|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Vývoj pojetí světové duše u Henryho Mora
Joseph, Jacques ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Hill, James (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat vývoj pojetí světové duše u cambridgeského platonika Henryho Mora (1614-1687), toto téma je však zároveň zpracováno v širších souvislostech raně novověké přírodní filosofie a zrodu moderní vědy. Henry More je myslitelem, v jehož díle se velmi podnětným způsobem střetávají renesanční novoplatonismus s karteziánstvím, raně novověkým mechanicismem a nejnovějšími vědeckými objevy jeho doby. Právě pojem světové duše je přitom bodem, kde dochází k tomuto setkání. Z klasického pojetí novoplatónské světové duše se v Morově pozdější tvorbě stává Spirit of Nature, princip doplňující (a metafyzicky zakládající) mechanické interakce. Zároveň však (aby byla zachována zákonitá pravidelnost takových jevů, jako je gravitace) musí být tento Spirit of Nature zbaven jakéhokoli vlastního vědomí a vůle. Vedle tohoto pohybu "ochuzení" světové duše vytyčujícího cestu, jež vposled povede k pojmu zcela odosobněného přírodního zákona, však hlubší analýza jistých aspektů Morova filosofického systému odhalí i snahu uchovat také širší přesahy klasického pojetí světové duše, jakkoli na první pohled do intencí raně novověkého paradigmatu příliš nezapadají. První a nejobsáhlejší kapitola z historického hlediska podrobně popisuje Morův myšlenkový vývoj vedoucí od hypostaze Psýché (ztotožněné s Duchem...
|
|
|
Artificialismus jako specificky český směr mezi dvěma světovými válkami
Bočková, Anežka ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čech, Viktor (oponent)
Bočková, A.: Artificialismus jako specificky český směr mezi dvěma světovými válkami [Diplomová práce] Praha 2016 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 118 s. Diplomová práce má charakter komparační analýzy zabývající se artificialismem jako specificky českým směrem mezi dvěma světovými válkami. Práce mapuje pozici směru v meziválečném avantgardním umění. Nachází východiska pro vznik směru, kterými byly další výtvarné, ale i literární směry jako poetismus a sdružení Devětsil. Poetismus přináší nové nazírání na svět. Artificialismus je jeho výtvarný ekvivalent, který přináší ztotožnění malíře a básníka, potažmo poesie a obrazu, nebo téma vzpomínek na vzpomínky. Práce dále představuje hlavní a jediné dva členy atificialismu, Štyrského a Toyen, a rozebírá jejich díla, náměty, postupy i teoretické práce. V závěru se zabývám napjatým vztahem mezi artificialismem a surrealismem. Důležitým poznatkem je, že artificialismus je originální a hlavně svébytný směr meziválečné avantgardy, nikoliv pouze mezistupeň mezi kubismem a surrealismem, jak byl dlouhá léta prezentován. Na základě teoretické části byl vypracován návrh didaktické řady ověřené v praxi, s odkazem na RVP, a dále vlastní výtvarné práce. Výsledkem a přínosem práce je a) zmapování a interpretace ojedinělého a...
|
|
| |
|
|
Autorská obrazová kniha pro děti
Bímová, Šárka ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Špirk, Ivan (oponent)
Bímová, Š.: Autorská obrazová kniha pro děti. [Diplomová práce] Praha 2015 - Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 91 s. Jak byla vnímána kniha v historii a v dnešní době? Výběrem několika autorů se snažím přiblížit minulé i současné tendence v dětské knize a autorské knize pro děti. Didaktická část je zaměřena především na postavení knihy v rámci výtvarné výchovy, a to nejen v motivační části hodin, ale zároveň v oblasti námětu. Oba principy jsou využity v didaktickém projektu, který byl postaven na teoretickém obsahu práce. Vše uzavírá praktická část, která byla aplikována jako výsledek předchozích dvou částí. KLÍČOVÁ SLOVA autorská kniha, dětská kniha, knižní ilustrace, fantazie, materiál, představivost
|
|
|
Tajemné bytosti
Štěpán, Petr ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Prozkoumejte zobrazování nadpřirozených bytostí a tvorů, vyskytující se v současné vizualitě ve fantasy, počítačových hrách, ilustracích knih a filmu. Studujte a utřiďte vizuální i textové materiály, sledujte podoby a proměny některých fantastických stvoření. Snažte se sledovat původ těchto zobrazení srovnáním se staršími zobrazeními a mytologickými texty. Hledejte taková ztvárnění, která měla vliv na utváření novějších představ. V teoretické části prostudujte a definujte pojmy fantazie, imaginace, představivost. Pomocí výzkumné sondy mapujte, jak si děti představují fantastická stvoření a z jakých zobrazení a textů přitom vycházejí. Čeho se děti bojí? Jaké podněty a postupy podněcují jejich představivost? Naplánujte a realizujte výtvarný projekt navazující na zjištěné skutečnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jazyk moderní apologie u C. S. Lewise
Šmejdová, Barbora ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent) ; Štěch, František (oponent)
ThLic. Bc. Barbora Šmejdová Název práce: Jazyk moderní apologie u C. S. Lewise Anotace Disertační práce se zabývá otázkou, jaký by měl být jazyk apologetiky v současném světě, aby bylo možné komunikovat obsah křesťanské víry nevěřícím. K otázce přistupuje skrze dílo C. S. Lewise. Po úvodu a biografické části následuje rozbor Lewisových gnozeologických východisek. Snažíme se zde uchopit Lewisovu teorii poznání a ukazujeme, jak autor dokáže pozitivně reflektovat dnešní důraz na subjektivitu, aniž by upadl do relativismu. Další kapitola se zaměřuje na Lewisovu teorii jazyka. Problematika mýtu a metafory je pro něj klíčová. Spolu s Lewisem docházíme k závěru, že povaha lidské řeči je zásadně metaforická, ale i přes tuto omezenost máme možnost dotknout se pravdy. Cesta k pravdě však není jednoduchá. Aby byl autor schopen ve svém díle čtenáře přiblížit pravdě, musí sám v pravdě žít. Proto se v navazující kapitole věnujeme otázce imaginace a ukazujeme, že autentická křesťanská imaginace je nedílnou součástí každého dobré apologetického textu. Poslední kapitola se věnuje jednotlivým žánrům apologetiky a na základě Lewisovy zkušenosti ukazuje jejich přínosy a omezení. Klíčová slova C. S. Lewis; jazyk apologetiky; imaginace; rozum; mýtus; pravda
|
|
|
Stůl jako obraz - specifický prostor pro záznam a komunikaci ve výtvarném umění a výtvarné výchově
Pešlová, Radmila ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Viktor (oponent)
Pešlová, R.: Stůl jako obraz - specifický prostor pro záznam a komunikaci ve výtvarném umění a výtvarné výchově (Diplomová práce) Praha 2015, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 100 s. Obsahem diplomové práce je stůl jako specifický prostor, který konotuje různé významy v kontextu dobového dění. V teoretické části tedy odkazuje ke společensko-sociálním vztahům, jež jsou součástí veřejného i soukromého - rodinného prostoru, v němž má stůl svoji zásadní roli. Nejen jako předmětná forma každodennosti, s níž se pojí osobní prožitek, ale také jako forma symbolického vyjádření. Stůl je zde jakýmsi nositelem sdělení, zprávy. O tom nás přesvědčí nejen etymologický a sociologický rozbor, ale také analýza vybraných uměleckých děl. Jde o způsob, jak nahlédnout tento fenomén ve zmíněných souvislostech. Cílem práce bylo ukázat skrze výtvarné umění, historické a sociologické vztahy pohled na stůl jako na kontinuálně propojený celek, v kterém si lze lépe uvědomit některé vazby a společenské dění, včetně dobových potřeb a priorit. Tento pohled se stal základem a inspirací pro vlastní výtvarnou tvorbu a následný didaktický koncept. Výtvarná část je zaměřená na prostor rodinného zázemí /mého domova/, s nímž jsou spojené konkrétní vzpomínky na prostor stolu. Didaktický projekt tvoří tři...
|
|
|
Modely komického v Haškově románu "Švejk" v porovnání s vrcholnými satirickými díly bulharské, ruské a srbské beletrie
Dichev, Bogdan ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Černý, Marcel (oponent) ; Koten, Jiří (oponent)
1 Resumé Klíčová slova: literární komika, model komična, teorie karnevalu, teorie hry, imaginace, inkongruence Práce si klade tři hlavní cíle: stanovit diferenční rysy jednotlivých komických modelů (cíl A - cíl definice); ukázat principy komiky "Švejka" a její mnohozvučnost a vzácnost, technické postoje jejího vytváření a sémantické procedury jejího zrodu (cíl B - cíl analýzy); a nakonec dokázat, že mezi Haškovým "Švejkem" a dalšími čtyřmi tituly bulharské, ruské a srbské satirické prózy (Baj Gaňu, Dvanáct křesel, Zlaté tele a Autobiografie) existuje nějaký obecný, pevný a monolitní základ (model komična), který je v každém díle specifický (cíl C - cíl konfrontace). Konceptuální přístup v metodologii průzkumu je založen na přesvědčení, že jádrem uměleckého kouzla Haškova "Švejka" je právě komika. Metodologický přístup hierarchické systematizace podřizuje všechna známá třídění komična zde stanoveným modelům, které mají povahu zevšeobecňujících klasifikačních rámců. Metodologie výběru a aplikace pojmoslovného instrumentaria se opírá o taxonomii komiky významného českého kulturologa Vladimíra Boreckého, jehož pojmoslovný aparát jednoznačně diferencuje formy a projevy komiky podle stanovených příznaků. Praktický metodologický přístup spočívá v aplikaci principu inkongruence jako podstatného významového...
|
|
| |
host ::
RSS.