|
|
Návrh strategie pro nově vznikající event agenturu
Burgetová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá tvorbou strategie pro nově vznikající event agenturu. Hlav-ním cílem práce je rozhodnout, zda vstoupit na daný trh či nevstoupit a v případě že vstoupit, tak zhodnotit ekonomickou náročnost vstupu. K rozhodnutí o vstupu je třeba analyzovat konkurenci na trhu, zjistit bariéry vstupu do odvětví a následně kapitálovou náročnost. K daným analýzám budou použity metody, které jsou blíže popsány v části metodika. Jedná se zejména o Porterův model pěti hybných sil, analýzu bariér vstupu a jejich vyhodnocení, situační analýzy založené na identifikaci příležitostí a hrozeb. V závěru jsou v návaznosti na kladné vyhodnocení vstupu na trh a kapitálovou ná-ročnost definována doporučení v případě realizace projektu.
|
|
|
Analýza rizik ve vztahu k ochraně obyvatelstva města Tábor
ŽILINČÍK, Jakub
Diplomová práce se zabývá analýzou rizik ve městě Tábor. Prvním cílem této práce byla identifikace nejzávažnějších antropogenních a naturogenních rizik na území města Tábor a jejich následná analýza. Druhým cílem bylo vytvoření analýzy rizik z pohledu obyvatelstva a následné porovnání s vlastní analýzou rizik města Tábor. Pro dosažení těchto cílů bylo použito více metod analýz rizik, aby došlo k prozkoumání problematiky z více úhlů. Jedním ze způsobu identifikace nejzávažnějších antropogenních a naturogenních rizik na území města Tábor bylo dotazníkové šetření, jehož součástí byla polo-kvantitativní "PNH" metoda, kterou měli respondenti vyplnit. Výzkumný soubor byl tvořen 1024 respondenty z města Tábor. V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 34,1 % obyvatel katastrálního území města Tábor má zkušenost s požárem nebo výbuchem v zástavbě a průmyslu. Další výsledek, co stojí za zmínku, je fakt, že 10,5 % výzkumného souboru se v životě setkalo s událostí úniku nebezpečné látky, přesto v polo-kvantitativní analýze z pohledu obyvatel vyšla míra rizika u této události jako riziko mírné. Naopak v autorově polo-kvantitativní analýze rizik bylo riziko úniku nebezpečné látky klasifikováno jako riziko nežádoucí. V reakci na výstup z multikriteriální analýzy a polo-kvantitativní analýzy byl namodelován únik amoniaku a chlóru pomocí softwaru TerEx. Zjištění uvedená v této diplomové práci jsou určena pro širší veřejnost, převážně pro obyvatele města Tábor, kteří se chtějí dozvědět něco o rizicích vyskytujících se na území jejich bydliště.
|
|
|
Srovnání znalostí laiků a odborníků o mimořádných událostech způsobených přírodními živly
ULBRICH, Lukáš
Diplomová práce řeší problematiku přírodních živlů. S těmito živly souvisí i negativní mimořádné události, které s sebou mnohdy přináší ztráty na lidských životech. Práce charakterizuje základní dělení mimořádných událostí, zaměřuje se na mimořádné události naturogenního charakteru. Definuje jednotlivé mimořádné události způsobené přírodními živly, jejich následné řešení orgány krizového řízení, aplikaci příslušných zákonů a okrajově zmiňuje nejznámější přírodní katastrofy u nás i ve světě. Diplomová práce zároveň zkoumá za pomoci dotazníkového šetření znalosti laiků a odborníků, které jsou následně analyzovány, interpretovány a stanovené hypotézy řešeny statistickými metodami.
|
|
|
Dezinformace jako bezpečnostní hrozba v českém informačním prostoru v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2
HŘEBEČEK, Jan
Diplomová práce se zabývá problematickou dezinformačních zpráv v českém informačním prostoru, přičemž pozornost byla věnována dezinformacím v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Cílem práce byla identifikace vybraných dezinformací, které se v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2 objevily v českém informačním prostoru a jejich následné zasazení do kontextu, zkoumání dopadu dezinformačních zpráv, nebezpečí plynoucí z jejich podcenění, a zodpovězení výzkumné otázky, jaký dopad měly dezinformace v českém informačním prostoru v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Pro dosažení cíle byla vybrána strategie kvantitativního výzkumu, která byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření zaměřeného na rozšíření dezinformačních zpráv, sledovanost a důvěryhodnost vybraných dezinformačních médií v kontextu médií ostatních, hromadně přeposílané emaily, postoje k dezinformačním zprávám a zdroje informací v celospolečenském dění. Výzkumný soubor byl tvořen 511 respondenty ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Výsledky odkryly určité nedostatky ve výše zmíněných oblastech výzkumu, a to i přes fakt, že studenti jsou připravováni pro poskytování prací, péče a služeb v mnoha oblastech zdravotnických zařízení i mimo ně a zdravotnické, biologické, přírodovědné a rozšířené ošetřovatelské a vědecké znalosti jsou jejich důležitou studijní linií. Téměř třetina respondentů (29 %) souhlasí s více než jednou položenou dezinformací. Dále 74 % respondentů souhlasilo s tím, že někdo v jejich okolí změnil chování či postoje pod vlivem dezinformačních zpráv souvisejících s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Zároveň přesně 30 % respondentů vykazuje jistou míru zranitelnosti ve smyslu podlehnutí působení dezinformačním zprávám, jelikož neumí rozpoznat dezinformace nebo se k tomuto problému jasně vyjádřit. Vzhledem ke kombinaci zranitelnosti, sledování celospolečenské dění převážně na online sítích a v televizi, jejich věku a společenskému postavení, je možnost podlehnout radikalizaci několikanásobně vyšší než ve zbývající části společnosti. Proto jsou výše uvedená zjištění v této práci důležitým zjištěním, kterému by se mělo začít věnovat mnohem větší pozornost než doposud. Práce je určena zejména pro odbornou veřejnost a nabízí relativně ucelený pohled na danou problematiku.
|
|
|
Analýza rizik obce s rozšířenou působností Sedlčany
HERMOVÁ, Barbora
Cílem diplomové práce je zhodnotit pomocí analýzy rizik, zda se na území ORP Sedlčany mohou vyskytnout rizika, která by mohla vést k mimořádné události. Z důvodu nepřetržitého vývoje nám vznikají nová rizika, na které je potřeba se připravit. Na ně se lze připravit pomocí multikriteriální analýzy, kterou jsem pro území ORP zpracovala. K dosažení těchto cílů jsem si stanovila hrozby, které se na území mohou vyskytnout. Hrozby jsou rozděleny do tří kategorií: přijatelná, podmínečně přijatelná a nepřijatelná. U každé hrozby bylo využito veličin, které určují pravděpodobnost výskytu. Pravděpodobnost i následky byly hodnoceny semikvantitativními škálami, které jsou desetibodové. Koeficienty určují frekvenci, smrtelné dopady, ohrožení osob, poškození životního prostředí, přímé škody a náklady, omezení osob, dobu trvání a omezení společnosti. V rámci šetření bylo zjištěno, že území ORP Sedlčany je ohroženo 36 riziky, které by mohly vést k mimořádné události. V některých případech může mimořádná událost přerůst v situaci, kdy nebudou stačit běžné síly a prostředky k odvrácení. Poté by mohlo dojít k vyhlášení krizového stavu. Takové mimořádné události by podle analýzy rizik byly přirozená povodeň, přívalová povodeň, epidemie a narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. ORP se nepřipravuje pouze na tyto krizové situace, ale musí být seznámena s typovými plány, které stanovují 23 krizových situací, které by mohly vzniknout bez ohledu na výsledky analýzy rizik. Výsledky byly konzultovány s pracovníkem krizového řízení Janem Kundrlíkem a s Hasičským záchranným sborem v Příbrami, konkrétně s mjr. Mgr. Kristýnou Vojtíškovou.
|
|
|
Analýza rizik obce s rozšířenou působností Soběslav s návrhem následných opatření pro ochranu obyvatelstva
HOMOLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce s názvem Analýza rizik obce s rozšířenou působností Soběslav s návrhem následných opatření pro ochranu obyvatelstva se zabývá analýzou rizik obce s rozšířenou působností Soběslav. Popisuje bezpečnostní prostředí, strategii, rizika a hrozby a jednotlivé složky bezpečnostního systému České republiky. V teoretické části jsou zmíněny základní právní předpisy vztahující se k problematice práce a vymezeny definice pojmů k problematice analýze rizik, krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Dále je v práci zmíněn bezpečnostní systém České republiky a složky Integrovaného záchranného systému. Zabývám se také systémem krizového řízení a dokumentací krizového plánování. V závěru teoretické části popisuji opatření k ochraně obyvatelstva. V praktické části je provedena multikriteriální analýza rizik pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Soběslav metodou expertních odhadů. Její součástí je charakteristika daného území z hlediska správního rozdělení, demografie, klimatických podmínek, infrastruktury apod. Graficky je zde znázorněna správnost odpovědí na jednotlivé otázky v dotazníkovém šetření a statistické zpracování výsledků pro lepší zhodnocení. Cílem práce byla identifikace hrozeb a provedení analýzy rizik na území obce s rozšířenou působností a porovnáním s aktuálním krizovým plánem obce s rozšířenou působností Soběslav. K dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky a jedna doplňující hypotéza. První otázka byla "Jak je obec připravena na řešení mimořádných událostí" a k ní přiřazená hypotéza "Informovanost občanů a odborníků z veřejné správy je dostatečná", pro lepší zpracování výsledků. Druhou otázkou "Jaká jsou rizika, která ohrožují obyvatelstvo správního obvodu" a poslední otázka zjišťovala, "Do jaké míry je krizový plán funkční". Za účelem dosažení stanoveného cíle a zodpovězení výzkumných otázek bylo provedeno doplňující dotazníkové šetření. Získané výsledky byly zpracovány v programu MS Word a MS Excel a za pomoci metod deskriptivní a matematické statistiky. Vypracovaná analýza rizik pro území obce s rozšířenou působností Soběslav může sloužit jako studijní materiál pro odborníky z veřejné správy se zaměřením na krizový management nebo jako výukový podklad pro studenty ochrany obyvatelstva. Dále by práce mohla posloužit jako metodická pomůcka, která přispěje k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací na území obce s rozšířenou působností Soběslav.
|
|
|
SWOT analýza vybraného podniku
JANŮ, Vladimír
Tato práce se zabývá SWOT analýzou pro vybraný podnik. To je stanovení silných stránek podniku, slabých stránek podniku, příležitostí a hrozeb pro podnik. V teoretické části je popsán postup sestavování SWOT analýzy a popis jednotlivých částí této analýzy, popis mikroprostředí a makroprostředí firmy. Dále jsou popsány i jiné analýzy, které můžou podniky sestavit pro popis vnitřního a vnějšího okolí podniku. Praktická část obsahuje charakteristiku podniku. Stanoví se zde ke každé části SWOT analýzy jednotlivé faktory. Každému faktoru je přiřazena známka podle důležitosti pro podnik. Podle toho se stanoví výsledná strategie. Dále je popsán každý jednotlivý faktor. Je zde popsána i možnost, že zemědělské podniky mohou provozovat i jinou činnost, než je chov zvířat nebo pěstování rostlin. Pro stanovení SWOT analýzy byla pozorována činnost sledovaného podniku. Dále byl proveden průzkum trhu, kde podnik prodává své výrobky. To pomohlo stanovit jednotlivé části analýzy a určit opatření proti hrozbám, slabým stránkám a možnosti využití příležitostí silných stránek podniku. Výsledkem práce je sestavená SWOT analýza pro daný podnik. Každá část analýzy je podrobněji popsána. Dále jsou stanovená opatření proti každé konkrétní hrozbě a slabé stránce podniku. Příležitosti a silné stránky jsou také popsána a jsou popsány možnosti jejich využití.
|
|
|
Diskurzivní analýza sekuritizace koronaviru v českých médiích
Kroupa, Jan ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je aplikovat koncept sekuritizace v oblasti mediálních studií. Práce také blíže zkoumá roli médií v (de)sekuritizačním procesu jakožto autonomního aktéra, který je schopný produkovat vlastní diskurz, nezávislý na diskurzu politických aktérů. Cílem práce je potvrdit odlišnosti v (de)sekuritizační rovině mezi diskurzem, který produkují média a zástupci politických elit. Konkrétně je zkoumáno téma koronavirové epidemie v období od ledna roku 2020 do okamžiku vyhlášení nouzového stavu vládou 12. března 2020. Práce je zpracována jako diskurzivní analýza na základech foucaultovské historické metody. V teoretickém oddílu jsou představeny základní myšlenky sekuritizační teorie, její geneze a současná diskuze, včetně dimenze mediální autonomie. Analytická část se věnuje sedmi tematickým aspektům, které jsou pro koronavirový diskurz ve sledovaném období charakteristické. Dále je hlouběji zkoumána také reprezentace vládních sdělení v mediálních výstupech. Analýza zahrnuje korpus celkem 154 textových materiálů, mezi něž patří přepisy tiskových konferencí vlády věnované koronaviru a články online médií iDnes a Fórum 24, vybrané na základě sekvence klíčových slov. Výsledky diskurzivní analýzy potvrzují unikátnost koronavirového diskurzu médií, a také jeho protichůdnou tendenci v rámci...
|
|
|
Krizový management ve školství
Hrubčíková, Lenka ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Závěrečná diplomová práce pojednává o jedné ze skupin predikativního projektového managementu, kterou je krizový management, a o jeho aplikaci v oblasti školství. Klade si za cíl definovat vnitřní bezpečnostní hrozby, specifikovat a analyzovat rizika, která z těchto hrozeb vyplývají, a popsat procesy řešení pomocí procesních diagramů s ukázkou stanovení matice rizik u hodnocení rizik pedagogických pracovníků z pohledu BOZP. Součástí práce je přehledné zpracování legislativy, která napomáhá k eliminaci krizových situací vzniklých z vnitřních bezpečnostních hrozeb. Ve výzkumné části se práce zabývá zmapováním výskytu a četnosti možných vnitřních bezpečnostních hrozeb a připravenosti managementu škol těmto hrozbám předcházet. Mapuje závislost pocitu bezpečí žáků na způsobu zpracování preventivních programů ve školách a školských zařízení a hledá odpovědi na otázky připravenosti managementu školy řešit krizové situace vycházející z eskalace vnitřních bezpečnostních hrozeb. KLÍČOVÁ SLOVA: Hrozba, krize, management, školství
|
|
|
Charakteristika antropogenních mimořádných událostí
Řehoř, Jan ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název Charakteristika antropogenních mimořádných událostí. Cíle Cílem této práce je popsat vybrané antropogenní mimořádné události a nastínit jejich historii spolu se zásahem do současné doby. Metody Při tvorbě této práce jsou využity metody analýzy širokého spektra literatury týkající se problematiky mimořádných událostí s následným rozborem vybraných zdrojů. Výsledky Přehled závažných mimořádných událostí s pohledem do současnosti i historie. Klíčová slova Systém, nebezpečí, havárie, hrozba, terorismus.
|
host ::
RSS.