|
|
Dynamika programu zážitkových kurzů: modelovaná vs. skutečná dramaturgie
BLAŽKOVÁ, Martina
Práce se zabývá intenzitou prožívání a její úlohou v dramaturgii zážitkových kurzů. V teoretické části jsou popsány oba tyto koncepty. Nejprve autorka vymezuje pojem intenzity prožívání, popisuje rozdíl mezi intenzitou a dynamikou prožívání a oba koncepty zasazuje do kontextu výchovy zážitkem. V druhé kapitole se zabývá zážitkovými kurzy, jejich východisky a vývojem, následně se věnuje principům výchovy zážitkem a dramaturgii zážitkově-pedagogických kurzů. Těžištěm práce je třetí kapitola věnující se kvantitativně-kvalitativnímu výzkumu zaměřenému na intenzitu prožívání účastníků zážitkových kurzů, jež je následně porovnávána s intenzitou prožívání zamýšlenou instruktory. Výsledky výzkumu poukazují na rozdílnosti mezi instruktory zamýšlenou a účastníky vnímanou intenzitou prožívání.
|
|
|
Obležen národem dramatiků. Jan Lier kritik a dramaturg Národního divadla
Ježková, Petra ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Stehlíková, Eva (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Obležen národem dramatiků Jan Lier kritik a dramaturg Národního divadla Kulturní snahy druhé poloviny 19. století a přelomu století 19. a 20., z nichž dědíme víc, než je na první pohled zřejmé, byly do značné míry již popsány. Přesto známe jejich obraz povětšinou jen skrze vybrané politické, literární či divadelní veličiny. Existovala však řada dalších, kteří podstatně a platně spoluurčovali ráz své doby, byť třeba ne jako její tzv. pilíře, mnohdy zpětně a třeba i účelově rekonstruované dobami následujícími a často nekriticky konzervované dodnes. K novému pohledu na vytčené období jsme proto zvolili postavu Jana Liera; ačkoli ve své době značně populární a zastávající nejeden významný společenský post, pozdějšímu historiografickému pohledu unikající. Předkládaná disertační práce představuje Jana Liera v celé sféře jeho působení v pokud možno širokém kontextu. Členíme ji do tří oddílů. Kapitoly prvního oddílu (Ecce homo Jan Lier) seznamují s autorovou životní cestou od mládí přes literární debut k populární novelistické tvorbě, v níž ve své době proslul zejména jako autor železniční novely a stylisticky vybroušených (až přebroušených) salonních próz, dráždících soudobou kritiku cizáckým leskem a lehkomyslnou bonvivánskou smyslností. Výklad sleduje autorův ojedinělý dramatický pokus - na tomto poli...
|
|
|
Influence of Otomar Krejca's aesthetics in French-speaking Belgium
Flock, Sarah ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent) ; zatím nezjištěn, nerealizuje se (oponent)
1 Stopami Krejčovy divadelní poetiky ve frankofonní Belgii Disertační práce se zaměřuje na české divadlo od první do druhé avantgardy. Především je zaměřená na divadlo Otomara Krejči a jeho vztah s belgickým divadlem v rámci druhého českého avantgardního divadla do doby normalizace (do r. 1982). Hlavní hypotéza je v tom, že Krejčův přínos byl významný pro belgické pojetí dramatického umění. Existuje dnes belgické pokračování divadelní poetiky Krejči ve frankofonní Belgii a pokud ano, proč ? Krejča realizoval důležitou část svého uměleckého života v Belgii. Belgická divadelní činnost Krejči se dělí do dvou odlišných období. První z nich začíná založením Divadla za branou v Praze v roce 1965 a je spojené s působením v belgickém Národním divadle v Bruselu. Tato léta spadají do československé destalinizace a jsou velmi produktivní v umělecké oblasti. V Bruselu Krejča režíruje celkem čtyři hry : v roce 1965 Hamlet, v roce 1966 Racek, v roce 1970 Tři sestry a v roce 1978 Romeo a Julie. Ty tři první hry jsou inscenovány před odjezdem Krejči do jeho polo-exilu a před dobou normalizace. Poslední hra znamená začátek jeho druhého období v Belgii, spojeného s městem Louvain-la-Neuve. Druhé období začíná v době normalizace, kdy bylo zlikvidováno Divadlo za branou, zatímco jsou Krejčovy inscenace již velmi známé v...
|
|
| |
|
|
Management kina Ponrepo
Přádná, Alena ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Diplomová práce mapuje, následně analyzuje a vyhodnocuje veškeré procesy probíhající v kině Ponrepo. Ačkoliv se jedná o archivní kino, v současné době se podílí na komplexnějších a širších aktivitách než je samotné filmové promítání. Práce tedy pojednává jak o procesech souvisejících s tradiční funkcí Ponrepa, jakožto zprostředkovatele sbírek Národního filmového archivu veřejnosti, tak o procesech spojených s novým posláním kina jako kreativního centra či platformy filmového vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Vliv digitalizace na provoz a programovou nabídku jednosálových kin
Konopáčová, Jana ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Hucková, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem digitalizace na provoz a změnu programové nabídky jednosálových kin. Cílem je posoudit jednotlivé aspekty přechodu na digitální formát, popsat provoz digitálního kina a analyzovat případné změny ve výběru promítaných filmů. Teoretická část práce shrnuje dostupné informace týkající se dané oblasti, praktická část poté demonstruje fungování dvou vybraných kin ve vztahu k teoreticky nastíněným hypotézám.
|
|
|
Přínosy zážitkového vzdělávání pro osobnostní rozvoj jednotlivce
HORTOVÁ, Ilona
Diplomová práce Přínosy zážitkového vzdělávání pro osobnostní rozvoj jednotlivce se zabývá významem zážitkových kurzů a aktivit ve vzdělávání pro osobnostní růst dospělých. Práce je zaměřena na popis okolností, které doprovázejí současné oblasti zážitkového vzdělávání, s důrazem na působení a pedagogický přínos jednotlivce. V práci jsou dále zmíněny principy a metody zážitkového vzdělávání. Vlastním cílem výzkumné práce je definování oblastí osobnostního rozvoje, pro které může zážitková pedagogika připravit vhodné tréninkové prostředí. Výzkumná část práce tak přinese přehled nejdůležitějších oblastí osobnostního rozvoje, které si jednotlivci po absolvování zážitkového programu osvojili.
|
|
|
Dramaturgie jako dovednost zážitkového pedagoga
KABELE, Jaroslav
Práce se zabývá především dramaturgií zážitkové pedagogiky, jejím využitím i mimo oblast zážitkové pedagogiky. Na začátku práce je popsána zážitková pedagogika a hlavní pojmy zážitek, prožitek, prožívání, zkušenost a dovednost. Práce pokračuje popisem samotné dramaturgie, jejími nejznámějšími druhy, obecným pohledem na dramaturgii a vymezením termínu dramaturgie v pedagogickém kontextu. Třetí část práce pojednává přímo o dramaturgii v zážitkové pedagogice, zde je i stručně popsána pedagogika volného času, výchova zážitkem, kapitola pokračuje základním rozdělením dramaturgie, popisem teoretické a praktické části dramaturgie, dramaturgickou vlnou, obloukem a reflexí. Další část práce je o využití dramaturgie i mimo zážitkovou pedagogiku. Tématem na závěr je využití dramaturgie ze zážitkové pedagogiky ve výchově.
|
|
|
Dramaturgie a financování artového kina Světozor
Tůmová, Barbora ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Bakalářská práce sleduje fenomén artových kin se zaměřením na oblasti dramaturgie a financování. Jejím cílem je obecně představit historické i současné vnímání artového filmu, vznik instituce artového kina a různé možnosti jejich financování prostřednictvím veřejných či soukromých podpor. Praktická část předloží detailnější vhled do dramaturgie a financování pražského artového kina Světozor. Ve svém výsledku text potvrzuje, že přitažlivost artových kin nespočívá jen ve specifické programové nabídce artových filmů a že zaměření se na prezentaci alternativní kultury sebou nutně nenese finanční závislost na veřejných zdrojích.
|
host ::
RSS.