Název:
Dezinformace jako bezpečnostní hrozba v českém informačním prostoru v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2
Překlad názvu:
Disinformation as a security threat in the Czech information space in connection with the SARS-CoV-2 pandemic
Autoři:
HŘEBEČEK, Jan Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2022
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Diplomová práce se zabývá problematickou dezinformačních zpráv v českém informačním prostoru, přičemž pozornost byla věnována dezinformacím v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Cílem práce byla identifikace vybraných dezinformací, které se v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2 objevily v českém informačním prostoru a jejich následné zasazení do kontextu, zkoumání dopadu dezinformačních zpráv, nebezpečí plynoucí z jejich podcenění, a zodpovězení výzkumné otázky, jaký dopad měly dezinformace v českém informačním prostoru v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Pro dosažení cíle byla vybrána strategie kvantitativního výzkumu, která byla realizována prostřednictvím dotazníkového šetření zaměřeného na rozšíření dezinformačních zpráv, sledovanost a důvěryhodnost vybraných dezinformačních médií v kontextu médií ostatních, hromadně přeposílané emaily, postoje k dezinformačním zprávám a zdroje informací v celospolečenském dění. Výzkumný soubor byl tvořen 511 respondenty ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Výsledky odkryly určité nedostatky ve výše zmíněných oblastech výzkumu, a to i přes fakt, že studenti jsou připravováni pro poskytování prací, péče a služeb v mnoha oblastech zdravotnických zařízení i mimo ně a zdravotnické, biologické, přírodovědné a rozšířené ošetřovatelské a vědecké znalosti jsou jejich důležitou studijní linií. Téměř třetina respondentů (29 %) souhlasí s více než jednou položenou dezinformací. Dále 74 % respondentů souhlasilo s tím, že někdo v jejich okolí změnil chování či postoje pod vlivem dezinformačních zpráv souvisejících s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Zároveň přesně 30 % respondentů vykazuje jistou míru zranitelnosti ve smyslu podlehnutí působení dezinformačním zprávám, jelikož neumí rozpoznat dezinformace nebo se k tomuto problému jasně vyjádřit. Vzhledem ke kombinaci zranitelnosti, sledování celospolečenské dění převážně na online sítích a v televizi, jejich věku a společenskému postavení, je možnost podlehnout radikalizaci několikanásobně vyšší než ve zbývající části společnosti. Proto jsou výše uvedená zjištění v této práci důležitým zjištěním, kterému by se mělo začít věnovat mnohem větší pozornost než doposud. Práce je určena zejména pro odbornou veřejnost a nabízí relativně ucelený pohled na danou problematiku. The thesis deals with the problem of disinformation news in the Czech information space, with attention paid to disinformation in connection with the SARS-CoV-2 pandemic. The aim of the thesis was to identify selected disinformation that appeared in the Czech information space in connection with the SARS-CoV-2 pandemic and to put them in context, to examine the impact of disinformation messages, the dangers of underestimating them, and to answer the research question what impact disinformation had in the Czech information space in connection with the SARS-CoV-2 pandemic. To achieve the objective, a quantitative research strategy was chosen and implemented through a questionnaire survey focused on the spread of disinformation news, the viewership and credibility of selected disinformation media in the context of other media, mass forwarded emails, attitudes towards disinformation news and sources of information in the society-wide context. The research sample consisted of 511 respondents from the Faculty of Health and Social Sciences, University of South Bohemia. The results uncovered some gaps in the aforementioned areas of research, even though students are being prepared to provide work, care and services in many areas of health care facilities and beyond, and medical, biological, natural science and advanced nursing and scientific knowledge is an important line of study for them. Nearly one-third of respondents (29%) agreed with more than one misinformation question. Further, 74% of respondents agreed that someone in their environment has changed behaviors or attitudes because of misinformation related to the SARS-CoV-2 coronavirus pandemic. At the same time, exactly 30% of the respondents show a certain level of vulnerability in terms of succumbing to the effects of misinformation messages, as they are unable to recognise misinformation or to express themselves clearly on the issue. Due to the combination of vulnerability, following society-wide events mainly on online networks and in TV, their age and social status, the possibility of succumbing to radicalisation is several times higher than in the rest of society. Therefore, the above findings in this thesis are an important finding that should start receiving much more attention than it has so far. The thesis is aimed primarily at the professional community and offers a relatively comprehensive view of the issue.
Klíčová slova:
dezinformace; hrozba; informace; koronavirus SARS-CoV-2; manipulace; pandemie; propaganda; coronavirus SARS-CoV-2; disinformation; information; manipulation; pandemic; propaganda; threat Citace: HŘEBEČEK, Jan. Dezinformace jako bezpečnostní hrozba v českém informačním prostoru v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-CoV-2. České Budějovice, 2022. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/68672
host ::
