|
|
Narace jako princip individuace
Müller, Karel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Práce zpočátku zkoumá různé přístupy ke vztahu jazyka a myšlení. Zaměřuje se konkrétně na kontakt čtenáře a literárního díla. Zabývá se teorií jazykových a narativních struktur a jejich souvztažnost s lidským názorem na svět. Pojednává o nauce o správném porozumění textu a jeho dopadu na lidské myšlení. Prozkoumává narativní schopnost poznání, vztah čtenáře a textu ve světle strukturalismu, schopnost doplňování metatextových struktur. Následně analyzuje význam mýtu pro lidskou mysl, jeho dopad na společnost a jeho následné rituální použití. Nadále práce pojednává o vztahu mýtu a pohádky, o jejich podobnosti a rozdílech a mytickém myšlení v současnosti. Poslední kapitola zkoumá individuační proces a vliv narace na jeho úspěšné dovršení, celkový vliv vyprávění na lidskou duši a možnosti narativní psychoterapie a analyzuje naraci z hlediska hlubinné psychologie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Selected conceptions of interpretation in intercultural dialogue
Platzner, Alexander ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Predkladaná diplomová práca v nadväznosti na kriticko-hermeneutický prístup Hansa- Herberta Köglera identifikuje ako zásadný predpoklad pre realizáciu interkultúrneho dialógu akt interpretácie. Práca je rozdelená na dve časti. Prvá časť je diskusiou nad kľúčovými konceptmi ako dialóg, identita, komunikácia a uznanie. Možno ju tiež chápať ako pokus o zachytenie vývoja myšlienky interkultúrneho dialógu v historickej perspektíve, pričom interkulturalita je tu definovaná ako étos. Druhá časť potom predstavuje konkrétne hermeneuticky orientované koncepcie interkultúrneho dialógu. Ide o koncepcie Raimona Panikkara, Rama Adhara Malla, Vincenta Shena, Franza Martina Wimmera a Hansa-Herberta Köglera. Súčasný posun v metodológii interkultúrneho dialógu je charakteristický splynutím paradigiem komunikácie a uznania, ktorý identifikujeme práve v integrujúcom prístupe Hansa-Herberta Köglera.
|
|
|
Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera
Voborský, Lukáš ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera Předkládaná studie se zaměřuje především na diskusi procesu rozumění a geneze významu. Na příkladu Gadamerovy hermeneutiky se ukazuje, jaké jsou limity pozitivního pokusu vyjádřit podmínky rozumění v kontextu filosofie konečnosti. Přes nesporné přínosy se hermeneutické rozumění ukazuje být zranitelné vůči ideologii a může být díky důrazu na shodu a koherenci v podezření ze skryté normativity. Derridova dekonstrukce naopak ukazuje dynamiku vzniku významu v jazyce, klade důraz na pluralitu a mnohoznačnost oproti totalizující jednoznačnosti či shodě; díky tomu však není schopná nabídnout nic, co by se dalo nazvat pravdou. V paralení linii výkladu se ukazuje na filosoficko-antropologickém přístupu Ernsta Cassirera v jeho srovnání s Heideggerovou existenciální analytikou pobytu, že už na základní úrovni, v procesu pojmotvorby a dřív, je naše rozumění věcem nějakým způsobem determinováno. V diskusi mezi Gadamerem a Derridou se ukazuje nevyhnutelnost určité arbitrární volby v procesu rozumění - s ohledem na praktickou situaci rozumění je třeba význam pravidelně fixovat, a to bez ohledu na míru naší dobré vůle zachovat jinakost druhého či textu. Cassirerova pozice naproti tomu ukazuje určitou teleologičnost v základu veškerého...
|
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
|
|
Hermeneutický rozbor básnické tvorby (1930-1945) Augustina Ujeviće
Ejubovič, Denis ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Augustin (Tin) Ujević (1891/1955) patří k nejvýznamnějším chorvatským básníkům. Cílem této práce je představit Ujevićův život, dílo a světonázor na pozadí jeho básnické tvorby ze třicátých a první poloviny čtyřicátých let, do roku 1945, kdy mu je jugoslávským režimem zabráněno publikovat. V tomto období vydává dvě básnické sbírky, Auto na korzu (1932) a Ojađeno zvono (1933), které jsou kostrou této práce, a dvě sbírky esejů, Skalpel kaosa (1938) a Ljudi za vratima gostionice (1938), které jsou základním pramenem při studiu Ujevićova myšlení o literatuře a životě. Teoretickým a metodologickým východiskem práce je interpretace, jako výsledek hermeneutické filosofie W. Diltheye, H. G. Gadamera a P. Ricoera.
|
|
|
Akutagawa Rjúnosuke a jeho úvahy o literatuře
Bedáňová, Veronika ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Anotace: Práce se zabývá interpretací literárně teoretické diskuze mezi dvěma významnými japonskými spisovateli: Akutagawou Rjúnosukem a Tanizakim Džun'ičiróem. Jako reakci na tento spor napsal Akutagawa literárně kritickou esej Bungeitekina, amarini bungeitekina (Literární, až příliš literární), která zaznamenává Akutagawovy úvahy o literatuře a která je v této práci analyzována. Práce se dále věnuje literárním úvahám Akutagawa projevovaných v jiných literárně teoretických esejích. Práce má za cíl sledovat vliv Akutagawových úvah na jeho tvorbu a zasazení jeho tvorby do širšího kontextu japonské literatury. Za metodologické východisko byl zvolen hermeneutický přístup. Práce dále vychází z biografických studií o autorovi a dalších literárních studií zaměřujících se na Akutagawovo dílo.
|
|
|
Příběh a jeho "co" a "o čem"
Špína, Michal ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o otázce interpretace fikčních narativních literárních děl s ohledem na to, k čemu jejich text odkazuje a co se zpravidla označuje jako reference. U tří autorů odlišného zaměření (Frege, Ortega y Gasset, Šklovskij) sleduje odsouvání reference jako věc v umění nedůležitou či nemožnou. Ve strukturalismu, rozvíjejícím se zejména ve Francii po roce 1960, jsou tyto otázky potlačeny ve prospěch zkoumání "literárnosti" literárního díla a jeho vnitřních vztahů, které umožnily vznik naratologie. Paul Ricoeur se následně snaží o fúzi strukturalismu s hermeneutikou; v pojetí literárního díla jako diskursu rozlišuje "co" a "o čem" díla, a to v návaznosti na Fregeho rozlišení smyslu a reference (významu); reference v díle ovšem není deskriptivní. V Čase a vyprávění pak již namísto o referenci hovoří o refiguraci a zdůrazňuje časové aspekty literárního díla a jeho recepce. Práci uzavírá krátká interpretace románu Chica Buarqua Budapešť (2003).
|
|
|
Překlad jako kulturní fenomén. George Steiner: Po Bábelu.
Grauová, Šárka ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Pelán, Jiří (oponent)
Základem práce je překlad stěžejní knihy Po Bábelu (1975), jejímž autorem je George Steiner. Překlad vyšel v nakladatelství Triáda roku 2010. Studie předkládaná v tomto svazku se dělí na tři části: první se snaží načrtnout obecný portrét George Steinera jako literárního a kulturního kritika, filosofa jazyka a židovského myslitele zabývajícího se důsledky šoa. Druhá část představuje Steinerův myšlenkový svět na základě jeho životního příběhu. Třetí část se pak zabývá Steinerovou poetikou a etikou překladu, přičemž zvláštní pozornost věnuje překladu v koloniálním a postkoloniálním světě. Mapuje sled metaforických obrazů, jejichž prostřednictvím Steiner popisuje překlad a interpretaci vůbec, především metaforu válečnickou a hostitelskou. Dospívá k závěru, že metaforické užití konceptu "překlad" pro širší pole rozumění, interpretace a kulturní tradice nepřispívá k pochopení překladu ve vlastním slova smyslu.
|
|
|
Old Testament Interpretation and the Postmodern Conditions
Zatroch, Ondrej ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Úlohou diplomovej práce "Interpretácia Starého zákona v postmoderných podmienkach" je na základe reflexie vývoja bádania a zvolených prístupov k textu Starého zákona kriticky uvažovať nad nasmerovaním a súčasnými výzvami starozákonnej bádateľskej práce. Práca poukazuje na to, že interpretácia Starého zákona sa musí diať v živom dialógu. To znamená nielen v dialógu s biblickým textom a stavom bádania, ale i so situáciou sveta, ktorá je často nazývaná ako "postmoderná". Dôležitým predpokladom práce je, že autentická interpretácia zahŕňa aj hlbokú sebareflexiu interpreta a jeho miesta v spoločnosti. To neznamená, že by interpretačná práca mala byť sebaprezentáciou vykladača. Naopak, mala by zostať solídna a kritická, ale takisto by sa mala odohrávať v solidarite s druhým človekom a situáciou, ktorú s ním bádateľ zdieľa. Výsledky práce ukazujú na dôležitosť zachovania kritickej podstaty starozákonného bádania a biblickej interpretácie. Len intenzívne a nepodliezavé kritické čítania môže byť základom pre budúcu kvalitu, solídnosť bádania a obhájenie jeho veci pred širšou vedeckou komunitou a spoločnosťou. Ďalším aspektom je solidarita so svetom. To znamená, že autentická prezentácia našej disciplíny je postavená na zdieľanej ľudskosti, a takisto na solidarite s ne- ľudským svetom prírody. Tretím...
|
|
|
Reflexion of Child's "Canonical Approach"
Pavlík, Mikuláš ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Hrabáková, Eva (oponent)
Anotácia Táto diplomová práca sa zameriava na charakteristické dôrazy a postuláty kanonického prístupu Brevarda S. Childsa a predstavuje ich prevažne s odvolaním na jeho dve významné publikácie: Introduction to the Old Testament as Scripture (1979) a Biblical Theology of the Old and New Testaments (1993). Ukazuje prierez jeho dlhoročnou bádateľskou činnosťou a s ohľadom na interpretačné dôrazy opisuje stručný prehľad dejín bádania o kánone od reformácie až po tzv. novú biblickú teológiu. Ťažiskom práce je predstaviť hlavné metodologické východiská Childsovho kanonického prístupu biblickej teológie s dôrazom na jeho ústredné postuláty ako je napríklad kanonická intencionalita, konečná podoba textu a pod., a na tie hermeneutické prvky, ktoré presahujú do praktickej pastoračnej služby v cirkvi. Práca je v závere doplnená o praktický návod na spracovanie teologickej exegézy, ktorý vychádza z hlavných hermeneutických princípov kanonického prístupu.
|
host ::
RSS.