|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Čeští Lucemburkové ve francouzské soudobé historiografii
Jedináková, Petra ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Petra Jedináková, ČEŠTÍ LUCEMBURKOVÉ VE FRANCOUZSKÉ SOUDOBÉ HISTORIOGRAFII, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013. Cílem předkládané práce je sledovat na základě zpráv francouzských středověkých pramenů vztahy českých Lucemburků k francouzské panovnické dynastii a ohlasy jejich politiky v západní Evropě. Dále se práce zaměřuje na rozdílné vnímání Lucemburků v českém a francouzském prostředí, důvody vedoucí k těmto specifikům v nahlížení na panovnický rod Lucemburků. Lucemburkové jakožto původně hrabský rod lucemburských Francouzů měli k Francii a jejímu panovnickému rodu vždy silné vazby, pojily je nejen vzájemná úcta, respekt, přátelství a podobné názory, ale i rodinné svazky, které byly posilovány výchovou nástupců rodu přímo u francouzského krále, podpoře v boji i na diplomatické půdě, vzájemnými styky a návštěvami. O tom všem nám zachovaly svá svědectví středověké prameny, zprávy kronik a análů, listiny, korespondence i postřehy literátů z francouzského prostředí, kteří se osobně setkali s českými králi z lucemburského rodu a kteří nám tak o těchto našich panovnících zanechali důležitá svědectví. Jan Lucemburský byl a dodnes je ve Francii vnímán především jako vzor rytířských ctností, statečný bojovník a oddaný druh francouzského krále. V Čechách byl po dlouhá staletí...
|
|
|
Volnočasové aktivity jako prevence sociálně-patologických jevů. Výchova mladých včelařů
Dragounová, Monika ; Kohnová, Jana (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Úkolem a zároveň návodem této bakalářské práce je ukázat a přiblížit dlouhodobé a krásné řemeslo, jakým je včelařství. Od historie, přes vývoj samotného spolku, až po současnost. Před založením našeho včelařského kroužku mládeže jsem navštívila několik základních organizací včelařů ve Slaném, v Libušíně, na Kladně a zjistila jsem, že v mnoha základních organizacích je více jak polovina včelařů starších šedesáti let. V dnešním světě techniky a odcizování se přírodě, je potřeba hlavně dětem ukázat, jak důležitý, krásný ale i závazný je chov včel. Tento chov se zachoval po dlouhá tisíciletí a je potřeba, aby tomu zůstalo i nadále. Výchova mladé generace je budoucnost nás všech. Včelařství je jeden z mála oborů lidské činnosti, který napomáhá životnímu prostředí. Včela a krajina, to neodmyslitelně patří k sobě. Svou činností se aktivně podílí na zachování rozmanitosti zeleně pro další generace. Klíčová slova: mládež, příroda, život, včelařský kroužek, důležitost včel pro přírodu, vzdělávání mládeže, práce včelaře, kroniky
|
|
|
Historie ZŠ Davle
Obermajerová, Kateřina ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Nováková, Daniela (oponent)
Anotace: Bakalářská práce "Historie základní školy Davle" se zabývá dějinami základního školství v této obci. Jejím cílem je podat celkový přehled o škole a školství v obci od roku 1778 po současnost. Práce se však zabývá nejen historií davelských škol, ale věnuje se prvotně i historii ostrovského kláštera, dějinám vzdělávání v Čechách a starším i novějším dějinám městyse Davle. Pozornost je věnována i některým těžkým obdobím v životě školy. Samotná práce je zakončená pojednáním o osobě spisovatele Vladislava Vančury, který školu v minulosti navštěvoval. Obsah práce vychází převážně z původních pramenů a odborné literatury.
|
|
|
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
|
|
|
Kronika města Chebu Pankráce Engelharda z Haselbachu. Příspěvek k městskému kronikářství raného novověku.
Kovařík, Tadeáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá městským kronikářstvím raného novověku na příkladu kroniky města Chebu Pankráce Engelharda z Haselbachu z roku 1560, které patří významné místo v chebské historiografické tradici. Práce nejprve pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. Na základě odborné literatury je definován žánr kroniky, především městské kroniky. Stručně je pojednáno o vývoji kronik českých měst v předbělohorském období a o dějinách městského kronikářství ve Zhořelci. Další kapitola představuje dějiny města Chebu, jeho ekonomické zázemí a politické postavení v Českém království i Svaté říši římské. Dále je nastíněn vývoj chebského písemnictví v raném novověku, jemuž následuje pojednání o chebských městských kronikách předbělohorského období. Samostatná pozornost je věnována autografu kroniky Pankráce Engelharda z Haselbachu i všem dalším dochovaným rukopisům této kroniky. Zvlášť je pojednáno o iluminacích, které autograf kroniky obsahuje. Představena je také edice tohoto díla, již vydal Heinrich Gradl. Další kapitola popisuje osobnost a život Pankráce Engelharda. V následující kapitole je popsán obraz českých králů a římských panovníků středověku a raného novověku, jak vyplývá z textu této kroniky. Stejným způsobem je podán politický obraz města Chebu. Závěr práce získané poznatky shrnuje a...
|
|
|
Historie vzdělávání ve městě Chebu od konce 19. století do poloviny 20. století
ERNESTOVÁ, Jitka
Tématem bakalářské práce je doposud nezmapovaná oblast vzdělávání. Práce je zaměřena na konkrétní místo a dobu. Jedná se o město Cheb, v období od konce 19. století ke vzniku samostatné Československé republiky až do poloviny minulého století. v první části práce je uveden všeobecný nástin ekonomické a politické situace na Chebsku a z této situace vycházející potřeba zajištění různých typů vzdělávání. Následně práce obsahuje souhrnný přehled významných vzdělávacích subjektů v Chebu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jazyková analýza barokního historického textu
VESELÁ, Jaroslava
Tématem diplomové práce je jazyková analýza stanoveného úseku prvního dílu barokní kroniky Jana Františka Beckovského. V teoretické části je přiblížen život autora, shrnuta jeho díla a blíže představena samotná kronika Poselkyně starých příběhův českých I z roku 1700. Analýze byla podrobena hláskoslovná a lexikální rovina, která je dělena do několika tematických celků. Méně pozornosti bylo věnováno rovině morfologické a stylistické. Syntaktická stránka kroniky analyzována nebyla. Diplomová práce si klade za cíl postihnout základní hláskoslovné rysy jazyka vrcholného baroka a dále uvést specifika slovní zásoby textu z oboru historiografie.
|
host ::
RSS.