako jsou aktivní podvozky. Pro budoucí vývoj tlumičů je velmi důležité vlastnit kvalitní vybavení na testování tlumiče. Z tohoto důvodu jsem navrhnul možné způsoby inovace stávající laboratorního standu.
|
|
|
Analýza dynamických účinků působících na výhybkové konstrukce
Vukušičová, Daniela ; Vukušič, Ivan (oponent) ; Smutný, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na měření a analýzu dynamických účinků ve výhybkách. V rámci práce byly vytipovány dvě výhybky v různém stádiu opotřebení, pozornost byla zaměřena především na oblast srdcovky výhybky, kde dochází k největším dynamickým účinkům. Cílem práce je srovnání výhybek z hlediska dynamického chování a stanovení vlivu opotřebení na dynamické účinky. Součástí práce je sestavení metodiky měření a návrh vhodného matematického aparátu pro vyhodnocení dynamických dějů ve výhybkách.
|
|
|
Měření dynamických parametrů součástí kolejového roštu
Podolník, Adam ; Tomandl, Vladimír (oponent) ; Smutný, Jaroslav (vedoucí práce)
Podkladem pro výběr a srovnání zejména nových částí kolejového svršku jsou kromě teoretické analýzy, také statické a dynamické zkoušky prováděné v laboratoři i v terénu. Nutno podotknout, že teoretická analýza aplikací matematického modelování často vychází ze značně zidealizovaných předpokladů. Náplní bakalářské práce je experimentální analýza dynamických účinků vybraných konstrukcí pružného bezpodkladnicového upevnění kolejnic. Účinky vlakové dopravy byly simulovány na speciálně upravených vzorcích pomocí inerciálního budiče. Bylo provedeno také doplňkové měření dynamické odezvy konstrukcí na ráz vyvolaný modálním kladivem. Měření byla uskutečněna v prostorách laboratoří ÚPKO a ÚŽKS a v terénu.
|
|
|
Použití speciálních kotoučů u rozmítacích pil
Železný, Antonín
Pilové kotouče jsou jedny z nejpoužívanějších dřevoobráběcích nástrojů v dřevařské praxi. V práci je prvořadně popisována problematika mechanické nestability pilových kotoučů a následně jejich hlučnost. Úpravami pilových kotoučů lze částečně těmto problémům zamezit a docílit, aby řezání probíhalo s maximální kvalitou a produktivitou. Práce dále zkoumá vliv hluku na lidský organismus a navrhuje opatření, která slouží ke snížení hlučnosti pilových kotoučů. V experimentální části práce řeší zejména vliv počtu otáček, typu ozubení, rychlosti posuvu a druhu rozmítané dřeviny na hladinu hluku a frekvenci kmitání disku kotouče.
|
|
|
Hygienická problematika faktorů hluk, prach a vibrace na pracovišti broušení odlitků
STODOLOVSKÁ, Květa
Ve své diplomové práci jsem se soustředila na hygienickou problematiku vybraných faktorů v pracovním prostředí, ve kterém je prováděno broušení kovových odlitků. V tomto pracovním prostředí se vyskytují rizika s negativním dopadem na zdraví pracovníků. Zejména se jedná o riziko fyzické zátěže, hluku, prachu a vibrací přenášených na ruce. Vzhledem k překračování hygienických limitů těchto rizikových faktorů, je zaměstnavatel povinen přijímat opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Cílem mé diplomové práce bylo, na základě kvalitativního výzkumu, tj. podle výsledků měření faktorů hluk, prach a vibrace v pracovním prostředí broušení kovových odlitků, zjistit efektivnost opatření k ochraně zdraví, které provedl zaměstnavatel za účelem zlepšení pracovních podmínek v průběhu 10 let. Sledovaný soubor tvořili zaměstnanci společnosti, která v rámci své podnikatelské aktivity prováděla opracování kovových odlitků broušením za použití ručního nářadí. Ke sběru dat bylo užito přímého nezúčastněného pozorování, rozhovoru s majitelem firmy, studia platné legislativy, odborné literatury a zkušebních protokolů zpracovaných Zdravotním ústavem, pracoviště České Budějovice. Data získaná ze zkušebních protokolů byla zpracována prostřednictvím sekundární analýzy a sumarizována do tabulek a grafů. V rámci kvalitativního výzkumu jsem si stanovila tyto čtyři výzkumné otázky, na které jsem ve své práci postupně odpověděla: 1)Jaká opatření provádí zaměstnavatel u jednotlivých faktorů k ochraně zdraví zaměstnanců? 2)Jsou jednotlivá opatření účinná? 3)Jak se tato opatření odrážejí ve výsledcích měření jednotlivých faktorů? 4)Jaká opatření bych případně doporučila na základě zhodnocení daného pracovního prostředí? Mezi opatření k ochraně zdraví, které zaměstnavatel v současné době uplatňuje, patří jak prostředky kolektivní ochrany, tak prostředky individuální ochrany. Mezi kolektivní opatření patří opatření technická, technologická a organizační, mezi opatření individuální patří opatření zaměřená na zaměstnance a náhradní opatření. Jednotlivá opatření k ochraně zdraví jsou specifická pro příslušný faktor. Opatření, která zaměstnavatel v současné době uplatňuje na pracovišti broušení kovových odlitků, považuji za účinná. Zejména pokud jde o opatření k ochraně zdraví pracovníků před nadměrným prachem (instalace odsávacího zařízení s vysokým výkonem), která vedla ke snížení koncentrace prachu v pracovním prostředí v hale broušení. Avšak i přes všechna opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, která jsou na pracovišti uplatňována, budou při tomto výkonu práce, vzhledem k používané technologii broušení kovových odlitků, vždy překračovány hygienické limity stanovené pro faktory hluk, vibrace přenášené na ruce a prach. Proto se domnívám, že je velmi důležité pravidelné informovat pracovníky v provozu broušení o rizikových faktorech, se kterými je tato práce spojena.
|
|
|
Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí kamenolomů, měření a hodnocení
STODOLOVSKÁ, Květa
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení pracovního prostředí kamenolomů. Byly položeny 4 výzkumné otázky: Jaké faktory lze stanovit v pracovním prostředí kamenolomů? Jsou dodržovány hygienické limity sledovaných faktorů v pracovním prostředí kamenolomů? Jaká opatření k ochraně zdraví zaměstnanců uplatňují zaměstnavatelé v kamenolomech? Jsou navržená opatření k ochraně zdraví zaměstnanců účinná? Bakalářská práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořily 2 kamenolomy v Jihočeském kraji. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, dále studium odborné literatury, legislativy, zkušebních protokolů a poznatky získané na základě rozhovorů s vedoucími. Data byla zpracována obsahovou analýzou. V teoretické části jsem se zaměřila na jednotlivé rizikové faktory v pracovním prostředí kamenolomů a na hodnocení zdravotních rizik. V praktické části jsem pak výsledky měření porovnávala s hygienickými limity, které jsou stanoveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při prací, v platném znění a v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., které stanoví hygienické limity hluku a vibrací. Jednotlivé hodnocené profese byly zařazeny do kategorií dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., v platném znění. Mezi faktory, které byly v pracovním prostředí kamenolomů hodnoceny patřil prach, vibrace celkové i přenášené na ruce, hluk a fyzická zátěž. Nejhůře hodnocenými faktory byl prach a celkové vibrace. Hygienické limity nebyly vždy dodrženy, a tak zaměstnavatel je povinen uplatňovat prostředky k ochraně zdraví zaměstnanců. Nejdůležitějším krokem v rozvoji kamenolomů je nákup nových, moderních strojů a celková modernizace výroby, což má za následek snížení expozice pracovníků rizikovým faktorům.
|
host ::
RSS.