|
|
Nástěnné malby Smíškovské kaple v chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře
Škrancová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Nástěnné malby Smíškovské kaple v chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře Bakalářská práce představuje nástěnné malby Smíškovské kaple v chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Hlavní část práce se zaměří na ikonografický popis maleb a na uměleckou orientaci umělce. Nejdříve je kaple stručně popsána a poté je představen její složitý ikonografický program maleb. V další části práce je vymezeno datum kdy malby vznikly. Velice důležitou částí je otázka národnosti a umělecké orientace umělce. Zde je prostor hlavně pro zahraniční vlivy, které nepochybně na umělce působily. Cílem této práce je především uvedení do problematiky, představení dosavadních poznatků a jejich rámcové zhodnocení.
|
|
|
Typologie a ikonografie motivu Odpočívajícího Krista. Devoční námět Odpočívajícího Krista na historickém území Čech pozdní gotiky a rané renesance
Šormová, Tereza ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Diplomová práce pojmenovaná Typologie a ikonografie motivu Odpočívajícího Krista. Devoční námět Odpočívajícího Krista na historickém území Čech pozdní gotiky a rané renesance mapuje výskyt neobvyklého tématu, který se začal ve střední Evropě častěji objevovat v poslední čtvrtině 15. století. Na našem území se pak rozšířil na počátku století následujícího. Práce reflektuje problém terminologie, hledá původ zobrazení v typologickém srovnávání i výskytu motivu. Nachází rozdílné ikonografické typy sedícího Krista Trpitele, jejichž nejzávažnější díla jsou představena v přiloženém katalogu. Autorka práce dospěla k názoru, že motiv měl velmi blízko k františkánské spiritualitě, ale také k význačnému znaku duchovního života středověkého člověka, totiž očekávání Apokalypsy. Klíčová slova: Odpočívající Kristus / devoční (námět) / ikonografie / sochařství / Čechy
|
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele Svatého Ducha v Hradci Králové
Tehníková, Eleonora ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou středověkých nástěnných maleb. Klade si za cíl popsat, časově a slohově zařadit soubor do kontextu soudobé produkce nástěnného malířství 14. století v Čechách. V úvodní části jsou popsány historické souvislosti spojené s chrámem sv. Ducha a nastíněn vývoj církevní správy ve východních Čechách. Hlavní část je zaměřena na popis, rozmístění, ikonogafické určení nástěnných maleb a jejich současný stav dochování. Přední pozornost je věnována zhodnocení a upřesnění ikonografie jednotlivých obrazových scén, postav světců a donátorů. Slohový rozbor vymezuje stylové podobnosti, analogie, paralely a srovnává nástěnné malby se soudobou produkcí knižní, nástěnnou nebo sochařskou. Vedle toho se zabývá problematikou podílu přemaleb a druhotných zásahů do památky v rámci celého souboru. Tato část vyvozuje časové důsledky pro pravděpodobný vznik celé výzdobné koncepce interiéru děkanské sakristie. Závěr hodnotí a rekapituluje celkovou problematiku. Diplomová práce podává první podrobný rozbor a zhodnocení maleb v děkanské sakristii kostela sv. Ducha v Hradci Králové a poskytuje také kompletní kresebnou a fotografickou dokumentaci.
|
|
| |
|
|
Ikonografie a kult sv. Josefa v českých zemích v období baroka
Hoduláková, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií a kultem sv. Josefa v českých zemích v období baroka. První část práce se věnuje způsobu, jakým je sv. Josef prezentován v pramenech, a to v kanonických evangeliích, apokryfních evangeliích dětství a v legendistické literatuře. Nastíněn je také vývoj kultu a ikonografie sv. Josefa od starověku do novověku. Stěžejní část diplomové práce se věnuje kultu a ikonografii sv. Josefa v prostředí českých zemí v 17. a 18. století. Zohledněn je vliv Habsburků na šíření tohoto kultu. Pozornost je věnována přijetí sv. Josefa mezi české zemské patrony a zavedení jeho veřejného svátku v roce 1654, které vzešlo z iniciativy císaře Ferdinanda III. Další část je věnována ohlasům přijetí sv. Josefa mezi české zemské patrony v umění a také příkladům jeho zobrazení v českém barokním umění. Zkoumanými památkami jsou kašna se sloupem sv. Josefa na Novém Městě pražském, socha sv. Josefa na Karlově mostě, obraz Svaté rodiny v kostele Matky Boží před Týnem a svatojosefský malířský cyklus ve slezském Křešově. Klíčová slova Sv. Josef, baroko, ikonografie, kult, Habsburkové, čeští zemští patroni, Křešov
|
|
|
Pašijové výjevy v nástěnné malbě první poloviny 14. století v zemích českých
Kratochvílová, Denisa ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat nástěnné malby s tématikou pašijových výjevů, které vznikly v českých zemích v první polovině 14. století. Zkoumány budou především po stránce ikonografické. Cykly vzniklé na našem území v této době jsou následující: (i) Pašijový cyklus v kostele sv. Václava v Bubovicích; (ii) Pašijový cyklus v kostele sv. Jiří v Čebíně; (iii) Pašijový cyklus v kostele sv. Petra a Pavla v Dalešicích; (iv) Pašijový cyklus v kostele sv. Martina v Dolním Městě; (v) Pašijový cyklus v kapli na hradě Houska; (vi) Pašijový cyklus v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci; (vii) Pašijový cyklus v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči; (viii) Pašijový cyklus v kostele Narození Panny Marie ve Starém Plzenci; (ix) Pašijový cyklus v bývalé johanitské komendě a kostele sv. Prokopa ve Strakonicích. Klíčová slova: nástěnná malba, 14. století, pašijové výjevy, ikonografie
|
|
| |
|
| |
|
|
Pokušení svatého Antonína. Motiv novodobé a moderní tvorby mezi textem a obrazem.
Hekrdlová, Alice ; Wittlich, Petr (oponent) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá Pokušení svatého Antonína v poslední čtvrtině 19. století ve Francii a v Belgii. Na rozboru vybraných děl ukazuje variabilitu jeho ikonografie a zároveň obsahovou komplexnost, v níž se odráží dobový vztah k náboženství, historii, vědě, exotismu, erotice a dalším oblastem, s nimiž je konfrontován člověk žijící v epoše velkých změn. Důraz je kladen na význam románu Pokušení svatého Antonína od Gustava Flauberta a jeho roli inspiračního zdroje pro výtvarné umění, v obecnější rovině je řešena také problematika vztahu textu a obrazu. Stať o umění fin de siècle se opírá o přehled celkového vývoje Pokušení svatého Antonína v literatuře i výtvarném umění a o historické, společenské a náboženské souvislosti, v jejichž kontextu se postava svatého Antonína postupně stala trvalou součástí francouzské kultury.
|
|
|
Funkce autora ve středověku. Příklad ikonografie rukopisů Guillauma de Machaut
Panušková, Lenka
Studie se zabývá zobrazením básníka a autora Guillauma de Machaut v rukopisech s jeho dílem. Řada Machautových skladeb či „dits“ reflektuje principy poezie a v tomto kontextu také odráží Machautův status autora či autority. Během Machautova života vznikly dva rukopisy, BN ms. fr. 1586 (c. 1350) a 1584 (c. 1370), o nichž se předpokládá, že byly vytvořeny přímo pod Machautovým dohledem. Dochovalo se i několik dalších rukopisů z doby po Machautově smrti, z nichž BN, ms. fr. 9221 a 22545-22546 jsou rovněž předmětem této studie. Iluminace zobrazující Machauta jako autora lze rozdělit do tří skupin (básník-písař, univerzitní ikonografie, inspirovaný básník), z nichž každá zdůrazňuje jiný aspekt psaní a prezentace básnické tvorby. Zdá se nicméně, že - navzdory pokusům některých badatelů o identifikaci přímého Machautova vlivu na iluminace, - pracovali jednotliví iluminátoři se současnou ikonografií a konceptem autora a podle toho také používali schémata, jaká byla v jejich iluminátorských dílnách obvyklá.
|
host ::
RSS.