|
|
Jak se stát opravdovým Italem? Úsilí potomků imigrantů o změnu italského zákona o občanství.
Fejerová, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje fenoménu asociací potomků imigrantů v Itálii, a zejména jejich úsilí o změnu zákona o občanství z roku 1992 mezi lety 2005 a 2014. Cílem práce je představit argumenty, kterými asociace zdůvodňují nutnost změny tohoto zákona a určit používaný styl argumentace. Záměrem je zjistit, jestli je jejich styl nacionalistický, nebo multikulturní. Tedy ztotožňují-li se potomci imigrantů s Itálií, jakožto klasickým národním státem a přijímají jeho autostereotypy, anebo jestli je jejich primárním referenčním rámcem kultura země původu jejich rodičů a volají po proměně italské společnosti podle multikulturních principů, kde budou všechny menšiny a jejich kultury a náboženství respektovány stejně. Jako instrument pro výzkum slouží teorie občanství Christiana Joppkeho, která vnímá občanství ve třech dimenzích - statusu, právech a identitě. V dimenzi identity je pak vodítkem pro rozlišení nacionalistického a multikulturního stylu seznam položek národní identity tak, jak je definuje Anne-Marie Thiesse. Z provedené analýzy vyplývá, že právě identita je dimenzí, na niž se asociace odkazují nejhojněji, a s jejíž pomocí dokazují svoji "italskost." Jejich argumentace je klasického nacionalistického střihu, s hojným tematizováním jazyka, národního území a gastronomie, které poukazují...
|
|
|
Jak se stát opravdovým Italem? Úsilí potomků imigrantů o změnu italského zákona o občanství.
Fejerová, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje fenoménu asociací potomků imigrantů v Itálii, a zejména jejich úsilí o změnu zákona o občanství z roku 1992 mezi lety 2005 a 2014. Cílem práce je představit argumenty, kterými asociace zdůvodňují nutnost změny tohoto zákona a určit používaný styl argumentace. Záměrem je zjistit, jestli je jejich styl nacionalistický, nebo multikulturní. Tedy ztotožňují-li se potomci imigrantů s Itálií, jakožto klasickým národním státem a přijímají jeho autostereotypy, anebo jestli je jejich primárním referenčním rámcem kultura země původu jejich rodičů a volají po proměně italské společnosti podle multikulturních principů, kde budou všechny menšiny a jejich kultury a náboženství respektovány stejně. Jako instrument pro výzkum slouží teorie občanství Christiana Joppkeho, která vnímá občanství ve třech dimenzích - statusu, právech a identitě. V dimenzi identity je pak vodítkem pro rozlišení nacionalistického a multikulturního stylu seznam položek národní identity tak, jak je definuje Anne-Marie Thiesse. Z provedené analýzy vyplývá, že právě identita je dimenzí, na niž se asociace odkazují nejhojněji, a s jejíž pomocí dokazují svoji "italskost." Jejich argumentace je klasického nacionalistického střihu, s hojným tematizováním jazyka, národního území a gastronomie, které poukazují...
|
|
|
Příčiny konfliktů mezi Afroameričany a Korejci žijícími v USA v 80. a 90. letech 20. století
Fejerová, Eva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předkládaná bakalářská práce zkoumá příčiny konfliktů mezi dvěma americkými etnickými menšinami - Afroameričany a Korejci žijícími v USA. Problémy v soužití těchto dvou skupin bylo možné sledovat v průběhu 80. a 90. let 20. století v téměř všech amerických velkoměstech. Práce začíná krátkou charakteristikou konfliktů mezi skupinami, posléze jsou představeny a diskutovány mediální interpretace konfliktů a médii vytvořené společenské konstrukty obou skupin. Analytická část používá různé přístupy k vysvětlení napětí mezi Afroameričany a Korejci. Nejprve zkoumá běžné denní zkušenosti vzájemného setkávání obou skupin v obchodech Korejců v afroamerických sousedstvích. Tyto zkušenosti odhalují základní aspekty problémů v jejich soužití. Pro hlubší porozumění příčinám těchto problémů práce zkoumá psychologický proces vytváření negativních stereotypů, teorii "zprostředkovatelské menšiny" (společensko-strukturální a ekonomická teorie) a ideologickou, mocenskou a podnikatelskou motivaci organizátorů proti-korejských protestů. Práce dochází k závěru, že napětí mezi skupinami je udržováno negativními stereotypy o druhém etniku členy obou skupin, ekonomickými tenzemi mezi oběma skupinami, způsobenými odlišným ekonomickým postavením (obchodník-zákazník), špatnými zkušenostmi Korejců s trestnou činností Afroameričanů a...
|
host ::
RSS.