|
|
Analýza rizik ve vztahu k ochraně obyvatelstva města Tábor
ŽILINČÍK, Jakub
Diplomová práce se zabývá analýzou rizik ve městě Tábor. Prvním cílem této práce byla identifikace nejzávažnějších antropogenních a naturogenních rizik na území města Tábor a jejich následná analýza. Druhým cílem bylo vytvoření analýzy rizik z pohledu obyvatelstva a následné porovnání s vlastní analýzou rizik města Tábor. Pro dosažení těchto cílů bylo použito více metod analýz rizik, aby došlo k prozkoumání problematiky z více úhlů. Jedním ze způsobu identifikace nejzávažnějších antropogenních a naturogenních rizik na území města Tábor bylo dotazníkové šetření, jehož součástí byla polo-kvantitativní "PNH" metoda, kterou měli respondenti vyplnit. Výzkumný soubor byl tvořen 1024 respondenty z města Tábor. V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 34,1 % obyvatel katastrálního území města Tábor má zkušenost s požárem nebo výbuchem v zástavbě a průmyslu. Další výsledek, co stojí za zmínku, je fakt, že 10,5 % výzkumného souboru se v životě setkalo s událostí úniku nebezpečné látky, přesto v polo-kvantitativní analýze z pohledu obyvatel vyšla míra rizika u této události jako riziko mírné. Naopak v autorově polo-kvantitativní analýze rizik bylo riziko úniku nebezpečné látky klasifikováno jako riziko nežádoucí. V reakci na výstup z multikriteriální analýzy a polo-kvantitativní analýzy byl namodelován únik amoniaku a chlóru pomocí softwaru TerEx. Zjištění uvedená v této diplomové práci jsou určena pro širší veřejnost, převážně pro obyvatele města Tábor, kteří se chtějí dozvědět něco o rizicích vyskytujících se na území jejich bydliště.
|
|
|
Zpracování dozimetrických dat radiačních pracovníků a vývoj přístrojů používaných těmito pracovníky
ŽILINČÍK, Jakub
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a zhodnocení dozimetrických dat radiačních pracovníků, jejichž osobní dávky jsou zaznamenávány v Registru profesionálního ozáření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a dále zdrojů ionizujícího záření používaných v průmyslu a zdravotnictví. Tato data jsou čerpána z Registru zdrojů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a data o zdrojích používaných ve zdravotnictví z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Na základě analyzovaných dat jsem zpracoval přehled jednotlivých profesních skupin, jejich dozimetrických dat a vývoj v čase. Stejný postup jsem aplikoval i s daty o zdrojích ionizujícího záření získaných z Registru zdrojů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. K zodpovězení výzkumné otázky byla provedena analýza získaných výstupů, které byly zpracovány do grafů a následně porovnány mezi sebou v čase. Na základě vyhodnocení získaných dat lze konstatovat, že mezi pracovní skupinu s nejvyššími osobními dávkami lze řadit intervenční radiology a kardiology, pracovníky provádějící defektoskopii, karotáž a pracovníky v uranovém průmyslu. Vývoj dávek těchto radiačních pracovníků je podrobně popsán v kapitole 4.1. Dále lze konstatovat, že v oboru zdravotnictví je pozorovatelný zvyšující se počet všech zdrojů, mimo mamografických přístrojů, jejichž počet má mírně klesající trend. Data týkající se zdrojů v průmyslu a dalších podrobnějších analýz jsou uvedeny v kapitole 4.2.
|
host ::
RSS.