|
|
Specifika kolektivizace na okrese Svitavy v letech 1949-1960
Jiráček, Jiří ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá procesem kolektivizace na území spadajícím do kompetence Okresního národního výboru Svitavy. Práce představuje hospodářskou i sociální přeměnu regionu po odsunu německých obyvatel. První kapitola podává obecnou charakteristiku okresu Svitavy a také ONV Svitavy jako hlavního prostředníka kolek- tivizace mezi vládou a jednotlivými obcemi. Další kapitola se soustředí na průběh kolektivizace na Svitavsku, a to podle dělení na tři etapy - první etapa (1949-1953), druhá etapa (1953-1954) a závěrečná etapa (1954-1960). Regionální vývoj je zasazen do souvislostí s celorepublikovými událostmi spojenými s fenoménem kolektivizace. Následující kapitola se věnuje individuálnímu průběhu kolektivizace ve vybraných obcích okresu Svitavy. Autor se pokouší na základě mikro-historických sond pouká- zat na zvláštnosti provázející realizaci kolektivizace. Cílem poslední kapitoly je na- stínění mechanismu soudních represí proti soukromým rolníkům. Pozornost se pře- devším upíná k největšímu rolníkovi Františku Blažkovi. Soudní proces s ním se stal zastrašujícím nástrojem k urychlení likvidace tzv. "kulaků". Práce si klade za cíl vylíčit rozdílnosti v zakládání jednotných zemědělských družstev mezi obcemi nově osídle- nými a s původním obyvatelstvem. Okres Svitavy se k tomuto porovnání velmi hodí,...
|
|
|
Židovská komunita ve Zruči nad Sázavou
Augustovová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Zruči nad Sázavou. Hlavní důraz je kladen na vývoj židovského osídlení ve 20. století. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitolou první je Úvod. Ve druhé kapitole je nastíněna historie města Zruč nad Sázavou. Třetí, nejdůležitější, kapitola je věnována vývoji židovského osídlení od počátku do druhé světové války, která znamenala konec židovské komunity ve Zruči nad Sázavou. Čtvrtá kapitola se věnuje historii Dolních Kralovic, pod jejichž náboženskou obec Zruč spadala. Poslední kapitolou je Závěr. Práce je založena zejména na studiu archivních pramenů. Informace jsou čerpány také ze sekundární literatury.
|
|
|
Kancelář prezidenta republiky po nástupu Klementa Gottwalda
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Cílem této práce je komplexně představit změny, ke kterým došlo v Kanceláři prezidenta republiky v období přibližně od února 1948 do smrti Klementa Gottwalda. Po stručném úvodu, který přiblíží tzv. zakladatelské období komunismu spolu se životem Klementa Gottwalda a jeho manželky Marty, následuje úvodní kapitola o poúnorové situaci v KPR. Ta uvozuje dvě velká témata, která budou zkoumána v dalších kapitolách - personální otázka a organizace. Práci uzavře kapitola o mocenské roli Hradu a samotného Gottwalda- prezidenta v letech 1948-1953. Literatura k tomuto období většinou popisuje hlavně obecné rysy zakladatelského období a roli Klementa Gottwalda. Samotné prezidentské kanceláři se pozornost nevěnuje, z postižených zaměstnanců napsal paměti jen Miroslav Jirásek. Využila jsem tedy hlavně práce Karla Kaplana, pro popis situace po smrti Gottwalda byla důležitá kniha vzpomínek Ladislava Nováka - kancléře Antonína Zápotockého, Antonína Novotného a Ludvíka Svobody. V práci byly vyžity materiály z několika archivů, i přes to se všechny otázky zodpovědět nepodařilo. Neexistuje například spis akčního výboru v KPR, jeho činnost se tedy dá zmapovat jen velmi omezeně. Národní archiv nabízí množství materiálů z provenience ústředního výboru KSČ, které se však KPR věnují velmi málo, stejně jako materiály...
|
|
|
Život sester řádu svaté Voršily v období komunismu
Trunečková, Pavlína ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem státu a katolické církve v letech 1948-1989 a jeho dopadem na ženské řeholní řády, konkrétně pak na Unii řádu svaté Voršily, jejíž členky se v roce 1950 staly obětí internace a centralizace řádových komunit v důsledku státem pořádané akce "Ř". Konkrétní příběhy šesti sester dokumentují podmínky, ve kterých byl řád nucen přežívat v období, kdy byla činnost všech řeholí zakázána. V rámci perzekuce byly řádové sestry nuceny k práci v zemědělství, v průmyslu, později pracovaly také v psychiatrických léčebnách a ústavech sociální péče. Autentické zážitky pamětnic nám pomáhají nejen rekonstruovat sled historických událostí, ale představují nám také osobní pohled řeholních sester na nelehké období, během kterého si, bez ohledu na okolnosti, dokázaly zachovat svou vnitřní svobodu. Jednotlivá vyprávění vykazují v pohledu na prožitou dobu převážně shodu, nalezneme zde ale také drobné odlišnosti. Cílem této práce je pokusit se najít v nich kontinuitu, poznat a pochopit motivaci postojů jednotlivých narátorek a na základě toho dospět alespoň k dílčím závěrům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kolektivizace v obci Němětice v letech 1950-1960
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
(česky): Podstatou práce je zaměření se na vysvětlení problematiky kolektivizace českého venkova na příkladu jihočeské vesnice Němětice v období let 1950-1960 s pomocí metody mikrohistorické sondy do života této obce. Úvod práce se zabývá představením kontextu Českobudějovického kraje a strakonického okresu a charakteristikou obce v období před nástupem kolektivizace z hlediska politického, náboženského a sociálně-ekonomického. Důraz je dáván na specifika, která odlišovala Němětice od běžné obce podobné velikosti. Hlavní část práce se věnuje událostem celostátního měřítka majícím návaznost na dění v obci, právnímu rámci připravované kolektivizace a vylíčení procesu založení a fungování JZD v obci. Cílem této části je popsat metody, jež měly zlomit odpor proti kolektivizaci a přimět rolníky ke vstupu do JZD. Hlavní důraz autor klade na vylíčení poslední etapy kolektivizace v obci probíhající v letech 1956-1959, v níž došlo k definitivnímu ustavení JZD III. typu a kulackému procesu s padesátihektarovým sedlákem Milošem Boháčem. Cílem této práce je zhodnocení role obce v celém regionu, popsání forem perzekucí osob z vesnice na osudech tří modelových občanů - padesátihektarového sedláka, mlynáře a středního zemědělce a podání analýzy rozpadu mezisousedských vztahů a vztahu rolníka k půdě v průběhu...
|
|
|
Kolektivizace ve Středočeském kraji
Macourková, Anna ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje kolektivizaci československého venkova v letech 1949-1960 a dosavadní teze o zemědělské politice Komunistické strany Československa rozšiřuje o regionální poznatky z bývalého Pražského kraje, dnes Středočeského. V první části práce je rozebrán pojem kolektivizace v mezinárodním kontextu, přičemž pozornost je věnována zejména jejímu průběhu v Sovětském svazu. Kolektivizace v českém prostředí je pak sledována ve dvou liniích - v linii zakládání jednotných zemědělských družstev, která tvořila hlavní pilíř tzv. socializace venkova, a v linii perzekuce těch, kteří oné socializaci měli bránit, tzn. soukromých hospodářů, označovaných jako kulaci. Část diplomové práce se věnuje i agitaci, provázející zakládání a hospodaření družstev, a reflexi boje proti tzv. kulakům v dobovém zemědělském tisku - regionálním i celostátním.
|
|
|
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v období 1945 - 1989 s přihlédnutím k Praze
Kaftanová, Ilona ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Pabián, Petr (oponent)
Tato diplomová práce popisuje vznik řeholí a jejich vývoj ve světě a u nás. Řehole jsou popsané z pohledu jejich charitativní činnosti. Dále se zabývá perzekucí církve obecně a perzekucí a životem kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského s přihlédnutím k Praze v období 1945 - 1989. Tato část je rozdělena na časová období podle důležitosti vlivu státu na činnost církve a kongregace samotné. Celkem je jich šest. Každé toto období je dělené na dvě části. První část seznamuje obecně s vývojem vztahů státu a církve. Druhá část popisuje vztah státu k ženským řeholím a ke kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Práce využívá dostupnou literaturu a archivní dokumenty. Archivní materiály pocházejí z Národního archivu z Praze, z největší části z fondu SÚC (Státního úřadu pro věci církevní), z Vojenského historického archivu a z archivu kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Na závěr je zařazeno zamyšlení o úloze řeholí v dnešní době. Klíčová slova Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, perzekuce, řehole, církev
|
|
|
Politické procesy v 50. letech
Cihla, Václav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
1 Resumé Název práce: Politické procesy v 50. letech Účelem mé práce je popsat politické procesy v souvislostech. To znamená popsat vývoj politické situace, vývoj právního řádu, politické procesy samotné, rehabilitaci a současný pohled na fenomén politických procesů. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se zabývá komplexním pohledem na politické procesy, ovšem nejenom na procesy samotné. Zejména se soustředí na právní řád, vývoj justice, pozadí politických procesů, metody používané při výrobě procesů, typy procesů a vliv na společnost. Kapitola je rozdělena na sedm podkapitol. Tyto podkapitoly popisují právní řád, perzekuci, politické procesy (obecně), druhy politických procesů, činnost sovětských poradců, metody vyšetřování včetně přípravy procesů a justici. Druhá kapitola se zabývá pojmem trestu, jeho aplikací a výkonem. Tuto kapitolu tvoří tři podkapitoly. První podkapitola se soustředí na trestné činy a druhy trestů. Druhá podkapitola je zaostřena na trest smrti a třetí podkapitola vysvětluje výkon trestu (trestu smrti a trestu odnětí svobody). Třetí kapitola se zabývá procesem s Karlem Kutlvašrem. Zde bych rád ukázal na mechanismus procesu vedeného proti konkrétní osobě. Informace o tomto procesu byly získány z knih a dalších dokumentů. Tato kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol. Tyto...
|
|
|
Politický proces s Dagmar Šimkovou a spol.
Blažek, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
V své práci jsem se zabýval případem Dagmar Šimkové. Věnoval jsem se nejprve její trestné činnosti, zatčení a vazbě, následně pak vlastnímu procesu až po vynesení konečného rozsudku, době strávené ve výkonu trestu a podmínkám zde panujícím a v poslední části pak také rehabilitačním řízením v roce 1968 a v 90. letech. V úvodních kapitolách až po vynesení rozsudku jsem se zabýval také širším případem, akcí, která nesla dle pracovních dokumentů StB název "Zběhové" a v níž se jednou z odsouzených stala právě Dagmar Šimková. Díky studiu množství archivních materiálů z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsem dospěl k několika závěrům. Co se týče první části, jež je zaměřena na trestnou činnost Dagmar Šimkové, podařilo se mi vysledovat a rozplést červenou nit celého případu dvou zběhů, který nakonec v součtu zahrnoval více než dvacet osob z celé ČR, které byly odsouzeny v sedmi na sebe více či méně navazujících procesech. Vycházíme-li z dobových materiálů a především pak z rehabilitačních rozsudků v roce 1968 a 1969 (zejména rozsudek s Věrou Černou), je nutným závěrem to, že přestože Dagmar Šimková vědomě vykonávala trestnou činnost, kterou vyjadřovala svůj nesouhlasný postoj s vládnoucím režimem a za niž byla odsouzena, tato její činnost rozhodně nebyla tak závažného charakteru, jak bylo v celém...
|
|
|
Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v padesátých letech
GAMPEOVÁ, Barbora
Tato práce si klade za cíl zmapovat činnost kongregace Chudých školských sester de Notre Dame od jejich vzniku se zvýšeným zřetelem věnovaným centralizaci sester v padesátých letech a jejich filiálce v Kardašově Řečici. Práce je rozdělena do několika tématických okruhů, které popisuji jednotlivé oblasti perzekuce. Práce zachycuje i dějiny řeholního domu v Kardašově Řečici od doby jejího založení až do odchodu posledních sester. Celá práce se opírá především o archivní materiály z domácích archivů, přihlíží i ke svědectví řeholnic, které tyto události prožily.
|
host ::
RSS.