|
|
Bautzen a Budyšin: Jazykové ideologie v hlavním městě Lužických Srbů
Škrob, Jan ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V této práci se snažím v konkrétní situaci menšiny Lužických Srbů ve většinově německém Budyšíně (německy Bautzen, lužickosrbsky Budyšin) - který je zároveň chápán jako kulturní, společenské a politické centrum Lužických Srbů - popsat a analyzovat jazykové ideologie pro tuto situaci relevantní se zvláštním důrazem na ideologicky zakotvený vztah mezi jazykem a nacionalismem. Právě s ohledem na tento vztah se v práci věnuji také zvláštnímu významu jazyka pro udržování lužickosrbské národní identity. Jazykovými ideologiemi Lužických Srbů se zabývám také v širším kontextu sociálních a politických vztahů v Budyšíně a okolí, přičemž se soustředím mimo jiné na projevy nenávisti vůči Lužickým Srbům ze strany lokální německé radikální pravice. Jde mi zároveň o zachycení mocenského vztahu mezi němčinou a lužickou srbštinou. Kromě paradigmatu jazykových ideologií vycházím i z práce některých poststrukturalistických autorů, především pro jejich důraz na konstruovanost identit a mechanismů jazyka. Klíčová slova: jazyk, jazykové ideologie, nacionalismus, jazykový nacionalismus, identity, národní identita, etnicita, jazyk a moc, lužická srbština, němčina, jazyk a politika, jazykový kontakt
|
|
|
Hokej jako symbol národní identity aneb česká společnost 20 let od zlatého Nagana
Burdová, Karolína ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem budování národní identity skrze sport, konkrétně lední hokej. Zaměřuje se především na aspekty přispívající k reprodukci české národní identity, za takové jsou označovány především symboly, které svou všudypřítomností připomínají příslušnost jedince k danému národu, stejně tak ale i média, která se výrazně podílí na mytizaci sportovních událostí. Jednou z událostí, jež sehrála důležitou roli při tvorbě české národní identity, jsou Olympijské hry v Naganu v roce 1998. Úspěch českých hokejistů na tomto turnaji se již před dvaceti lety jistým způsobem zapsal do dějin, důkazem je několik odkazů, které po sobě tento triumf zanechal. Práce vznikla na základě výzkumu, jež kombinoval vícero metod. Zúčastnila jsem se participativního pozorování přenosů hokejových zápasů národního týmu, provedla analýzu dokumentů, které odkazují na to, jakou stopu ve společnosti vítězství hokejistů zanechalo, a také jsem uskutečnila polo-strukturované rozhovory s fanoušky ledního hokeje. Rozhovory napovídají, že vítězství hokejistů v Naganu za pomoci médií a banálního nacionalismu podlehlo mytizačnímu procesu, a tak sehrálo významnou roli při utváření české národní identity.
|
|
|
Izraelská národní identita v písních No'omi Šemer
Kuželová, Mariana ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Menachem Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato práce si klade za cíl zachytit motivy izraelské národní identity v písňových textech izraelské textařky a skladatelky Noʿomi Šemer (1930-2004) z jejího tvůrčího období do roku 1967. První kapitola pojednává o dějinách hebrejské ideologické písně od konce 19. století do 60. let 20. století. Druhá kapitola se zabývá těmi biografickými prvky a politickými názory Noʿomi Šemer, které jsou relevantní pro pochopení její tvorby. Dále jsou představeny metody a výsledky analýzy autorčiných textů, kterou provedl Michael Gadish, a z níž tato práce do jisté míry čerpá. V této kapitole je rovněž popsán vztah mezi tvorbou Noʿomi Šemer a izraelskou národní identitou její doby. Poslední kapitola se zaměřuje na nejvýraznější motivy autorčiny tvorby, kterými jsou biblické motivy, motiv vojáka a motiv budování. Každému z těchto motivů je věnována samostatná podkapitola, ve které je na ukázkách písňových textů předvedeno, jakým způsobem autorka s danými motivy nakládá. Práce je doplněna o obrazové přílohy, které dokazují přítomnost zmíněných motivů i v tehdejší izraelské vizuální kultuře. V závěru se práce snaží navrhnout možné příčiny relevance těchto motivů v kultuře a identitě tehdejší izraelské společnosti.
|
|
|
Folklórní tanec jako součást konstruktu národní identity: sarajevské taneční spolky během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995
Grossová, Veronika ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tzv. kulturními uměleckými družstvy, potažmo folklórními tanečními soubory v Jugoslávii v letech 1945 - 1992 a v obléhaném Sarajevu během války v Bosně a Hercegovině. Autorka nahlíží na folklórní tanec jako na jeden z prostředků utváření národní identity v období konstruování moderních evropských národů v 18. a 19. století. V rámci upevňování určité národní identity byly folklórní tance využívány k propagaci politické moci a legitimizaci režimu i ve 20. století. Myšlenka jugoslávského samosprávného socialismu, který fungoval od 50. let, pronikla i do oblasti kultury. Masivně byly zakládány amatérské umělecké spolky, náležící k továrnám či jiným institucím, které udržovaly kulturní dědictví v podobě hudby, tanců a her, a jejichž úkolem bylo šířit a upevňovat jugoslávskou identitu a podporovat narativ o bratrství a jednotě jugoslávských národů. Nacionalistické napětí v zemi však, společně s ekonomickými problémy, začalo vzrůstat během 80. let a o dekádu později zapříčinilo sérii válek vedoucí k rozpadu Jugoslávie. Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995 postavila proti sobě především obyvatele třech hlavních místních etnik, tedy Bosňáky, Chorvaty a Srby, a to i v tradičně multietnickém hlavním městě. Cílem práce je objasnit změny, které v rámci folklórních souborů nastaly po...
|
|
|
Jak se stát opravdovým Italem? Úsilí potomků imigrantů o změnu italského zákona o občanství.
Fejerová, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje fenoménu asociací potomků imigrantů v Itálii, a zejména jejich úsilí o změnu zákona o občanství z roku 1992 mezi lety 2005 a 2014. Cílem práce je představit argumenty, kterými asociace zdůvodňují nutnost změny tohoto zákona a určit používaný styl argumentace. Záměrem je zjistit, jestli je jejich styl nacionalistický, nebo multikulturní. Tedy ztotožňují-li se potomci imigrantů s Itálií, jakožto klasickým národním státem a přijímají jeho autostereotypy, anebo jestli je jejich primárním referenčním rámcem kultura země původu jejich rodičů a volají po proměně italské společnosti podle multikulturních principů, kde budou všechny menšiny a jejich kultury a náboženství respektovány stejně. Jako instrument pro výzkum slouží teorie občanství Christiana Joppkeho, která vnímá občanství ve třech dimenzích - statusu, právech a identitě. V dimenzi identity je pak vodítkem pro rozlišení nacionalistického a multikulturního stylu seznam položek národní identity tak, jak je definuje Anne-Marie Thiesse. Z provedené analýzy vyplývá, že právě identita je dimenzí, na niž se asociace odkazují nejhojněji, a s jejíž pomocí dokazují svoji "italskost." Jejich argumentace je klasického nacionalistického střihu, s hojným tematizováním jazyka, národního území a gastronomie, které poukazují...
|
|
|
Panovnice Alžběta II. jako symbol britské národní identity v letech 1997-2017
Bartoňová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Britská panovnice Alžběta II. je nedílnou součástí britské národní identity, a to dle odborných názorů i dle oficiálních stránek britské vlády. Ovšem způsob, kterým se podílí na udržování britské identity není dostatečně popsán. Proto se tato bakalářská pr panovnice Alžběty II. v udržováním britské národní identity. Analyzuje, zda a jakým způsobem se panovnice podílí na udržování britské národní identity. Nejprve rozebírá přibližuje složitost tohoto pojmu a směry, kterými lze národní identitě přistupovat. Pokračuje definicí britské identity. Dále, na základě odborných studií a názorů, stejně jako na základě názorů britských žurnalistů a obyvatel představuje hlavní oblasti a složky britské národní identity. Tímto způsobem stanovuje oblasti, ve kterých by se panovnice měla při udržování národní identity pohybovat. Těmito oblastmi jsou politicko ideologická identita národa, kulturní identita a společná historie a paměť. V , zda je panovnice Alžběta těchto oblastech činná a jakým způsobem udržuje a posiluje jednotlivé složky identity. Analyzuje, jakým způsobem panovnice reálně o tuto identitu pečuje. Jsou monitorovány jednotlivé události, kterých se panovnice účastní, jednotlivé proslovy a styl jakým je Spojené království prezentováno na charitativní činnost. Díky poznatkům z analýzy královniných činností je v...
|
|
|
Vitalita současné galicijštiny
Picková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Valeš, Miroslav (oponent)
Mgr. Lenka Picková Vitalita současné galicijštiny Abstrakt: Nikdy v historii nedocházelo k tak rychlému vymírání jazyků, jako v současné době. Tato práce si klade za cíl posoudit životaschopnost jednoho z oficiálních jazyků Španělského království, galicijštiny. Po nezbytném vymezení společensko-historického kontextu byl pomocí kvantitativních i kvalitativních byl dat proveden detailní rozbor devíti faktorů, mezi které patří především mezigenerační jazykový přenos, absolutní a relativní počty mluvčích, trendy a užívání v současných komunikačních situacích a médiích, vládní a institucionální podpora, vzdělávací systém a individuální postoje obyvatel Galicie k oběma oficiálním jazykům. V závěru bylo provedeno shrnutí těchto jednotlivých faktorů a posouzení jejich vlivu na vitalitu galicijštiny. Klíčová slova: ohrožené jazyky, posouzení vitality jazyka, galicijština, jazyková politika, menšinové jazyky, diglosie, jazyky v kontaktu, národní identita, postoje mluvčích.
|
|
| |
|
|
Podoby politiky neoosmanismu na příkladu tureckých komunit v Bosně a Hercegovině a Kosovu
Blinka, Jakub ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje turecké menšině v Kosovu, a to především její roli v současných kosovsko-tureckých vztazích. V rámci práce je zkoumána percepce tureckého angažmá v Kosovu mezi příslušníky této komunity a jejich sounáležitost s kosovským státem. Téma bude navíc dáno do souvislostí s předešlým autorovým výzkumem turecké komunity v Bosně a Hercegovině. Práce je rozdělena do několika částí, v prvním oddíle je věnovaná pozornost teoretickému ukotvení na základě turecké zahraničněpolitické doktríny strategické hloubky, tzv. neoosmanismu a teoretických základech studia národa, nacionalismu a identit. Dále budou představeny historické a současné vztahy Turecka a Kosova, což bude doplněno i základními informacemi o kosovské menšině Turků. Stěžejní částí této práce je kapitola věnující se analýze dat z terénního šetření, které bylo provedeno ve dvou kosovských lokalitách (Mamuša a Prizen) v roce 2019. Výsledky této analýzy jsou porovnány se závěry výzkumu zrealizovaného v Bosně a Hercegovině v roce 2017, na jejichž základě je zhodnocena turecká strategie vůči těmto balkánským zemím. Klíčová slova: neoosmanismus, Kosovo, turecká menšina, národní identita
|
|
|
Mýtus hebrejského moře: jeden s aspektů sionismu Zeeva Žabotinského
Coman, Adam ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Wein, Martin (oponent)
Předkládaná disertace zkoumá ideu tzv. Hebrejského moře a proces její mytologizace v díle a politické činnosti Vladimira (Ze'eva) Žabotinského. Žabotinskij (1880-1940), vedoucí představitel sionistického revizionistického hnutí, rozvinul koncept Hebrejského moře, který dále uplatňoval v různých oblastech svých sionistických aktivit. V rámci vnitřní sionistické politiky tato idea sloužila jakožto prostředek ke zvýšení vlivu na sionistickou mládež a na průběh formování nového Židovského národa, a to zejména vůči sionismu dělnickému, hlavnímu ideologickému směru tehdejšího sionismu. V tomto ohledu bylo největším úspěchem tohoto konceptu založení námořní akademie Civitavecchia v Itálii. Na mezinárodně-diplomatické úrovni byla myšlenka Hebrejského moře využita k upevnění politických vztahů mezi revizionismem a Itálií, o což Žabotinskij usiloval již od počátků své sionistické kariéry. Koncepce Hebrejského moře taktéž přispěla významnou měrou při formování Žabotinského osobité představy národní identity, podle které byli Židé vnímáni jakožto obyvatelé Středomoří, a nikoliv jakožto pouštní, či blízkovýchodní národ. Tato představa vychází z tehdejších teorií o hebrejské identitě, podle kterých je nutné Hebrejce primárně spojovat s Fénickou říší, a ne nutně s židovským monoteismem. Z ekonomického hlediska...
|
host ::
RSS.