|
Optimalizace digitálních spojovacích polí
Mikéska, Marek ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Kapoun, Vladimír (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám popisem vlastností elektronických spínačů pro digitální spojovací pole, dále pak návrhem programu pro optimální výpočet spínacích bodů a určení počtu spínačů v digitálních spojovacích polích. V první části jsou popsány vlastnosti, druhy elektronických spínačů, které se používají pro časové oddělení okruhů a jsou základem digitálních spojovacích polí. Základní spínače pro digitální spojovací pole jsou v principu dva, spínač S a spínač T. Spínač S umožňuje propojit pouze stejné kanálové intervaly z příchozího vedení na libovolné vedení odchozí. Spínač S se používá ve vícečlánkových spojovacích polích s kombinací se spínači T, protože samostatně nelze využít. Spínač T umožňuje změnit časovou polohu příchozího vedení do jiné časové polohy odchozího vedení, podle potřeby spojení. Časový spínač může v určitém pracovním režimu zastupovat i spínač prostorový. V praxi se využívá časový spínač s řízeným čtením a s řízeným zápisem. Další část diplomové práce je zaměřena na návrhy a výpočty optimálních spínacích bodů digitálního spojovacího pole, které je výkonnou částí spojovacích systémů. Tyto systémy spojují přímo signály digitálních multiplexů a vytvářejí tak základní předpoklady pro integraci telekomunikačních sítí. Digitálním spojovacím polem se tedy rozumí zařízení schopné spojovat kanály digitálních multiplexů nesoucích informaci v zakódovaném tvaru. Jsou to nejčastěji multiplexy pulsně kódové modulace nebo adaptivní delta modulace. Digitální spojovací pole se dělí na časové a prostorové. Spojovací pole digitálních spojovacích systémů se dají realizovat buď použitím časového spojovacího pole T, které lze realizovat pouze do určité kapacity, nebo spojením ve vícečlánková pole. Jednotlivé články, které jsou řazeny za sebou, jsou tvořeny spínači T a S. Samostatné prostorové pole S neumožňuje vytvoření digitálního spojovacího pole ústředny. Součástí diplomové práce je program, který ze zadaného počtu vstupů určí možné návrhy spojovacích polí a vypočítá optimální počet spínacích bodů a počet spínačů.
|
|
Prostorový ultrazvukový snímač vzdálenosti
Nguyen, Thuc Tuyen ; Marada, Tomáš (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací senzorické soustavy pro detekci a lokalizaci překážky. Poloha překážky je dána dvěma parametry: vzdáleností a úhlem od středu. Navržená soustava se skládá ze dvou ultrazvukových senzorů SRF02 a je řízena mikrokontrolérem Atmega128 přes sběrnici I2C. Rozmístění těchto senzorů bylo optimalizováno pomocí matematického modelu tak, aby navržená soustava pracovala s optimální přesností a byla schopna sledovat největší možný prostor. Soustavou naměřené výsledky jsou poté zobrazeny na modulu LCD displeje nebo mohou být uloženy v mikrokontroléru jako parametry pro jiné úlohy.
|
|
Návrh a realizace konstrukce kolového mobilního robotu
Ripel, Tomáš ; Singule, Vladislav (oponent) ; Krejsa, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje návrh konstrukčního řešení základu autonomního mobilního robotu a jeho následnou realizaci. Jedná se o návrh a realizaci podvozku, řízení a o volbu pohonů. Řešení částečně vychází z pravidel soutěže Robotour, ale celá konstrukce může sloužit jako platforma pro jiné aplikace. Návrhová část popisuje funkci součástí zakomponovaných do jednotlivých konstrukčních uzlů. Je zde rovněž popsán výběr a stručný výpočet pohonů a následná realizace. Výsledkem je funkční platforma pro autonomní mobilní robot Bender II. Při realizaci se objevilo několik malých závad, které byly po odladění odstraněny. V terénu se konstrukce osvědčila jako vyhovující i v nepříznivých podmínkách.
|
|
Stanovení chloridů ve farmaceutických substancích
Čutová, Michaela ; Pharm.Dr.Tomáš Schenk (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je validace metody pro „Stanovení chloridů ve farmaceutických substancích“. Tato titrační metoda s potenciometrickou indikací byla vyvinuta ve společnosti Sicor a používá se pro stanovení zbytkového obsahu chloridů v substanci Pemetrexed. Validace je proces, při němž se určuje vhodnost použití daného analytického systému pro získání relevantních dat. Při validaci je posuzováno, zda jsou parametry metody srovnatelné s požadavky na analytická data (výsledky). Validace obsahuje čtyři testy: přesnost, opakovatelnost, linearita a test stability roztoku, přičemž test na opakovatelnost byl vykonán v jiné laboratoři (QC). Pro stanovení chloridů byl použit titrátor 716 DMS Titrino se stříbrnou kombinovanou elektrodou. Pro vyhodnocení dat byly použity programy tiamo1.1 a MS Excel.
|
|
Návrh prezentace metadat reportů z IBM Cognos BI
Kryszczuk, Darius ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Voňka, David (oponent)
Během posledních let došlo k dramatickému nárůstu objemu dat v podnicích, čímž se mnohonásobně zvýšila také jejich důležitost pro potřeby rozhodování a plánování. Oblast, která se touto problematikou zabývá, se nazývá Business Intelligence (BI). Implementace aplikací, zaměřujících se na BI, je ale často orientována pouze na izolované projekty, které přinášejí jen dílčí efekty. Lze tedy tvrdit, že BI doposud nesehrává očekávanou integrační roli podnikových informačních systémů. Tento fakt v podniku způsobuje negativní dopady, jimiž např. jsou: obtížnější vyhledatelnost výstupů analytických aplikací, značné zhoršení kvality jejich výstupních dat, zvýšení nákladů na správu BI systémů, a jiné. Integrací dílčích BI systémů a přenesením jejich BI metadat do jednoho informačního systému, je možné získat jednotný metadatový systém, sloužící jako "vstupní brána" pro všechny uživatele podniku, kteří hledají odpovídající výstupy analytických aplikací. Kromě benefitů z nahlížení na BI platformy z celopodnikové perspektivy, vyplývají další z charakteru informačních systému pro správu metadat, a to: určení kvality a využitelnosti reportů, prodlužování životního cyklu, spoluvytváření znalostní báze, konsolidace pojmů v podniku, lepší vyhledatelnost a srozumitelnosti výstupů analytických aplikací. Cílem této diplomové práce je vytvoření prezentace metadat a její realizaci do vybraného informačního systému, aby byly splněny výše popsané výhody z aplikování podnikových metadat.
|
|
Analýza aktivit cestovního ruchu se zaměřením na role zapojených subjektů
Patočková, Veronika ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Krbová, Jana (oponent)
Cílem práce je provést analýzu aktivit cestovního ruchu. Zkoumány budou především zapojené subjekty včetně jejich rolí, které hrají při realizaci kulturní akce, dále z jakých zdrojů jsou tyto akce financovány a také spektrum poskytovaných služeb. Do výběru budou zařazeny historicko-zábavní a jiné turistické akce z oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu. Na základě zjištěných informací bude provedena analýza těchto aktivit, jejímž výstupem bude ucelený přehled akcí spolu se zainteresovanými subjekty a vzájemné porovnání zdrojů financování. Tato práce by také měla potvrdit nebo vyvrátit předpoklad, že bez zásahu veřejného sektoru by tyto akce nemohly být vůbec realizovány.
|
|
Úlohy zdravotnického operačního střediska, poskytovatele zdravotnické záchranné služby
JIRKŮ, Tomáš
Bakalářská práce se týká zdravotnického operačního střediska a jeho činnosti. Moc lidí si nedovede přestavit, co vlastně zdravotnické operační středisko je. Já sám jsem před začátkem studia věděl jen velice málo. Rád bych tedy lidem nastínil problematiku, úlohy a také náročnost práce operátorů. Právě proto bylo cílem této práce zmapovat úlohy zdravotnického operačního střediska. Snad každý zná pojem zdravotnická záchranná služba a hned si pod ním představí žlutou dodávku s reflexními pruhy a modrými majáky. Málokdo si však uvědomuje, že k tomu, aby byla zdravotnická záchranná služba funkční, je potřeba i zdravotnické operační středisko. Někteří ho mohou znát pod výrazem dispečink. Toto středisko je nedílnou součástí záchranné služby a také integrovaného záchranného systému. Práci zde zastávají specializovaní zdravotničtí pracovníci, kterým se říká operátoři nebo, chcete-li, dispečeři. Ti, mimo jiné, nepřetržitě zajišťují příjem tísňových výzev, jejich vyhodnocení a předání výjezdovým skupinám a v neposlední řadě asistují volajícímu při podávání první pomoci. Celou touto problematikou se zabývá teoretická část práce. Pro účely výzkumné části práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První se týká využití všech legislativou určených úloh operačním střediskem a druhá výzkumná otázka se zabývala problematikou telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Tedy, jestli je tato telefonicky asistovaná resuscitace využívána vždy při indikaci bezvědomí. K zodpovězení těchto otázek byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, která spočívala v sekundární analýze dat. Výzkumný soubor tvořilo krajské operační středisko Jihomoravského kraje. Přesněji byla použita dokumentace zdravotnické záchranné služby - záznam operátora a audio záznam tísňového volání. Tato dokumentace je součástí každé tísňové výzvy. Sekundární analýzou dat byla získána data z 20 tísňových volání. Tísňová volání byla vybrána prostým náhodným výběrem. Vzorek těchto 20 tísňových volání byl vybrán za období roku 2014. Kvůli ochraně osobních údajů nejsou v práci uvedená žádná jména, pouze iniciály. Ze stejného důvodu nejsou ve výzkumu použity žádné konkrétní adresy. V diskuzi jsou uvedeny všechny legislativou určené úlohy a doporučené postupy z odborných zdrojů. Tyto informace jsou následně porovnány se získanými daty. Výsledky práce v případě první výzkumné otázky ukázaly, že některé legislativou určené úlohy nejsou využívány moc často. Některé úlohy zase nebyly v rámci malého zkoumaného vzorku využity vůbec a naopak některé jsou zase využité při příjmu každého tísňového volání. Úlohy, které nebyly využity ani jednou, byly celkem tři. V případě druhé výzkumné otázky výsledky ukázaly, že indikace bezvědomí nemusí vždy znamenat, že použití telefonicky asistované neodkladné resuscitace je na místě. Je důležité rozlišovat i další aspekty, nejen vědomí pacienta. Z deseti zkoumaných tísňových výzev týkajících se bezvědomí byla u pěti z nich tato telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace využita. Bylo zjištěno, že využití úloh zdravotnickou operačního střediska je při každé tísňové výzvě individuální. Z pohledu celkové činnosti střediska by ale bylo možné tvrdit, že využívá většinu legislativou určených úloh. Tato bakalářská práce může být použita jako materiál, který bude rozšiřovat vědomosti jak laické veřejnosti, tak i vědomosti zdravotnického personálu o práci zdravotnického operačního střediska. Práce může být také odrazovým můstkem pro další výzkum týkající se zdravotnického operačního střediska.
|
|
Dodržování práv seniorů v domovech pro seniory
TROUSILOVÁ, Iva
Problematika stáří a stárnutí je postupem času čím dál víc aktuální. Všechna období lidského života jsou velice důležitá, ale období stáří je završením života člověka. Stárnutí a období stáří s sebou přináší mnoho změn. Důležitou životní změnou v životě seniora může být přestěhování do pobytové sociální služby, kterou může být domov pro seniory. Tato změna může být velice náročná a problematická. Stále by měla být dodržována lidská práva a uspokojovány potřeby člověka. V oblasti uspokojování potřeb člověka nastává také mnoho změn. Některé potřeby se s postupem věku mění, některé se upřednostňují a jiné naopak upozaďují. Každý člověk, bez výjimky, má svá práva a svobody, které je nutné respektovat a dodržovat bez ohledu na barvu pleti, náboženské vyznání, státní příslušnost, vzdělání, sexuální orientaci, pohlaví nebo věk. Téma této diplomové práce je Dodržování práv seniorů v domovech pro seniory. Cílem práce je zmapování názorů na dodržování práv seniorů v konkrétním domově pro seniory. Byly stanoveny dva dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je zjistit, jak vnímají dodržování práv seniorů zaměstnanci konkrétního domova pro seniory. Druhým dílčím cílem je zjistit, jak vnímají dodržování svých práv senioři v konkrétním domově pro seniory. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka - Jaké jsou rizikové oblasti při dodržování lidských práv seniorů v konkrétním domově pro seniory? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky bylo stanoveno šest dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že zaměstnanci konkrétního domova pro seniory vnímají, že jsou práva seniorů v oblasti fyziologických potřeb, potřeby bezpečí a jistoty, sounáležitosti a lásky, úcty a uznání a potřeby seberealizace v konkrétním domově dodržována. Z výzkumu je patrné, že nejrizikovější okruhy lidských práv při jejich dodržování jsou právo na osobní ochranu, rovnost a důstojnost lidí. Z výpovědí seniorů vyplynulo, že největší omezení při dodržování lidských práv shledávají imobilní senioři v oblasti hygieny a pohybu. Mobilní senioři se necítí být izolováni, mají pocit naprosté svobody. Senioři do kategorie šedesát let se cítí být omezeni věkem, to má dopad na jejich pocity izolovanosti a uzavřenosti. Výsledky této práce jsem poskytla Domovu pro seniory XY jako zpětnou vazbu seniorů na poskytované služby. Výsledky také byly použity při revizi standardu č. 2 "Ochrana práv" v Domově pro seniory XY.
|
|
Svoboda vůle a přístup k informacím o vlastních intencích
Havlíček, Ondřej ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a věrohodností introspektivního přístupu k záměrům jednání. Tradiční problém svobodné vůle, odpovědnosti a determinismu se dostává v současnosti do popředí především díky rozvoji kognitivních věd. Na základě jejich poznatků mnoho autorů považuje svobodnou vůli za iluzi. Cílem práce je diskutovat tradiční konceptualizaci tématiky a ukázat její problematičnost. Snažím se namísto ní navrhnout alternativní, kompatibilistické pojetí svobody a odpovědnosti, které je vnitřně koherentní a v souladu s poznatky vědy. Jádrem práce je replikace a modifikace nedávné experimentální studie zkoumající svobodné rozhodování a introspektivní přístup k vlastním intencím. Účastníci experimentu prováděli reflexivní akce, kterým mylně přisuzovali záměrnost. Cíle teoretické části práce bylo dosaženo na základě studia rozsáhlé zahraniční literatury. Me-todou je filosofická analýza pojmů s důrazem na současné vědecké poznatky. Metodou empirické části je kognitivně-psychologický experiment zahrnující měření a analýzu reakčních časů a evokovaných potenciálů. Nejprve je provedena diskuze pojmů relevantních k problému svobodné vůle. Poté je podán výklad nejdůležitějších experimentů zpochybňujících tradiční intuice o lidské mysli a svobodě vůle. Následuje podrobný popis mého experimentu, jeho výsledků a implikací. Nakonec jsou vysloveny závěry ohledně povahy svobodné vůle a odpovědnosti a některé implikace pro trestní právo a běžný život. Ačkoli se v teoretické části opírám o poznatky množství autorů, přispívám ve značné míře svými vlastními názory a argumenty. Významným vlastním přínosem je pak především empirická studie, jejíž realizace si vyžádala mimo jiné vytvoření prezentační aplikace, provedení experimentálních úloh s relativně velkým počtem účastníků a matematické a statistické zpra-cování získaných dat.
|
|
Podnikatelský plán rozvoje podnikání poskytující zboží a služby pro chovatele psů
Šťastný, Jan ; Smrčka, Luboš (vedoucí práce) ; Schönfeld, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce byla napsána s cílem vytvořit podnikatelský plán a zhodnotit, zda je podnik schopný obstát v konkurenčním prostředí a dlouhodobě generovat zisk. V teoreticko-metodologické části je vysvětleno, jak má takový podnikatelský plán vypadat a z čeho se skládá. V praktické části jsou teoretické poznatky převedeny do praxe a je vytvořen podnikatelský plán, který popisuje podnikatelský záměr, jenž byl vytvořen na základě průzkumu trhu a analýzy konkurence. Podnikatelský plán obsahuje mimo jiné také finanční plán, plán realizace a analýzu SWOT. Hlavním cílem tohoto podnikatelského plánu je ověřit reálnost a životaschopnost podnikatelského záměru. Měl by také sloužit jako podklad pro řízení podniku, jeho plánování a definování strategie rozvoje tohoto podniku do budoucna.
|
host ::
