|
|
Rudé hrady v meziválečném Československu
Vrba, Jakub ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky): Diplomová práce se zaměřuje na krajskou organizaci Komunistické strany Československa na Liberecku. Meziválečná KSČ byla v československém politickém systému specifická tím, že šlo o jedinou stranu, kde se angažovali příslušníci všech zdejších etnik. Členskou základnu této strany v libereckém kraji tvořili především místní Němci. Podpora KSČ zde v některých okresech ve dvacátých letech dosahovala až třetiny všech odevzdaných hlasů, nicméně v průběhu let třicátých se její volební preference silně snížily na úkor SdP. Tato diplomová práce hledá důvody, které k tomuto rychlému pádu vedly. Jako jeden z hlavní faktorů uvádí i vzájemně rozporné identity, jež se uvnitř místního hnutí utvářely: komunistické, německé a československé. K jejich určitému souznění přitom došlo až těsně před Mnichovem, kdy vznikl komunistický československý narativ, založený na supraetnické bázi. Zároveň práce dbá na dění v pražském centru KSČ, které výrazně ovlivnilo i dění na liberecké periferii. Stranou nezůstává ani kontext první republiky a její společnosti. Ukazuje, jak politika pražské vlády i hospodářská krize ovlivňovaly dění na Liberecku a v konečném důsledku i omezovaly schopnosti místní KSČ čelit nástupu SdP. Klíčová slova (česky) KSČ, komunistické hnutí, meziválečné Československo, čeští Němci, SdP, Liberecko
|
|
|
Rudá Praha: O příčinách volební úspěšnosti meziválečné KSČ
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
Cílem předkládané práce je analytické zhodnocení příčiny vysoké volební úspěšnosti KSČ v prostředí meziválečné Prahy. V centru zájmu stojí připravenost aktérů k politickému aktivismu, aktivnímu vystoupení na demonstracích ale také kořeny méně zjevných sympatií projevujících se ve výsledcích volebního klání. Za pomoci metod sociálních a kulturních dějin práce rekonstruuje sociální sítě členů, sympatizantů a voličů v průběhu zkoumaného období se zvláštním ohledem na příčiny příklonu jednotlivců ke komunistickému hnutí. Komplex vytvořený z ideologického diskurzu a symbolických reprezentací síly dělnické třídy, v praxi se multiplikující skrze organizační struktury KSČ a její satelitní organizace, byl vybudován s ambicí vytvořit, řečeno jazykem pramenů, uvědomělou dělnickou třídu - tedy lehce mobilizovatelný kolektiv přesvědčených komunistů. Zachycení procesu konstruování mentálního světa členů a sympatizantů hnutí za pomoci zmíněných diskurzivních a symbolických praktik v průsečíku s aktivitami komunistických organizací zlepšujícími kvalitu života chudých nabízí nový úhel pohledu na problematiku etablování komunistického hnutí v meziválečné společnosti. Klíčová slova: komunistické hnutí, dělnická periferie, meziválečná Praha, volby, politický aktivismus, ideologický diskurz, kolektivní reprezentace,...
|
|
|
Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918-1948
Pražáková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918 - 1948 mapuje proměny, kterými prošel regionální tisk na Kutnohorsku ve sledovaném období, a zasazuje je do kontextu dobových událostí. Nejprve je dodána definice Kutnohorska i s jeho základní demografickou a geografickou charakteristikou. Jelikož struktura periodického tisku na Kutnohorsku v období první republiky plynule navázala na situaci před první světovou válkou, je dále popsaná krajina periodického tisku Kutnohorska před rokem 1918. Můžeme sledovat, že již před rokem 1918 vycházelo na Kutnohorsku velké množství politických i spolkových periodik a to platí i pro meziválečné období. Po mnichovských událostech do počátku okupace však dochází nejprve k proměně struktury politického tisku a následně k jeho úplnému zániku. Do března 1943 je na Kutnohorsku zastaven také veškerý tisk spolků a zájmových organizací. Po roce 1945 již nedochází k obnově předválečné situace. Většina listů politických stran přesunuje své vydávání do jiných regionů a spolky nedostávají kvůli nedostatku papíru povolení k vydávání vlastních periodik. Po únoru 1948 většina zbylých periodik Kutnohorska zaniká a od padesátých let se tvoří nová struktura periodického tisku založená na sovětském vzoru, která klade důraz na zakládání závodních novin. K nejvýznamnějším periodikům...
|
|
|
Veřejný život ve Vejprnicích za první republiky
Vedral, Patrik ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vesnicí Vejprnice za první Československé republiky (1918- 1938). Jejím hlavním cílem je podat příspěvek k regionálním dějinám Plzeňska a zároveň zkoumat dělnické prostředí na venkově. Práce popisuje politický, profesní, sociální, demografický, stavební, náboženský, školní a spolkový vývoj v meziválečném období. Zjištěné údaje jsou porovnávány s Plzeňským regionem (okolními městy a vesnicemi) a se zbytkem země. Vejprnice mohou v některých ohledech sloužit jako příklad prvorepublikové venkovské obce. Klíčová slova: Československo, první republika, regionální historie, Plzeňsko, sociální historie
|
|
| |
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
|
|
Reflexe křesťanské víry v období první republiky v literárním díle Jana Čepa a myšlení Přemysla Pittera
Jelínková, Dominika ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce popisuje v úvodní kapitole dobu první Československé republiky, tedy roky 1918-1938. Zabývá se vznikem první republiky, novou ústavou, sociálním zákonodárstvím, vztahem republiky k Rakousku, německou menšinou v pohraničí a situacemi, které předcházely druhé světové válce. Zmíněna je i slovanská vzájemnost. Ve druhé kapitole je pojednáno o křesťanství v těchto letech, tedy o vzniku nových církví a jejich základnímu směřování, konfesijním rozložení obyvatel a církevní krizi, která v tomto období nastala. Část kapitoly je také věnována prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi a jeho myšlenkám, především náboženským. Poslední kapitola se zabývá dvěma autory, Janem Čepem a Přemyslem Pittrem, jejich životy, tvorbou a myšlenkami z tohoto období. Rozbor písemností obou autorů je veden snahou o vystihnutí jejich reakce na církevní situaci daného období a jejich vlivem na náboženské a politické dění především v období první republiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Star - sportovní časopis první republiky
Hoffmann, Martin ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Tato práce mapuje vývoj sportovního obrázkové časopisu Star, který vycházel v letech 1926 - 1938 v československém tiskařském domě Melantrich. Prostřednictvím Staru jsem také se snažil osvětlit situaci, v jaké se česká sportovní novinařina nacházela ve 20. a 30. letech 20. století. V textu jsou zachyceny jak okolnosti vzniku Staru, tak příčiny jeho zániku těsně před podepsáním Mnichovské dohody zástupci Velké Británie, Francie, Německa a Itálie. Zaměřil jsem se také na sportovní novináře a fotografy, kteří tento týdeník vytvářeli. A to zejména na Miloslava Josefa Horáčka, Huga Jindřicha Slípku, Antonína Františka Šulce, Karla Bureše, Karla Hájka a Svatopluka Sovu. Dále jsem v textu představil i několik dalších významných českých i zahraničních sportovců, jejichž články se v časopise objevovaly. Kromě toho jsem v práci popsal politické a společenské prostředí, v jakém Star vznikal. Věnoval jsem se i vývoji sportovního hnutí a stavu sportovního zpravodajství v období první republiky v Československu. K získání potřebných informací jsem analyzoval všech 13 ročníků časopisu Star, dále pak vybrané ročníky Českého slova, Národních listů, Lidových novin a Rudého práva a množství další literatury. Na základě zjištěných informací se mi podařilo sestavit komplexní pohled na sportovní časopis Star, čímž jsem...
|
|
|
Sociálně-politická role časopisu Parlament (1921-1936) a jeho mediální ukotvení v meziválečném období
Bajerová, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Sociálně-politická role časopisu Parlament (1921-1936) a jeho mediální ukotvení v meziválečném období charakterizuje postavení revue Parlament na mediálním trhu v meziválečném Československu. Představuje období první republiky jako dobu ustavování a stabilizace nového státu založeného na demokratických principech, které se odrážely i v tehdejší mediální tvorbě. Ta se vyznačovala, přestože podléhala cenzuře, značnou rozmanitostí - své místo v ní nacházela početná periodika různých zaměření a ideových hodnot. Parlament, na něhož jsem zaměřila svou pozornost, byl signifikantní tím, že vycházel ve stejnojmenné instituci a věnoval se tedy primárně sociopolitickým tématům. Z jeho obsahu je zřejmé, že si dal za úkol bránit svým obsahem nezávislé postavení republiky a přibližovat veřejnosti její zákony a politickou kulturu. Vzhledem k tomu, že o časopisu neexistuje příliš podkladů, rozhodla jsem se ho kompletně vymezit. Čerpala jsme primárně ze samotného periodika a archivních materiálů Národního archivu. Zaměřila jsem se na osobnosti, které tento měsíčník vytvářely, frekvenci jeho vydávání, organizační a finanční záležitosti a především na analýzu obsahu jeho textů v návaznosti na činnost Národního shromáždění. Tento postup mi poskytl ucelený pohled na dobovou situaci a udal mi...
|
host ::
RSS.