Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zápas o věčné a nekonečné (S.Kierkegaard a J.Patočka)
Trlifajová, Justina ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je zápas o věčné a nekonečné v díle S. Kierkegaarda a J. Patočky. Vycházím z Kierkegaardova a Patočkova pojetí lidské existence, na jehož základě popisuji pozitivní a negativní momenty vztahu existence a transcendence. Hlavním vodítkem popisu je pohyb nekonečné rezignace a pohyb víry v Bázni a chvění, který srovnávám s odpředmětňující a všezakládající silou Ideje v Negativním platonismu. Ukazuje se, že ve vztahu existence k transcendenci je možné rozlišit dvojí význam transcendentní skutečnosti. Tato dvojí transcendence pak, spolu s pozitivními a negativními momenty vztahu existence a transcendence, vytváří dialektiku pozitivního a negativního, v níž se odehrává zápas o věčné a nekonečné, stejně jako zápas o autentickou lidskou existenci.
AZIF
Hejlová, Kristýna ; Švecová, Jana (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je transcendence a svatost. Inspiruji se středověkým a raně renesančním uměním. Technika obrazu je enkaustika.
Sport jako teologická výzva
SVOBODA, Vojtěch
Cílem práce je popis souvislostí mezi spiritualitou, křesťanstvím a sportem v historii i současnosti. V první části je podtržen rituální původ her a sportu předkřesťanských kultur, především antického Řecka a Říma. Revoluční křesťanství oddělilo fyzická klání od náboženského rituálu. V hodnocení her tehdejšími křesťanskými autory (Pavel, Tertullian, Basil, Jan Zlatoústý, Jan Kassián a Jan Klimak) je však patrná nejednoznačnost. Terčem kritiky byly idolatrický původ her a jejich propojení s kulty. Atributy typické pro antického atleta, sebekázeň a vytrvalost, naopak zůstávaly nahlížené pozitivně. Atletovu vůli i ochotu překonávat překážky dávali někteří z církevních Otců za příklad i pro zápolení spirituální, silný význam v této souvislosti nesl pojem "atlet Kristův". Historická část obsahuje rovněž hodnocení sportu ve formě tehdejších her u Tomáše Akvinského, který v otázce posuzování hříšné povahy her předkládá pravidlo rozumu. Jedna z klíčových otázek současné teologie sportu je představena na rozdílu mezi teologickými koncepty současných autorů Rev Dr Lincolna Harveyho a Rev Dr Roberta Ellise. Harveyho teorie, založená na systematickém základu, vychází z klasických axiomů křesťanské nauky. Sport je v ní chápán jako "liturgie kontingence člověka", odehrávající se v autonomním prostoru, který Bůh láskyplně poskytuje svému stvoření. Důsledkem této teorie je popření transcendentního rozměru sportu. Ellis vychází z empirického výzkumu, prováděného mezi sportovci. Pozornost zaměřuje především na snahu o dosažení nejlepšího možného výkonu, kterou s odkazem na Irenea z Lyonu, Maslowa a další interpretuje jako odraz Boží sebetranscendence nutné pro stvoření člověka. Sport dle Ellise plní v současné společnosti některé z funkcí dříve náležejích např. organizované formě náboženství. Závěrečná část se zabývá stavy změněného vědomí ve sportu a jejich poměrem k mystice. Autor nejprve popisuje vlastní prožitky, aby je posléze interpretoval z pěti hledisek (filosofického, teologického, fenomenologického, transpersonálního a skeptického). Na tomto základě formuluje vlastní výklad souvislostí mezi sportem a mystikou, jehož závěry pomáhají prohloubit uvedenou diskuzi a rovněž mohou přispět k nalezení řešení.
Historie čísla PI
Bernátová, Eliška ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Pilous, Derek (oponent)
Má bakalářská práce "Historie čísla " má za cíl informovat o vývoji této konstanty. Snažila jsem se postupovat chronologicky od počátků v Egyptě přes starověké Řecko, středověk, renesanci až po novověk a počítačový svět. V kapitole "Tajemný středověk" a "Hon za přesnými čísly" se zaměřuji hlavně na nejvýznamnější osobnosti té doby. Samozřejmě se problematikou tohoto čísla zabývalo nespočet matematiků, ale zmínit se o každém z nich by zabralo spoustu času a tato práce by mohla mít i stovky stran. Podle svého uvážení jsem vybrala ty nejzajímavější osobnosti a ty, kteří se o vývoj čísla zasloužili nejvíce. V následující kapitole "Iracionalita a transcendence" se především zaměřuji na teorémy příslušných matematiků a jejich důkazy. Tato kapitola by měla být podle mého názoru nejdůležitější. Vyřeší se v ní spousta okolností ve vztahu k číslu . V závěrečné kapitole, kterou jsem nazvala " ve světě počítačů" se zmiňuji pouze o nejvýznamnějších počítačích do roku 1967, z důvodu velmi rychlého vývoje technologií.
Způsoby transcendence básnického bytí Pokus o hermeneutickou interpretaci (Mácha, Březina, Zahradníček)
Vrbková, Julie Lien ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Cílem práce Způsoby transcendence básnického bytí. Pokus o hermeneutickou interpretaci.(K. H. Mácha, O. Březina, J. Zahradníček) je vyložit svébytnou formu existence v médiu poetického slova vybraných básníků (K. H. Mácha, O. Březina, J. Zahradníček) v návaznosti na moderní hermeneutické koncepce básnického jazyka (M. Heidegger, H. G. Gadamer, ad.), též na filozofii Romana Guardiniho a Sørena Kierkegaarda (především při interpretaci Zahradníčkových básní). První část se zabývá básnickým bytím jako "bytím jinak" z hlediska jeho individuální jedinečnosti, s níž přesahuje sebe sama uměleckým tvořením. Druhá část práce se věnuje dopadu existenciální úzkosti na básnické bytí na základě Březinovy eseje Dílo smrti a Heideggerovy práce Bytí a čas. V důsledku trvalého ohrožení básnického bytí se u něj objevuje specifický modus prožívání, melancholie, kterým se zabývá třetí část práce. Tento způsob bytí básnické existence je v médiu poetického slova interpretován na základě Kierkegaardových poznámek, deníků a Guardiniho studií. V závěrečné části je reflektován vývoj Zahradníčkovy rané tvorby z hlediska Kierkegaardových tří stádií existence. Básnickému já je umožněno vstoupit do stádia náboženské existence díky niterné metafyzické lásce, která otevírá osamocený vnitřní prostor básnického já světu i druhým...
Totalitní kýč a underground. Sémiotický model.
Kubíček, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Důsledkem sémiotické totalizace veřejného života v totalitních společnostech jsou radikální změny v systému sociálních, estetických, etických a jazykových norem. Tento systém popisujeme v části Totalitní kýč v kapitolách Totalita, Kýč, Historie, Umění, Jazyk, Estetika a Mýtus. V části Underground interpretujeme totální realismus a trapnou poezii Egona Bondyho a Iva Vodseďálka jako modelovou reakci na podmíky totalitní společnosti. Zavádíme pojem totální poezie. Klademe si otázku, čím je totální poezie, není-li uměním a postupně nacházíme jedenáct odpovědí: 1. souborem apokryfních textů socialistického realismu, 2. hrou na umění, 3. kulturou ve znamení zrodu, 4. metodou fenomenologické redukce, 5. jazykovou hrou, 6. dekonstrukcí mýtu, 7. zaujímáním herní pozice v totalitní společnosti, 8. mýtem, 9. sémiotickou očistou realizovanou skrze sémiotické běsnění, 10. zeznakověním skutečnosti a zeskutečněním znaku, 11. výzvou ke hře. Nakonec se pokoušíme o vymezení totální poezie ve vztahu k avantgardě, modernímu umění a postmoderně. V kapitole Kýč a underground činíme trojí: 1. rekapitulujeme recepci díla Egona Bondyho a Iva Vodseďálka, 2. prozkoumáváme určité filozofické a politické souvislosti a paralely totalitního kýče a totální poezie, 3. uvádíme teoretické poznání totální poezie v souvislost se...
Otázka sebeuskutečnění ve filosofii Jana Patočky
Härtel, Filip Hanuš ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Tématem této práce je otázka sebeuskutečnění, co to znamená žít smysluplný život. Východiskem této práce a rámcem, v němž se pohybuje jsou texty Jana Patočky shrnuté pod titulem Negativní platonismus. V těchto textech Patočka otázku sebeuskutečnění rozvíjí jednak v diskusi s filosofy existence, jednak úvahou nad podstatou metafyziky. Své vlastní myšlenky pak formuluje především skrze postavu Sókrata a platónské pojmy Idea a chórismos. Po analýzách Patočkových textů se budeme zabývat otázkou, v čem tkví specifičnost a přínos této Patočkovy filosofie. Ta bude rozvíjena okolo pojetí sebeuskutečnění jako celoživotního úkolu, jenž je veden ve vztahu k transcendenci.
Cesta - Hora k obcházení
Hůlová, Martina ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
V diplomové práci je prezentován můj vlastní pohled na umění a svět kolem nás. Stěžejní je chápání života a umění jako cesty a neustálého hledání. Na základě tohoto pohledu jsou rozebírána obecně i konkrétně dílčí témata (umění, formy a prostředky vyjádření, symbolika, pojem cesty, čas a výtvarné práce různých umělců), skrze něž jsou nalézány zákonitosti a souvislosti. Součástí je rozbor mé vlastní výtvarné práce (malby) i didaktické praxe spolu s předmětem didaktiky. Diplomová práce je prolnuta úvahovými prvky.
Impact of Emerson's Transcendentalism on the Development of the New Age Movement . An Inquiry into Parallels as a Way to Determine the Influence
Rabochová, Pavlína ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Grmela, Josef (oponent)
Tato práce sleduje historický vývoj Amerického Transcendentalismu, teologického, filosofického a literárního hnutí první poloviny devatenáctého století ve Spojených státech amerických a duchovně orientovaného směru New Age, jehož kořeny sahají na přelom osmnáctého a devatenáctého století. Tento duchovně orientovaný směr dosáhl vrcholu svého vývoje v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy začal být označován jako hnutí. Práce se soustřeďuje především na vliv Amerického Transcendentalismu, jež byl jedním ze směrů které významně přispěly ke zrodu New Age. Největší pozornost je věnována tvorbě Ralpha Waldo Emersona. Skrze detailní analýzu vybraných Emersonových esejí jsou naznačeny paralely mezi ideovým přesvědčením transcendentalistů, konkrétně Emersona, a idejemi, jež jsou obecně sdíleny mezi členy hnutí New Age. Při sledování historického vývoje obou tradic narazíme na bod, kdy se obě tradice začnou sbíhat a vytvoří tak jeden směr. Tímto směrem je hnutí New Thought, jehož počátky spadají do druhé poloviny devatenáctého století.
Role metaforického zobrazení v rámci vztahu člověka k transcendentnu
Stehlíková, Hana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá filosofickou tematizací vztahu člověka k transcendentnu prostřednictvím pojmu metafory a metaforického zobrazení. Porovnává dvě svébytné filosofické koncepce autorů Immanuela Kanta a Friedricha Nietzscheho, které jsou propojeny prostřednictvím otázky po možnostech poznání a vztahu jazyka a myšlení. Ucelující perspektivou pojednání dodává filosofický pojem metafory, jehož role a význam v rámci filosofické disciplíny jsou hledány právě na pozadí děl daných autorů. Pojem metafory z filosofického pohledu je pak ústředním tématem dvou závěrečných částí práce, které se vracejí k poznatkům úvodního výkladu a nabízejí jejich shrnutí v podobě symbolistické a idealistické koncepce, jak je nastínil Jacques Derrida. Tyto pozice se však k pojmu metafory vztahují a užívají jej způsobem, který pouze zrcadlí jejich vlastní premisy a vede neřešitelným sporům. Nabízí se tak otázka, zda lze pro pojem metafory nalézt jiné východisko.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.