|
|
Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech
Netopilová, Barbora ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...
|
|
|
Filosofie jako zaujetí (Hra - hraní, sen - snění, báseň - básnění - tělo, mocné i nemocné)
Strobachová, Ingrid ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce - společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále v práci používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech - ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění - ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje - vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem - nám v hraní snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti - Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient - vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.
|
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
| |
|
| |
|
|
Revolucni sen Devetsil (1918-1921)
Bulíček, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
Revoluční sen Devětsil je o mladých umělcích a levicových intelektuálech, kteří v říjnu 1920 založili svaz avantgardních umělců známý jako Devětsil. Založení Devětsilu bylo vyvrcholením jejich prožívání a účasti na událostech revoluční doby, kdy realizace sociální revoluce měla velkou šanci. Myšlenka Devětsilu se zrodila na jaře 1919 během první větší revoluční vlny. Jako součást avantgardní scény, chtěli být členové Devětsilu více než uměleckým svazem, chtěli mít politický a akční program. Nicméně jejich pojetí revoluce bylo velmi abstraktní, a v rozporu s jejich marxistickým přesvědčením. Ačkoliv jejich hlavním úsilím bylo abstraktní uvědomění si a vyjádření revoluční skutečnosti, nebyli ve skutečnosti v kontaktu s revolucí, a to kvůli velkému intelektuálnímu rozdílu mezi členy Devětsilu a proletáři, kteří jsou podle Marxe hlavními účastníky revolučního procesu. Když si členové Devětsilu uvědomili tento rozpor, probudili se ze svého revolučního snu. Klíčová slova revoluce, sen, avantgarda, Devětsil, Teige
|
|
| |
|
|
Sen a dalších projevy nevědomí v mezilidské komunikaci
Písecká, Petra ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem diplomové práce je vyzdvihnout komunikační hledisko na úrovni zacházení s nevědomými projevy, a to s důrazem na zacházení se sny. Na základě analýzy textů Sigmunda Freuda je zkoumáno, jakým způsobem lze vyprávět o snech a dalších nevědomých projevech, a jaký vliv takové vyprávění má na jednotlivé účastníky komunikace. V práci je zmapováno několik významných textů Sigmunda Freuda, skrze něž je prokazováno, že sen díky mystériu, které kolem něj panuje, může významně ovlivnit komunikaci. Pro práci byla vybrána teorie Sigmunda Freuda, jehož díla o snech a zájem o zkoumání nevědomých projevů jako jsou zapomínání, přeřeknutí, chybné úkony a další, v sobě obsahují komunikační potenciál, kterého se Freud však dotýká jen velmi zlehka, dokonce ho mnohdy přímo opomíjí. Komunikační hledisko ve Freudových pracích je vyzdviženo díky teorii komunikace Romana Jakobsona. Klíčová slova: sen, chybné úkony, komunikace
|
|
|
"Jen barvy, které výskají a hoří": synestesie v díle Jiřího Karáska ze Lvovic z přelomu století
Grollová, Jana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce by měla osvětlit, co se skrývá za fenoménem nazývaným synestesie (především z literárněvědného hlediska). V rámci výkladu vybraných uměleckých proudů druhé poloviny 19. století se snaží o zasazení daného fenoménu do literárněhistorického kontextu. S využitím různých typologií synestesie se pokouší o analýzu konkrétních případů vybraných z vybraných děl Jiřího Karáska ze Lvovic (básnická sbírka Zazděná okna, próza Román o Manfredu Macmillenovi a drama Sen o říši krásy). Analýza prokázala, že synestesie není jen fenoménem světové, ale i české literatury daného období. Zajímavým se také ukázalo srovnání výsledků s výzkumem synestetiků z roku 2001. Práce se také věnuje zkoumání barev a vidění barev ve snech. Práce Svetozra Nevoleho, která se jevila jako možný nástroj interpretace, volba Nevoleho studie se nakonec ukázala adekvátní.
|
|
|
Teoretická východiska a jejich reprezentace v surrealistické tvorbě Vítězslava Nezvala
SVOBODA, Tomáš
Období vzniku Surrealistické skupiny v Československé republice a období, v němž tvořil svá surrealistická díla Vítězslav Nezval, mělo několik teoretických opěrných bodů v psychologii a filozofii. Cílem diplomové práce bude tato východiska pojmenovat a interpretovat v souvislosti s Nezvalovou surrealistickou tvorbou. Při psaní budu jako zdroj využívat primární literaturu beletristickou a teoretickou, a také dobový tisk s publikacemi týkající se surrealismu.
|
host ::
RSS.