|
|
Screening biotechnologického potenciálu vybraných zástupců rodu Geobacillus a dalších příbuzných rodů
Kouřilová, Xenie ; Brázda, Václav (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá screeningem biotechnologického potenciálu vybraných termofilních zástupců rodu Geobacillus, Saccharococcus a Bacillus, přičemž bakterie z prvních dvou zmíněných rodů pocházely z české a německé sbírky mikroorganismů a bakterie rodu Bacillus byly přírodní izoláty. U zkoumaných kmenů byla zjišťována schopnost utilizace uhlíkatých zdrojů. Dále byla testována produkce biosurfaktantů, extracelulárních hydrolytických enzymů (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy a xylanázy), organických kyselin, antimikrobiálních látek a mikrobiálních plastů – polyhydroxyalkanoátů. Bakterie S. thermophilus, G. uzenensis a G. zalihae vykazovaly významnou schopnost produkce biosurfaktantů. Kmeny G. jurassicus, G. uzenensis, G. gargensis a G. lituanicus byly schopny intenzivní produkce všech testovaných technologicky významných enzymů. Nejvyšších antimikrobiálních účinků dosahovaly bakterie G. stearothermophilus a G. thermocatenulatus. Nejvyšší produkce kyseliny octové bylo dosaženo u G. jurassicus a kyseliny mléčné u G. thermodenitrificans. Schopnost produkce polyhydroxyalkanoátů byla na úrovni genotypu prokázána pouze některými kulturami, ovšem na úrovní fenotypu byla odezva negativní. Naopak bakterie rodu Bacillus byly schopny produkovat polyhydroxyalkanoáty, i když za daných podmínek pouze v malé míře. U zbylých zkoumaných metabolitů byla schopnost produkce ve srovnání s rody Geobacillus a Saccharococcus výrazně nižší.
|
|
|
Elektroforetické stanovení inhibitorů koroze v chladicích kapalinách
Smrž, Dominik ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Stanovení inhibitorů koroze v chladicích kapalinách představuje vzhledem k jejich rozdílným fyzikálně chemickým vlastnostem obtížný analytický problém. V současnosti je k jejich stanovení nutné použít více instrumentálních technik. Hlavním cílem této práce bylo vyvinout metody pro stanovení těchto látek pomocí jedné instrumentální techniky. Jako vhodná metoda byla vybrána kapilární zónová elektroforéza, pomocí které byly vyvinuty tři metody stanovení jednotlivých skupin inhibitorů koroze. Metoda pro stanovení anorganických aniontů v rozsahu 5 až 50 ppm, s limitem detekce kolem 1 ppm. Základní elektrolyt pro tuto metodu sestával z roztoku chromanu sodného, CTAB a CHES. Analyty byly detegovány nepřímo při 450 nm. Dále byla vyvinuta metoda pro stanovení organických kyselin, které byly stanovovány v rozsahu od 5 do 500 ppm. Limity detekce všech analytů se pohybovali kolem 1 ppm. Měření bylo prováděno s roztokem PDC a CTAC ve vodě. Pro stanovení byla použita nepřímá detekce a to při 350 nm. Poslední metodou vyvinutou v rámci této práce lze stanovit aryltriazoly v rozsahu koncentrací od 5 do 500 ppm. Limit detekce se pohyboval kolem 1 ppm. Jako základní elektrolyt byl použit roztok tetraboritanu sodného. Vyvinuté metody byly validovány. Následně byla potvrzena vhodnost metod pro stanovení inhibitorů...
|
|
|
Stanovení organických kyselin v pivě
Štáblová, Taťána ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení organických kyselin v českých pivech s chráněným zeměpisným označením. V teoretické části jsou popsány hlavní suroviny pro výrobu piva a samotná výroba sladu a piva. Část práce je věnována analytickým metodám použitých při stanovení organických kyselin. Pro stanovení obsahu organických kyselin byly využity metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie a iontové chromatografie. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky, porovnány se zahraničními studiemi a určeny rozdíly v obsahu organických kyselin mezi ležáky a pivy výčepními. Pro analýzu bylo použito pět piv typu ležák a pět výčepních piv.
|
|
|
Produkce organických kyselin vláknitými mikroskopickými houbami a využití jejich biomasy při odstraňování rizikových prvků
Juglová, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Urík,, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit nejvýhodnější metodu produkce organických kyselin mikroskopickou vláknitou houbou rodu Aspergillus niger a zjištění účinnosti bioakumulace rtuti na narostlou biomasu. Teoretická část se především zaměřuje na jednotlivé organické kyseliny, jejich využití a metabolismus jejich vzniku. Dalším bodem teoretické části je toxicita rtuti a princip bioakumulace těžkých kovů na biomasu. Experimentální část se zaměřuje především na optimalizaci kultivace, stanovení obsahu vyprodukovaných organických kyselin v závislosti na typu kultivace. Druhým bodem praktické části je porovnání bioakumulace rtuti na biomasu v závislosti na koncentraci rtuti v roztoku. V celkovém srovnání je nejlepší kultivace dynamická. Dochází k většímu nárůstu biomasy, tím pádem k vyšší produkci organických kyselin. Vyšší produkce biomasy je také výhodná pro zefektivnění bioakumulace rtuti.
|
|
|
Stanovení organických kyselin ve víně
Michálková, Kateřina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením organických kyselin ve víně metodou kapilární zónové izotachoforézy. Teoretická část je věnována vlastnostem vína, složení, jeho prospěchu na zdraví člověka a kapilární zónové iztachoforéze a jejímu praktickému využití. Praktická část se zabývá stanovením organických kyselin ve víně kapilární zónovou izotachoforézou. Organické kyseliny jsou stanovovány ve třech fázích výroby bílého a červeného vína.
|
|
|
Validace metody HPLC pro stanovení organických kyselin v nápojích
Hanychová, Silvie ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá validací RP–HPLC metody pro stanovení organických kyselin v ovocných šťávách. Cílem práce bylo zjištění vhodnosti metody pro ověření autenticity ovocných šťáv na základě analýzy organických kyselin. Teoretická část se zabývá chemickým složením ovoce a ovocných šťáv s důrazem na organické kyseliny. Dále jsou popsány metody analýzy organických kyselin. Detailněji je popsána metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie a postupy při její validaci. Experimentální část práce je zaměřena na optimalizaci a validaci metody. Analyzovány byly kyselina jablečná, citronová, jantarová a askorbová. Byly ověřeny validační parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Validovanou RP–HPLC metodou byly analyzovány reálné vzorky 100% ovocných šťáv (jablečná, pomerančová a grapefruitová), u kterých byly ověřeny vybrané parametry autenticity.
|
|
|
Příjem organických kyselin z potravy a vliv na tvrdé zubní tkáně
Procházková, Nikola ; Krugová, Alena (vedoucí práce) ; Zavřel, Viktor (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem organických kyselin na tvrdé zubní tkáně. Teoretická část je zaměřena na stavbu zubu-skloviny, zuboviny a cementu a samozřejmě jednotlivým organickým kyselinám. Dále pak je teoreticky popsáno onemocnění-zubní eroze, které jsou způsobeny kyselinami. Praktická část je tvořena zhodnocenými dotazníky. Otázky v dotazníku jsou formulovány tak, aby zodpověděli cíle, které jsem si vytyčila. Dotazník byl ve dvou formách. První forma byla elektronická a byla umístěna na internetu. Na tento dotazník odpovědělo 65 respondentů. Druhá forma byla tištěná a byla umístěna v čekárně zubního oddělení polikliniky na Černém mostě. Celkový počet respondentů bylo 102. Po vyhodnocení dotazníkového šetření jsem stanovila riziko vzniku erozí. Dotazníkové šetření také mělo odhalit subjektivní pocit pacientů po požití organických kyselin.
|
|
|
Stanovení organických kyselin v pivu metodou HPLC
Kukleva, Ekaterina ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Kukleva Ekaterina Abstrakt Cílem této bakalářské práce je vyvinout a optimalizovat metodu stanovení organických kyselin v pivu metodou HPLC s RI a nebo UV detekcí a ověřit ji na reálných vzorcích. Pivo je složitý matriční vzorek, který vyžaduje před analýzou úpravu, a to pomocí extrakce na pevné fázi (SPE). Pro extrakci byly zvoleny a porovnávány dvě SPE kolonky: Algient Bond-Elute SAX (SAX) a Supelco ENVI-Carb (CB). Sorbenty obou kolon se liší v hlavním principu extrakce, zatímco na SAX kolonce budou zadržovány anionty kyselin a interferující nepolární látky projdou kolonou bez zádrže, na kolonce CB by měl separační mechanismus probíhat přesně obráceně, interferující látky budou zadržovány a anionty analyzovaných kyselin projdou sorbentem bez zádrže. Výtěžnost extrakce organických kyselin z piva byla pro SAX kolonu 80 - 110% a pro CB kolonu 20-50 %. Stanovení šesti organických kyselin, jmenovitě citronové, jablečné, jantarové, mléčné, octové a šťavelové, se po extrakci s provádělo metodou HPLC na chromatografické koloně Eurokat H (Knauer) 0,01 N kyselinou sírovou jako mobilní fáze. Čas analýzy byl 25 minut. Byly použity a porovnány dva detekční systémy: refraktometrická (RI) a ultrafialová (UV) detekce. Rozlišení separovaných píků se pohybovalo v rozmezí 1,1 - 1,8 pro RI detektor a 1,1 - 1,6 pro UV detektor.
|
|
|
Posouzení vlivu pasterizace a filtrace na obsah vybraných chemických složek piva
Vopelková, Dominika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu pasterizace a filtrace na vybrané chemické složky piva. Konkrétně byl studován vliv na prvkové složení, obsah organických kyselin, sacharidů a fenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byla využita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Analýza organických kyselin byla provedena pomocí iontové chromatografie. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie posloužila k analýze sacharidů, při které byla použita ELSD detekce, a k analýze fenolických sloučenin, s využitím DAD detektoru. Na základě znalostí chemického složení známých vzorků piv byly z těchto dat pomocí statistických metod (analýza rozptylu, analýza hlavních komponent) získány parametry, které vykazovaly nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými skupinami piv. Byly tak nalezeny korelace mezi proměnnými a technologickými operacemi úpravy piva. Celkově bylo ovlivněno 12 z 23 analyzovaných paramterů. Dopad filtrace a pasterizace piva byl pozorován v obsahu železa, křemíku, draslíku a hořčíku, dále kyseliny jablečné, monosacharidů glukosy a fruktosy a fenolických sloučenin.
|
|
|
Stanovení makroprvků, organických kyselin a dalších parametrů v kečupech
Popelová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je provedení základních analýz vzorků kečupů. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základní charakteristiky rajčete, zpracování rajčat a výroba protlaku a kečupu. Dále jsou popsány analytické metody, které byly použity pro analýzu vybraných parametrů v kečupech. Experimentální část práce se zabývá stanovením pH, celkové sušiny, organických kyselin, sacharidů, makroprvků a lykopenu v kečupech. Z organických kyselin byly analyzovány kyselina citronová ve formě citrátu a kyselina octová ve formě acetátu metodou IC. Množství acetátu ve vzorcích kečupů bylo cca 5x větší než množství citrátu. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukóza, fruktóza a sacharóza. Glukóza a fruktóza byly oproti sacharóze stanoveny ve všech vzorcích. Elementární analýzou byly analyzovány čtyři makroprvky, z nichž byl nejméně zastoupen hořčík a nejvíce sodík. Koncentrace sodíku byla dále přepočtena na množství soli. Množství lykopenu bylo stanoveno pomocí UV-VIS spektrometrie. Jeho množství v kečupech je ovlivněno odrůdou použitých rajčat a velkým množstvím dalších faktorů.
|
host ::
RSS.