|
|
Česká lexikografie 15.století
Voleková, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Mgr. Kateřina Voleková Česká lexikografie 15. století Czech Lexicography of the 15th Century Abstrakt Disertační práce se věnuje vývoji české středověké lexikografie. Na základě výzkumu bohatého rukopisného materiálu čítajícího přes 350 položek popisuje vývoj české lexikografie od českých glos v cizojazyčných textech ke vzniku prvních latinsko-českých slovníků a rozkvět české lexikografie v 15. století se zaměřením na překladová lexikografická díla latinsko-česká, česko- latinská a vícejazyčná. Pozornost je věnována též nečetným českým výkladovým slovníkům. Vysoké množství různorodých lexikografických památek je roztříděno podle formálních a obsahových kritérií. Z hlediska formy a makrostruktury rozlišujeme české glosy v latinském a latinsko-německém slovníku, překladový slovník s češtinou jako jedním z překladových jazyků, slovník uspořádaný abecedně (alfabetář) a věcně (nomenklátor) a neuspořádaný slovník. Z hlediska obsahu dělíme texty na rozsáhlé slovníky pokrývající co největší část slovní zásoby a krátké slovníčky zaměřené na určitou úzkou část slovní zásoby. Lexikografické památky jsou v práci uvedeny se stručným popisem, který je u vybraných textů, především krátkých a dosud nevydaných, doplněn jejich transkribovanou edicí. Součástí práce jsou sondy do pravopisu a jazyka staročeských...
|
|
|
Lexical elements of National Socialist language and their lexicographic treatment
Kolář, Daniel ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Hejhalová, Věra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lexikálními prvky německého jazyka doby nacismu a má za cíl prozkoumat jejich lexikografické zpracování. V teoretické části jsou předně nastíněny základní historické souvislosti mezi jazykem, lexikografií a politickým režimem a vysvětluje se vliv politiky na jazyk na základě tří historických příkladů, z nichž nejdůležitějším je jazyk Třetí říše. U jazyku Třetí říše jsou dále vysvětleny přístupy k jazyku a k péči o jazyk ze strany NSDAP. Teoretická část je zakončena charakteristikou a přehledem nejdůležitějších lexikografických projektů realizovaných v době nacismu. Praktická část je zaměřena na současné lexikografické zpracování určitých vybraných lexémů, které byly nejhojněji používány v době nacismu. Toto zpracování vychází především ze srovnání jejich tehdejších a současných významů a jejich zastoupení v současných diskursech. Diskursy jsou analyzovány pomocí korpusových metod vyvinutých v Institutu pro německý jazyk v Mannheimu.
|
|
| |
|
|
Teoretické problémy španělské lexikografie
Johnová, Barbara ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Diplomová práce Teoretické problémy španělské lexikografie seznamuje čtenáře s úskalími tvorby obecných výkladových slovníků. Práce má dva hlavní cíle. Prvním cílem je shrnout nejčastější lexikografické problémy a pokusit se nalézt jejich uspokojivá řešení v praxi na základě analýzy významných odborných studií zabývajících se touto problematikou. Tyto problémy jsou v práci rozčleněny do dvou skupin podle toho, zda se vztahují k makrostruktuře (souhrnu slovníkových hesel), či mikrostruktuře (souboru informací o heslovém slově). Pokud jde o makrostrukturu, hlavním problémem je volba kritérií pro výběr slovníkových hesel. V současné deskriptivní lexikografii se jako stěžejní jeví kritérium četnosti výskytu lexikální jednotky v jazykovém úzu. Do makrostruktury obecných výkladových slovníků by obecně neměla být zařazována vlastní jména, své místo by v ní naopak měly mít produktivní afixy a afixoidy, frazeologické jednotky s vysokou úrovní idiomatičnosti, zkratky a často užívané neologismy. Práce se věnuje i problému rozlišení případů homonymie a polysémie a jeho důsledkům pro lexikografickou praxi. Kapitola věnovaná mikrostruktuře se pak soustředí především na problematiku formulace lexikografické definice, přičemž požadavek její srozumitelnosti pro uživatele je nadřazen požadavkům ostatním. Práce...
|
|
|
Francouzská deminutiva v lexikografické tradici (16.-18. století)
Šikýřová, Barbora ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tendencemi ve vývoji deminutiv ve francouzských slovnících mezi lety 1539 a 1787. V tomto období se vyvíjí jak nově vznikající disciplína francouzské lexikografie tak i samotný francouzský jazyk. Deminutiva spadají do množiny slov, která byla v průběhu 17. století deklasifikována a byla ohodnocena jako nevhodná pro promluvu počestného člověka - "honnte homme", i přestože se v předchozím století těšila relativní oblibě. Na základě rešerší v sedmi lexikografických dílech (ve slovnících Roberta Estienna, Jeana Nicota, Randla Cotgrava, Pierra Richeleta, Antoina Furetira, Francouzské akademie a Abbého Férauda) jsou představena deminutiva, která se v nich vyskytují a vzniká možnost sledování stability jednotlivých lexémů i této kategorie jako celku. Setkáme-li se ve slovnících konce 17. a 18. století s deminutivním tvarem, jedná se často o lexikalizované deminutivum, nezávislé na původně zdrobnělém slovu. Nově také přibývá hodnocení ze stran autorů v podobě marque d'usage, které zpravidla vyčleňuje deminutivum mimo bon usage. Výskyt syntetických deminutiv, jejich následný částečný zánik a nahrazování deminutivy analytickými tak reflektuje degradaci statutu deminutivní derivace v jazyce klasické Francie a koresponduje s vývojem francouzštiny směrem k větší analytičnosti....
|
|
| |
|
|
Osmijazyčný slovník ze 16. století (rok vydání 1586) a analýza jeho slovní zásoby z hlediska tematického
Ptáčková, Vladimíra ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šustová, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce byl osmijazyčný slovník z 16. století vytištěný na přelomu let 1585/1586 ze sbírek Pedagogického muzea J.A. Komenského v Praze. Slovník postrádá jakýkoli titulní list, a proto není znám původ slovníku, autor, ani jakému okruhu uživatelů měl slovník sloužit. Cílem této diplomové práce bylo pomocí překladu, analýzy témat konverzační příručky a analýzy slovní zásoby z hlediska tematického potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda byl slovník určen obchodníkům a cestovatelům, čemuž by nasvědčovaly malé rozměry slovníku. Teoretická část diplomové práce se zabývá lexikografií. Předkládá definici a dělení slovníků, přičemž větší pozornost věnuje slovníkům překladovým. Následuje vývoj českého slovníkářství od jeho počátku až do současnosti. S ohledem na to, že součástí slovníku je i konverzační příručka, zabývá se teoretická část i tímto tématem. Dále je představen život v 16. století s cílem přiblížit dobu, ve které slovník vznikal. Praktická část vyvrátila hypotézu, že měl slovník sloužit pouze obchodníkům a cestovatelům. Z výsledků, které přinesla tato diplomová práce, vyplynulo, že slovník byl zamýšlen pro široký okruhu uživatelů, což potvrzuje samotný úvod slovníku a všeobecná slovní zásoba obsažená ve slovníkové části. Podle výběru témat v konverzační příručce je...
|
|
|
English-Czech Engineering Glossary: Translation, Analysis, Online Solution
Dvořáková, Dita ; Walek, Agata (oponent) ; Šedrlová, Magdalena (vedoucí práce)
My bachelor thesis deals with the English–Czech dictionary for subject HEFE (and also XAEI). Terms lexicography, dictionary and dictionary division, terms word and classes of words are explained in this thesis. The second section describes process of creation of dictionary. The procedure how the words were translated and sources, which were used to translations, are also described in the third part. An electronic solution to technical glossary is in the end of the thesis.
|
|
|
Kapesní česko-francouzské slovníky: výběr hesel vs. frekvence lemmat v korpusu
ANTOŠOVÁ, Tereza
Práce si klade za cíl zhodnotit vybrané překladové slovníky, a sice současné česko-francouzské kapesní slovníky. Hodnocena bude celková výstavba slovníku, ale především výběr hesel, a to jednak z hlediska frekvence na základě zvoleného korpusu, jednak bude brán ohled i na potenciální uživatele. Účelem je tedy zhodnotit, do jaké míry tyto slovníky odpovídají potřebám předpokládaných adresátů. Kromě studie je zařazena i teoretická část, která se zabývá typologií slovníků, jsou zde vysvětleny základní pojmy z lexikografie, řeší se zde otázky související s výstavbou slovníků. Součástí jsou i kapitoly pojednávající o korpusech a frekvenčních slovnících. Teoretické poznatky z první části jsou potom zužitkovány při analýze slovníků v empirické části a zohledněny při celkovém hodnocení slovníků.
|
|
|
Problematika úzce specializovaného technického překladu: elektronický slovník odborných termínů z oblasti moderních střelných zbraní, munice a jejich příslušenství.
SEDLÁČEK, Tomáš
Předkládaná diplomová práce zachycuje slovní zásobu z technické oblasti moderních střelných zbraní a jejich příslušenství v anglickém a českém jazyce a následně je seskupuje do překladového slovníku, který porovnává odborný a základní překlad podle technického slovníku. Teoretická část se zaměřuje na základní termíny z oblasti lexikografie, představuje stručný vývoj a různé typologie slovníků a proces jejich utváření. Detailnější pohled je pak věnován odborným a elektronickým slovníkům a popisu aspektů zbraňové terminologie. V praktické části jsou představeny zdroje odborných termínů dané oblasti, způsob tvorby, řazení a úpravy slovníku, který je praktickým výstupem celé práce. V závěru praktické části jsou vyhodnoceny rozdíly mezi obecnou rovinou překladu a rovinou odbornou, tyto rozdíly jsou doloženy na příkladech z utvořeného slovníku.
|
host ::
RSS.