Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4,446 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.18 vteřin. 

Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.

Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.

Vliv zajištění kurzového rizika na výkonnost fondu kolektivního investování
Pfeiferová, Daniela ; Valder, Antonín (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kolektivní investování se řadí mezi nejrychleji rostoucí oblasti investování na finančních trzích. V rámci jednotlivých ekonomik je jeho význam ovlivňován rozvinutostí kapitálového trhu. Počátky kolektivního investování v České republice jsou spojovány s kuponovou privatizací v 90. letech minulého století. Mezi základní výhody tohoto způsobu investování lze zařadit diversifikaci rizika, profesionální správu portfolia, likviditu investice, regulaci a daňové výhody. V teoretické části je popsán historický vývoj této oblasti podnikání na finančním trhu. Je provedena systematizace subjektů kolektivního investování podle předmětu investování, způsobu rozdělování výnosů investorům z hlediska investiční strategie, podle investičního profilu investora a podle stávající právní úpravy. Pro jednotlivá hlediska třídění byla vytvořena přehledná schémata. Obsahem analytické části disertační práce je rozbor postupů, které se využívají k měření výkonnosti podílových fondů, charakteristika rizik spojených s kolektivním investováním a rozbor možných způsobů zajištění proti měnovému riziku. Výstupy z disertační práce odpovídají na dvě formulované hypotézy: H1: Měsíční výše nákladů na zajištění kurzového rizika ovlivňuje měsíční výkonnost podílového fondu na základě provedené korelace časových řad. H2: Je informace o nákladech na zajištění kurzového rizika nezbytná pro kvalitní rozhodování drobného investora (spotřebitele). Na základě provedených statistických metod se neprokázala závislost nákladů na zajištění měnového rizika a měsíční výkonnosti fondu kolektivního investování, proto tato informace není pro rozhodování drobného investora podstatná.

Analýza vybraných faktorů ovlivňujících výskyt Chalara fraxinea v prostředí.
Havrdová, Ludmila ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Jaroslava, Jaroslava (oponent)
Rozsáhlý výzkum dopadu nekrózy jasanu v různých typech porostu venkovské krajiny (solitérní výsadba, roztroušená výsadba, břehové porosty, suťové lesy a jasanové olšiny) byl proveden na území CHKO Lužické hory v letech 2011 -- 2013. Podíl nekrózy jasanu a 27 proměnných prostředí bylo sledováno na 80 výzkumných plochách a 1045 hodnocených stromech. Vytvořený GLM model vysvětluje cca 27 % variability onemocnění. Jednotlivé modely pro každý typ porostu se od sebe významně lišily a vysvětlily 28 -- 46% variability onemocnění. Mezi proměnné pozitivně ovlivňující dopad onemocnění patří plocha koruny hostitele, plocha jasanu a podíl jasanu na ploše, pokryvnost stromového patra, zástin koruny, severní orientace, keře a travní porost, vertikální heterogenita a směrodatná odchylka TPI. Výška stromu, vzdálenost a míra poškození nejbližšího okolního napadeného hostitele, vzdálenost od vody, sklon a jeho směrodatná odchylka ovlivňují dopad onemocnění negativně. Souběžné poškození Armillaria sp. a Hylesinus fraxini pozitivně ovlivňuje rozvoj onemocnění naproti tomu výskyt Nectria sp. a Aceria fraxinivorus ho průkazně omezuje, pravděpodobně pomocí sekundárních metabolitů. Byla identifikována vysoce průkazná regrese podílu nekrózy jasanu na ploše na počet dní s vlhkostí vzduchu vyšší než 95 % mezi 06 -- 11 hod v době největšího šíření askospor. Protože je přízemní vzdušná vlhkost velmi závislá na lokálních faktorech prostředí, byl vyvinut s pomocí sledovaných faktorů GLM model vysvětlující variabilitu vlhkosti vzduchu. Model vysvětlil 77 % variability vlhkosti vzduchu, přičemž mezi faktory, které ji průkazně ovlivnily, patřily TPI 5 a směrodatná odchylka TPI, orientace, sklon, nadmořská výška, vzdálenost od vody, stromové a keřové patro, výška stromu a některé další. Krajinné útvary byly identifikovány jako faktory (pravděpodobně také skrze vzdušnou vlhkost), které rovněž ovlivňují dopad onemocnění -- například stanoviště na vrcholech a svazích jsou méně poškozovány než stanoviště v údolích. Vegetační typy se značně lišily v rozsahu onemocnění. Obecně platí, že solitérní výsadba a suťové lesy byly průkazně méně poškozovány, než jasanové olšiny a břehové porosty. Porosty s malým objemem korun byly méně poškozeny než porosty s velkým objemem korun. Porosty uvnitř plného lesního zápoje byly méně poškozeny než stromy se srovnatelným objemem korun na otevřených stanovištích a porosty na stanovišti s vyšší vzdušnou vlhkostí (břehové porosty a jasanové olšiny) byly více poškozovány než porosty s menší dostupností vody. Výsledky jasně podporují možnost vytvoření metodiky managementu choroby v lesních porostech a v krajině a její aplikovatelnost.

Ekologie krahujce obecného v urbánním prostředí a okolní krajině
Kunca, Tomáš ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Bohuslav, Bohuslav (oponent)
Dravci stojí na vrcholu potravních řetězců a jsou proto velice důležitým bioindikátorem stavu životního prostředí. V druhé polovině 20. století vlivem různých faktorů, jejich stavy poklesly a tato skupina ptáků se stala jednou z nejzkoumanějších skupin živočichů (např. White et al. 2002). Stavy většiny druhů dravců na přelomu století začaly vzrůstat (např. Heinrich 2009, Jones et al. 1994) a v posledních letech se dostali do pozadí za ptáky ohrožované stávajícími problémy 21. století; například ptáky polní krajiny. A právě jedním z nejvýznamnějších problémů dnešní doby jsou změny v přirozeném prostředí dané fragmentací, urbanizací a intensifikací zemědělství.

Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)

Ekonomické dopady hospodářských výsledků vybraného podniku
Tetourová, Šárka ; Toth, Daniel (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickými dopady hospodářských výsledků výrobní společnosti schodišť SWN Moravia s.r.o. Teoretická východiska se zaměřují na finanční analýzu, její uživatele a jednotlivé metody. Jsou zmíněny základy trendové analýzy a vícerozměrné regresní analýzy. Praktická část analyzuje jednotlivé ukazatele finanční analýzy v letech 2010-2014. Popisuje jednotlivé ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity a hodnotí nejdůležitější změny. Pozornost je věnována i bonitním a bankrotním modelům. Následná komparace s jinou společností lépe zobrazuje, jak si SWN Moravia vedla v období krize. Výsledky finanční analýzy slouží zároveň jako vstupní data do regresní analýzy k modelování zisku. V závěru práce jsou shrnuté poznatky z finanční analýzy a uvedená doporučení na změny tak, aby podnik mohl dosahovat lepších výsledků. Taktéž je nastíněn možný vývoj zisku v následujícím roce a celkový rozvoj společnosti.

Vybrané faktory ovlivňující výkonnost dostihových koní
Jirásková, Petra ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem práce byl výběr nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících výkonnost dostihových koní a následná analýza vlivu vybraných faktorů na výkonnost dostihových koní v České republice. Vědeckou hypotézou pak bylo, že získané databáze umožní přesnou analýzu vlivu vybraných faktorů (pohlaví, věk, roční období narození a jiné) na výkonnost dostihových koní v České republice. Výkonnost koní závisí na větším množství faktorů, které je možné rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou faktory vnitřní (genetické předpoklady, tělesná stavba, konstituce, temperament a charakter) a druhou skupinou jsou faktory vnější, to znamená ovlivněné prostředím a na koni nezávislé. Podmínky prostředí se podílí spolu s genotypem na výkonnosti koní největší měrou. Vnějších faktorů je celá řada a patří mezi ně například období narození, hmotnost při narození, odchov hříběte, preventivní péče o zdraví, výživa, pohybový režim, trénink, podmínky daného dostihu, vliv věku a vliv pohlaví. Tato práce měla za cíl vyhodnotit vliv vybraných faktorů na výkonnost. Jako základní ukazatel výkonnosti jednotlivých koní byl použit generální handicap, který je ohodnocením výkonu koně v dostizích v daném roce. Pro vytvoření databáze sledovaných koní byly využity údaje získané z internetového portálu Jockey clubu České republiky. Výchozí databáze koní byla vytvořena v programu Excel, ve kterém byly rovněž provedeny některé výpočty a zhotoveny grafy. Vlastní statistické zpracování proběhlo v programu R. Postupně byl vyhodnocován vliv ročního období narození, pohlaví a věku na výkonnost. Bylo zjištěno, že u dvouletých koní má období narození významný vliv na věk při prvním startu v dostizích (čím byli koně narození později, tím dříve byli schopní jít na start dostihu). Dále byla nalezena souvislost mezi výší výher v dostizích a pohlavím u dvouletých koní, kde dosáhly vyšších výher klisny. U klisen byl také zjištěn nižší počet dní od narození do prvního startu v dostihu. Zajímavá souvislost byla zjištěna mezi věkem při prvním startu a výší generálního handicapu (absolvování prvního dostihu ve dvou letech mělo pozitivní vliv na výši handicapu ve věku tří let).

Ptačí společenstva v porostech invazní křídlatky (Reynoutria sp. div.)
Hajzlerová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Mnohé invazní druhy rostlin jsou studovány pouze s ohledem na jejich dopad na původní druhy rostlin. O změnách způsobenými invazemi rostlin na organismy vyšších trofických úrovní, kam patří i ptáci, víme velmi málo. Tyto informace jsou přitom důležité k ucelení poznatků o vlivu invazních rostlin na původní společenstva, což je potřebné pro rozhodování o managementu na invadovaných plochách. Tato práce se věnuje interakcím mezi invazní křídlatkou (Reynoutria sp. div., dále jen křídlatka) a ptačími společenstvy. Podél tří řek jsem zaznamenávala výskyt ptačích druhů v lokalitách s porosty křídlatky a zároveň i v lokalitách bez jejího výskytu. Mapování ptačích druhů probíhala v hnízdní sezóně v letech 2011 a 2012 v okolí měst Frýdek-Místek a Valašské Meziříčí. Zajímalo nás především, (i) jestli přítomnost porostů křídlatky ovlivňuje výskyt ptáků ve sledovaných lokalitách a (ii) jaké společné vlastnosti ptačích druhů jsou nejvíce ovlivněné rozšířením křídlatky. Z výsledků vyplývá pozitivní vztah rákosníka zpěvného a sýkory koňadry na lokality s vysokým porostem křídlatky a negativní vztah konipasa horského. Mezidruhové srovnání společných vlastností ukázalo, že křídlatka více ovlivňuje početnost ptáků v nižších patrech vegetace, a to hlavně negativně, ale druhy žijící v bylinách reagují na křídlatku...

CEA u plemen psů využívaných pro aktivity a terapie za asistence zvířat
Tipková, Zuzana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Anomálie oka kolií, v angličtině Collie Eye Anomaly (CEA), je dědičné onemocnění, které postihuje především pastevecká plemena psů, jako jsou dlouhosrstá a krátkosrstá kolie, border kolie, šeltie a australský ovčák, dále Nova Scotia duck tolling retrievera. Všechna tato plemena se mohou využívat při aktivitách za asistence zvířat, někteří jedinci jsou vhodní i pro terapie. V odborné literatuře jsem nalezla obecné informace o historii, příznacích, diagnostice, způsobu dědičnosti a genetickém testování predisponovaných plemen. CEA byla poprvé popsána v 50. letech 20. století. Projevy CEA jsou velmi variabilní, a proto se dlouho nevědělo, že se jedná o různé příznaky jednoho onemocnění. Charakteristickým příznakem CEA je hypoplazie cévnatky, dále se mohou vyskytovat kolobomy, zkroucení cév sítnice, nitrooční krvácení a odchlípení sítnice, které vede ke slepotě. CEA nelze vyléčit. Doporučuje se provést časnou diagnostiku, která je možná již od 6 do 8 týdnů věku štěňat, jelikož u starších štěňat může být defekt zakryt pigmentem a oční pozadí psa se jeví jako normální. Chovatelé psů zprvu nevěnovali této anomálii velkou pozornost, protože je malé procento jedinců, kteří v důsledku onemocnění úplně oslepnou. Přenašeči CEA nemají žádné příznaky, jejich potomci však mohou zdědit těžkou formu CEA. U plemen s vysokou prevalencí CEA nepřipadá v úvahu vyřazení postižených jedinců z chovu, protože by se tím snížila genetická rozmanitost. Jedná se o autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu NHEJ1. Poté, co byla nalezena příčinná mutace pro CEA, byl vyvinut dvoukrokový test PCR, který využívá dva páry primerů k rychlé detekci mutace v chromozomech. Mezi nejnovější molekulární metody pro diagnostiku CEA patří zjednodušená analýza PCR bez izolace DNA a rychlá genotypovací technika založená na SYBR Green real-time PCR. Genetické testy jsou dnes dostupné v mnoha zemích a chovatelé tak mohou kontrolovat zdraví svých zvířat.