|
Gesta v současné španělštině a jejich role v jazykové komunikaci
Johánková, Tereza ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce jsou gesta v současné španělštině a jejich role v jazykové komunikaci. Práce obsahuje vymezení základních pojmů, úvod, pět hlavních oddílů, závěr a pět příloh s obrázky a grafy. Některé přílohy jsou navíc doplněny o videa. Jelikož se má práce týká nejen gest, ale i komunikace, věnuji první oddíl jazyku, komunikaci a jejich vzájemnému vztahu. Nejprve se zabývám jazykem, jeho rozdělením, druhy, funkcemi a rysy. Pak se teprve soustřeďuji na komunikaci; komunikativní situace; funkce; na percepci, produkci a sdělení v rámci jazykové komunikace a konečně i na druhy komunikace. Gesta jako taková tvoří součást neverbální komunikace, proto se druhý oddíl zabývá právě tímto druhem komunikace, její historií a postupným rozvojem, funkcemi, podstatou a samozřejmě také jejími rozličnými druhy jako: proxemika, kinezika (mimika, pohledy očí, haptika, posturologie, gesta), parajazykové prostředky a komunikace prostřednictvím předmětů a vzhledu. A protože mne zajímají gesta užívající se ve španělštině, věnuji malou kapitolku tématu zabývajícímu se kulturní vázaností neverbálních projevů. S užíváním gest úzce souvisí i užití parajazykových prostředků, jež stručně charakterizuji v oddíle o neverbální komunikaci. Třetí oddíl diplomové práce se však zabývá parajazykovými prostředky, jimiž disponuje...
|
|
Úloha supervize v pomáhajících profesích
Borovičková, Zuzana ; Poláčková, Věra (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Výkon pomáhajících profesí, mezi které řadíme psychology, pedagogy, sociální pracovníky, zdravotníky atd., se v mnohém odlišuje od výkonu profesí ostatních. Ve všech pomáhajících profesích hraje zásadní roli vztah mezi pomáhajícím pracovníkem a klientem. Do tohoto vztahu se mimo jiné promítá pracovníkova osobnost, jeho motivace k výkonu pomáhající profese a samozřejmě větší či menší psychická náročnost těchto profesí, která může způsobit pracovní stres a vyústit v tzv. syndrom vyhoření. Kvalitu výkonu pomáhajícího pracovníka v neposlední řadě ovlivňuje organizační kultura pomáhající instituce. Na všechna tato specifika a negativní jevy pomáhajících profesí reaguje supervize. Supervize pomáhá pracovníkovi zvládat zátěžové situace a tím působí jako prevence syndromu vyhoření. Přispívá k pracovníkovu uvědomění si kvality jeho vztahu ke klientovi, pomáhá mu odkývat jeho skryté motivy pro výkon pomáhající profese a pokouší se řešit problémy v pracovním týmu pomáhající instituce. Úlohou supervize v pomáhajících profesích je tedy laskavým a bezpečným způsobem přispívat k tomu, aby pracovník účinněji pomáhal svým klientům. Supervize pomáhajících profesí má tři funkce: podpůrnou, vzdělávací a řídící a několik forem, které pomáhajícím institucím a pracovníkům nabízejí možnost výběru pro ně té nejvhodnější. V českém...
|
|
Funkce výchovného poradce na základní škole
Brůnová, Veronika ; Vítečková, Michaela (oponent) ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce)
Tato teoreticko-empirická práce se zabývá podstatnými aspekty poradenské činnosti výchovného poradce na základní škole. Po vymezení školního poradenství a popisu systému školských poradenských služeb provádíme výčet možných vztahů mezi výchovným poradcem a dalšími subjekty a následně analyzujeme možné role v komunikaci výchovného poradce, které z nich vyplývají. V souvislosti s tím se zabýváme osobnostními nároky a odbornou kvalifikací podstatných pro výkon funkce výchovného poradce a zaměřujeme se též na etickou dimenzi této poradenské úlohy. V další kapitole rozebíráme způsob práce výchovného poradce vycházející ze znalosti poradenských přístupů, které je možné uplatňovat ve školním prostředí, a dále ukazujeme, že základem jeho diagnostické činnosti jsou klinické metody, které popisně rozebíráme v závěru této kapitoly. Konkrétní náplň práce výchovného poradce a těžiště jeho činnosti nacházíme v rozboru a komparaci současné školské poradenské legislativy. Teoretické výstupy celé práce nám jsou podkladem k empirickému zkoumání poradenské praxe výchovných poradců. Poslední kapitolu věnujeme analýze a komparaci teoretických a empiricky získaných údajů a vyvozujeme z nich závěry týkající se úlohy výchovného poradce na základních školách.
|
|
Pracovní paměť v simultánním tlumočení a její kapacita
Gabzdilová, Marianna ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Experimentální výzkum v oblasti simultánního tlumočení a kapacity pracovní paměti je v současné době stále ještě poměrně nerozvinutý. V minulosti bylo realizováno několik studií, které zkoumaly kognitivní procesy v průběhu simultánního tlumočení. V této diplomové práci je uveden stručný přehled dosavadních experimentálních studií a zároveň je podrobněji představena problematika pracovní paměti. První část diplomové práce shrnuje nejrozšířenější teoretické modely pracovní paměti, poznatky o možném rozvoji její kapacity a jejím vztahu k jazyku. Na základě dosavadních teoretických podkladů byla formulována hypotéza pro empirickou část diplomové práce. Hypotézou byl možný rozvoj kapacity pracovní paměti s rostoucí tlumočnickou praxí a menší vliv jazykového faktoru na její kapacitu. V empirické části je popsán uskutečněný experiment, který měl ověřit uvedenou pracovní hypotézu. Experimentem byl standardní poslechový test kapacity pracovní paměti, adaptovaný ve dvou naprosto srovnatelných jazykových verzích, konkrétně v češtině a ve francouzštině. Zúčastnilo se ho celkem třicet probandů - deset profesionálních tlumočníků, deset studentů tlumočnictví a deset netlumočníků, tedy probandů bez tlumočnického výcviku a jakékoli profesionální zkušenosti s tlumočením. Všichni měli srovnatelnou jazykovou kompetenci jak v...
|
|
Příslib bohatství a smysl politiky (ke vztahu ekonomické a politické sféry u Hannah Arendtové)
Ujfaluši, Robin ; Kohák, Erazim (oponent) ; Kouba, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této práce je vztah mezi politikou a ekonomikou u Hannah Arendtové. Hlavní tezí práce je, že ač je tento vztah výrazně ovlivněn antickým politickým myšlením (politika jako sféra svobody, ekonomika její protipól - sféra nutnosti), není mu zcela poplatný a je do značné míry dán i její celkovou civilizační diagnózou moderní doby. Tato teze je sledována ve 2 fázích a ze 2 perspektiv: nejdříve "zevnitř", výkladem klíčových textů Arendtové a s ohledem na 3 historické momenty pro ni zásadní: athénskou polis, moderní dobu v čele s Marxem a americké otce-zakladatele. Ve druhé části jde o promýšlení Arendtové "zvnějšku", v konfrontaci s neoliberalismem. Jednak si všímáme protikladnosti obou koncepcí (Arendtové jde o to "vzít politiku vážně" - i vzhledem k vládnoucím ekonomickým procesům; Hayekovi naopak o to "sesadit politiku z trůnu" ve jménu maximálního uvolňování spontánního řádu volného trhu), jednak ve světle tohoto promýšlíme další klíčové arendtovské teze: produktivita jako ústřední ideál moderní doby, stát jako pouhá funkce produktivních sil společnosti, socialismus a kapitalismus jako analogické systémy moderního výrobního procesu, jejichž určujícím zákonem je vyvlastňování apod.
|
|
Hipoterapie jako součást ucelené rehabilitace klientů s DMO
Pavlíčková, Klára ; Doležalová, Jana (vedoucí práce) ; Neumann, Cyril (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hipoterapií u dětské mozkové obrny, shrnuje informace o postižení dětskou mozkovou obrnou a možnosti rehabilitace se zaměřením především na hipoterapii. Dětská mozková obrna, je onemocnění, u kterého roste počet klientů trpící tímto onemocněním a dá se očekávat, že poroste i nadále.
V české republice žije 16 000 až 20 000 postižených dětí, které potřebují pravidelnou rehabilitační péči. DMO vzniká na podkladě pre-, peri-, postnatálních faktorů. Mezi faktory patří infekční onemocnění matky, nízká porodní hmotnost, předčasný nebo dlouho trvající porod. DMO má několik forem, které definují jakého typu je motorické postižení a předpokládaná neuropatologická lokalizace léze. Základní dělení je na spastické a nespastické formy, které se nadále dělí. Postižení v sobě neskrývá jen postižení motorického charakteru, ale bývá často přidružena epilepsie, mentální retardace, poruchy řeči, ortopedické komplikace aj.
Při léčbě musíme brát zřetel na fakt, že stejná diagnóza neznamená stejný způsob léčby. Na místě je tedy individuální přístup ke každému. Nejdůležitější složkou ucelené rehabilitace je rehabilitace léčebná, především metody fyzioterapie. Vhodnou doplňkovou metodu léčby je bezesporu hipoterapie. Hipoterapie využívá trojrozměrný pohyb hřbetu koně k předávání impulzů do těla klienta. Klient na koni může sedět i ležet, ve směru i proti směru jízdy. Hipoterapie je vhodná pro všechny věkové kategorie, je vhodné terapii zahájit již v kojeneckém věku, a to již od 2 až3 měsíců.
Hipoterapie ovlivňuje motorické funkce, snižuje spasticitu, pomáhá zlepšit chůzi, celkově posiluje hluboký stabilizační systém. Velký vliv má i na psychickou oblast klienta. Klient je motivován a lépe spolupracuje, učí se komunikaci a navazování vztahů nejen s koněm, ale i terapeutem.
V současné době stoupá zájem o hipoterapii ze stran rodičů i klientů. Díky tomu vznikají stále nová střediska zabývající se hiporehabilitací.
|
|
Toxoplasma gondii a vliv na mezihostitele
Vosátka, Martin ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Toxoplasma gondii je parazitický prvok, který má celé spektrum teplokrevných hostitelů, člověka nevyjímaje. Je kosmopolitně rozšířen. Nejdůležitější roli pro něj má kočkovitá šelma, která slouží jako definitivní hostitel a umožňuje mu rozmnožování. Cílem této bakalářské práce bylo shrnutí doposud zjištěných informací o možnostech vztahu parazitického prvoka Toxoplasmy gondii k jeho mezihostitelům a to především v oblasti chování. Jako mezihostitel posloužilo nejvíce zkoumané zvíře v souvislosti se změnami chování vyvolanými tímto parazitem, laboratorní myš. Dále byla tato práce zaměřena na ovlivňování chování člověka Toxoplasmou a to jak na obecné změny chování, tak i s tím spojené problémy, jako například provázanost s psychickými nemocemi a zvýšení šance k dopravním nehodám. Ovlivňování myší ze strany T. gondii vede ke změně základních instinktů nutných pro přežití. Jedná se konkrétně o přitažlivost kočičím pachem, kdy je míra přitažlivosti závislá na množství dávky stimulu. Zkoumala se i oblast učení a paměti u myší. Ve většině případů byla prokázána zhoršená schopnost učení i paměti (Flegr and Markoš, 2014), zde byla pozorována souvislost mezi množstvím cyst v mozku a horšími výsledky (Vyas et al., 2007). Další důležitou oblast představoval reakční čas člověka. Infikovaní jedinci měli pomalejší reakce, což ukazuje zhoršenou schopnost dlouhodobé koncentrace (Havlíček et al., 2001). Zhoršená koncentrace hraje důležitou roli a je spojena s možností větší náchylnosti k dopravním nehodám a rizikovosti u řidičů. Jedinci s latentní Toxoplasmou měli 2,65 krát vyšší šanci dopravní nehody (Flegr et al., 2002). T. gondii hraje také důležitou roli u psychických onemocnění, především ve spojitosti se schizofrenií. Účinná medikace schizofrenie má za následek i inhibici T. gondii (Yolken et al., 2009). Schizofrenie často vede k pokusu o sebevraždu. Proto byla hledána případná souvislost mezi sebevražednými pokusy a přítomností parazita. Ze studie vyplývá, že s vyšším množstvím T. gondii roste hladina protilátek i procento pokusů o sebevraždu, ale pouze u podskupiny pacientů mladších 38 let. Je to pravděpodobně tím, že se riziko pokusů o sebevraždu u schizofrenie objevuje v časnější fázi nemoci pacienta (Okusaga et al., 2011).
|
|
Percepčně kognitivní dovednosti asistentů fotbalových rozhodčích
Suchý, Václav ; Psotta, Rudolf (vedoucí práce) ; Zahálka, František (oponent) ; Buzek, Mario (oponent)
Název: Percepčně kognitivní dovednosti asistentů fotbalových rozhodčích Název v angličtině: Perceptual and cognitive skills of football assistant referees: Systematical review Cíl práce: Metoda: Výsledky: Poukázat na současné poznatky o percepčně kognitivním výkonu asistentů fotbalových rozhodčích při posuzování vzájemných pozic hráčů ve vztahu k pravidlu o ofsajdu. Získávání informací z odborných publikací, databází, vědeckých časopisů a dostupných internetových publikací. Na jejich základě vytvoření systematického přehledu dosavadních poznatků. Práce vymezuJe základní problematické okruhy v posuzování ofsajdových situací, kterými jsou určování vzájemných pozic hráčů, přesouvání zorného pole asistentů rozhodčích a jejich postavení. Dále potvrzuje hypotézu efektu opožděného záblesku a hypotézu efektu optické chyby jako hlavní příčiny chybování asistentů fotbalových rozhodčích při posuzování ofsajdových Klíčová slova: situací. Ukazuje na možnosti redukce těchto chyb a alternativní způsoby posuzování ofsajdových situací. Asistent rozhodčího, ofsajd, efekt opožděného záblesku, efekt optické chyby, percepční a kognitivní dovednost.
|
|
Pes a jeho vliv na psychiku člověka
Široká, Kateřina ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Cílem této bakalářské práce je sepsat co nejucelenější a zároveň aktuální vědeckou rešerši na téma pes a jeho vliv na psychiku člověka. První část je věnována obecnému využití psa v zoorehabilitaci. Krátce je uvedena historie vztahu člověka a psa, v níž je zmínka jak o domestikaci psa, tak zejména o prvním využití psa z hlediska zoorehabilitace. Dále jsou popsány metody zoorehabilitace, které dělíme na aktivity (AAA), terapii (AAT), vzdělávání (AAE) a krizovou intervenci (AACR) za pomoci zvířat. Ucelený koncept vzdělávání, jak jej známe z jiných oborů, zatím v oboru canisterapie chybí, stejně tak zkušební řády pro testování canisterapeutických psů nejsou v ČR jednotné. Uvedené stupně kvalifikace terapeutů a zkušební řád pro testování canisterapeutických psů je v této práci popsán dle společnosti Pomocné tlapky o.p.s. V druhé části už je práce přímo zaměřena na vliv psa na psychiku člověka u jednotlivých onemocnění či fází života. U emocionálního vývoje dětí může hrát pes významnou roli zejména v rozvoji sebevědomí, samostatnosti a empatie k ostatním. Terapie za pomoci psa se ukázala být užitečná i pro zlepšení psychosociální adaptace mladých lidí v ústavní péči, kteří kvůli traumatu z dětství trpí psychosociálními problémy. U dětí s poruchami autistického spektra může pes stimulovat tvorbu řeči, podpořit sociální interakce a verbální i neverbální chování. Terapie za pomoci psa byla navržena také jako doplněk léčby pro pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou, jelikož je známo, že psi mají pozitivní účinky na snížení stresu a úzkosti. Úzkost je také klíčovým rysem schizofrenie, proto i u tohoto onemocnění je terapie za pomoci psa prospěšná. Aplikace AAT u pacientů s afázií se soustředí na cíle, jako je touha po komunikaci, zlepšení nálady a snížení osamělosti. Intervence za pomoci zvířat (AAI) jsou také jednou z metod navržených ke zlepšení života geriatrických pacientů. Návštěvy psů u geriatrických pacientů začínají být uznávány jako inovativní nástroj ke zlepšení psychiky. U onkologických pacientů pes představuje velkou psychickou podporu, může přispět ke zmírnění úzkosti a usnadňuje přizpůsobení se léčebnému procesu. Pes svou přítomností dává pacientovi pocit klidu, pohody a bezpečí při hospitalizaci. Z mnoha studií vyplývá, že pes má pozitivní vliv na psychiku člověka, a proto je vhodné intervence za asistence psa zařazovat jako doplňkovou metodu k léčbě v rámci ucelené rehabilitace.
|
|
Studie o účinku ivermektinu na purinergní P2X4 receptor
Jelínková, Irena ; Teisinger, Jan (vedoucí práce) ; Šťastný, František (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
P2~ receptor je iontový kanál, jehož ligandem je ATP. Je to jediný savčí purinergní receptor, který může být modulován působenim extracelulárně aplikovaného ivennektinu (IVM). IVM je alosterický modulátor, který zvyšuje citlivost P2~ receptoru k agonistům, potencuje maximálni proudové odpovědi a prodlužuje dobu deaktivace kanálu po od mytí agonisty. V této studii jsme se pokusili lokalizovat vazebné místo pro IVM a pomocí jeho pozitivního alosterického účinku získat nové infonnace o vztahu struktury a funkce P2~ receptoru. Nejdříve jsme se zaměřili na identifikaci oblastí P2X4 receptoru a jednotlivých aminokyselinových zbytků, které se podílejí na úč incích IVM na otevírání kanálu. K tomuto účelu jsme využili různé chimémí receptory P2X2 a P2~ receptorů a dále také řadu bodových mutantních receptorů. Experimenty s chimérními receptory ukázaly, že extracelulární sekvence V 49-V61, ale ne sekvence V64-Y315, je důležitá pro účinek IVM na deaktivaci kanálu. Receptor-specifické mutace v oblasti trans membránových domén G29-V61 a N338-L358 ukázaly, že také zbytky W50, V61 a V357 hrají roli v účinku IVM na deaktivaci kanálu. Následně jsme také testovali význam všech z bytků v oblasti transmembránových domén. Výsledky cysteinové skenovací mutageneze po dpořily naši domněnku o významu zbytku W50 a dále také odhalily...
|
host ::
