|
|
Filtrování paketů v počítačových sítích
Šrůtka, Petr ; Kováčik, Michal (oponent) ; Kajan, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce představuje klasifikaci paketů, různé její způsoby a metriky. Jsou zde popsány různé algoritmy, pomocí kterých je klasifikace paketů realizována. V práci jsou uvedeny vlastnosti algoritmu Recursive Flow Classification společně s popisem jeho implementace. Jsou zde představeny různé konfigurace algoritmu RFC a popsány jejich výhody a nevýhody. Na závěr práce jsou provedeny experimenty porovnávající jednotlivé algoritmy popsané v rámci této práce.
|
|
|
Zdravotní stav dřevin v Arboretu Bukovina
Hochová, Lenka ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Šrůtka, Petr (oponent)
Diplomová práce Zdravotní stav dřevin v Arboretu Bukovina v teoretické části vysvětluje poškození dřevin, chorobu stromu, způsoby onemocnění. Součástí je i stručné shrnutí biotických i abiotických činitelů, kteří poškození způsobují. Okrajově je popsána Manionova teorie stresu, která názorně vypovídá o postupném působení stresorů na dřevinu. Kapitola druhá se zabývá způsoby, jakými se zdravotní stav posuzuje. Uvádím i používané stupnice hodnocení. Metodika práce je zaměřena na vyhledání poškození dřevin, případně jiných anomálií s následným určením způsobu poškození přímo v prostoru arboreta. Poloha arboreta v prostoru Hruboskalského skalního města dává možnost nalezení takových onemocnění, které jsou typické pro husté, vzrostlé porosty. První dřeviny v arboretu byly vysázeny již v roce 1860, předpokládá se, že u takto starých dřevin budou poškození, případně onemocnění patrná. Zaměřila jsem se na introdukované dřeviny, které jsou pro toto arboretu typické, okrajově zmiňuji i viditelná poškození domácích dřevin. Výsledkem práce je zhodnocení stavu vybraných dřevin a součástí práce je tabulka se zjištěnými výsledky. V diskuzi a závěru jsou výsledky konfrontovány a je navrženo doporučení.
|
|
|
Analýza vybraných faktorů ovlivňujících výskyt Chalara fraxinea v prostředí.
Havrdová, Ludmila ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Jaroslava, Jaroslava (oponent)
Rozsáhlý výzkum dopadu nekrózy jasanu v různých typech porostu venkovské krajiny (solitérní výsadba, roztroušená výsadba, břehové porosty, suťové lesy a jasanové olšiny) byl proveden na území CHKO Lužické hory v letech 2011 -- 2013. Podíl nekrózy jasanu a 27 proměnných prostředí bylo sledováno na 80 výzkumných plochách a 1045 hodnocených stromech. Vytvořený GLM model vysvětluje cca 27 % variability onemocnění. Jednotlivé modely pro každý typ porostu se od sebe významně lišily a vysvětlily 28 -- 46% variability onemocnění. Mezi proměnné pozitivně ovlivňující dopad onemocnění patří plocha koruny hostitele, plocha jasanu a podíl jasanu na ploše, pokryvnost stromového patra, zástin koruny, severní orientace, keře a travní porost, vertikální heterogenita a směrodatná odchylka TPI. Výška stromu, vzdálenost a míra poškození nejbližšího okolního napadeného hostitele, vzdálenost od vody, sklon a jeho směrodatná odchylka ovlivňují dopad onemocnění negativně. Souběžné poškození Armillaria sp. a Hylesinus fraxini pozitivně ovlivňuje rozvoj onemocnění naproti tomu výskyt Nectria sp. a Aceria fraxinivorus ho průkazně omezuje, pravděpodobně pomocí sekundárních metabolitů. Byla identifikována vysoce průkazná regrese podílu nekrózy jasanu na ploše na počet dní s vlhkostí vzduchu vyšší než 95 % mezi 06 -- 11 hod v době největšího šíření askospor. Protože je přízemní vzdušná vlhkost velmi závislá na lokálních faktorech prostředí, byl vyvinut s pomocí sledovaných faktorů GLM model vysvětlující variabilitu vlhkosti vzduchu. Model vysvětlil 77 % variability vlhkosti vzduchu, přičemž mezi faktory, které ji průkazně ovlivnily, patřily TPI 5 a směrodatná odchylka TPI, orientace, sklon, nadmořská výška, vzdálenost od vody, stromové a keřové patro, výška stromu a některé další. Krajinné útvary byly identifikovány jako faktory (pravděpodobně také skrze vzdušnou vlhkost), které rovněž ovlivňují dopad onemocnění -- například stanoviště na vrcholech a svazích jsou méně poškozovány než stanoviště v údolích. Vegetační typy se značně lišily v rozsahu onemocnění. Obecně platí, že solitérní výsadba a suťové lesy byly průkazně méně poškozovány, než jasanové olšiny a břehové porosty. Porosty s malým objemem korun byly méně poškozeny než porosty s velkým objemem korun. Porosty uvnitř plného lesního zápoje byly méně poškozeny než stromy se srovnatelným objemem korun na otevřených stanovištích a porosty na stanovišti s vyšší vzdušnou vlhkostí (břehové porosty a jasanové olšiny) byly více poškozovány než porosty s menší dostupností vody. Výsledky jasně podporují možnost vytvoření metodiky managementu choroby v lesních porostech a v krajině a její aplikovatelnost.
|
|
|
Aktuální stav bekyně mnišky (Lymantria monacha) v Brdech v roce 2015
Vondřich, Vladimír ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Nakládal, Oto (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stavem bekyně mnišky (Lymantria monacha L.) v Brdech v roce 2015. Hlavním cílem bylo určit její populační hustotu. Pro výzkum bylo vybráno několik stanovišť, na kterých byly použity tři kontrolní metody: lepové pásky, kontrola opadu trusinek a feromonové pasti. Výsledky ukázaly, že se bekyně mniška vyskytuje v lese jen v minimálním množství. Dalším cílem bylo vyhodnotit barevné formy motýlů a zjistit souvislost mezi barevnými formami housenek a motýlů. Pro nedostatečný počet nalezených housenek nebyly získány žádné výsledky. Při kontrole motýlů na feromonových pastech bylo u většiny zjištěno šedé zbarvení. Poměrně malý počet motýlů (21%) měl pak základní (bělavé) zbarvení.
|
|
|
Nejvýznamnější patogenní houby v Národním parku České Švýcarsko
Tiler, Michal ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šrůtka, Petr (oponent)
Abstrakt
Tato diplomová práce hodnotí současný zdravotní stav lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko. Cílem bylo zmapovat nejvýznamnější patogenní houby nacházející se na území národního parku a určit jejich distribuci, význam a ohrožení nejvýznamnějších dřevin tohoto území.
První část této práce popisuje jednotlivé patogenní houby nalezené na území národního parku. Uvádí jejich popis, biologii, symptomy poškození a v neposlední řadě jejich význam a možnosti obrany. Druhá část je věnována popisu nejvýznamnějších dřevin této oblasti. Na území národního parku jsou nejvýznamnější dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní, jedle bělokorá a z listnáčů je to především buk lesní. Ve třetí části je popsán vlastní monitoring a přehled zjištěných houbových patogenů na základě terénních šetření. Za významné patogeny lze označit rod Armillaria, druhy Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum, Lophodermium piceae, Meloderma desmazieri a Hymenoscyphus fraxineus.
Závěrečná část hodnotí zdravotní stav dřevin prostřednictvím defoliace. Hodnocení bylo provedeno v porostech smrků, jasanů a jedlí. Celkem bylo posouzeno 348 jedinců smrku s průměrnou defoliací 43,5 %, 194 jedinců jasanu s průměrnou defoliací 51,2 % a 71 jedinců jedle s průměrnou defoliací 52,7 %.
Práce podává aktuální, ucelený přehled o zdravotním stavu lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko z hlediska možného ohrožení houbovými patogeny. Žádný zde zjištěný druh v současné době významně neohrožuje zdravotní stav hodnocených dřevin.
|
|
| |
|
|
Problémy s patogenními houbami v parku Stromovka
Kubištová, Pavla ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Šrůtka, Petr (oponent)
Práce popisuje charakteristiku studované oblasti Královská obora, kde bylo prováděno šetření v terénu. Dále se zabývá popisem studovaných dřevin, dřevokazných hub a poškození stromů, které se ve Stromovce objevuje a způsobuje zde problémy především v nejnavštěvovanějších místech parku. Různá poškození jsou častou příčinou napadení patogenními houbami, které ohrožuje statiku dřevin a tím i bezpečnost návštěvníků parku. Hodnocení zdravotního stavu probíhalo na lokalitách v parku Stromovka, které jsou problematické kvůli výskytu dřevokazných hub. Jednalo se o místa u Planetária, za tratí a podél trati. Šetření bylo zaměřeno především na výskyt vějířovce obrovského (Meripilus giganteus) na bucích, s kterými jsou v parku problémy hlavně na silně navštěvovaných místech. Celkem bylo zkontrolováno
663 dřevin. Statistická analýza ukázala, že nejvíce stromů v parku Stromovka bylo poškozeno suchými větvemi (12 % stromů z celkového počtu dřevin), patrně v důsledku nadprůměrných teplot v roce 2015. Napadení dřevokaznými houbami bylo pouze 3 % dřevin z celkového počtu kontrolovaných stromů. Nejvíce infikovaných dřevin bylo rezavcem pokožkovým (Inonotus cuticularis) (23 % z celkového počtu dřevokazných hub). Stromů poškozených vějířovcem obrovským bylo 14 % z celkového počtu dřevokazných hub. Napadení patogenními houbami kontrolovaných stromů nebylo výrazné, mohlo to být způsobeno nadprůměrnými teplotami a podprůměrnými srážkami v roce 2015. Zároveň jejich výskyt byl ovlivněn kácením stromů od listopadu 2014 do konce března 2015, které bylo rozhodnuto na základě dendrologického průzkumu, v rámci kterého byly vytipovány nejrizikovější stromy napadené houbami, odumírající a dřeviny s narušenou stabilitou.
|
|
|
Využití čichových schopností psa pro vyhledávání kůrovci napadených stromů v rámci preventivní ochrany lesa
Drmla, Jakub ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Mimořádné schopnosti čichu psa jsou v lidské činnosti využívány již několik století. Pes je cvičen na sledování stopy, vyhledávání drog, zbraní, střeliva, lidských ostatků, tabáku a peněz. Využitelnost psa je zaznamenána i ve zdravotnictví, kdy pes dokáže podle pachu identifikovat závažná onemocnění. Nasazení psa k vyhledávání lesních škůdců, zejména pak lýkožrouta smrkového bylo experimentálně zkoušeno v několika zemích Evropy, ale vždy byly využity přidružené pachy z prostředí lýkožrouta. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a v praxi ověřit metodiku výcviku psa pro vyhledávání lýkožrouta v lesním porostu a vytvořit a vyzkoušet metodiku nasazení psa přímo v lesním porostu za předpokladu, že pes bude identifikovat pouze pach lýkožrouta. Metodika výcviku a metodika nasazení psa v praxi měla za cíl prokázat schopnost psa identifikovat přítomnost lýkožrouta v lesním porostu a přinést ekonomicky výhodnou formu prevence při kontrolách lesního porostu ve smyslu platné legislativy. Dlouhodobým ověřováním speciálně vycvičeného psa bylo jednoznačně prokázáno, že pes je velmi dobře a rychle schopen identifikovat lýkožrouta v lesním porostu, který je nejvíce ohrožen. Zároveň výcvikem psa na vyhledání lýkožrouta byl vytvořen účinný nástroj pro provádění preventivních prohlídek lesních porostů proti napadení lýkožroutem v souladu s platnou legislativou.
|
|
|
Filtrování paketů v počítačových sítích
Šrůtka, Petr ; Kováčik, Michal (oponent) ; Kajan, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce představuje klasifikaci paketů, různé její způsoby a metriky. Jsou zde popsány různé algoritmy, pomocí kterých je klasifikace paketů realizována. V práci jsou uvedeny vlastnosti algoritmu Recursive Flow Classification společně s popisem jeho implementace. Jsou zde představeny různé konfigurace algoritmu RFC a popsány jejich výhody a nevýhody. Na závěr práce jsou provedeny experimenty porovnávající jednotlivé algoritmy popsané v rámci této práce.
|
host ::
RSS.