|
|
Národní identita albánských emigrantů v Praze
Stehlíková, Barbora ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumání národní identity albánských přistěhovalců v Praze a její projevy. Výzkum je prováděn pomocí biografické metody, při které se badatel mnohem více zaměřuje na život konkrétního jedince. Využívá se narativních epizodických rozhovorů, při kterých se dává co největší prostor vypravěči. Takto získané texty se poté důkladně interpretují. Kromě analýzy provedených rozhovorů zahrnuje tato práce shrnutí literatury zabývající se Albánci v České republice. Dále se zde nachází popis biografické metody, přičemž vycházíme převážně z práce Petry Klvačové a Zdeňka Konopáska. Následuje teoretické vymezení zásadních pojmů, kterými jsou "identita", "národní identita" a "etnická identita" a poté stručný přehled historického vývoje v Albánii a v oblasti Kosova. Menší pozornost je věnována také vztahu mezi přistěhovalcem a městem. V závěru dospíváme k tomu, že národní identita u všech sedmi respondentů představuje jednu z možných subidentit, která se však pohybuje na pomyslné síti ve větší vzdálenosti od středu než jiné aspekty prezentované respondenty. Těmito aspekty byla například práce či nějaká záliba.
|
|
|
Hindi Ideophones
Diatka, Vojtěch ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Dingemanse, Mark (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat ideofony v hindštině. Ideofony jsou "příznaková slova, která zpodobňují smyslové vjemy" (Dingemanse 2011:25). Tato diplomová práce obsahuje 4 hlavní kapitoly. (A) V první části se ideofony definují a nabízí se nová perspektiva na tento jazykový jev. Zároveň se diskutuje jejich vztah s citoslovci. (B) Ve druhé části se uvádí některé společné rysy ideofonů v hindštině, které je oddělují od zbytku slovní zásoby. (C) Třetí kapitola představuje výsledky terénního výzkumu, který se zaměřuje na to, jestli mluvčí hindštiny tato slova skutečně aktivně používají nebo ne. (D) Poslední část se zaměřuje na téma pro ideofony nejzásadnější - na jejich sémantiku. Pro analýzu se využívají nástroje Frame Semantics (rámcové sémantiky). V této kapitole je navržen nový rámec pro zachycení ideofonických významů. Přílohou této magisterské práce je seznam sesbíraných ideofonů, který je první svého druhu.
|
|
|
Jazyk české menšiny ve vesnici Repinka na Sibiři
Hakenová, Barbora ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Repinka a jejím okolí (Voskresenka, Novohrádka) v Rusku, v Omské oblasti (Kalačinském rajónu), a to v těchto jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické a okrajově také lexikální. Vzhledem k tomu, že lidé mladších generací už česky vůbec nemluví, byl výzkum zaměřen pouze na mluvu nejstarších generací, tedy osob starších pětapadesáti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých vystěhovalců do oblastí bývalého carského Ruska. Více se zaměřuje na oblasti, které nějak souvisejí s emigrací na Sibiř. Dále popisuje dosavadní výzkumy, které byly provedeny v české komunitě v Omské oblasti. Přináší informace o tamních nositelích českého jazyka. Tato jazyková enkláva u nás nebyla nikdy popsána, doposud se jí zabývali pouze badatelé z Ruské federace. K práci byly použity přepisy nahrávek mluvených projevů a zápisy modliteb, v nichž byla čeština zaznamenána cyrilicí. Výsledky výzkumu jsou vysvětleny postupně pro každou jazykovou rovinu. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení tohoto nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, a prvkům ovlivněných cizími jazyky (zejména ruštinou, méně pak ukrajinštinou). V závěru práce...
|
|
|
Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup
Pospíšková, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Populace kočky divoké (Felis silvestris) v Evropě po silné regresi areálu v 18. století začíná pomalu růst. Na území České republiky byla kočka divoká vzácnou šelmou už na začátku 19. století. Ve 20. století byla považována za vymizelý druh a ojedinělá pozorování pokládána za disperzní jedince z karpatské nebo západoevropské populace. K pozorováním navíc neexistovaly důkazy. Ty se objevily až s rozšířením fotomonitoringu, kdy se podařilo na fotopasti zaznamenat několik jedinců koček divokých z oblasti Beskyd, Šumavy, Českého lesa a Doupovských hor. Po více než 60 ti letech tak existuje důkaz o výskytu této šelmy v České republice. Abychom porozuměli prostorovým a disperzním souvislostem jejich výskytu a zjistili, zda se v ČR nachází dostatek vhodných oblastí pro dlouhodobé přežívání této šelmy, vypracovali jsme habitatový model pomocí ArcGIS. Tento "rule-based" model pracuje s proměnnými jako typ krajinného pokryvu, délka trvání sněhové pokrývky, expozice vůči světovým stranám a členitost terénu. Model byl vypracován také pro Slovenskou republiku, odkud pochází nálezová data použitá pro ověření modelu. Zjistili jsme, že výskyt kočky divoké v modelované oblasti významně souvisí s listnatými lesy, délkou trvání sněhové pokrývky (>20cm) nepřesahující 50 dní trvání a jižní expozicí. V České republice...
|
|
| |
|
|
Snaha našich krajanů o zachování českého jazyka v polském Zelově
Korenc, Jan ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje především na snahy zelovských Čechů o udržení českého jazyka v dané komunitě. Z počátku je práce soustředěna na metodiku mého terénního výzkumu. V další části poukazuji na charakteristiku českých krajanů v Zelově, která se zaobírá historií, identitou, náboženstvím, ale i vztahy s majoritní společností. Největší část práce se věnuje samotnému terénnímu výzkumu. Cílem práce je zjistit jaký význam má pro zelovské Čechy používání českého jazyka a zdali má tato komunita šanci přežít už tak dost pokročilou asimilaci do majoritní polské společnosti.
|
|
|
Vybraná problematika paremiologie etnika Viet
Dušková, Andrea ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Slavická, Binh (oponent)
Tato práce se zabývá vybranou problematikou paremiologie etnika Việt, a to na základě terénního výzkumu, jenž probíhal od ledna do června 2012 v Ho Či Minově městě. Práce se nejprve zaměřuje na fakta ohledně paremiologie a jazyka etnika Việt všeobecně. Dále je do ní zahrnut terénní výzkum užívání a znalosti přísloví ve Vietnamu, a to na základě kvantitativního dotazníkového šetření. Práce se podrobněji zabývá základní kontextuální symbolickou podstatou přísloví. Nakonec je do ni zahrnuto chronologické zmapování některých přísloví a přibližné určení jejich věku.
|
|
|
Albánská komunita v Praze
Sedláček, Michal ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na albánskou komunitu v Praze, především na kosovské Albánce a Albánce z Albánie. Byla vypracována na základě terénního výzkumu a studia odborné literatury a internetových zdrojů. Práce je rozvržena do šesti základních kapitol. Úvodní část představuje téma práce. Druhá kapitola charakterizuje použité prameny a respondenty. Třetí je zaměřena na metodiku práce, tedy na terénní výzkum provedený prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. V teoretické části je práce zaměřena na problematiku česko-albánských vztahů a na země, kde Albánci žijí. Empirická část zpracovává terénní výzkum, který proběhl mezi albánskými respondenty. V poslední části je bakalářská práce shrnuta.
|
|
|
Jazyk české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě
Frnochová, Adéla ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě, a to ve všech tradičních jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické, lexikální i slovotvorné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob starších šedesáti pěti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých přistěhovalců v Rumunsku a jejich současným životem. Zvláštní pozornost je věnována historii obce Šumice. V následující části práce jsou popsány metody sběru materiálu a jeho zpracování. K práci byly použity výsledky dotazníkového výzkumu a přepisy nahrávek mluvených projevů. Jako srovnávací materiál sloužily přepisy nahrávek z roku 1971 a doklady ze Šumice v Českém jazykovém atlase. Výsledky výzkumu jsou popsány postupně pro každou jazykovou rovinu. Uváděny jsou nejen jevy zjištěné na základě dotazníkového výzkumu, ale i jevy zachycené pouze v nahrávkách. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení šumického nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, dále pak prvkům archaickým a prvkům ovliněným cizími jazyky (zejména rumunštinou a němčinou). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V šumické češtině se vyskytuje mnoho archaismů, které byly typické pro...
|
|
| |
host ::
RSS.