|
|
Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži
Macek, František ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Freemanová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje dosud neznámému archivu kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, který se nalézá na kůru v místnosti vedle varhan. Známá sbírka biskupa Karla Lichtenstein-Castelcorna byla spolu s dalšími notami přenesena z kostela sv. Mořice Antonínem Breitenbacherem. Hudebniny byly přeneseny v roce 1927 do Kroměřížského zámku. Předmětem práce je lokační seznam notového materiálu, který je na kůru dnes uložen. Hodnota tohoto seznamu je ve výpovědi o vývoji chrámové hudby v rezidenčním městě olomouckého arcibiskupa v 2. polovině 19. století a ve 20. století. Zvláště v 1. polovině 20. století zastával kůr sv. Mořice místo uznávaného centra chrámové hudby, které navštěvovaly přední skladatelské osobnosti. O vysoké kvalitě provozované chrámové hudby svědčí i to, že liturgie byly přenášeny rozhlasem. Hudební archiv chrámu sv. Mořice ve své ucelenosti podává ojedinělou výpověď o historické etapě chrámové hudby, která dosud čeká na podrobné muzikologické zpracování.
|
|
|
Hrady doby husitské
Sýkora, Milan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Plaček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zabývá českými hrady období husitských válek (1419-36 a 1467-85). Jejím cílem bylo prozkoumat a zhodnotit skupinu vybraných objektů a výsledky porovnat s vývojem hradní architektury v Evropě. Výzkum ukázal, že v souvislosti s nástupem raných palných zbraní na konci 14. stol. docházelo k radikální proměně vojenské taktiky a hradní architektury. Hrady byly vybaveny novým typem fortifikací, které byly nejen odolné vůči artilérii, ale také umožňovaly jejich účinnou obranu palnými zbraněmi. S pronikáním husitských vojsk do okolních zemí se šířily také vojenské znalosti, které si postupně osvojila celá střední Evropa. Zdejší vojenská architektura stojí na počátku novověkého pevnostního stavitelství a předbíhá o téměř sto let italské a německé fortifikace. Klíčová slova: střední Evropa - pozdní středověk - raný novověk - hrady - pevnosti - palné zbraně
|
|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
|
|
Architektura zámku Nelahozeves
Víšková, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce "Architektura zámku Nelahozeves" bylo shrnutí dosavadního poznání a porovnání rozdílných názorů. Pokud to bylo možné, pokusila jsem se podložit argumenty názory jevící se jako správné oproti jiným. Důraz byl kladen na předlohy Sebastiana Serlia. Některé z řešených otázek zůstávají i nadále otevřené, jako například otázka autora nelahozevského zámku. První kapitola mé práce uvádí do historických a kulturních souvislostí a věnuje se také podrobněji Florianu Griespekovi, stavebníkovi nelahozevského zámku. Dále se píše o jeho dřívější stavbě zámku v Kaceřově, se kterým má objekt mého zájmu některé souvislosti a včleněna je i zmínka o pevnostním stavitelství. Následuje samotné jádro práce, kapitola o zámku v Nelahozevsi. Po obecném úvodu a historii obce je uveden výčet majitelů a poněkud složitější problematika postupu stavby. Poměrně obsáhlá část se věnuje popisu a rozboru architektury s důrazem na knižní předlohy Sebastiana Serlia. Stručně jsou zmíněny také souvislosti s italskými a českými stavbami. Poslední kapitola řeší nelehkou otázku autorství nelahozevského zámku a ukončuje ji celkové zhodnocení stavby.
|
|
|
Manýristické tapiserie v České republice
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce Manýristické tapiserie v České Republice mapuje výskyt těchto koberců v českých muzeích a zámcích. Doposud nebyla problematice v naší, ani světové literatuře věnována dostatečná pozornost a při zmínkách o těchto kobercích často dochází k směšování termínů "pozdní renesance", "raný barok" a "manýrismus". Je tedy nezbytnou součástí práce pokusit se definovat pojem "manýristická tapiserie" a to především průzkumem kulturněhistorickým, sociálním, aplikováním formální analýzy a datace komparací. Po teoretické části, která umožňuje zařazení, či naopak vyřazení koberců z manýristického okruhu, je pozornost zaměřena na hlavní část. Ta se zabývá katalogový zpracováním koberců po jednotlivých sbírkách, jejich nabytí a jejich zařazení do evropského kontextu. Klíčová slova manýrismus, tapiserie, nástěnné koberce, užité umění 16. století, umělecké sbírky
|
|
|
Realizace architekta Otty Rothmayera pro Pražský hrad
Bejšovcová, Kristýna ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se bude zabývat realizacemi Otty Rothmayera na Pražském hradě, kde se nalézají zásadní práce z jeho celoživotního díla. Bude chronologicky rozdělena do několika životních období. Předně na spolupráci s J. Plečnikem, na jeho samostatné působení a nakonec na poválečné období. O. Rothmayer byl skromný a takřka nenápadný člověk. Možná je to právě jeden z důvodů, proč o něm doposud nevyšla monografická publikace zásadního charakteru. Byl velmi svědomitý a nesnažil se do rekonstruované architektury prosadit dobové styly a svoje invence, tak aby to bylo na její úkor. Vždy, před již stojící architekturou, upozadil svůj um. Proto je jeho dílo tolik jedinečné a harmonické. Pokusím se zaměřit především na takřka geniálně provedenou renovaci Tereziánského křídla (ve smyslu nadčasovosti), které díky vřetenovitému schodišti dostalo zcela nový rozměr. Otto Rothmayer vynikal darem vkládat své pragmatické, někdy až chladně působící objekty, do historií pulzujícího Hradu s neopakovatelnou intuicí jednoho z nejlepších architektů moderní doby.
|
|
|
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století
Zahrádková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století. Počátky brtnického panství lze klást do první poloviny 15. století, kdy započala výstavba brtnického hradu postaveného na skalnaté vyvýšenině nad městem. Během 16. století se hrad postupně proměnil v honosný zámecký objekt. V období, kdy se vlastníkem panství stal vzdělaný a humanisticky založený šlechtic Hynek Brtnický z Valdštejna, započala nejvýznamnější část renesanční přestavby, ke které došlo během druhé poloviny 16. století. Nejvýraznější a nejreprezentativnější částí nově přestavěného zámku, se stala severní budova obohacena o dvoupatrovou arkádu. Architektem stavebně náročné zakázky se měl stát italský stavitel z Arogna - Baldassare Maggi, dvorní architekt Rožmberků a pánů z Hradce. Právě otázka autorství Baldassare Maggiho spojená se stavebním vývojem brtnického zámku se stala hlavním tématem této bakalářská práce. Klíčová slova Brtnice - zámek - Baldassare Maggi - česká renesance - architektura druhé poloviny 16. století - Hynek Brtnický z Valdštejna
|
|
|
Žerotínové a Náměšť nad Oslavou
Línová, Sabina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zámek v Náměšti nad Oslavou a rod Žerotínů v období renesance. Obsahem práce je historický a stavební vývoj zámku a jeho renesanční sochařská výzdoba. Část textu se také bude zabývat rodem Žerotínů, historií Náměště nad Oslavou a jiným významnějším Žerotínským stavbám. Z nich jsem se rozhodla vybrat rosický zámek. Zámky v Náměšti nad Oslavou i v Rosicích jsou postaveny v duchu renesance. Na architektuře i jeho výzdobě je patrný vliv italských umělců, kteří k nám přicházeli zejména z oblasti severní Itálie. Bakalářská práce "Žerotínové a Náměšť nad Oslavou" je věnována období přelomu 16. a 17. století. Jedná se tedy o období vlády prvních Habsburků v Českých zemích, bojů mezi katolíky a nekatolíky a rozporu mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Na konci práce naleznete obrazovou přílohu obsahující zejména fotografie náměšťského zámku.
|
|
|
Vranovská přehrada a Bítov v kontextu dějin 20. století
Šabatková, Eva ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Název práce: Vranovská přehrada a Bítov v kontextu dějin 20. století Autor: Bc. Eva Šabatková Katedra (ústav): Katedra dějepisu a didaktiky dějepisu Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. Abstrakt: Předkládaná práce se zabývá výstavbou Vranovské přehrady a jejími důsledky. Nejprve je popsán vývoj přehrad a to nejen u nás, ale i ve světě. Dále jsou analyzovány důvody k regulaci řeky Dyje, její možné varianty a historické události vedoucí k realizaci vodního díla u Vranova nad Dyjí. Práce se rovněž zaměřuje na osudy obyvatel obce Bítov, jež musela být v souvislosti s výstavbou zaplavena. Jsou zde rozebrány možné varianty architektonického řešení nového Bítova, který vznikl jako náhrada za původní obec. Významnou částí je i zmapování života posledního majitele bítovského panství a hradu Bítov barona Jiřího Haase z Hasenfelsu. Na závěr se práce věnuje vlivu Vranovské přehrady na život v dnešním Bítově. Klíčová slova: Vranovská přehrada, výstavba, Bítov, vodohospodářství, Jiří Haas z Hasenfelsu
|
|
|
Slovanská epopej a Guernica: komparace dvou příběhů
Pešičková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací dvou "příběhů" uměleckých děl: cyklus Alfonse Muchy Slovanská epopej a obrazu Guernica od Pabla Picassa. Porovná okolnosti jejich vzniku, podmínky jejich darování a umístění, sporů o jejich vlastnictví apod. Práce se soustředí také na uvedená díla jako produkty kulturního marketingu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.